Povinnosti zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vůči všem zaměstnancům

     Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví svých zaměstnanců s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Výchozí činností pro zabezpečení tohoto úkolu je prevence rizik, kterou zaměstnavatel provádí s pomocí odborně způsobilých osob (např. bezpečnostních techniků, revizních techniků a služeb závodní preventivní péče), a dále dodržování požadavků právních předpisů stanovících požadavky na pracovní podmínky, pracovní prostředí, pracoviště, technologické a pracovní postupy, poskytování prostředků individuální ochrany zaměstnanců atd.

     Zákoník práce a další zákony ukládají řadu povinností, které zaměstnavatelé musí plnit pro zajištění BOZP přímo vůči všem zaměstnancům.

     Zaměstnavatel je povinen vytvářet zaměstnancům takové pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce. K realizaci této povinnosti stanoví zákoník práce demonstrativní výčet, na které záležitosti se má zaměstnavatel při vytváření pracovních podmínek zaměřit. Jedná se zejména o:

• zřízení, údržbu a zlepšení zařízení pro zaměstnance (například zřízení šaten, kuchyněk, nápojových automatů, dostatečný a pravidelný úklid pracovišť, pravidelné malování místností u pracovišť v budovách, vybavení pracovních prostor žaluziemi proti silnému slunci, vybavení pracoviště klimatizací),

• zlepšení vzhledu a úpravy pracovišť (například modernizace vnitřního vybavení pracovišť, jejich estetická úprava umístěním květin a obrazů),

• vytváření podmínek pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů zaměstnanců (například zajištění cvičení pro zaměstnance či využívání posiloven, masérských služeb, bazénu, zajišťování vstupenek na kulturní představení, nabídka rekreačních pobytů pro zaměstnance a jejich rodiny). Zájmem zaměstnanců může být i vhodná úprava pracovní doby, aby vyhovovala dopravním možnostem zaměstnance, jeho rodinným či osobním potřebám a zájmům.

• umožnění stravování zaměstnanců, a to ve všech směnách; tuto povinnost zaměstnavatel nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.

     V kolektivních smlouvách nebo ve vnitřním předpise zaměstnavatel může okruh těchto opatření podstatně rozšířit.

     Řada shora uvedených aktivit zaměstnavatele vůči zaměstnancům má charakter „pracovní pohody“. Vytváření pracovní pohody nepředchází ani neodstraňuje žádná rizika práce, ale představuje opatření, která natolik vylepšují pracovní prostředí nejen co do faktického uspořádání, vybavení a úpravy, ale i co do dalších opatření ve prospěch zaměstnanců, že tato opatření příznivě působí na zaměstnance. Zpříjemňují jim práci a usnadňují uspokojování jejich osobních potřeb, což má v konečném důsledku pozitivní vliv na jejich soustředění při práci a snížení rizik práce vznikajících přímo u zaměstnance.

     Zaměstnavatel je povinen pro své zaměstnance zajistit závodní preventivní péči. Závodní preventivní péče nejsou jen preventivní prohlídky ve vztahu k práci, ale celá škála služeb, které zabezpečují odbornou poradní činnost v otázkách ochrany a podpory zdraví a sociální pohody zaměstnanců, jako například pravidelné kontroly pracovišť podniků, zjišťování vlivů práce a pracovních podmínek na člověka při práci, výkon preventivních lékařských prohlídek zaměstnanců, zajišťování poskytnutí první pomoci zaměstnancům, spolupráce s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a podílení se na výcviku a výchově v oblasti ochrany a podpory zdraví.

     Ke splnění této povinnosti uzavře zaměstnavatel smlouvu o poskytování závodní preventivní péče se zdravotnickým zařízením, buď specializovaným na závodní preventivní péči, nebo s praktickým lékařem, který závodní preventivní péči poskytuje vedle běžné zdravotní péče, pokud nezřídí vlastní firemní zařízení závodní preventivní péče.

Zaměstnavatel je povinen sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči. Zaměstnanec nemá svobodnou volbu lékaře pro podrobení se preventivním lékařským prohlídkám ve vztahu k práci.

     Pouze v případě, že zaměstnavatel nemá zajištěnu ani jednu ze shora uvedených forem závodní preventivní péče, může podle judikatury požádat o provedení lékařské prohlídky ve vztahu k práci registrujícího praktického lékaře konkrétního zaměstnance.

     Zaměstnavatel je povinen zaměstnancům sdělit, jakým druhům očkování a jakým lékařským preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit.

     Lékařské preventivní prohlídky jsou vstupní, periodické, mimořádné, výstupní a následné (dispenzární) a řadové. Lékařské preventivní prohlídky ve vztahu k práci jsou stanoveny komplexně starou, leč stále platnou, směrnicí ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (registrovanou v částce 2/1968 Sb.), ve znění směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 17/1970 Věstníku ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti k práci (registrované v částce 20/1970 Sb.). Lékařské prohlídky zaměstnanců pracujících v noci a mladistvých zaměstnanců jsou upraveny zákoníkem práce. Pokud se týče očkování, je upraveno vyhláškou č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem.

     Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům podrobit se stanoveným očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a nahradit zaměstnanci, který se podrobí lékařské preventivní prohlídce, vyšetření nebo očkování, případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu nebo nemocenským a průměrným výdělkem. Pracovnělékařskou prohlídku, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví považuje zákoník práce za důležitou osobní překážku v práci, při které zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele pracovní volno na nezbytně nutnou dobu.

     Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby práce v případech stanovených zvláštním právním předpisem vykonávali pouze zaměstnanci, kteří mají platný zdravotní průkaz, kteří se podrobili zvláštnímu očkování nebo mají doklad o odolnosti vůči nákaze.

     Zdravotní průkaz musí mít fyzické osoby, které:

• přicházejí při pracovních činnostech ve stravovacích službách při výrobě potravin nebo při uvádění potravin do oběhu do přímého styku s potravinami, pokrmy, zařízením, náčiním nebo plochami, které jsou ve styku s potravinami nebo pokrmy,

• v úpravnách vod a při provozování vodovodů přicházejí do přímého styku s vodou,

• u ostatních, epidemiologicky závažných činností, při kterých fyzické osoby přicházejí do přímého styku s kosmetickými prostředky, jejich ingrediencemi nebo tělem spotřebitele (jako je výroba kosmetických prostředků, provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže, a provozování živnosti, ve které se používají k péči o tělo speciální přístroje - solária a myostimulátory.

     Zdravotní průkaz před zahájením epidemiologicky závažné činnosti fyzické osoby vydává registrující praktický lékař zaměstnance nebo zařízení vykonávající závodní preventivní péči.

Vydání zdravotního průkazu nenahrazuje vstupní lékařskou preventivní prohlídku.

     Zaměstnavatel je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce. V zájmu ochrany zdraví zaměstnanců jsou přímo ze zákona všem zaměstnancům zakázány:

• práce s 2-naftylaminem a jeho solemi, 4-aminobifenylem a jeho solemi, benzidinem a jeho solemi, 4-nitrodifenylem a polychlorovanými bifenyly, s výjimkou mono- a dichlorovaných bifenylů, a práce s přípravky obsahujícími více než 0,1 % 2-naftylaminu a jeho solí, 4-aminobifenylu a jeho solí, benzidinu a jeho solí nebo 4-nitrodifenylu nebo více než 0,005 % polychlorovaných bifenylů; jde-li o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci nepotřebných zásob, odpadů a zařízení, která obsahují tyto látky a přípravky, a práce při zneškodňování uvedených látek, pokud vznikají jako nežádoucí průvodní látka při zpracování jiné látky nebo přípravku, zákaz těchto prací neplatí,

• práce s azbestem; zákaz těchto prací neplatí, jde-li o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci zásob, odpadů a zařízení, která obsahují azbest, a práce při odstraňování staveb a částí staveb obsahujících azbest, nebo opravy a udržovací práce na stavbách nebo práce s ojedinělou krátkodobou expozicí,

• aplikace azbestu nástřikem a pracovní postupy, které zahrnují použití tepelně nebo zvukově izolačních materiálů s hustotou menší než 1 g/cm ³ obsahujících azbest.

     Zaměstnavatel je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Schopnosti zaměstnance k výkonu práce posuzuje zaměstnavatel sám na základě svého posouzení. Zdravotní způsobilost k práci se posuzuje na základě zjištění zdravotního stavu zaměstnance a na základě znalosti požadavků, jež na něho klade práce. Posouzení zdravotní způsobilosti u prací, pro které jsou právními předpisy stanoveny preventivní lékařské prohlídky, provádí zásadně lékař závodní preventivní péče.

     Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena. Zařazení práce do kategorie vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek.

     Při kategorizaci prací se vychází z hodnocení výskytu a rizikovosti faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a úroveň zabezpečení jeho ochrany. Hodnotí se přitom tyto rizikové faktory: fyzikální, chemické a biologické činitele, prach, fyzická zátěž, zátěž teplem a chladem, psychická a zraková zátěž a další faktory, které mohou mít nebo mají vliv na zdraví.

     Za práce kategorie:

1. první se považují práce vykonávané za podmínek, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví zaměstnance;

2. druhé se považují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené zvláštními právními předpisy, a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do kategorie druhé podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 432/2003 Sb.;

3. třetí se považují práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí podle přílohy č. l vyhlášky č. 432/2003 Sb., přičemž expozice fyzických osob, které práce vykonávají, není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat osobní ochranné prostředky, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací;

4. čtvrté se považují práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.

     Kategorie, do které má být práce zařazena podle dílčích výkonů, které jsou v rámci práce prováděny, se v případě, že jde o práci spojenou s expozicí několika faktorů, stanoví podle nejméně příznivě hodnoceného faktoru.

     Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví vyhláška č. 432/2003 Sb. hodnocení rizika a minimální ochranná opatření upravujeí zákoník práce, zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, a nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

     Zaměstnavatel je povinen nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců. Například úkolová mzda se může projevit jako nebezpečný faktor, který vyvolává na zaměstnance nepřiměřený nápor, což může být příčinou pracovní úrazovosti.

     Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům podle potřeb vykonávané práce dostatečné a…