Pokud byl pojištěnci přiznán (a nebyl odejmut)
starobní, invalidní, vdovský nebo vdovecký důchod, je ve zdravotním pojištění
považován za poživatele důchodu. Poživatelem důchodu je pro účely zdravotního
pojištění výše uvedená osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o
důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží.
NahoruPro důchodce minimum neplatí
Poživatel důchodu je tedy ve zdravotním pojištění
osobou, za kterou platí pojistné stát. Tato osoba je povinna platit
pojistné na zdravotní pojištění pouze tehdy, pokud je zaměstnána nebo je z
pohledu zdravotního pojištění považována za osobu samostatně výdělečně činnou.
Zaměstnavatel ani OSVČ nemusí při odvodu pojistného dodržet minimální
vyměřovací základ, ale tímto vyměřovacím základem je v zaměstnání skutečná výše
zúčtovaného hrubého příjmu a v podnikání pak sazba 50 % skutečných příjmů po
odpočtu výdajů.
Příklad č. 1Hrubý příjem starobního důchodce činil v měsíci březnu 5 350
Kč, přičemž tento důchodce byl nemocen od 13. 3. do 26. 3.
Zaměstnavatel odvede pojistné z vyměřovacího základu 5 350 Kč,
tedy bez povinnosti dopočtu do minimální mzdy a rovněž bez ohledu na dobu
trvání nemoci. Pojistné činí 13,5 % z částky 5 350 Kč, tj. 723 Kč. Jednu
třetinu (241 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, dvě třetiny (neboli rozdíl) v
částce 482 Kč zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů.
Příklad č. 2Poživatel starobního důchodu pracoval v měsíci únoru u dvou
zaměstnavatelů. Prvním zaměstnavatelem mu byl za období 4. 2.-12. 2. zúčtován
příjem 6 800 Kč, druhým zaměstnavatelem pak za období 18. 2.-28. 2. příjem 9
000 Kč.
Každý ze zaměstnavatelů odvede za zaměstnaného důchodce
pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, tj. v částkách 918 Kč a 1 215 Kč bez
ohledu na minimální vyměřovací základ.
Příklad č. 3S poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního
stupně byla na měsíc leden uzavřena dohoda o provedení práce s odměnou ve výši
6 000 Kč.
Osoby pracující na základě dohody o provedení práce se považují
pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance pouze tehdy, pokud příjem na
tuto dohodu převýší 10 000 Kč. Jelikož však výší příjmu není v měsíci lednu
takové částky dosaženo, nevznikají pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění
žádné povinnosti, ze zúčtovaného příjmu se pojistné na zdravotní pojištění
neodvede.
NahoruPoměrná část minima
Není-li v případě zaměstnání splněna podmínka
registrace osoby, za kterou platí pojistné stát, po dobu celého kalendářního
měsíce, má tato skutečnost vliv na výpočet poměrné části minimálního
vyměřovacího základu, jak dokládá následující příklad.
Příklad č. 4Dne 24. ledna 2013 byl zaměstnanci přiznán invalidní důchod
pro invaliditu druhého stupně, přičemž jeho hrubý příjem, zúčtovaný za tento
měsíc, činil 3 800 Kč.
V tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění
odvedeno nikoliv z celkové výše minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč,
nýbrž nejméně z jeho poměrné části v návaznosti na počet kalendářních dnů, kdy
tento zaměstnanec nebyl evidován u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za
které platí pojistné stát. Jelikož se jedná o celkem 23 kalendářních dnů,
vypočte se poměrná část minima takto:
PČ min VZ = (23 : 31) × 8 000 = 5 935,48 Kč
kde:
PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího
základu
23 = počet kalendářních dnů v měsíci lednu, ve kterých
zaměstnanec nebyl u zdravotní pojišťovny zařazen ve „státní“ kategorii
31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci
8 000 = výše minimální mzdy v roce 2013
To tedy znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 5 935,48 Kč musí
zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je
zaměstnanec pojištěn, v částce 802 Kč (5 935,48 × 0,135). S ohledem na příjem
(3 800 Kč) činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 513 Kč. Jedna
třetina (171 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (342
Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě
není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného…
