Za poživatele starobního důchodu se považuje osoba,
které byl starobní důchod přiznán a tento důchod je jí vyplácen. Za starobní
důchod se považuje také předčasný starobní důchod.
Příklad č. 1Panu Novákovi byl přiznán předčasný starobní důchod od 1. 3.
2013. Dne 1. 7. 2013 nastoupil do zaměstnání, je z tohoto zaměstnání účasten
nemocenského pojištění, proto od července nebude důchod vyplácen.
Pan Novák byl poživatelem důchodu od 1. 3. do 30. 6. 2013. Opět
se stane poživatelem důchodu ode dne následujícího po dni, v němž zaměstnání
skončí, anebo ode dne splnění věkové podmínky pro nárok na starobní důchod,
pokud poskytování předčasného starobního důchodu bude obnoveno.
NahoruPodpůrčí doba u nemocenského
Poživateli starobního důchodu náleží nemocenské
nejvýše po dobu 63 kalendářních dnů buď při téže pracovní neschopnosti,
nebo v kalendářním roce při více pracovních neschopnostech - viz
§ 28 odst. 1 zákona č.
187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“).
Příklad č. 2Zaměstnanec byl uznán práceneschopným od 1. 11. 2012 do 31.
1. 2013, pracovní neschopnost trvala 92 kalendářních dnů. Nemocenské
náleželo od 22. 11. 2012 do 22. 1. 2013, tj. za 63 kalendářních dnů při téže
pracovní neschopnosti.
Tento zaměstnanec byl opět uznán práceneschopným od 1. 4. do
30. 6. 2013. V roce 2013 pobíral v lednu nemocenské po dobu 22 kalendářních
dnů, proto při další pracovní neschopnosti může pobírat nemocenské nejvýše po
dobu 41 kalendářních dnů. Nemocenské bude proto náležet od 22. 4. do 18. 6.
2013.
Pokud by tento zaměstnanec byl uznán práceneschopným
například od 1. do 30. 9. 2013, zaměstnavatel by mu poskytoval za období
prvních 21 dnů trvání pracovní neschopnosti náhradu mzdy, ale od 22. září by
již nemocenské nenáleželo, podpůrčí doba 63 kalendářních dnů poskytování
nemocenského byla v roce 2013 již vyčerpána dnem 22. 4. 2013.
Pokud by tento zaměstnanec byl uznán opět práceneschopným, a
to od 1. 12. 2013 do 31. 1. 2014, zaměstnavatel by poskytl náhradu mzdy za
období 1. až 21. 12., ale od 22. 12. by nemocenské nenáleželo za celou dobu
trvání pracovní neschopnosti, to znamená ani od 1. 1. 2014.
Podpůrčí dobu 63 kalendářních dnů nelze překročit ani v
případě, kdy starobní důchod je přiznáván zpětně. Jestliže nemocenské bylo
poskytováno za dobu, za kterou se zaměstnanec stal zpětně poživatelem
starobního důchodu, za více než 63 kalendářních dnů v kalendářním roce nebo při
téže pracovní neschopnosti, zúčtovává se přeplatek na nemocenském s doplatkem
důchodu, popřípadě se přeplatek sráží z měsíčních splátek důchodu podle
ustanovení
§ 115a odst. 2 zákona č.
582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů.
Příklad č. 3V březnu 2013 požádal zaměstnanec o přiznání starobního
důchodu od 1. 1. 2010. V roce 2012 pobíral nemocenské po dobu 100 kalendářních
dnů, denní výše nemocenského činila 700 Kč.
Přeplatek na nemocenském činí 30 100 Kč. O 43 dnů (100 dnů - 63
dnů) byla překročena podpůrčí doba. O 30 100 Kč bude snížen doplatek
důchodu.
Ochranná lhůta pro nemocenské činí 7 kalendářních dnů
po skončení zaměstnání, pokud zaměstnání trvalo aspoň 7 dnů. U poživatelů
starobního důchodu ochranná lhůta neplyne (§ 15 odst. 4 písm. a) ZNP).
Příklad č. 4Poživateli starobního důchodu skončilo zaměstnání dne 31. 3.
2013. Od 2. 4. 2013 byl uznán práceneschopným do 30. 4. 2013.
Nárok na nemocenské od 22. dne trvání pracovní neschopnosti (od
22. dubna) nemá. Nárok na náhradu mzdy za prvních 21 kalendářních dnů trvání
pracovní neschopnosti nemá žádný zaměstnanec, tedy ani poživatel starobního
důchodu, pokud tato doba spadá do období po skončení zaměstnání.
Ochranná lhůta zaniká posledním dnem přede dnem, od
něhož náleží výplata starobního důchodu (§ 15 odst. 5 písm. b) ZNP).
Příklad č. 5Zaměstnanci skončil pracovní poměr dne 31. 12. 2012, od 2.
1. 2013 mu byl přiznán starobní důchod. Od 4. 1. 2013 byl uznán práceneschopným
do 15. 2. 2013.
Nárok na nemocenské ze skončeného pracovního poměru nemá.
Ochranná lhůta trvala jen v 1. lednu 2013.
NahoruSkončení pracovní neschopnosti
Ošetřující lékař je povinen podle
§ 59 odst. 1 písm. k) ZNP
ukončit pracovní neschopnost poživateli starobního důchodu, jestliže zaměstnání
skončilo před vznikem pracovní neschopnosti a nárok na poskytování starobního
důchodu vznikl až po skončení zaměstnání. Odkdy má ošetřující lékař pracovní
neschopnost v takovém případě ukončit, mu sdělí okresní (Pražská) správa
sociálního zabezpečení. Poskytování důchodu má přednost před…
