Pracovnělékařské služby od 1. 4. 2012

     Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky v opakovaném hlasování schválila ke konci roku 2011 balíček zákonů nově upravujících zdravotní péči. Soubor zákonů představuje rozsáhlou kodifikaci poskytování zdravotních služeb, včetně pracovnělékařských služeb, které nahradí dosavadní závodní preventivní péči.

     Soubor zákonů upravujících poskytování zdravotních služeb byl ve Sbírce zákonů vyhlášen dne 8. prosince 2011 a zahrnuje tyto právní normy:

• zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ruší 28 právních předpisů, především zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Jedná se o zákon kodexového typu, který obsahuje obecnou právní úpravu poskytování zdravotních služeb, zavádí novou terminologii, stanoví základní podmínky poskytování zdravotních služeb, upravuje postavení poskytovatele zdravotních služeb, pacienta a jejich vzájemné vztahy; definuje druhy zdravotní péče podle časové naléhavosti a podle účelu jejího poskytnutí, formy zdravotní péče. Ustanovení zákona o zdravotních službách se použijí i na poskytování specifických zdravotních služeb a zdravotnickou záchrannou službu, pokud dále uvedené zákony č. 373/2011 Sb. a č. 374/2011 Sb. nestanoví jinak.

• zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, mimo jiné zavádí pracovnělékařské služby. Definuje jejich obsah, stanoví, kdo je poskytuje, ukládá povinnosti zaměstnavateli, zaměstnanci i poskytovateli pracovně-lékařských služeb. Řeší také posudkovou péči a lékařské posudky ohledně zdravotní způsobilosti k práci a posuzování a uznávání nemocí z povolání.

• zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, se dotýká především ust. § 102 odst. 6 zákoníku práce, při přijímání opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí.

• zákon č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím shora uvedených zákonů, mění 120 zákonů, v rámci nichž jsou upraveny, zmiňovány nebo odkazovány zdravotní služby. Jedná se např. o zákoník práce, zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, kdy formulace „závodní preventivní péče“ a „lékař závodní preventivní péče“ se nahrazují novými formulacemi „pracovnělékařské služby a poskytovatel pracovnělékařských služeb“.

     Soubor shora uvedených zákonů nabývá právní účinnosti dnem 1. dubna 2012. Pro zavedení pracovnělékařských služeb je však stanoveno přechodné období.

Pracovnělékařské služby lze poskytovat podle dosavadních právních předpisů upravujících poskytování závodní preventivní péče nejdéle po dobu jednoho roku po nabytí účinností zákona č. 373/2011 Sb.

     Pracovnělékařskými službami (dále také „PLS“) jsou zdravotní služby, jejichž součástí jsou:

• hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví,

• provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci,

• poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací,

• školení v poskytování první pomoci,

• pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby.

     Pracovnělékařské služby nejsou samostatným druhem zdravotní péče; svým účelem naplňují preventivní, diagnostickou a posudkovou péči a konzultační služby. Specifikum PLS spočívá v tom, že jsou poskytovány:

• pacientům, kteří jsou zaměstnanci, uchazeči o zaměstnání, popř. žáci a studenti při praktickém vyučování a praktické přípravě,

• na základě smlouvy (resp. též žádosti zaměstnavatele) mezi poskytovatelem zdravotních služeb a zaměstnavatelem.

     Zákon ukládá zaměstnavateli povinnost, jde-li o práce, které jsou zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí či čtvrté anebo je součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, uzavřít písemnou smlouvu o poskytování PLS s poskytovatelem PLS.

     Zákon dává zaměstnavateli možnost, pokud jde o práce pouze kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, zajišťovat provádění pracovně-lékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele v oboru všeobecného praktického lékařství, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání. Ostatní PLS však zaměstnavatel musí zajistit prostřednictvím poskytovatele, s nímž uzavřel písemnou smlouvu.

     Bude se jednat o smlouvu neupravenou jako samostatný typ smlouvy a při jejím uzavření budou strany vycházet z ust. § 51 a § 491, popřípadě ust. § 724 a následujících občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.

     Poskytovatelem PLS je fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb, a to v oboru všeobecné praktické lékařství nebo pracovní lékařství.

Obecně nové předpisy dávají pacientovi právo zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb a zdravotnické zařízení; možnost volby poskytovatele a zdravotnického zařízení se však nevztahuje na poskytování PLS. Zaměstnavatel rozhodne sám, s kým uzavře smlouvu o poskytování PLS (jako tomu bylo doposud). Zaměstnanec je povinen se podrobit PLS u poskytovatele PLS, se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu.

     Zaměstnavatel je podle zákona č. 373/2011 Sb. povinen vůči zaměstnancům poskytovatele PLS:

• umožnit jim vstup na všechna svá pracoviště,

• sdělit jim informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví na pracovišti,

• předložit jim technickou dokumentaci strojů a zařízení,

• sdělit jim informace rozhodné pro ochranu zdraví při práci.

     Zaměstnavatel je podle zákona č. 373/2011 Sb. vůči svému zaměstnanci povinen:

• při jeho zařazování k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti,

• při jejich odeslání k pracovnělékařské prohlídce jej vybavit žádostí obsahující údaje o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách, ke kterým je posouzení zaměstnance požadováno,

• odeslat ho na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud o to zaměstnanec požádal.

     Zaměstnavatel má právo vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci.

     Pro úplnost je vhodné ještě doplnit, že podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zaměstnancům sdělit, u kterého poskytovatele PLS jim budou poskytnuty PLS a jakým druhům očkování a preventivních prohlídek a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se…