dnes je 1.11.2024

Input:

Pracovní volno k lékařskému vyšetření nebo ošetření

24.10.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

2024.22.01
Pracovní volno k lékařskému vyšetření nebo ošetření

JUDr. Jan Stránský, Ph.D.

Lékařské vyšetření nebo ošetření patří mezi překážky v práci na straně zaměstnance, při kterých je zaměstnavatel povinen poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Obojí je ovšem vázáno na splnění několika podmínek, vyplývajících ze zákoníku práce i prováděcího nařízení vlády. Tento podzákonný předpis upravuje ještě další tzv. jiné důležité osobní překážky v práci. Z právní úpravy vyplývá i to, že zaměstnavatelé mohou výčet těchto překážek rozšiřovat. Tato možnost poskytuje oporu také k poskytování indispozičního volna, označovaného někdy jako sick days. V článku se zaměříme jednak na podmínky pro poskytnutí volna při lékařském vyšetření a jednak i na souvislosti a možnosti uplatnění sick days.

PŘEHLED RELEVANTNÍ ÚPRAVY

Základní pravidla vztahující se ke všem typům překážek v práci, včetně uvolnění k lékařskému vyšetření nebo ošetření, stanoví v § 206 zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen "ZP"). Tento zákon dále upravuje některé tzv. důležité osobní překážky v práci, mezi které patří například dočasná pracovní neschopnost, mateřská dovolená nebo rodičovská dovolená. Pracovní volno k lékařskému vyšetření nebo ošetření patří mezi tzv. jiné důležité osobní překážky v práci, které neupravuje přímo zákoník práce, nýbrž prováděcí předpis. Jde o nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Rozsah pracovního volna a podmínky pro jeho uplatnění stanoví ve vztahu k jednotlivým jiným důležitým osobním překážkám v práci příloha tohoto nařízení.

Při splnění stanovených podmínek má zaměstnanec na poskytnutí pracovního volna k lékařskému vyšetření nebo ošetření vymahatelné právo. Zaměstnavatel nemůže žádost o pracovní volno odmítnout a je povinen omluvit zaměstnancovu nepřítomnost v práci. Z hlediska naplnění stanovené týdenní pracovní doby se tato překážka považuje za odpracovanou dobu, což vyplývá z § 348 odst. 1 písm. a) ZP. Zaměstnavatel nemůže k hodinám zameškaným kvůli lékařskému vyšetření přistupovat s tím, že zaměstnanci chybí a musí si je tzv. napracovat v jiný den.

OZNAMOVACÍ POVINNOST SPOJENÁ S PŘEKÁŽKOU V PRÁCI

Podle ustanovení § 206 odst. 1 ZP musí zaměstnanec včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna, je-li mu překážka v práci předem známa. Jestliže se zaměstnanec dopředu objednal na určitý termín vyšetření nebo ošetření, má právní povinnost to zaměstnavateli včas sdělit. Pojem včas lze chápat tak, že má zaměstnanec tuto povinnost splnit hned, jak je to možné. Například v pracovní den následující po dni, kdy se zaměstnanec k lékaři objednal a termín vyšetření takto zjistil.

Pokud by došlo k tomu, že zaměstnanec informaci o tom, že bude muset v určitém termínu navštívit lékaře, zaměstnavateli zapomene sdělit, nebo zaměstnavatele záměrně informuje až na poslední chvíli, musí mu přesto být pracovní volno poskytnuto. Zaměstnavatel ovšem může toto jednání považovat za porušení jeho povinností vyplývajících z právních předpisů a vztahujících se k jím vykonávané práci. Pokud by zaměstnavateli v důsledku tohoto porušení povinnosti vznikla škoda, může od zaměstnance vymáhat její náhradu. Rovněž není vyloučeno, že bude zaměstnanec v této souvislosti upozorněn na možnost rozvázání pracovního poměru výpovědí pro soustavné méně závažné porušování povinnosti.

Pokud by zaměstnanec v souladu se svými povinnostmi včas zaměstnavateli sdělil, že bude v určitý termín potřebovat volno kvůli plánované návštěvě lékaře, může dojít i k tomu, že zaměstnavatel tuto potřebu pracovního volna zohlední při plánování směn. Jednoduše řečeno, nenaplánuje zaměstnanci směnu na den, kdy má absolvovat lékařské vyšetření či ošetření, případně posune začátek směny tak, aby mohl zaměstnanec návštěvu zdravotnického zařízení odbýt mimo pracovní dobu. Takové případně jednání zaměstnavatele by nebylo na místě hodnotit jako zneužití práva. Platí totiž, je-li to možné, že má zaměstnanec absolvovat lékařská vyšetření a ošetření mimo pracovní dobu (viz níže).

Některá vyšetření a ošetření mohou být vyvolána náhlou potřebou, aniž by o nich tedy zaměstnanec mohl dopředu vědět. V takovém případě pochopitelně nemůže platit povinnost překážku předem oznámit. Zaměstnanec ovšem musí zaměstnavatele o překážce v práci uvědomit bez zbytečného průtahu. To znamená hned, jakmile je to s použitím běžně dostupných komunikačních prostředků možné.

PROKÁZÁNÍ PŘEKÁŽKY V PRÁCI

Zaměstnavatel má vždy právo na to, aby zaměstnanec prokázal, že měl překážku v práci, a také jaké byly konkrétní okolnosti uplatnění práva na pracovní volno, případně na náhradu mzdy nebo platu. Vzhledem k dále popsaným pravidlům tak může zaměstnavatel trvat především na prokázání toho, že:

• ošetření nebo vyšetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu,

• právo na pracovní volno bylo uplatněno pouze po nezbytně nutnou dobu a

• vyšetření nebo ošetření bylo provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je nejblíže pracovišti nebo bydlišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout.

Zaměstnanec je povinen tyto okolnosti prokázat prostřednictvím potvrzení vystaveného lékařem. Lékaři jsou povinni poskytnout při prokazování existence a okolností překážky v práci součinnost.

Doporučení

Výše popsané nelze chápat tak, že by zaměstnavatel musel vždy trvat na předložení uvedeného potvrzení. Zaměstnavatel má na prokázání překážky právo, ovšem není povinen takto postupovat. Jestliže zaměstnavatel svým zaměstnancům důvěřuje a nemá důvod předpokládat, že by zaměstnanci mohli právo na volno k lékařskému vyšetření zneužít, může beze všeho uvolňování k lékaři probíhat i poměrně neformálně.

Popisovaná pravidla týkající se podmínek uvolňování k lékaři, oznamování a prokazování, chápejme tedy spíše jako možnosti, které právní úprava zaměstnavateli nabízí pro případnou kontrolu uplatňování práva na pracovní volno z důvodu lékařského vyšetření nebo ošetření.

NÁVŠTĚVA LÉKAŘE A PRACOVNÍ DOBA

Podle nařízení vlády má zaměstnanec právo na pracovní volno z důvodu lékařského vyšetření nebo ošetření za podmínky, že tento úkon nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Zaměstnanec se proto vždy musí snažit zajistit si vyšetření nebo ošetření tak, aby nedošlo k zásahu do pracovní doby. O pracovní volno může zaměstnavatele žádat pouze tehdy, když provedení vyšetření nebo ošeření mimo pracovní dobu není vzhledem k jeho rozvrhu pracovní doby a ordinačním hodinám zdravotnického zařízení možné.

Praktický příklad

Žádá-li zaměstnanec o volno, může zaměstnavatel trvat na tom, aby mu zaměstnanec předložil informaci o ordinačních hodinách zdravotnického zařízení. Jsou-li tyto údaje přístupné on-line, může si je samozřejmě zaměstnavatel i sám ověřit. Někteří zaměstnavatelé používají v souvislosti s uvolňováním k lékaři formulář žádosti, který vedle sebe obsahuje tabulku se zaměstnancovým rozvrhem a druhou tabulku s ordinačními hodinami zdravotnického zařízení. Zaměstnavatel pak po vyplnění obojího kontroluje, že vyšetření nebo ošetření skutečně nelze provést mimo pracovní dobu. Jestliže z porovnání rozvrhu pracovní doby a ordinačních hodin vyplyne, že existuje možnost, aby vyšetření nebo ošetření proběhlo mimo pracovní dobu, může zaměstnavatel žádost o poskytnutí pracovního volna odmítnout s tím, ať se zaměstnanec přeobjedná na dobu, kdy má podle svého rozvrhu směn volno

V návaznosti na výše uvedené zdůrazňujeme, že zaměstnavatel musí vzít do úvahy i zkušenosti s fungováním zdravotnických zařízení, s objednacími lhůtami, a obecně postupovat s jistou mírou citlivosti a rozumnosti.

Nahrávám...
Nahrávám...