dnes je 1.11.2024

Input:

Pravděpodobný výdělek

22.1.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

5.3.3.1
Pravděpodobný výdělek

Ing. Růžena Klímová

Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek (§ 355 ZP) můžeme stanovit několika způsoby:

  1. z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období,
  2. z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl (přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance),
  3. z hrubé mzdy nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Vzhledem k tomu, že zákoník práce uvádí 3 možné způsoby výpočtu průměrného výdělku, měl by každý zaměstnavatel stanovit postup jako výběr z možných variant, a ten pak používat při výpočtu pravděpodobného výdělku u všech zaměstnanců. Tímto způsobem se vyvaruje případným sporům se zaměstnanci.

Příklad 1 – zvolení postupu:

Po uplynutí rodičovské dovolené byl se zaměstnankyní ukončen pracovní poměr dohodou z organizačních důvodů. Při výpočtu odstupného zaměstnavatel vycházel ze základní měsíční mzdy. Před nástupem mateřské dovolené jí byl každoročně přiznáván individuální bonus ve výši čtyřnásobku základní měsíční mzdy (pravidla výplaty i počet násobků je stanoven ve mzdovém řádu) a také započítáván poměrnou částí do průměrného výdělku. Nyní, při výpočtu pravděpodobného výdělku, nebyl tento roční bonus zohledněn s tím, že "rozhodnutí, zda bude zaměstnanci jakákoliv variabilní složka vyplacena, záleží na schválení generálního ředitele zaměstnavatele. Platby učiněné podle tohoto bodu záleží čistě na uvážení zaměstnavatele, jsou volitelné a zrušitelné a budou vždy zachovávat tuto nezávislou povahu bez ohledu na částku nebo četnost plateb. Zaměstnanec nesmí za žádných podmínek považovat takovouto platbu za právo získané i do budoucna. Z uvedeného nelze v žádném případě dovodit, že roční bonus lze zahrnout do výpočtu pravděpodobného výdělku podle § 355 ZP." Bonusy však byly vyplaceny každý rok i v nepřítomnosti zaměstnankyně a dá se proto předpokládat, že pokud by byla zaměstnána, byly by jí nadále vypláceny.

V tomto případě není možné použít postup uvedený v bodě 1. (z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období). Zbývá tedy rozhodnout, zdali bude použit postup uvedený v bodu 2. nebo 3. Protože volba příslušného postupu uvedeného v § 355 ZP závisí plně na zaměstnavateli, je nutné se pro případ neshody v názorech smluvních stran opřít o vnitřní předpis, který jednoznačně stanoví, která varianta bude v jednotlivých situacích použita a která část nadstavbové složky mzdy se z oprávněného důvodu nikdy nezapočte.

To, že je ve mzdovém řádu uveden pouze postup pro výpočet ročního bonusu, není podstatné pro započtení této mzdové složky do výpočtu pravděpodobného výdělku. Podstatné je, zdali se o tomto mzdovém titulu hovoří ve mzdovém předpisu pro výpočet pravděpodobného výdělku, či nikoliv. Pokud takový vnitřní předpis chybí, vzniká problém, který je popsán v zadání. Zaměstnavatel argumentuje logicky a možná i správně. Pokud se však s odpovědí zaměstnavatele zaměstnankyně nespokojí, je jediným východiskem soudní žaloba. Lze jen těžko dovozovat výsledek takového sporu, i když čím dál častěji se setkáváme s rozsudky, které se opírají o zásadu uvedenou v bodu 2. výše, tj., že by pravděpodobný výdělek měl zahrnovat i části mzdy, kterých by zaměstnanec zřejmě dosáhl.

Svátek

Pro účely odpracovaných dnů se do odpracovaných dnů započtou i dny svátků připadající na pracovní dny zaměstnance, kdy zaměstnanec do zaměstnání nešel a za které zaměstnavatel poskytuje poměrnou část měsíční mzdy (zaměstnavatel tak stanovil ve vnitřním předpisu) nebo poměrnou část platu. V praxi se lze častěji setkat se zaměstnavateli, kteří při

Nahrávám...
Nahrávám...