PRAVIDLA
ZAMĚSTNAVATELE PRO USTANOVOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ NA VEDOUCÍ PRACOVNÍ MÍSTA
Zaměstnavatel..............................................................................................................
(název a sídlo)
Na základě ustanovení § 11, § 30 a § 73 odst. 2 a 3 zákoníku práce stanovím po projednání s
odborovou organizací tato pravidla pro ustanovování zaměstnanců na vedoucí pracovní místa:
1. Vedoucí pracovní místa jsou: ................................................ (uvést ta pracovní místa, ve kterých zaměstnanci mají řídící a rozhodovací
pravomoci, podle potřeby zaměstnavatele, a to v souladu s ustanovením
§ 11 a § 73 odst. 3 zákoníku práce). O tom, zda na obsazení těchto
vedoucích pracovních míst bude vypsáno výběrové řízení, rozhodne .......... (zpravidla
ředitel).
2. Do vedoucích pracovních míst uvedených
v bodě 1 ustanovuje zaměstnance ......... (uvést konkrétně kdo, u zaměstnavatele, který
je fyzickou osobou, tento zaměstnavatel,
u zaměstnavatele - právnické osoby její statutární orgán), a to na
základě předchozí dohody o možnosti jeho odvolání a vzdání se vedoucího místa.
Na vedoucí pracovní místo ................. (např. ředitele nebo jiné pracovní místo spojené se
statutární pravomocí) ustanovuje zaměstnance
............. (např. představenstvo, dozorčí rada). Bylo-li vypsáno výběrové řízení, přihlíží se
k jeho výsledku.
3. S vedoucími zaměstnanci se uzavírá
pracovní smlouva zásadně na dobu neurčitou se současným sjednáním (od 1. 1.
2012 až šestiměsíční) zkušební doby. Na
dobu určitou se pracovní smlouva uzavře jen tehdy, jde-li o zastupování dočasně
nepřítomného vedoucího zaměstnance, a to v rozsahu, který připouští § 39 ZP, ve znění účinném od 1. 1. 2012. Je-li v tomto případě zastupující zaměstnanec
již v pracovním poměru, uzavře se s ním dohoda o změně pracovní
smlouvy do uplynutí doby, na kterou byl na vedoucí pracovní místo ustanoven, a
po jejím uplynutí se zaměstnanec vrací k výkonu své původní práce.
4. Pokud se na vedoucí pracovní místo na
dobu neurčitou ustanovuje zaměstnanec, který v pracovním poměru u zaměstnavatele
již je, mění se dnem ustanovení druh vykonávané práce dohodnutý v pracovní
smlouvě, a to písemnou dohodou o změně pracovní smlouvy. V tomto případě
nelze sjednat zkušební dobu.
5. Pokud se vedoucí zaměstnanec ve funkci
neosvědčí, lze mu dát výpověď při dodržení příslušných ustanovení zákoníku
práce (§ 50 až 52, 61)
nebo se s ním dohodnout na změně pracovní smlouvy. Je-li zaměstnanec dosud
ve zkušební době, lze s ním zrušit pracovní poměr bez udání důvodů (§ 66
zákoníku práce). Pokud byla s vedoucím zaměstnancem dohodnuta možnost
odvolání z vedoucího pracovního místa, za současně sjednané podmínky, že
se může vedoucího pracovního místa vzdát, může zaměstnavatel zaměstnance
z pracovního místa odvolat.
6. Výkon práce na pracovním místě
vedoucího zaměstnance končí dnem následujícím po doručení odvolání nebo vzdání
se tohoto místa, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se pracovního místa
uveden den pozdější. Se zaměstnancem lze při změně pracovní smlouvy ve
sjednaném druhu práce dohodnout den, od kterého se změna pracovní smlouvy
sjednává. Je-li zaměstnanci dána výpověď z pracovního poměru, nebo dá
výpověď sám, nebo je sjednána dohoda o skončení pracovního poměru, postupuje se
shodně bez jakýchkoliv výjimek jako u ostatních zaměstnanců.
7.Odvoláním nebo vzdáním se pracovního
místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí. Zaměstnavatel je povinen
zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele
na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže však
nemá zaměstnavatel pro zaměstnance takovou práci nebo ji zaměstnanec odmítne,
jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 ZP a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) ZP. Odstupné poskytované zaměstnanci při organizačních změnách mu však náleží pouze pro případ, že s ním byl
rozvázán pracovní poměr po odvolání z místa vedoucího zaměstnance
v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny.
Odstupné zaměstnanci nenáleží, pokud byl z vedoucího pracovního místa
odvolán z jiných důvodů než zrušení konkrétního pracovního místa anebo
pokud se sám pracovního místa vzdal.
8. Uzavření dohody o zdržení se výkonu
shodné výdělečné činnosti s činností zaměstnavatele (konkurenční doložka - § 310 zákoníku práce) navrhuje ................................... (kdo) a uzavírá ....................... (statutární
orgán, zaměstnavatel - fyzická osoba). Pro její sjednání platí
stejná pravidla jako pro ostatní zaměstnance upravená v § 310 ZP,
konkretizovaná .................(kde, např. v
pracovním řádu). Sjednaná smluvní pokuta musí být úměrná rozsahu možného
konkurenčního jednání zaměstnance.
9. Odměňování vedoucího zaměstnance se řídí
dohodou o poskytování smluvní mzdy (lze použít i jiný název, např. manažerská
smlouva), kterou s tímto zaměstnancem uzavře v souladu se mzdovým řádem
- kolektivní smlouvou ..................... (kdo, zpravidla ten, kdo zaměstnance ustanovil na
pracovní místo).
10. Veškerá opatření podle těchto pravidel
musí být prováděna v souladu s ustanovením antidiskriminačního zákona (č. 198/2009 Sb.).
11. Tato pravidla vstupují v účinnost dnem
........................ K jejich změně
nebo zrušení je oprávněn ......... (kdo) po projednání s odborovou organizací, nikoli však se zpětnou účinností
.
V ............................. dne
.......................................
............................................................
zaměstnavatel (oprávněný orgán)
Komentář:
V podnikatelské sféře (přesněji
uvedeno u jiného zaměstnavatele než uvedeného v § 33 odst. 3 ZP) nelze pracovní poměr zaměstnance založit jmenováním, a nelze jej proto na
vedoucí pracovní místo jmenovat. Založit
pracovní poměr jmenováním lze pouze v případech stanovených zvláštními
právními předpisy (např. zák. č. 77/1997 Sb., o státním podniku) anebo na
vedoucí pracovní místa u zaměstnavatelů výslovně uvedených v § 33 odst. 3 ZP U
zaměstnavatelů podnikatelského typu (nejčastěji společnost s ručeným omezeným
nebo akciová společnost) se pracovní poměry všech zaměstnanců zakládají od účinnosti
nového zákoníku práce, tj. 1. 1. 2007, výhradně pracovní smlouvou.
U těchto zaměstnavatelů je však možné
podle § 73 odst. 2 ZP, dohodnout s vedoucím zaměstnancem možnost jeho odvolání
z pracovního místa, je-li současně dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec může
tohoto místa vzdát. Je-li sjednána možnost odvolání a vzdání se, jsou možnosti
rychlého ukončení výkonu vedoucího pracovního místa pro obě smluvní strany
prakticky shodné s postupem upraveným u pracovních míst přímo ze zákona
obsazovaných jmenováním. Definice vedoucího zaměstnance je uvedena v § 11 ZP
a rozumí se jím zaměstnanec, který je na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele
oprávněn stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly,
organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu
závazné pokyny.
Při výčtu vedoucích pracovních míst, do
nichž jsou zaměstnanci vybíráni a ustanovováni, postupují zaměstnavatelé podle
svých potřeb daných zejména organizační strukturou firmy, a to při dodržení
uvedených ustanovení § 73 odst. 3 a § 11.
Zaměstnanec se ustanovuje na vedoucí místo zásadně na dobu neurčitou, neboť jednak během zkušební doby s
ním lze kdykoli rozvázat pracovní poměr i bez udání důvodů, jednak jej lze
odvolat, pokud to s ním dohodnuto za…
