2019.25.26.09
Přehled judikatury trochu jinak – Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele a náhrada mzdy
JUDr. Petr Bukovjan
Uvítala ho řada lidí zainteresovaných na pracovním právu. Od advokátů až po mzdové účetní. Nikoliv proto, zda souhlasí se závěrem toho rozhodnutí, jako spíše z toho důvodu, že už je v té otázce trochu více jasno. Tou otázkou je výpočet náhrady mzdy (platu), která přísluší zaměstnanci, jenž žalobou napadl platnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, trval na dalším zaměstnávání a byl v soudní sporu úspěšný. Jak stanoví § 69 odst. 1 ZP, tato náhrada přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.
Již dříve Nejvyšší soud dovodil, že nárok na zmíněnou náhradu vzniká zaměstnanci nejdříve ode dne následujícího po dni, ke kterému měl pracovní poměr původně skončit (např. u výpovědi tedy po uplynutí výpovědní doby). Z toho logicky vyplývá, že rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku, ze kterého se pro vyčíslení náhrady vychází, je kalendářní čtvrtletí, které tomuto datu předchází. Pokud by tedy měl skončit pracovní poměr třeba 31. 1. (a zaměstnanec do té doby oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání), pak připadá rozhodné období na 4. kalendářní čtvrtletí předchozího roku.
Předmětem různých výkladů byla s tím související věc. Totiž jak konkrétně náhradu spočítat, jinými slovy, jak ji převést na celkovou částku příslušející…