2017.0304.1
Přepočet cizí měny
Ing. Petr Vondraš
Jediný český prvek, který musí být na daňovém dokladu, je hodnota daně v korunách (§29/1/l). Vše ostatní může být v jiné měně, v jiném jazyce. Jak správně přepočítat cizí měnu na koruny, je cílem následujících řádků.
Pro správné použití kurzu v zákoně o dani z přidané hodnoty je stěžejní § 4 odst. 5 ZDPH. Ten uvádí, že "pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, nebo přiznat uskutečnění plnění, a to:
a) kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, nebo
b) poslední směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou; přepočet mezi měnami jinými než euro se provede za použití směnného kurzu každé z těchto měn vůči euru."
V prvním kroku je potřeba určit, co je platným kurzem pro osobu provádějící přepočet. Pro všechny v tuzemsku to bezesporu bude kurz České národní banky nebo poslední směnný kurz Evropské centrální banky ke dni vzniku povinnosti přiznat daň. Kromě toho to pro určitou skupinu osob provádějících přepočet bude i tzv. pevný kurz, který je pro ně platný podle zákona o účetnictví.
Pevným kurzem se rozumí kurz stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky na základě kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou, používaný účetní jednotkou po předem stanovenou dobu. Stanovená doba nesmí přesáhnout účetní období. Jako kurz devizového trhu, na jehož základě se pevný kurz stanoví, použije účetní jednotka kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu dni období, pro které je pevný kurz používán (§ 24 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví).
Příklad
Česká s. r. o. si ve vnitřním předpisu stanovila pevný kurz v délce jednoho měsíce. Pro měsíc březen 2017 tak bude používat kurz vyhlášený Českou národní bankou ve středu 1. března. Tento kurz použije v souladu s vnitřním předpisem pro přepočet všech cizoměnových částek, tedy nejen DPH, ale i základu daně.
Příklad
Česká s. r. o. pořídila v lednu 2017 zboží z Německa v částce 1500 eur. V souladu s vnitřním předpisem pro přepočet cizí měny používá s. r. o. měsíční kurz z prvního dne daného měsíce. Protože 1. ledna je státní svátek, kdy není kurz vyhlašován, je v tento den platným posledně vyhlášený kurz ČNB, což byl kurz z pátku 30. prosince ve výši 27,02 Kč/eur. Česká s. r. o. tedy spočítala základ daně při pořízení ve výši 40 530 korun (1500*27,02).
Zatímco při pořízení zboží z jiného státu nevznikají v korunách odlišnosti mezi prodávajícím a kupujícím, v případě fakturace mezi dvěma tuzemskými plátci k tomu může dojít.
Příklad
Plátce A poskytne v březnu službu v režimu přenesené daňové povinnosti v částce 1 milionu eur. Částka základu daně v korunách není povinnou náležitostí daňového dokladu, takže není chybou, když plátce A uvede na dokladu hodnotu plnění jen v eurech. V účetnictví používá plátce A pevný měsíční přepočítací kurz 27,03, na jehož základě uvede do kontrolního hlášení předmětné plnění v částce 27 030 000 korun. Plátce B, který doklad přijme, používá pevný roční kurz 27,02 Kč/eur. Po přepočtu uvede do kontrolního hlášení částku 27 020 000 korun. Abychom předešli zbytečné výzvě správce daně ohledně nesouladu při vykázání služby v kontrolních hlášeních, doporučuji požádat dodavatele o doplnění přepočítacího kurzu nebo alespoň o poskytnutí informace, v jakém kurzu bude plnění vykázáno. I když ZDPH tuto nesrovnalost neřeší, a plátce tedy může postupovat jakkoli, z čl. 226 a 226a Směrnice Rady 2006/112/EU lze dovodit, že by měl být uplatněn kurz poskytovatele plnění. Poskytovatel má totiž dle uvedených ustanovení uvést na daňový doklad i daň, nejde-li o přeshraniční transakci.
Kurzový přepočet u opravných dokladů
V případě opravy základu daně a výše daně se pro přepočet cizí měny na českou měnu použije kurz uplatněný u původního zdanitelného plnění nebo při přiznání daně z přijaté úplaty (§ 42 odst. 4).
Příklad
Plátce X vystavil v lednu 2017 fakturu v eurech s přepočtem na koruny pevným měsíčním kurzem. V únoru vystavil k lednovému dokladu dobropis v dohodnuté eurové výši, kterou v souladu se zákonem o DPH nepřepočetl měsíčním únorovým kurzem, ale kurzem původního dokladu, tedy lednovým.
Pořízení zboží, přijetí služby
Přepočet se provádí dle základního pravidla ke dni vzniku povinnosti přiznat daň (§ 4 odst. 5). Při pořízení zboží je povinnost přiznat daň k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Pokud však byl daňový doklad vystaven před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno, vzniká plátci nebo identifikované osobě povinnost přiznat daň ke dni vystavení daňového dokladu (§ 25 odst. 1). Pořízení zboží z jiného členského státu se považuje za uskutečněné dnem, ke kterému by bylo uskutečněno zdanitelné plnění při dodání zboží podle § 21, tedy nejčastěji dnem dodání nebo dnem převzetí.
Příklad
Český plátce si objednal v Rakousku materiál do výroby. Kamion jej dovezl v pátek 3. února, faktura byla vystavena 9. února. Protože faktura byla vystavena dříve (9. 2.) než patnáctý den následujícího měsíce po dodání (15. 3.), je pro přepočet rozhodující datum 9. 2. Český plátce proto přepočte fakturovanou hodnotu v EUR ročním, únorovým nebo denním kurzem ČNB, podle toho, zda používá pevný nebo denní kurz, nebo posledním zveřejněným kurzem ECB.
V případě přijetí služby s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku vzniká plátci nebo identifikované osobě, kterým je služba poskytnuta, povinnost přepočtu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni poskytnutí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve.
Příklad
Český plátce si objednal konzultaci u rakouského advokáta, která se uskutečnila v pátek 3. února, faktura byla vystavena 9. února. Protože přede dnem uskutečnění…
