Člověk je nejprve dítětem, které potřebuje pomoc, poté se stane dospělým a zmůže téměř vše, nakonec zestárne a opět se bez pomoci neobejde. To je naší přirozeností a nebylo ani nebude tomu jinak. Se změnami společnosti se ale proměňoval způsob oné pomoci, zvláště vůči seniorům. Historicky nejdéle prarodičům pomáhaly jejich rodiny, zejména jejich dospělé děti. S nástupem moderní společnosti se těžiště péče o staré lidi přesunulo na stát, který jim vyplácí důchody financované průběžně z povinného pojistného placeného výdělečně činnými osobami. Protože ale naše populace stárne, nebude pro rostoucí počet budoucích důchodců již zcela dostačující státní zabezpečení, takže se prosazují alternativní soukromé pojistné důchodové produkty. Přičemž příspěvky zaměstnavatelů na penzijní a životní pojištění se těší mezi zaměstnanci značné oblibě.
DVA - TŘI - A ZASE DVA PENZIJNÍ PILÍŘE
1. ledna 2013 začala největší reforma penzijního systému od roku 1989, náš důchodový systém byl nově tvořen třemi tzv. pilíři. Základem zůstal i nadále státní průběžný systém důchodového pojištění - I. pilíř – kdy ekonomicky aktivní generace povinně přispívá do "jednoho balíku", z něhož jsou ihned vypláceny penze dnešním důchodcům. Pojistné na důchodové pojištění je 28 % vyměřovacího základu (dále "VZ"), kterým je u zaměstnanců zpravidla hrubá mzda (dále "HM"), v případě OSVČ polovina dílčího základu daně z podnikání. Samotní zaměstnanci se přitom podílejí jen z 6,5 % HM, zbylých 21,5 % hradí zaměstnavatel (nad rámec HM), který má rovněž na starosti odvod obou částek a administrativu s tím spojenou vůči České správě sociálního zabezpečení, která I. pilíř spravuje. Kvůli výtkám Ústavního soudu je nyní průběžný systém více zásluhový než dříve, přičemž pojistné se platí – a důchody počítají - pouze do stropu VZ, kterým je 4násobek průměrné mzdy.
Zásadní novinkou roku 2013 byl II. pilíř důchodového spoření. Vstup do něj sice byl dobrovolný, ale toto rozhodnutí již nebylo možno zvrátit, a k ukončení účasti mělo dojít pobíráním starobního důchodu nebo smrtí. Vstup byl trvale otevřen fyzickým osobám ve věku 18 a 35 let, starším tato možnost skončila 30. 6. 2013 (ledaže by ještě nebyli poplatníky pojistného v rámci průběžného I. pilíře). S koncem roku 2015 ovšem byl definitivně ukončen II. pilíř, do něhož se přihlásilo jen necelých 90 000 lidí. Jejich zaplacené příspěvky se neztratí, mohou si vybrat, jestli je chtějí zaslat na bankovní účet k volnému využití, nebo vložit do III. pilíře.
Připomeňme si, že účastník důchodového spoření si platil pojistné na svůj individuální penzijní účet fondového typu, který spravovala penzijní společnost (odděleně od svého majetku), přičemž mohl volit ze čtyř důchodových fondů lišících se v investiční strategii, tedy i v míře rizika a potenciálního zisku či ztráty. Pojistné na důchodové spoření činilo 5 % VZ, resp. HM, přičemž 3 % šly na úkor I. pilíře dotyčné osoby (takže musela očekávat o něco nižší státní důchod) a další 2 % si účastník připlácel navíc ze svého.
III. pilíř tvoří dva penzijní produkty: penzijní připojištění (do něhož ale bylo možno vstoupit jen do konce roku 2012, čehož využilo cca 4,4 milionů lidí) a od roku 2013 doplňkové penzijní spoření (300 000 lidí). Výhodou prvého je garance nezáporného zhodnocení (0 a více), trumfem druhého je možnost volby odvážnější investiční strategie (rizikovější, ale potenciálně výnosnější) výběrem účastnického fondu a čerpání prostředků formou předdůchodu až 5 let před starobním důchodem (na rozdíl od předčasných důchodů v rámci I. pilíře tyto předdůchody nekrátí starobní penzi). Na každý z produktů si účastník může přispívat, kolik chce – nejméně 100 Kč měsíčně, přičemž příspěvky nad 12 000 Kč ročně lze odečíst od základu daně z příjmů (nejvýše 12 000 Kč, resp. od roku 2017 to až 24 000 Kč). Zaměstnance může daňově výhodně podporovat i zaměstnavatel, viz dále. Příspěvky samotného účastníka od 300 Kč měsíčně jsou podporovány státním příspěvkem (90 Kč + 20 % z úložky nad 300 Kč), který může činit až 230 Kč měsíčně.
PENZIJNÍ POJIŠTĚNÍ NENÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ
Z důvodu zajištění slučitelnosti s primárním právem EU bylo nutné sjednotit přístup k produktům, které slouží ke spoření na stáří, a rozšířit daňové úlevy i na produkty tzv. penzijního pojištění poskytované institucemi penzijního pojištění také v zahraničí (v členském státě EU, Islandu, Lichtenštejnsku nebo Norsku). Což je zcela jiný penzijní produkt než tuzemské penzijní připojištění, které je podporováno státním příspěvkem.
Aby se jednalo o "penzijní pojištění", které opravňuje k čerpání obdobných daňových výhod jako penzijní připojištění - viz dále, musí být splněny obdobné podmínky jako pro penzijní připojištění. Tedy zejména pojistné plnění nejdříve v 60 letech, minimální doba pojištění 60 měsíců a sjednání smlouvy s tzv. institucí penzijního pojištění. Definiční vymezení penzijního pojištění najdeme v ustanovení § 6 odst. 16 ZDP:
-
provozován na principu fondového hospodaření,
-
zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém,
-
povolen a provozován v EU, Norsku, Islandu či Lichtenštejnsku, kde podléhá dohledu orgánů.
SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Kromě penzijních produktů III. pilíře a penzijního pojištění se lze finančně připravit na stáří i formou pojistné smlouvy uzavřené s pojišťovnou. Na rozdíl od pojištění majetku je předmětem pojistné ochrany a důvodem vyplacení pojistného plnění dožití se určitého věku. Kvůli dále uváděné velké daňové podpoře jde obvykle o pojistný produkt spadající do kategorie soukromé životní pojištění definované zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále "ZDP"); tento pojistný produkt není podporován státními příspěvky:
1. pojistnou smlouvu uzavřel poplatník (v našem případě zaměstnanec) jako:
-
pojistník (tj. osoba, která s pojistitelem alias s pojišťovnou uzavřela pojistnou smlouvu) a
-
pojištěný (tj. osoba, na jejíž život nebo jiný pojistný zájem se pojištění vztahuje),
2. předmětem pojistné smlouvy je:
-
pojištění pro případ dožití, nebo
-
pojištění pro případ smrti nebo dožití, anebo
-
důchodové pojištění,
3. výplata pojistného plnění (důchod nebo jednorázová částka) je sjednána:
-
až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně
-
nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěný věku 60 let,
4. není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.
TŘI DAŇOVÉ VÝHODY
Pro podporu zájmu občanů o všechny výše zmíněné penzijní produkty pro finančně "spokojenější stáří" – vedle státních příspěvků penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření – slouží tři daňové výhody:
- příspěvky účastníka lze (s jistým omezením) uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně z příjmů,
- příspěvky zaměstnavatele na penzijní produkty jsou u zaměstnance poměrně široce osvobozeny od daně,
- penze a dlouhodobá (doživotní) pojistná plnění plynoucí účastníkovi jsou osvobozeny od daně z příjmů.
K poslední z výhod aktuálně dodejme, že nově od roku 2016 postačí, že penze nebo pojistné plnění bude vypláceno (pobíráno) po dobu 10 let.
PŘÍSPĚVKY SAMOTNÉHO ZAMĚSTNANCE SNÍŽÍ JEHO ZÁKLAD DANĚ
Jak známo, daň z příjmů fyzických…
