Po novele zákoníku práce, kdy je zaměstnavatel povinen poskytovat příplatky za práci v noci, za svátek, sobotu a neděli, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, případně i náhrady příjmu ve výši průměrného výdělku i zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích mimo pracovní poměr, je důležité si připomenout, jak správně vypočítat průměrný výdělek, případně stanovit pravděpodobný výdělek. Všechny výše uvedené příplatkové tituly jsou odvozeny od průměrného hodinového výdělku s výjimkou příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, který je odvozen od hodinové minimální mzdy. Platí, že v rámci příplatku za práci v noci, sobotu a neděli se lze se zaměstnancem dohodnout jinak, tedy že příplatek bude dohodnut v nižší procentní výši, která je jinak stanovena ve výši alespoň 10 % z průměrného hodinového výdělku, nebo v absolutní výši.
Nutno upozornit na to, že příplatkové tituly uvedené výše a poskytované zaměstnancům na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr shodně platí u všech zaměstnavatelů bez ohledu na to, odměňují-li zaměstnance v rámci pracovního/služebního poměru platem nebo mzdou, pokud není vnitřním předpisem nebo kolektivní smlouvou stanoveno jinak.
ZPŮSOB ZJIŠŤOVÁNÍ PRŮMĚRNÉHO VÝDĚLKU
Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy, platu, odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen "odměny z dohod") zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období, pokud zaměstnanec odpracoval v rozhodném období alespoň 21 pracovních dnů/směn. Hrubou mzdou se rozumí mzdová, platová plnění a odměny z dohod poskytované výkon práce. Jedná se o základní mzdu, plat, příplatkové mzdy (práce přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za práci v sobotu a neděli, příplatek za práci v noci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí atd.), prémie, zvláštní příplatky, mimořádné odměny a odměny z dohod včetně příplatkových odměn poskytnuté za výkon práce nebo v souvislosti s výkonem práce.
Do započitatelného příjmu pro výpočet průměrného výdělku se tedy nezapočtou náhrady mzdy (platu), odměna za pracovní pohotovost (není výkonem práce)
a též odměny, které zaměstnavatel poskytl z jiného důvodu, než je výkon práce (například odměna k jubileu 50 let, ke vzniku nároku na odchod do důchodu, sociální výpomoc, stabilizační a motivační odměny, náborové příspěvky apod.). Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda, plat a odměna z dohod. Do odpracované doby se zahrnuje i případná práce přesčas, pokud za práci přesčas nebylo poskytnuto náhradní volno. Dojde-li k zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby v tomto období také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta.
Průměrný hodinový výdělek se stanoví na dvě desetinná místa, aby nedocházelo
ke zkreslování výpočtů, které z tohoto ukazatele vycházejí.
Do průměrného výdělku se započítávají i mimořádné odměny, které souvisejí s výkonem práce. Mimořádné odměny mohou být poskytovány jako jednorázové a v takovém případě se započítávají do příslušného čtvrtletí. Jde-li o odměny poskytované za více čtvrtletí, budou do průměrného výdělku započteny v poměrné výši podle počtu čtvrtletí, za která jsou poskytnuta; zbývající část (části) této odměny se zahrne do hrubé mzdy nebo platu při zjištění průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích). Počet dalších období se určí podle celkové doby, za kterou se mzda nebo plat poskytuje. Do hrubé mzdy nebo platu se pro účely zjištění průměrného výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část odměny odpovídající odpracované době.
ROZHODNÉ OBDOBÍ
Rozhodným obdobím je, až na výjimky uvedené dále, předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se zjišťuje vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí a takto zjištěný průměrný výdělek platí po celé toto období. Znamená to, že průměrný výdělek se zjišťuje k 1. 1., 1. 4, 1. 7., 1. 10. kalendářního roku.
Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí, ovšem za podmínky, že bylo odpracováno alespoň 21 pracovních dnů/směn.
Příklad č. 1
Zaměstnanec nastoupí do zaměstnání dne 15. 11. a do konce tohoto roku odpracuje 192 hodin v rámci 24 pracovních dnů. Výše mzdy bez náhrad činí za celé období 46 500 Kč.
Průměrný hodinový výdělek činí: 46 500 : 192 = 242,19 Kč.
Příklad č. 2
Zaměstnavatel uplatnil konto pracovní doby na dobu 26 týdnů s účinností od 1. 3.
Pro stanovení výše stálé mzdy a náhrady mzdy u těchto zaměstnanců bude rozhodným obdobím doba od 1. 3. předchozího roku do 28. 2. (respektive do 29. 2.) běžného roku, protože u konta pracovní doby je rozhodné období předchozích 12 kalendářních měsíců před začátkem vyrovnávacího období.
Odchylně je stanoveno rozhodné období u dohod konaných mimo pracovní poměr, pokud je sjednána jednorázová splatnost odměny. V takovém případě je rozhodným obdobím celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu. Pokud jsou odměny vypláceny pravidelně měsíčně, rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí.
Příklad č. 3
Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána na dobu od 1. 1. do 31. 5. kal. roku s výší měsíční odměny 15 000 Kč a rozsahem pracovní doby 20 hodin týdně. V jednotlivých měsících bylo odpracováno a vyplaceno:
-
leden 80 hodin 15 000 Kč,
-
únor 80 hodin 15 000 Kč,
-
březen 88 hodin 15 000 Kč,
-
duben 80 hodin 15 000 Kč,
-
květen 84 hodin 15 000 Kč.
K 31. 5. kalendářního roku bude potřeba zjistit průměrný hodinový výdělek. Ten bude vypočten z rozhodného období I. čtvrtletí kalendářního roku, tedy k 1.4.
Výpočet: (15 000 x 3) : 248 = 181,45 Kč/hod.
V případě, že bude sjednána jednorázová splatnost odměny ve výši 75 000 Kč
po vykonání celého úkolu, pak průměrný výdělek k 31. 5. kal. roku bude vypočten z rozhodného období od 1. 1. do 31. 5. kal. roku a bude činit: 75 000 : 412 = 182,04 Kč/hod.
Rozdíl mezi průměrnými hodinovými výdělky (182,04 - 181,45 = 0,59 Kč) je způsoben různou délkou rozhodného období v důsledku jiné splatnosti odměny.
Příklad č. 4
Předpokládejme, že zaměstnanec byl v pracovním poměru po celé předchozí čtvrtletí a odpracoval 501,5 hodiny včetně práce přesčas, za kterou nečerpal náhradní volno, dovolenou čerpal ve výši 32 hodin, jeden den měl omluvené neplacené volno. Za odpracovanou dobu dostal mzdu ve výši 99 920 Kč a náhrada mzdy za dovolenou činila 6 780 Kč.
Výpočet průměrného hodinového výdělku: 99 920 : 501,5 = 199,24 Kč/hod.
Příklad č. 5
Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou a odpracoval v březnu kal. roku práci přesčas v rozsahu 32 hodin, přičemž souhlasil s poskytnutím náhradního volna. Z provozních důvodů však nebylo možné náhradní volno poskytnout, a tak byl zaměstnavatel povinen za práci přesčas poskytnout mzdu včetně příplatku za práci přesčas do tří měsíců po vykonání práce přesčas. Tento mzdový nárok zúčtoval proto zaměstnanci v červnu. Mzda za práci přesčas včetně odpracovaných hodin za práci přesčas (32 hodin) bude započtena při výpočtu průměrného výdělku k 1. 7. kal. roku.
S účinností od 1. 1. 2008 se stanoví, že při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání se použije průměrný výdělek z rozhodného období předchozího kalendářního roku, pokud je to pro zaměstnance výhodnější.
Příklad č. 6
Pracovní poměr byl se zaměstnancem uzavřen 15. 2. 2022. Dne 20. 5. 2023 vznikl u tohoto zaměstnance pracovní úraz. Rozhodným obdobím pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku bude období od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023 a též rozhodné období od 15. 2. 2022 do 31. 12. 2022. Výhodnější průměrný výdělek bude použit pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku.
Pokud zaměstnanec vykonává práci u téhož zaměstnavatele na základě více pracovněprávních vztahů (např. pracovní poměr a dohoda o pracovní činnosti), posuzuje se mzda, plat nebo odměna v každém takovém vztahu samostatně.
ZAPOČÍTÁVÁNÍ ODMĚN ZA DELŠÍ ČASOVÉ OBDOBÍ
Je-li zaměstnanci zúčtována mzda (plat) za delší časové období než čtvrtletí, zahrne se do výpočtu průměrného výdělku pouze poměrná část této mzdy připadající na kalendářní čtvrtletí a ostatní části se zahrnou do dalších období podle počtu období, za něž se mzda poskytuje. Do hrubé mzdy se v rozhodném období zahrne tato poměrná část jen ve výši odpovídající odpracované době. Poskytuje-li tedy zaměstnavatel odměny za delší období, než je kalendářní čtvrtletí, je nutné, aby současně stanovil, jakého počtu období se odměna týká. Není-li tato skutečnost uvedena nebo nevyplývá-li z dalších okolností periodicita příslušné odměny, má se za to, že je poskytnuta jako jednorázová. Tato skutečnost má zásadní vliv na výpočet průměrného výdělku.
Příklad č. 7
Zaměstnanec odpracoval ve 2. čtvrtletí, v němž fond pracovní doby dle individuálního harmonogramu směn (jeho předpokládaný rozsah pracovní doby) činil 520 hodin, jen 480 hodin. Základní mzda byla přiznána ve výši 88 500 Kč. Zúčtovaná pololetní odměna činila 17 200 Kč.
Výpočet průměrného výdělku k 1. 7.: 88 500 + (17 200 : 2 x 480 : 520) = 88 500 + 7 938,46 = 96 438,46 Kč
96 438,46 : 480 = 200,91 Kč
Druhá část odměny (17 200 : 2 = 8 600 Kč) se zahrne do výpočtu průměrného výdělku v dalším období (k 1. 10.) s ohledem na odpracovanou dobu ve 3. čtvrtletí. Pokud zaměstnanec ve 3. čtvrtletí odpracuje pouze 250 hodin (harmonogramem směn byl stanoven počet hodin ve výši 520), za které náleží mzda ve výši 46 260 Kč, bude průměrný výdělek činit: 46 260 + (8 600 x 250 : 520) = 46 260 + 4 134,62 = 50 394,62 Kč, 50 394,62 : 250 = 201,58 Kč.
PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK VE VZTAHU K NEJNIŽŠÍ ÚROVNI ZARUČENÉ MZDY
Zákonem č. 285/2020 Sb. došlo k podstatné změně v ustanovení § 357 ZP: "Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda nebo než nejnižší úroveň zaručené mzdy, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající minimální mzdě nebo nejnižší úrovni zaručené mzdy. To platí také při uplatnění pravděpodobného výdělku."
Příklad č. 8
Zaměstnanec je odměňován formou měsíční mzdy ve výši minimální mzdy (17 300 Kč) a stanovený rozsah týdenní doby je 37,5 hodiny. Jeho průměrný hodinový výdělek k 1. 1.
kal. roku činil 101,20 Kč (vypočteno z rozhodného období, kterým bylo 4. čtvrtletí 2022). V měsíci lednu bude čerpat dovolenou. Vzhledem k tomu, že výše hodinové minimální mzdy (103,80 Kč/hod.) je vázána na stanovenou týdenní pracovní dobu v rozsahu 40 hodin, bude nutné upravit tuto hodinovou výši minimální mzdy podle stanovené týdenní pracovní doby, tj. 103,80 x 40 : 37,5 = 110,72 Kč. Pro účely náhrady mzdy bude použit průměrný výdělek odpovídající výši minimální mzdy, a proto za jeden den dovolené v rozsahu 7,5 hodiny bude zaměstnanci poskytnuta náhrada mzdy ve výši: 110,72 x 7,5 = 830,40 Kč.
PRAVDĚPODOBNÝ VÝDĚLEK
Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 dnů/směn, použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek můžeme stanovit několika způsoby:
1. z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období,
2. z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl. Přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance,¨.
3. z hrubé mzdy nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
Vzhledem k tomu, že zákoník práce nabízí tři možné způsoby výpočtu průměrného výdělku, měl by každý zaměstnavatel stanovit postup při určování pravděpodobného výdělku jako výběr z možných variant, a ten pak používat při výpočtu pravděpodobného výdělku u všech zaměstnanců. Tímto způsobem se vyvaruje případných sporů se zaměstnanci.
Příklad č. 9
Po rodičovské dovolené jsem ukončila pracovní poměr dohodou z organizačních důvodů. Při výpočtu odstupného zaměstnavatel vycházel jen ze základní měsíční mzdy. Před nástupem mateřské dovolené mi byl každoročně přiznáván individuální bonus ve výši čtyřnásobku základní měsíční mzdy (pravidla výplaty i počet násobků je stanoven ve mzdovém řádu) a také započítáván poměrnou částí do průměrného výdělku. Nyní, při výpočtu pravděpodobného výdělku, nebyl tento roční bonus zohledněn s tím, že "rozhodnutí, zda bude zaměstnanci jakákoliv variabilní složka vyplacena, záleží na schválení generálního ředitele zaměstnavatele. Platby učiněné podle tohoto bodu záleží čistě na uvážení zaměstnavatele, jsou volitelné a zrušitelné a budou vždy zachovávat tuto nezávislou povahu bez ohledu na částku nebo četnost plateb. Zaměstnanec nesmí za žádných podmínek považovat takovouto platbu za právo získané i do budoucna. Z uvedeného nelze v žádném případě dovodit, že roční bonus lze zahrnout do výpočtu pravděpodobného výdělku podle § 355 ZP.“ Bonusy byly vypláceny zaměstnancům každý rok a dá se proto předpokládat, že pokud bych byla zaměstnána, byly by i mně vyplaceny.
Ve zmiňovaném dotazu nebylo možné použít postup uvedený v bodu 5 odst. 1). Zbývá tedy rozhodnout, zda bude použit postup uvedený pod odst. 2) nebo 3). Protože volba příslušného postupu uvedeného v § 355 ZP závisí plně na zaměstnavateli, je nutné se pro případ neshody v názorech smluvních stran opřít o vnitřní předpis, který jednoznačně stanoví, která varianta bude v jednotlivých situacích použita a která část nadstavbové složky mzdy se z důvodu oprávněného důvodu nikdy nezapočte.
To, že je ve mzdovém řádu uveden pouze postup pro výpočet ročního bonusu, není podstatné pro započtení této mzdové složky do výpočtu pravděpodobného výdělku. Podstatné je, zda-li se o tomto mzdovém titulu hovoří ve mzdovém předpisu pro výpočet pravděpodobného výdělku, či nikoliv. Pokud takový vnitřní předpis chybí, vzniká problém, který právě popisujete. Váš zaměstnavatel argumentuje logicky a možná i správně. Pokud se však s odpovědí zaměstnavatele nespokojíte, je jediným východiskem soudní žaloba. Lze jen těžko dovozovat výsledek takového sporu, i když čím dál častěji se setkáváme s rozsudky, které se opírají o zásadu uvedenou v odst. 2) výše, tj., že by pravděpodobný výdělek měl zahrnovat i části mzdy, kterých by zaměstnanec zřejmě dosáhl.
POSTUP PŘI VÝPOČTU PRŮMĚRNÉHO HRUBÉHO MĚSÍČNÍHO VÝDĚLKU
Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se vychází z průměrného hodinového výdělku a průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. Průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance
se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na jeden měsíc v průměrném roce.
Příklad č. 10
Zaměstnanec dosáhl průměrného hodinového výdělku 213,91 Kč a pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby.
Průměrný měsíční výdělek činí: 213,91 x 4,348 x 40 = 37 203,23 Kč, po zaokrouhlení 37 204 Kč. V souladu s § 142 ZP se mzda zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Analogicky může být postupováno i v případě měsíčního výdělku pro pracovněprávní účely. Lze však použít i matematický způsob zaokrouhlování.
Průměrný měsíční hrubý výdělek se použije při výpočtu odstupného (§ 67 ZP), při stanovení náhrady škody podle § 257 a § 258 ZP, v případě okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem, kterému náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu odpovídající délce výpovědní doby (§ 56 odst. 2 ZP), v případě odškodňování pracovních úrazů, pokud dočasná pracovní neschopnost trvá po několik kalendářních měsíců a v případě náhrady škody, za kterou zaměstnanec odpovídá z titulu obecné odpovědnosti dle ustanovení § 250 ZP.
POSTUP PŘI VÝPOČTU PRŮMĚRNÉHO ČISTÉHO MĚSÍČNÍHO VÝDĚLKU
Průměrný měsíční čistý výdělek se zjišťuje jako rozdíl mezi průměrným měsíčním hrubým výdělkem a pojistným na sociální zabezpečení, pojistným na veřejné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.
Příklad č. 11
Průměrný hrubý měsíční výdělek činil 51 205 Kč k 28. 2. 2023, kdy též dochází k rozvázání pracovního poměru. Zaměstnanec učinil "Prohlášení poplatníka" a uplatnil slevu na poplatníka, daňové zvýhodnění na 1 dítě a dále má invaliditu druhého stupně, kterou doložil potvrzením z finančního úřadu, avšak není poživatelem invalidního důchodu.
Výpočet:
Průměrný měsíční hrubý výdělek: 51 205 Kč
Základ daně: 51 205 Kč
Zaokrouhlení základu daně na celé 100 Kč nahoru: 51 300 Kč
Záloha daně ve výši 15 %: 51 300 x 15 % = 7 695 Kč
Základní sleva: 2 570 Kč
Sleva na invaliditu: 210 Kč
Záloha daně po slevě: 2 360 Kč
Daňové zvýhodnění na 1 dítě: 1 267 Kč
Záloha daně po slevě a daňovém zvýhodnění: 1 093 Kč
Pojistné na ZP zaplacené zaměstnancem: 51 205 x 13,5 % = 6 912,67 Kč, po zaokrouhlení 6 913 Kč, 6 913 : 3 = 2 304,33 Kč, po zaokrouhlení 2 305 Kč
Pojistné na SZ zaplacené zaměstnancem: 51 205 x 6,5 % =…
