2023.0500.2
Registrace plátce DPH
Mgr. Ing. Alena Wágner Dugová
Samotný proces registrace plátce pro účely daně z přidané hodnoty nemusí být v praxi úplně snadná záležitost, tak jak se může zdát. Správce daně pro registraci totiž může vyžadovat prokázat splnění podmínek pro registraci, a to i u zákonné registrace a může požadovat prokázat různé skutečnosti (například skutečné sídlo). Proto je vhodné věnovat náležitou péči při vyplnění přihlášky k registraci. V praxi je pak také důležitá otázka zrušení registrace, které může nastat dobrovolně, ale i z úřední povinnosti správce daně.
Tento článek se zabývá pravidly pro registraci plátce k DPH a zrušením registrace a obsahuje také několik příkladů k této problematice.
NahoruZákonné vymezení
Obecná ustanovení k registračnímu řízení jsou upravena v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen "DŘ"). Speciální pravidla pro registraci plátce DPH či zrušení registrace jsou pak upravena v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen "ZDPH"). K registraci pro účely DPH existuje také metodický dokument "Informace k problematice registrace k DPH č.j.: 75850/20/7100-20118-203500." Jak uvádí tento dokument, jeho "účelem je nejen připomenout obsah vybraných údajů potřebných pro správu daně v přihlášce k registraci k DPH a některé aspekty procesu registračního řízení v rámci stávajících právních předpisů v kontextu existujících rizik v oblasti DPH, ale zejména upozornit na možnost podat souběžně s přihláškou přílohu týkající se doložení výkonu ekonomické činnosti žadatele o registraci, popř. i jiné přílohy prokazující naplnění ostatních zákonných podmínek v případě povinné registrace, nebo přílohy dokládající některé údaje nezbytné pro správu daně uváděné v přihlášce (skutečné sídlo, bankovní účet). Doložení těchto příloh společně s přihláškou je dobrovolné, nicméně se tím může samotný proces registrace urychlit."
Pro účely registrace je také důležitá otázka skutečného sídla, které je i součástí přihlášky k registraci. Podle § 4 odst. 1 písm. i) ZDPH se pro účely DPH totiž sídlem rozumí u osoby povinné k dani adresa místa jejího vedení, kterým se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popřípadě místo, kde se schází její vedení, přičemž pokud nemá fyzická osoba místo svého vedení, rozumí se sídlem u této osoby místo jejího pobytu. K problematice skutečného sídla je pak v rámci metodického dokumentu Generálního finančního ředitelství (dále jen "GFŘ") "Upozornění k registračnímu údaji "skutečné sídlo" č.j.: 5636/15-7100-20116-012287" mimo jiné uvedeno, že "v daném kontextu ZDPH se tedy "skutečným sídlem" rozumí místo k zajištění reálného výkonu ekonomické činnosti osoby povinné k dani. Kromě výše uvedeného vychází definice skutečného sídla osoby povinné k dani také z Nařízení Rady č. 282/2011/EU, které mimo další stanovuje, že pouhá existence poštovní adresy nemůže být postačující pro sídlo ekonomické činnosti osoby povinné k dani. Osoba povinná k dani by měla ve svém sídle být pro správce daně plynule kontaktní, dohledatelná, poskytovat z tohoto místa požadovanou relevantní součinnost za účelem výkonu řádné správy daní a umožňující výkon zákonných pravomocí (tj. např. odpovídající reakce na výzvy správce daně, umožnění průběhu daňové kontroly a požadovaných šetření vč. dostupnosti záznamů a prověřování ekonomické činnosti osoby povinné k dani, buď dílčí, nebo jako celku apod.)."
Příklad – Skutečné sídlo pro účely DPH
Společnost s ručením omezeným se sídlem na Praze 1 podala přihlášku k registraci jakožto plátce DPH jako dobrovolný plátce. Daňový subjekt bude obchodovat s textilním zbožím v rámci ČR a bude dodávat i do zemí Evropské unie. V kolonce "skutečné sídlo" přitom společnost vyplnila stejnou adresu, jako je adresa zapsaná v obchodním rejstříku. Skladové prostory, administrativní oddělení i sídlo vedení se však nachází v Benešově. Správce daně provedl místní šetření v sídle deklarovaném jako skutečné sídlo na Praze 1 a zjistil, že adresa zapsaná v obchodním rejstříku na Praze 1 je tzv. virtuálním sídlem a daňový subjekt zde nemá žádnou kancelář. Správce daně proto zaslal do datové schránky společnosti výzvu k odstranění pochybností ohledně skutečného sídla. Co by měl daňový subjekt odpovědět?
Daňový subjekt je povinen uvést do přihlášky k registraci skutečné sídlo, a proto by ve vlastním zájmu měl daňový subjekt reagovat na výzvu k odstranění pochybností a informovat správce daně o svém skutečném sídle. Výzva pravděpodobně prodlouží registrační řízení a ovlivní den vzniku plátcovství, protože u dobrovolné registrace se daňový subjekt stává plátcem ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována.
NahoruTiskopisy k registraci plátce
Pro registraci k DPH existuje speciální tiskopis "Přihláška k registraci k DPH". V přihlášce k registraci je daňový subjekt povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daní. Podle § 101a ZDPH lze přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů podat pouze elektronicky. Formou oznámení o změně registračních údajů pak musí plátce hlásit finančnímu úřadu vybrané změny, a to ve lhůtě 15 dní. Registrační údaje, jejichž změnu nemusí daňový subjekt oznamovat, jsou jméno daňového subjektu, příjmení daňového subjektu, název právnické osoby, právní forma, identifikační číslo, adresa místa pobytu, adresa místa podnikání, adresa sídla a identifikátor datové schránky (přičemž toto osvobození od oznamování změn neplatí pro zahraniční subjekty).
Správce daně prověřuje údaje uvedené v přihlášce k registraci (nebo v oznámení o změně registračních údajů) a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve daňový subjekt, aby údaje vysvětlil, doložil, popřípadě doplnil nebo změnil, a zároveň stanoví lhůtu pro reakci. Právě při registraci k DPH jsou výzvy poměrně časté, protože správce daně požaduje doložit různé skutečnosti, jako je například prokázání ekonomické činnosti či skutečného sídla. Správce daně by měl rozhodnout o registraci ve lhůtě 30 dnů ode dne podání přihlášky, ale pokud je vydána výzva, tak může dojít i k pozdějšímu rozhodnutí o registraci.
Pro zrušení registrace pak existuje tiskopis žádost o zrušení registrace, který je společný i pro ostatní daně. Přičemž pro účely DPH se vyplňuje hned několik údajů jako důvod zrušení registrace k DPH, otázka, zda se po zrušení registrace plátce chce stát identifikovanou osobou, obrat plátce za nejbližších předcházejících 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců a obrat plátce DPH za nejbližší předcházející 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce.
Příklad – Doručení příloh k přihlášce
Daňový subjekt podal dne 1. února 2023 přihlášku k registraci jako dobrovolný plátce DPH. Plátce se rozhodl, že společně s přihláškou s cílem urychlení procesu podá také důkazní prostředky jako vystavené faktury, smlouvy se zákazníky, smlouvu k nájmu prostor k podnikání, faktury za režijní náklady, bankovní výpisy. V rámci elektronických formulářů na www.mojedane.cz je však uvedena maximální kapacita jiných příloh na 10 240 kB. Jak může důkazní prostředky daňový subjekt předložit?
Pokud budou dané přílohy přesahovat rozsahem dat tuto velikost, tak je možné poslat důkazní prostředky elektronicky formou datové schránky, kde je kapacita omezena na 20 Mb na každou datovou zprávu. Dále lze využít podání elektronicky jakožto obecná písemnost v rámci www.mojedane.cz. Pokud by byly důkazní prostředky velkého rozsahu dat, tak lze předat důkazní prostředky na technickém nosiči dat (např. USB-flash disk) anebo vytištěné písemně formou poštovní zásilky či podáním na podatelně finančního úřadu.
NahoruRegistr plátců DPH
V rámci České republiky jsou informace o plátcovství uváděny v aplikaci Registr DPH, který umožňuje hledání subjektů podle zadaných výběrových údajů. Na webových stránkách (https://adisspr.mfcr.cz/adis/jepo/epo/dpr/apl_ramce.htm?R=/dpr/DphReg) je tak možné zjistit informace jako například datum vzniku plátcovství, zjišťování spolehlivosti plátců DPH a registrovaných bankovních účtů plátců DPH. Na mezinárodní úrovni je pak možné ověřit platnost daňového identifikačního čísla přiděleného pro účely DPH v daném členském státě EU v databázi VIES.
Pro praktické prokazování je pak vhodné provést archivaci zjištěných údajů v daném časovém okamžiku pro případné prokazování správci daně.
Příklad – Nesprávně daňové identifikační číslo
Český plátce DPH prodává zboží jiným českým plátcům DPH v rámci velkoobchodu. Daňový subjekt obdržel výzvu k podání následného kontrolního hlášení, protože v kontrolním hlášení bylo zjištěno několik překlepů v daňových identifikačních číslech obchodních partnerů. Jak lze zamezit této chybě?
Platnost daňového identifikačního čísla si může kdokoliv ověřit na webových stránkách Finanční správy ČR, aby zamezil obdobným chybám. V případě, že je dané daňové identifikační číslo neplatné, tak je nezbytné zjistit příčinu, protože tato nesprávnost může vést k vydání výzvy správcem daně anebo ke spuštění kontrolních postupů.
NahoruZákonná registrace k DPH
Povinná registrace plátce pro účely DPH může nastat hned z několika důvodů, které stanoví ZDPH. Obvyklým důvodem pak bude překročení obratu pro účely DPH, kde došlo k 1. lednu 2023 k významné změně, protože hodnota obratu z hodnoty 1 mil. Kč byla zvýšena na 2 mil. Kč. Podle § 6 ZDPH tedy platí, že plátcem se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 2 mil. Kč (s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně). Při překročení obratu se daňový subjekt stává plátcem od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat (pokud se nestane plátcem dříve z jiného důvodu). Podstatné je také vymezení obratu pro účely DPH, který je stanoven v § 4a ZDPH jako souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku, pokud jde o úplaty za zdanitelné plnění, plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet…
