Reprezentace v nedaňových výdajích
Ing. Jiří Karvánek
Co je výdajem na reprezentaci
Reprezentace je jedním z typických nedaňových výdajů, které jsou přímo vyjmenovány v § 25 odst. 1 písm. t) ZDP.
Mezi výdaje na reprezentaci patří zejména výdaje na:
-
občerstvení,
-
pohoštění,
-
dary.
Vynakládá-li firma prostředky na svou reprezentaci, činí tak též nepochybně za účelem zlepšení svého image či budování dobrého jména. Z tohoto pohledu je správnější považovat výdaje na reprezentaci za jakýsi specifický, a přitom daňově neuznatelný druh výdajů na reklamu. Lze-li určité plnění považovat za počin směřující k reprezentaci firmy, jde často zároveň o formu reklamy.
Charakteristika
Specifika výdajů na reprezentaci lze najít především v tom, že:
- nikdy nejsou primárně zaměřeny na propagaci konkrétních produktů, převažujícím cílem je budování dobrého jména firmy,
- ani toto dobré jméno není budováno zdůrazňováním kvality produkce, připomínáním tradice značky nebo jejího stávajícího image, nýbrž převážně poukázáním na takové vlastnosti firmy, jež jsou v obchodním světě obecně považovány za žádoucí a pozitivní, jako je solventnost, určitá velkorysost, příslušnost k "high society" apod.,
- dá se říci, že zatímco daňově uznatelné výdaje na reklamu se téměř vždy týkají propagace nějakých konkrétních aspektů (konkrétní výrobek, konkrétní obchodní známka, konkrétní složka image firmy), u výdajů na reprezentaci jde takřka vždy o obecnou polohu (dobré oblečení reprezentuje každého stejně, bez ohledu na kvalitu jeho výrobků a na obor jeho činnosti),
- dobrým vodítkem pro rozlišení výdajů na reprezentaci od jiných typů reklamních výdajů je i fakt, že reprezentace je často (i když ne vždy) založena na obdarování někoho (obchodního partnera, kupujícího, potencionálního zákazníka), obohacení někoho o nějakou hodnotu. Tato hodnota je přitom relativně významná, nejde jen o podání informací o výrobku apod.
Reklamní předměty
Daňovým výdajem jsou a za dar se pro účely zákona o daních z příjmů nepovažují předměty propagačního charakteru (blíže viz text Reklama a propagace v daňových výdajích), které splňují podmínky § 25 odst. 1 písm. t) ZDP. Jedná se o předměty, které splňují tyto podmínky:
-
hodnota jednotlivého předmětu nepřekročí 500 Kč (v úrovni ceny bez DPH),
-
jsou opatřeny jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele daru, případně názvem propagovaného zboží nebo služby,
-
nejsou předmětem, s výjimkou tichého vína, spotřební daně.
Typickými výdaji na reprezentaci, které dispozitivně vyjmenovává i ZDP, jsou výdaje na pohoštění, občerstvení, dary. Všechny tyto výdaje odpovídají výše uvedeným čtyřem charakteristikám.
Za výdaj na reprezentaci se považuje i výdaj za ubytování v hotelu, které zaplatíme našemu obchodnímu partnerovi při jeho návštěvě v naší firmě.
O výdaj na reprezentaci však nepůjde, jde-li např. o návštěvu za účelem vyřízení reklamace našeho výrobku a ve smlouvě s partnerem je jakožto podmínka kontraktu ujednáno, že výdaje tohoto typu, doložené příslušnými účetními doklady vystavenými obchodním partnerem, jdou na náš vrub. Tato skutečnost má pochopitelně souvislost s cenovými podmínkami kontraktu.
Výdaje na pořízení luxusního vozu za 3 000 000 Kč nejsou výdaji na reprezentaci, ale výdaji na pořízení hmotného majetku. Nelze však zcela vyloučit nepříjemnou otázku ze strany finančního úřadu, proč je k dosahování zdanitelných příjmů nutné mít osobní automobil dosahující rychlosti přes 250 km/hod. a jak tedy náklady na pořízení mimořádně drahého vozu souvisejí se zdanitelnými příjmy.
Výrobce cukrovinek zdarma zasílá zákazníkům speciální balení bonbonů určené pouze pro předem naplánovanou akci za účelem podpory prodeje. Cena jednotlivého balíčku bonbonů nepřesáhne 500 Kč. Smyslem této propagační akce je udržet si stávající zákazníky, získat zákazníky nové a přesvědčovat je o solidním jednání a kvalitě produkce. V tomto případě se tedy bude jednat o daňově uznatelné výdaje na reklamu.
Je-li zdarma rozesílán např. pleťový krém pro ženy v…
