Sazby daně z příjmů u FO
RNDr. Ivan Brychta
Nahoru Základní vymezení sazby daně
Sazba daně je (v našem případě) procentní částka, kterou se vynásobí základ daně [tj. základ daně snížený o nezdanitelnou část základu daně (§ 15 ZDP) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34 ZDP) zaokrouhlený na celá sta Kč dolů], a vypočte se tak daňová povinnost. Takto vypočtená daňová povinnost se dále snižuje o slevy na dani.
Zákon o daních z příjmů upravuje daňové sazby a způsob zdanění fyzických osob v:
-
§§ 16 až 16ab ZDP pro zdanění v obecném a samostatném základu daně,
-
§ 36 ZDP při použití zvláštní sazby daně,
-
§§ 38h pro zdanění měsíčních záloh ze závislé činnosti u fyzických osob,
-
§ 37 ZDP odkazujícím na zdanění na základě mezinárodních smluv.
Zdanění fyzických osob v České republice může probíhat třemi různými způsoby:
1. Zdanění v obecném základu daně je nejběžnějším způsobem zdaňování příjmů fyzických osob. Takové zdanění se děje prostřednictvím daňového přiznání, příp. u zaměstnanců toto provádí jeho zaměstnavatel skrze měsíční odvody z mezd a na základě žádosti zaměstnance i v rámci tzv. ročního zúčtování. Speciálním způsobem tohoto způsobu zdanění může být paušální daň pro poplatníky v paušálním režimu.
2. Zdanění zvláštní sazbou daně vybíranou srážkou (často označované jako zdanění srážkovou daní) provádí u vybraných příjmů místo poplatníka subjekt, který mu takový příjem vyplácí a který je označován jako plátce. Nejčastěji to je zaměstnavatel u vybraných příjmů zúčtovaných zaměstnancům anebo obchodní korporace vyplácející svým společníkům podíly na zisku. Zásadním rysem je, že se musí jednat o zdroj příjmů z tuzemska a odvedená srážková daň je (až na výjimky) konečnou, tudíž se v takovém případě nemusí podávat daňové přiznání. Aplikuje se tak zejména v situacích, kdy chce mít správce daně jistotu, že příjem bude zdaněn, např. při vybraných příjmech vyplácených nerezidentům.
3. Zdanění v samostatném základu daně bylo umožněno pro vybrané druhy příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí, a to takových příjmů, které, pokud by byly z tuzemských zdrojů, by podléhaly zdanění zvláštní sazbou daně vybíranou srážkou. Důvodem je zabránění vyššímu zdanění, pokud by takový příjem musel být zdaněn v obecném základu daně kvůli tomu, že plyne ze zdrojů v zahraničí, kdy nelze aplikovat zdanění srážkovou daní. Zdanění v samostatném základu daně je nutné řešit podáním daňového přiznání, v němž ale fyzické osoby oddělují výpočet od výpočtu zdanění v obecném základu daně, protože pro samostatný základ daně se neaplikuje progresivní zdanění.
Nahoru Zdanění v obecném základu daně
Sazba daně z příjmů fyzických osob pro zdanění v obecném základu daně, která byla od roku 2008 do roku 2020 označovaná jako "jednotná daň", činila 15 %. Počínaje rokem 2021 se zdanění rozdělilo na dvě pásma a k sazbě 15 % (I. pásmo zdanění) přibyla ještě sazba 23 % (II. pásmo), která je aplikována od příjmů nad 48násobek minimální mzdy platné pro daný kalendářní rok. Daň se určí ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15 ZDP) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34 ZDP; blíže viz text Položky snižující zdanění FO), zaokrouhleného na celé stokoruny dolů, a to jako součet součinů příslušné části základu daně a sazby pro tuto část základu daně (čili jako součet daní vypočtených pro každé pásmo samostatně.
Předpokládejme, že základ daně fyzické osoby po snížení o nezdanitelné části a odčitatelné položky činil 1 990 691 Kč. Nejprve zaokrouhlíme základ daně na celé stokoruny dolů, tj. na 1 990 600 Kč, a poté daň vypočteme takto:
-
Pro rok 2023, kdy je 48násobek průměrné mzdy 1 935 552 Kč, počítáme: 1 935 552 x 0,15 + (1 990 600 1 935 552) x 0,23 = 290 332,80 + 12 661,04 = 302 993,84. Po zaokrouhlení na celé koruny nahoru a před aplikací případných slev na dani a daňového zvýhodnění bude daň 302 994 Kč.
Od roku 2021 se již neaplikuje tzv. solidární zvýšení daně, které činilo 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčích základů daně podle § 6 ZDP (závislá činnost) a § 7 ZDP (příjmy ze samostatné činnosti) a 48násobkem průměrné mzdy, a ani výpočet daně u příjmů ze závislé činnosti na principu superhrubé mzdy (tj. hrubé mzdy zvýšené o pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené z takových příjmů zaměstnavatelem).
Počínaje rokem 2021 může mít fyzická osoba za určitých podmínek stanovenu paušální daň. Předpokladem je, že fyzická osoba plní kritéria pro vstup do paušálního režimu, vymezeného v § 2a ZDP, a svým oznámením správci daně do tohoto paušálního režimu vstoupila. Oznámení je třeba podat u již podnikajících osob do 10. 1. běžného kalendářního roku, u nově začínajících podnikatelů nejpozději do dne zahájení jejich samostatné činnosti. Kvůli rozdělení paušální daně do tří pásem od roku 2023 je třeba také spolu s oznámením o vstupu sdělit správci daně i příslušné paušální pásmo (pro již podnikající osoby podle výsledku předchozího roku).
Přehled pásem paušálního režimu v návaznosti na rozhodné příjmy:
Pod zkratkou P80 v tabulce rozumíme příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů, tj. ze živnosti řemeslné, zemědělské výroby a vodního nebo lesního hospodaření, a pod zkratkou P60 příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 60 % z příjmů, tj. z ostatních živností (neřemeslných).
V paušálním režimu pak fyzická osoba zůstává trvale až do okamžiku, kdy dobrovolně nebo při nesplnění podmínek oznámí správci daně ukončení paušálního režimu. Za každý měsíc, kdy je v paušálním režimu, je povinna (vždy do 20. dne běžného měsíce) hradit zálohu na paušální daň společně s částkou zálohy na zdravotní a sociální pojištění (výše úhrady viz text Pojistné u OSVČ).
Osoba v paušálním režimu bude mít stanovenu daň ve výši paušální daně v tom roce, kdy splní podmínky v § 7a ZDP. V takovém případě nepodává daňové přiznání a nebude ani nic doplácet, protože paušální daň uhradila formou záloh v průběhu roku (výše zálohy je podle pásem 100 Kč/ 4 963 Kč/9 320 Kč pro každý měsíc, ve kterém byla povinnost hradit zálohu, takže paušální daň nepřevýší 1 200 Kč/ rok pro 1. pásmo, 59 556 Kč/rok pro 2. pásmo a 111 840 Kč/rok pro 3. pásmo).
Nahoru Zdanění v samostatném základu daně
Princip zdanění vybraných příjmů ze zdrojů v zahraničí v samostatném základu daně byl u fyzických osob znovu nastaven od roku 2021 (po více jak 14 letech) v důsledku zavedení dvoupásmového zdaňování příjmů v obecném základu. Daň je pro samostatný základ daně stanovena na 15 %.
Okruh příjmů, které mohou být takto zdaněny, se neliší od úpravy pro právnické osoby uvedené v § 20b odst. 1 ZDP. Jde o tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, které nejsou od daně osvobozeny:
-
příjmy z podílů na zisku,
-
příjmy z vypořádacích podílů nebo podílů na likvidačním zůstatku a
-
příjmy z jim obdobných plnění,
a to ve výši včetně daně sražené v zahraničí. Vzhledem k charakteru těchto příjmů se může jednat o…