Schůze věřitelů

3.6.1

Schůze věřitelů

Mgr. Tomáš Braun

Do výlučné působnosti schůze věřitelů podle § 46 odst. 2 IZ, věty první patří:

• volba a odvolání členů věřitelského výboru a jeho náhradníků nebo zástupce věřitelů (část 3.6.2.1),

• rozhodnutí o tom, zda bude ponechán ve funkci prozatímní věřitelský výbor (část 3.6.2.6).

Do další působnosti schůze věřitelů patří dle příslušných ustanovení IZ zejména:

• hlasování o odvolání soudem ustanoveného insolvenčního správce a ustanovení nového insolvenčního správce (§ 29 IZ a část 3.3.3),

• hlasování o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem nebo reorganizací (§ 150 IZ a část 4.6.1.1),

• hlasování o určení osoby znalce, o schválení znaleckého posudku a o určení nového znalce při povinném znaleckém ocenění majetkové podstaty (§ 153 odst. 2 IZ, § 155 odst. 3 IZ, § 156 odst. 1 IZ a část Povinné znalecké ocenění majetkové podstaty),

• projednání zprávy o hospodářské situaci dlužníka po prohlášení konkursu a rozhodnutí, zda a v jakém rozsahu se má dlužníku, který je fyzickou osobou, a jeho rodině poskytovat plnění z majetkové podstaty k úhradě jejich odůvodněných existenčních potřeb (§ 282 IZ a část 7.4),

• rozhodnutí o odchylkách v nepatrném konkursu (§ 315 IZ a část 7.10),

• hlasování o návrhu věřitele na povolení reorganizace (§ 323 IZ a část Rozhodnutí o povolení reorganizace),

• hlasování o přijetí reorganizačního plánu (§ 344 odst. 1 IZ a část 8.6.5.1),

• hlasování o způsobu oddlužení (§ 402 odst. 3 IZ a část 9.4.2),

Vyhrazení působnosti jiných věřitelských orgánů

Schůze věřitelů jako nejvyšší věřitelský orgán přitom podle § 46 odst. 2 věty druhé IZ může vykonávat působnost, jež jinak náleží věřitelskému výboru (zástupci věřitelů), pokud

1. tuto působnost na sebe výslovně atrahovala – vyhradila si ji; podle § 46 odst. 2 věty třetí IZ (ve znění účinném od 1. 1. 2014) je takové usnesení schůze věřitelů, jímž si vyhrazuje působnost jiných věřitelských orgánů, přijato, jestliže pro ně hlasovala většina tvořená nejméně dvěma třetinami hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek,
2. není ustanoven věřitelský výbor ani zástupce věřitelů, nestanoví-li IZ jinak, tj. nejde-li o případ, kdy působnost věřitelského výboru vykonává insolvenční soud podle § 61 odst. 2 IZ (část. 3.6.2.6) nebo podle § 66 IZ (část 3.6.2.7).

Nerozhodne-li schůze věřitelů jinak, může insolvenční soud v nepatrném konkursu při přezkumném jednání projednat všechny otázky, o kterých by jinak byla oprávněna rozhodnout pouze schůze věřitelů [§ 315 odst. 1 písm. e) IZ – k tomu část 7.10].

K problematice působnosti schůze věřitelů se vyjádřil např. Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. MSPH 76 INS 3732/2008, 2 VSPH 402/2009-B ze dne 1. 12. 2009, v němž vysvětlil, že schůze věřitelů je oprávněna vyhradit si do své působnosti otázky, jenž IZ svěřuje originálně do působnosti věřitelského výboru, což platí i tehdy, jestliže o těchto otázkách již dříve rozhodl věřitelský výbor nebo insolvenční soud v rámci dohlédací činnosti.

Podle § 47 odst. 1 IZ je ke svolání a vedení schůze věřitelů oprávněn pouze insolvenční soud

Schůzi věřitelů svolá

1) z vlastní iniciativy,

• - považuje-li to za nutné a důvodné vzhledem k průběhu insolvenčního řízení,
• - ukládá-li mu to IZ (např. po rozhodnutí o úpadku podle § 137 odst. 1 a 3 IZ, k projednání a schválení znaleckého posudku podle § 155 odst. 2 IZ, k projednání reorganizačního plánu podle § 344 odst. 1 IZ, k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí podle § 399 odst. 1 IZ) nebo

2) na návrh

1. insolvenčního správce,
2. věřitelského výboru, anebo (s účinností od 1. 7. 2017 - novela IZ provedená zákonem č. 64/2017 Sb.)
3. věřitelů, a to
4. alespoň 2 věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše činí minimálně desetinu přihlášených pohledávek v případech, kdy způsobem řešení úpadku není oddlužení, tj. jestliže o způsobu řešení úpadku dosud nebylo rozhodnuto (část Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku ) anebo se tak již stalo a způsobem řešení úpadku je konkurs nebo reorganizace,
5. nadpoloviční většiny všech věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše činí zároveň nadpoloviční většinu přihlášených pohledávek v případech, kdy způsobem řešení úpadku je oddlužení (bylo povoleno rozhodnutím insolvenčního soudu – část 9.3.2).

Se žádostí dlužníka o svolání schůze věřitelů insolvenční zákon žádné účinky nespojuje, tj. dlužník sám si svolání schůze věřitelů vynutit nemůže.

Svolání schůze v případě oddlužení

Na rozdíl od případů řešení úpadku konkursem a reorganizací (či prozatímní absence rozhodnutí o způsobu řešení úpadku), kdy ke svolání schůze věřitelů nadále postačí návrh předepsané kvalifikovaná menšina věřitelů, v případě řešení úpadku oddlužením (tedy po rozhodnutí soudu o povolení oddlužení) si věřitelé od 1. 7. 2017 vynutí svolání schůze věřitelů jen tehdy, pokud to navrhne shora uvedená předepsaná kvalifikovaná většina všech věřitelů, která se počítá jak podle počtu (podle hlav) věřitelů, tak podle výše pohledávek věřitelů. Insolvenční soud tak bude povinen svolat schůzi věřitelů jen tehdy, pokud takový návrh podá co do počtu (hlav) většina všech věřitelů, jejichž pohledávky co do výše činí zároveň nadpoloviční většinu všech přihlášených (zajištěných a nezajištěných) pohledávek.

Od uvedeného je ale třeba lišit speciální úpravu svolání schůze věřitelů k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí (a eventuálně též hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět dlužníkově žádosti o nižší splátky) dle § 403 odst. 2 IZ – viz část 9.4.2.

Tuto schůzi věřitelů insolvenční soud - podle § 136 odst. 2 písm. f) a i) IZ a § 399 odst. 1 IZ (ve znění účinném od 1. 7. 2017) - svolá v těchto případech:

1. s rozhodnutím o úpadku nespojil rozhodnutí o povolení oddlužení, protože o dlužníkově návrhu na povolení oddlužení podaném v insolvenčním řízení zahájeném věřitelem dle § 390 odst. 1 věty druhé IZ bude samostatně rozhodnuto později dle § 149 odst. 2 písm. a) IZ, popř. o něm bude takto rozhodnuto později za situace, kdy posléze (při úspěšném využití opravného prostředku) neobstálo – bylo změněno - původní rozhodnutí o odmítnutí, zamítnutí či akceptaci zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení i s ním spojené rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka vydané dle § 396 odst. 2 IZ (ve znění účinném od 1. 7. 2017); v těchto případech soud v rozhodnutí o úpadku svolá (svolal) schůzi věřitelů v termínu dle § 137 odst. 1 IZ (viz část Rozhodnutí o úpadku),
2. s rozhodnutím o úpadku spojil rozhodnutí o povolení oddlužení dle § 148 odst. 3 IZ (dlužník podal návrh na povolení oddlužení spolu se svým insolvenčním návrhem dle § 390 odst. 1 věty prvé IZ), takže insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku schůzi věřitelů nesvolal (a nenařídil přezkumné jednání), ale ve smyslu jeho současné výzvy učiněné dle § 136 odst. 2 písm. i) IZnezajištění věřitelé v určené lhůtě do 7 dnů od zveřejnění správcovy zprávy pro oddlužení v insolvenčním rejstříku navrhli svolání schůze věřitelů k projednání způsobu oddlužení a hlasování o něm kvalifikovanou většinou předepsanou v § 399 odst. 1 IZ, tj. takový návrh podala nadpoloviční většina věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše (§ 49 odst. 1) činí zároveň nadpoloviční většinu nezajištěných přihlášených pohledávek.

Dlužno dodat, že insolvenčnímu soudu samozřejmě nic nebrání v tom, aby danou schůzi věřitelů – považuje-li to za potřebné - svolal i v případech, kdy k tomu podle IZ není povinen, tedy i v případě ad b), kdy tu není návrh nezajištěných věřitelů dle § 399 odst. 1 IZ (takové návrhy vůbec nebyly podány, nebo nikoli předepsanou kvalifikovanou většinou nezajištěných věřitelů).

Tuto schůzi věřitelů insolvenční soud ani za situace ad a) nebo b) nesvolá, anebo již svolanou schůzi věřitelů zruší v případě uvedeném v § 399 odst. 3 IZ(ve znění účinném od 1. 7. 2017),tj. pokud k tomu oprávnění věřitelé hlasovali o přijetí způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů a některý ze způsobů oddlužení získal většinu hlasů dle § 402 odst. 3 IZ. Podrobněji viz část 9.4.2.

Podle důvodové zprávy k výše uvedené novele (zákonu č. 64/2017 Sb.) vazba konání schůze věřitelů pouze na návrh jejich kvalifikované většiny (ať už stanovené obecně v § 47 odst. 1 IZ nebo ve speciálním § 399 odst. 1 IZ) testuje jejich skutečný zájem o konání schůze a účast na ní. Vzhledem k mizivé účast věřitelů na  schůzích věřitelů svolaných ex officio k projednání a hlasování o přijetí způsobu oddlužení, je jejich konání zbytečné a vzhledem k povinné účasti soudce, insolvenčního správce a dlužníka na ní i poměrně drahé.

Nebude-li schůze věřitelů svolána, protože návrh na její svolání nebyl podán kvalifikovanou většinou věřitelů ani insolvenčním správcem a nebude-li schůze věřitelů svolána z vlastní iniciativy insolvenčního soudu, v důsledku čehož nemohl být na schůzi věřitelů ustanoven věřitelský výbor, vykonává působnost věřitelského výboru insolvenční soud (§ 61 odst. 2 IZ a část 3.6.2.7.)

Insolvenční věřitelé nemají povinnost, ale právo účastnit se schůze věřitelů. Ustanovení § 47 odst. 2 IZ určuje, že právo zúčastnit se schůze věřitelů mají

1. přihlášení věřitelé (§ 165 a 166 IZ – viz části Insolvenční věřitelé a Nepřednostní pohledávky, podřízené pohledávky ),
2. dlužník,
3. insolvenční správce,
4. státní zastupitelství, pokud se účastní insolvenčního řízení,
5. odborová organizace, která u dlužníka (má-li zaměstnance) působí; působí-li u dlužníka vedle sebe více odborových organizací, má toto právo odborová organizace nebo sdružení odborových organizací s největším počtem členů, nedohodnou-li se odborové organizace působící u dlužníka jinak.

Formulace § 47 odst. 2 IZ nasvědčuje výkladu, že schůze věřitelů reprezentuje speciální soudní rok, při němž není přípustná účast třetích osob, jež v insolvenčním řízení nepůsobí. Soudní praxe (viz připojený judikát) se však přiklonila k výkladu, že schůze věřitelů představuje zvláštní druh soudního jednání, při němž je třeba aplikovat § 116 OSŘumožňující účast veřejnosti na schůzi věřitelů.

Insolvenční zákon (s ohledem na princip dobrovolnosti) nevymezuje co do účasti na schůzi věřitelů minimální počet členů schůze potřebný k tomu, aby byla usnášeníschopná, přičemž navíc insolvenčním věřitelům umožňuje hlasovat i korespondenčně (§ 50 odst. 2 IZ). Zároveň IZ nevylučuje, aby schůze věřitelů řádně proběhla toliko za účasti jediného insolvenčního věřitele.

K problematice vztahu schůze věřitelů a jednání soudu se vyjádřil např. Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. KSPL 54 INS 9511/2010, 29 NSČR 63/2011-B ze dne 28. 11. 2013, uveřejněném pod č. 34/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž vysvětlil, že schůze věřitelů je zvláštním druhem soudního jednání, což plyne již z toho, že ji ve smyslu § 47 odst. 1 IZ svolává a řídí insolvenční soud. Právě proto, že jde o soudní jednání sui generis, není možné schůzi věřitelů bez dalšího považovat za jednání, jehož nařízení insolvenčním soudem vytváří v odvolacím řízení překážku pro to, aby odvolací soud rozhodl bez nařízení odvolacího jednání o odvolání proti rozhodnutí insolvenčního soudu vycházejícího z usnesení (první) schůze věřitelů o způsobu…