Ing. Lenka Hájková
Nahoru1. Úvod do problematiky
NahoruObecné vymezení
Kdybychom měli definovat pojem služby, můžeme si pomoci definicí,
kterou uváděl dřívější zákon o dani z přidané hodnoty (platný do 30. 4. 2004),
který říkal, že službou jsou všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo
převodem nemovitostí, a také převod nebo využití práv. Je tedy zřejmé, že jde o
velice širokou oblast; cílem této kapitoly není podat čtenáři ucelený přehled
služeb, se kterými je možné se v denním životě setkat, nýbrž nastínit základní
principy jejich daňové uznatelnosti.
NahoruPodmínky daňové uznatelnosti
Samozřejmě základním momentem zahrnutí hodnoty nakoupených služeb do
daňově uznatelných nákladů je souvislost s dosažením, zajištěním a udržením
příjmů.
Na rozdíl od nákupu zboží nebo převodu nemovitostí je pro nákup
některých služeb zvlášť důležité prokázání, že se služba opravdu uskutečnila,
byla poskytnuta, že nejde jen o stav zastřený stavem formálně právním. Jsou
samozřejmě služby, které nebudou správcem daně zpochybňovány, jsou ale také
služby, kdy bude záležet hlavně na poplatníkovi, jakými důkazními prostředky
bude schopen prokázat souvislost s dosažením, zajištěním a udržením příjmů.
Společnost Alfa, s.r.o., zabývající se prodejem obuvi, má v
nákladech roku 201X též neuhrazenou fakturu z 15. 12. 201X ve výši 200 000 Kč
za provedení průzkumu trhu v oblasti poptávky po obuvi, a to od podnikatele
pana Vonáska (který nevede účetnictví). Bez hmatatelných výsledků průzkumu
(např. zprávy) bude jen těžko společnost Alfa, s.r.o., obhajovat daňovou
uznatelnost před správcem daně, a to obzvláště v případě, že se navíc prokáže
ekonomické spojení pana Vonáska se společností.
NahoruDůkazní prostředky
Správcem daně nebudou pravděpodobně zpochybněny náklady, jako je nájem
prostorů k podnikání, jejich pojištění, pojištění obchodního majetku
poplatníka, auditorské a daňové služby apod.
U některých služeb, jako jsou např. provize za zprostředkování, výzkum
trhu, marketingové studie, které v lepším případě budou opravdu využity při
rozhodování o směru činnosti společnosti a v horším případě využity vůbec
nebudou, neboť z nich bude zřejmé, že daná oblast by nepřinesla mnoho ovoce, by
měl poplatník věnovat více času na shromáždění dokumentů k takovým nákladům.
Správce daně bude asi v takových případech bedlivě zkoumat, zda daný náklad
souvisí s dosažením, zajištěním a udržením příjmů (§ 24 odst. 1 ZDP), zda nejde o zastřený
stav skutečných věcí (§ 8
odst. 3 DŘ) či zda se nejedná o případ obchodu tzv. jinak spojených
osob (§ 23 odst. 7 ZDP).
K důkazním prostředkům více viz Důkazní
prostředky.
NahoruSlužby z časového hlediska
Jako další důležitý faktor pro správné zařazení služeb do nákladů pak
nastupuje též časové hledisko, které můžeme použít právě jako jedno z možných
kritérií rozdělení této široké oblasti.
Z časového hlediska můžeme služby rozdělit do tří základních skupin.
První skupinou budou služby, které ovlivní základ daně v momentě jejich
pořízení, druhou skupinou jsou pak služby, které je nutné časově rozlišit, a to
buď v návaznosti na období, ke kterým se vážou, nebo v návaznosti na období, ve
kterém dojde k výnosům závislým od uskutečnění služeb. Třetí skupinou jsou
služby, které jsou součástí pořízení investic nebo zásob a které pak jako
součást pořizovací ceny sledují i jejich osud.
Nahoru2. Okamžité zahrnutí služby do nákladů
NahoruVymezení
Služby, které zahrneme do této kategorie, časově souvisí s okamžikem
poskytnutí (přijetí) služby. Domníváme se, že jde o největší skupinu služeb.
Jako příklad těchto služeb můžeme uvést např. služby spojené s údržbou a
opravou majetku (mytí vozu, oprava kola), stravovací a hostinské služby,
poradenskou činnost, služby nakoupené jako subdodávka organizacemi zabývajícími
se rovněž poskytováním služeb, popř. pouhá přefakturace služeb zákazníkovi.
Pro zahrnutí takovýchto služeb do nákladů je nutné splnit podmínku
souvislosti s dosažením, zajištěním a udržením příjmů.
Podnikatel pan Červený provozuje autodopravu dodávkovým automobilem,
který má ve svém obchodním majetku. Minulý týden byl s vozem v servisu a
zaplatil 3 500 Kč za služby spojené s vyvážením kol, seřízením světel a chodem
motoru. Částku uhradil v hotovosti a v momentě úhrady se tato částka stala pro
pana Červeného (který není plátcem DPH) daňovým nákladem. Účtovat bude
následovně:
Použité účty:
211 – Pokladna
511 – Opravy a
udržování
Projekční kancelář Projekční, a.s., jejímž výstupem je vypracování
kompletního projektu pro zadavatele, nemá odborníky zabývající se statickou
částí projektu, proto všechny dílčí stupně projektu vztahující se ke statice
stavby nakupuje od jiných subjektů. Cena za dodaný statický projekt či posudek
bude pro společnost Projekční, a.s., daňově uznatelným nákladem.
Nutno však dát pozor na to, že se dodaný posudek váže k již
zkompletovanému projektu vyfakturovanému zadavateli, jinak bychom mohli
spadnout do povinnosti časově rozlišit náklady na posudek do období, ve kterém
byl nebo měl být výnos z kompletního projektu pro zadavatele.
Takto nakoupenou službu zaúčtuje společnost:
Použité účty:
221 – Bankovní účty
321 –
Dodavatelé
518 – Ostatní služby
NahoruÚčtování
Pro účtování externích služeb se používají účty skupiny 51 -
Služby.
3. Časové rozlišení hodnoty nakoupených
služeb
NahoruSouvislost s jiným obdobím
Nakoupené služby, které souvisí s jinými (i s více) zdaňovacími
obdobími, je nutné časově rozlišit a uplatnit je či rozdělit jako náklad teprve
v období, se kterým věcně a časově souvisí. Bližší informace viz Časové
rozlišení, proto zde zopakujme jen některé základní zásady.
Časové rozlišení není nutné používat v případech, kdy se jedná o
nevýznamné částky, kdy jejich ponecháním v nákladech bez časového rozlišení
není dotčen účel časového rozlišení a poplatník tím nesleduje záměrné
upravování hospodářského výsledku (např. předplatné novin), dále v případech,
kdy jde o pravidelně se opakující výdaje (pojistné, které se nekryje s
kalendářním rokem, činnost auditorů a daňových poradců vztahující se k
předcházejícímu období). Tato problematika je řešena i pokynem GFŘ D-6.
Příkladem, kdy časové rozlišení zajisté použijeme, je nájemné - ať už
placené dopředu, nebo zpětně, vždy musíme zaúčtovat příslušné částky do období,
s nímž souvisí. Časové rozlišení by mělo být rovněž použito u nákladů za takové
služby, jejichž výsledek bude poplatník využívat více období. ZDP povinnost
stanovuje v § 23 odst. 1, ZÚ v ustanovení § 3 odst. 1.
NahoruNájemné placené předem
Poplatník má uzavřenou nájemní smlouvu (pronájem kancelářských
prostor) a je stanoveno, že nájemné je splatné vždy na jeden rok dopředu.
Smlouva je uzavřena od 1. 4. 201X, první splátka ročního nájemného ve výši 400
000 Kč je zaplacena 1. 4.…