4.21
Smlouva o tiché společnosti
JUDr. Vladimíra Knoblochová
Právní úprava smlouvy o tiché společnosti je obsažena v § 2747 až 2755 NOZ.
Tichá společnost není samostatným subjektem práva, jde de facto o označení závazku (obligačního vztahu), který se mezi tichým společníkem a podnikatelem vytváří. Tichá společnost se tedy ani nezapisuje do obchodního či jiného rejstříku a údaj o vzniku tiché společnosti se nikde neuvádí.
Smlouvou o tiché společnosti se zavazuje tichý společník poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích jeho podnikání, a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na čistém zisku po odečtení povinného přídělu do rezervního fondu, je-li podnikatel povinen tento fond vytvářet.
Smluvními stranami smlouvy o tiché společnosti je tedy tzv. tichý společník, který poskytuje podnikateli určitý vklad, a podnikatel, který se oproti poskytnutí vkladu zavazuje vyplatit tichému společníkovi určitý podíl na zisku.
NahoruTichý společník
Tichým společníkem může být jak fyzická, tak i právnická osoba, přičemž není podmínkou, aby tichý společník byl podnikatelem. Může jít tedy i o fyzickou osobu nepodnikatele, která má zájem "investovat" určité finanční prostředky (vklad) do podnikání jiné osoby s tím, že jí v důsledku toho vzniká nárok na podíl na výsledku hospodaření takové osoby.
NahoruPříjemce vkladu
Smluvní stranou smlouvy o tiché společnosti na straně "příjemce vkladu" může být pouze podnikatel. Nepodnikatel být příjemcem vkladu a smluvní stranou smlouvy nemůže. V takovém případě by nešlo o smlouvu o tiché společnosti.
Podnikatelem se v souladu s § 420 NOZ rozumí osoba, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Pro účely ochrany spotřebitele se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.
Za podnikatele se pak podle § 421 NOZ vždy považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku a dále se má za to (vyvratitelná domněnka), že podnikatelem je i osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.
NahoruÚčast pouze na některém ze závodů podnikatele
Smluvní strany si mohou ujednat, že se tichý společník bude účastnit svým vkladem i jen na provozu některého ze závodů podnikatele. Co se rozumí závodem (resp. obchodním závodem) definuje § 502 NOZ. Podle tohoto ustanovení je obchodní závod ("závod") organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. Jde tedy de facto o dřívější označení pro "podnik", jak byl v minulosti používán obchodním zákoníkem. V této souvislosti pouze poukazujeme na to, že v minulosti bylo v právní teorii sporné, zda může mít podnikatel více podniků (dnešní terminologií závodů). Nyní je zjevné, že zákonodárce již počítá s tím, že podnikatel více závodů míti může.
NahoruForma smlouvy, schválení smlouvy
NOZ nevyžaduje povinně písemnou formu pro smlouvu o tiché společnosti, nicméně písemnou formu lze samozřejmě vždy z důvodu právní jistoty doporučit. Pokud by jedna ze smluvních stran projevila vůli, že požaduje, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě, pak se má za to, že nechce být vázána, pokud by byla smlouva uzavřena v jiné než písemné formě (viz § 1758 NOZ).
V případě, že smlouvu o tiché společnosti uzavírá společnost s ručením omezeným, akciová společnost nebo družstvo, vyžaduje zákon o obchodních korporacích, aby byla smlouva o tiché společnosti schválena valnou hromadou (příp. členskou schůzí). Smlouva o tiché společnosti přitom musí být schválena valnou hromadou (členskou schůzí) jak v případě, kdy je společnost příjemcem vkladu, tak i v případě, kdy vystupuje na straně tichého společníka. U akciové společnosti a u družstva zákon výslovně uvádí, že valná hromada (členská schůze) schvaluje i změny či zrušení této smlouvy, u společnosti s ručením omezením toto chybí. Není zřejmé, zda jde o chybu nebo záměr, nicméně z důvodu právní jistoty doporučujeme, aby i u společnosti s ručením omezeným udělila valná hromada souhlas se změnou či zrušením smlouvy o tiché společnosti. V této souvislosti jen upozorňujeme, že zákon o obchodních korporacích používá původní pojem "smlouva o tichém společenství" (jde o nedůslednost zákonodárce při promítnutí nové terminologie NOZ do ostatních právních předpisů).
Sociální družstvo dle výslovného ustanovení § 765 ZOK nemůže být smluvní stranou smlouvy o tiché společnosti.
NahoruPodstatné náležitosti smlouvy
Podstatnými náležitostmi smlouvy o tiché společnosti jsou:
-
označení smluvních stran – tedy tichého společníka a podnikatele. K označení účastníků smlouvy je třeba upozornit na § 435 NOZ, podle kterého musí každý podnikatel uvádět na obchodních listinách své jméno a sídlo a podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku je povinen uvést též údaj o tomto zápisu včetně oddílu a vložky; podnikatel zapsaný v jiném veřejném rejstříku je povinen uvést údaj o svém zápisu do tohoto rejstříku a podnikatel nezapsaný ve veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do jiné evidence. Pokud byl podnikateli přidělen identifikující údaj (např. IČO), uvede i ten,
-
závazek tichého společníka k poskytnutí vkladu podnikateli a určení předmětu vkladu,
-
závazek podnikatele zaplatit tichému společníkovi podíl na zisku z podnikání.
Pokud by se tichý společník měl podílet svým vkladem pouze na provozu určitého závodu podnikatele, pak je třeba si toto ve smlouvě také sjednat.
Výše podílu na zisku a na ztrátě by měla být mezi stranami ujednána. Pokud ujednána není, pak se stanoví ve výši určené vzhledem k výši vkladu tichého společníka a zavedené praxi stran, popřípadě vzhledem k zvyklostem (viz § 2751 NOZ). Strany si nemohou ujednat, že se tichý společník nepodílí na zisku či na ztrátě podnikatele – v tomto je NOZ kogentní a pokud by si to strany sjednaly, pak se k takovému ustanovení dle výslovné dikce zákona nepřihlíží.
Smluvní strany si samozřejmě mohou ve smlouvě sjednat další ujednání, např. se mohou dohodnout, že tichý společník bude mít určitý vliv na podnikání podnikatele. Strany se tedy mohou ve smlouvě např. dohodnout, že po dobu trvání smlouvy nesmí podnikatel bez souhlasu tichého společníka změnit či rozšířit předmět podnikání, použít vklad k jinému než stanovenému podnikatelskému záměru, uzavírat určité typy smluv apod. Takové ujednání je vhodné zejména na ochranu tichého společníka, aby se podnikatel nemohl ať již úmyslně nebo neúmyslně dostávat do ztráty v důsledku změny či rozšiřování podnikatelských aktivit. Závazek podnikatele je v takovém případě vhodné zajistit např. smluvní pokutou.
NahoruPředmět vkladu tichého společníka
NOZ výslovně nestanoví, co může být předmětem vkladu tichého společníka, nepochybně by ale mělo jít o majetek či majetkovou hodnotu, která je využitelná při podnikání podnikatele.
Nejčastěji budou předmětem vkladu:
Podle našeho názoru by ve smlouvě o tiché společnosti měla být vždy určena i hodnota vkladu, jde-li o vklad nepeněžitý. Vkladem se totiž tichý společník podílí na výsledku podnikání podnikatele a jen při znalosti jeho hodnoty lze výši podílu určit.
NahoruPředání předmětu vkladu
Tichý společník je povinen předmět vkladu předat podnikateli (o fyzické předání půjde v případě, kdy bude tichý společník jako vklad poskytovat finanční prostředky, movité věci apod.) nebo umožnit s nimi nakládat (to v případě, kdy předmětem vkladu budou práva, např. práva k ochranné známce). Dobu, ve které je tichý společník povinen předmět vkladu předat, si smluvní strany mezi sebou mohou dohodnout. Pokud si strany takovou dobu nedohodnou, pak platí, že tichý společník je povinen předmět vkladu předat bez zbytečného odkladu po vzniku tiché společnosti. Tichá společnost podle našeho názoru vznikne okamžikem uzavření platné a účinné smlouvy o tiché společnosti.
NahoruPrávní režim vkladu
Ustanovení § 2748 odst. 2 NOZ upravuje právní režim vkladu poté, co jej převezme podnikatel. Podle tohoto ustanovení:
-
je-li předmětem vkladu nemovitost, zůstává ve vlastnictví tichého společníka a podnikatel k ní nabývá po dobu trvání tiché společnosti užívací a požívací právo,
-
je-li předmětem vkladu cokoliv jiného než nemovitost, má se za to, že podnikatel nabyl k takovému předmětu vkladu vznikem tiché společnosti vlastnické právo.
Smluvní strany si podle našeho názoru mohou sjednat toto odchylně a mohou se dohodnout, že i např. k movité věci podnikatel nenabývá vlastnické právo, ale nabývá jen právo věc užívat a požívat.
Nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Základní definice nemovitých věcí je obsažena v § 498 NOZ.
NahoruPráva tichého společníka nahlížet do obchodních dokladů
Tichý společník je ze zákona oprávněn nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů týkajících se podnikání podnikatele. Správně by mělo být stanoveno, že jde o doklady a záznamy týkající se podnikání, na němž se tichý společník účastní (tak, jak to bylo dříve výslovně stanoveno v ObchZ), neboť tichý společník se může účastnit svým vkladem i jen na provozu některého ze závodů podnikatele. Ze smyslu právní úpravy ale lze podle našeho názoru dovodit, že toto právo má tichý společník pouze pokud jde o záznamy a doklady týkající se podnikání, na němž se svým vkladem účastní.
Jde tedy o právo tichého společníka na určité informace ohledně podnikání podnikatele, přestože se tichý společník přímo neúčastní podnikatelské činnosti a nemá žádné právo rozhodovat o obchodních záležitostech podnikatele. Doporučujeme si ve smlouvě stanovit, jakým způsobem bude toto právo tichého společníka realizováno (jak často bude moci tichý společník toto právo realizovat, sjednat si např. povinnost předchozího upozornění či žádosti o nahlédnutí do dokladů apod.).
Smluvní strany si mohou ujednat, že právo nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů podnikatele tichému společníkovi nenáleží nebo toto právo omezit. Pokud by ale tichý společník osvědčil, že má rozumný důvod domnívat se, že podnikatel nevede obchodní doklady a účetní záznamy správně nebo poctivě, pak se k ujednání, kterým se právo do dokladů nahlížet vylučuje či se omezuje, nebude přihlížet. Není zřejmé, komu bude tichý společník své domněnky (resp. rozumný důvod domnívat se) osvědčovat – domníváme se, že by se měl nejprve obrátit na podnikatele a požadovat po něm, aby mu umožnil nahlédnout do obchodních dokladů a účetních záznamů, přičemž je povinen uvést, proč má za to, že obchodní doklady a účetní záznamy nejsou vedeny správně nebo poctivě. V případě, že mu podnikatel toto právo realizovat neumožní, pak se bude muset tichý společník obrátit na soud. V soudním řízení nebude muset prokázat, že podnikatel nevede účetnictví poctivě nebo správně, pouze bude muset prokázat, že má rozumný důvod domnívat se, že k takovému jednání ze strany podnikatele dochází. Co bude rozumným důvodem, bude záležet vždy na konkrétním případu a na uvážení soudu.
NahoruPovinnost předat stejnopis účetní závěrky
Podnikatel je dále povinen vydat tichému společníkovi vždy stejnopis účetní závěrky, a to bez zbytečného odkladu po jejím vyhotovení a případném schválení, pokud je schválení vyžadováno.
Nově tedy nejde o právo tichého společníka, aby požadoval stejnopis účetní závěrky, ale o povinnost podnikatele tichému společníkovi (i bez žádosti) stejnopis účetní závěrky poskytnout. Toto ustanovení je kogentní a smluvní strany se nemohou dohodnout jinak. K ujednání, které by tuto povinnost podnikatele vylučovalo, se nebude přihlížet.
Schválení účetní závěrky je vyžadováno např. u akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným, kde účetní závěrku schvaluje valná hromada. Zákon o obchodních korporacích u těchto typů korporací stanoví, že účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období (viz např. § 181 ZOK či § 403 ZOK).
NahoruRučení tichého…
