Smlouva s Polskem o zamezení dvojímu zdanění

3.21

Smlouva s Polskem o zamezení dvojímu zdanění

Ing. Pavel Kyselák

 NahoruNová smlouva s Polskem

Mezi sousedním Polskem a Českou republikou jsou velmi úzké všestranné a vzájemné hospodářské vztahy. Ruku v ruce s touto skutečností je uzavření nové smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, která lépe odráží současné ekonomické a politické vztahy obou zemí – členských států Evropské unie. Nová Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (dále jen „smlouva s Polskem“) vstoupila v platnost dnem 11. června 2012.

Citovaná smlouva byla publikována ve Sbírce předpisů České republiky – Mezinárodní smlouvy v částce 55/2012 pod číslem 102/2012 Sb. m. s. Tato smlouva se začala v ČR prakticky provádět od 1. ledna 2013, a to podle prvního odstavce článku 26 – Vstup v platnost.

Ve vzájemných daňových vztazích mezi oběma státy tak nově sjednaná smlouva nahradila původní smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla publikována ve Sbírce zákonů č. 31/1994 Sb. a doplněná č. 64/1994 Sb. (dále jen „původní smlouva“). Dnem 1. 1. 2013 však tato původní smlouva pozbyla platnost a účinnost, jak uvádí druhý odstavec článku 26 – Vstup v platnost nové smlouvy.

V následujícím textu k nové smlouvě s Polskem si uvedeme několik vybraných poznámek vč. rozdílů oproti původní smlouvě.

 NahoruStaveniště a služby

Na rozdíl od původní smlouvy obsahuje nová smlouva v článku 5 – Stálá provozovna výraznější změny, a to zejména ve třetím odstavci, který uvádí problematiku stálých provozoven spojených s časovým testem. Tzv. „staveništní“ stálá provozovna s časovým testem delším jak 12 měsíců je ve třetím odstavci nově definována jako staveniště nebo stavební, montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený. Nová smlouva na rozdíl od původní toto ustanovení rozšiřuje o problematiku „dozoru s tím spojeného“.

K výrazu „instalační projekt“ nutno doplnit, že Česká republika oproti komentáři OECD, přijala užší výklad tohoto termínu a omezuje jej tak na instalaci a montáž, která souvisí pouze se stavebním projektem, stavebnictvím.

 NahoruOstatní služby

Pod písmenem b) třetího odstavce článku 5 – Stálá provozovna nové smlouvy s Polskem uplatnila Česká republika svoji výhradu k článku 5 ke vzorové smlouvě OECD o zamezení dvojího zdanění, dle které si Česká republika vyhrazuje právo uplatňovat zdaňování příjmů z poskytování služeb během delších časových období. V nové smlouvě je uplatněný šestiměsíční časový test v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období u tzv. „službových“ stálých provozoven. Původní smlouva tento typ stálé provozovny výslovně neobsahovala.

 NahoruZajištění daně

I když plátcům daně odpadá povinnost zajištění daně u zdanitelných příjmů rezidentů Polska ze zdrojů na území ČR (dle tuzemského zákona i dle smlouvy s Polskem), z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, coby příjmů rezidentů členského států Evropské unie (odst. 1 až 3 § 38e ZDP), mají tito jmenovaní poplatníci v daném případě povinnost podat daňové přiznání jako poplatníci dle § 2 odst. 3 a dále dle § 17 odst. 4 ZDP v návaznosti na další ustanovení citovaného zákona a příslušná ustanovení zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění dalších předpisů.

 NahoruPříjmy z dividend

Oproti původní smlouvě nová smlouva uvádí v článku 10 – Dividendy pouze jednu variantu zdanění jak pro právnické osoby, tak i pro fyzické osoby, a to v maximální výši 5 % hrubé částky dividend ve smluvním státě zdroje. (Původní smlouva obsahovala dvě varianty zdanění u příjmů z dividend, které dosahuje rezident jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, jehož je společnost, která vyplácí dividendy, rezidentem, a to v maximální výši 5 % a 10 % v ostatních případech.)

 NahoruOsvobození

ZDP v části daně z příjmů právnických osob v § 19 odst. 1 písm. ze) až zi) uvádí možnost osvobození od daně také u dividend a jiných podílů na zisku. Návaznou úpravu obsahuje ustanovení § 19 odst. 3 a odst. 4 ZDP. Na třetí odstavec § 19 navazuje Sdělení Ministerstva financí k § 19 odst. 3 písm. a) ZDP, uveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 3/2007 pod č. j. 15/112 988/2006-15, a dále Sdělení Ministerstva financí k § 19 odst. 3 písm. b) a c) ZDP ohledně časového testu u přeměn, uveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 6/2010 pod č. j. 15/109 842/2010.

 NahoruPříjmy z úroků

Stejně jako v původní smlouvě má stát zdroje v nové smlouvě v článku 11 – Úroky právo na zdanění těchto příjmů s tím, že hraniční sazba dle druhého odstavce činí nově 5 % hrubé částky úroků. Podmínkou je, že skutečný vlastník úroků je rezi dentem druhého smluvního státu. (Původní smlouva uváděla, že daň ve státě zdroje nemůže přesáhnout 10 % hrubé částky úroků.) Sdělení k problematice „skutečný vlastník“ uvádí Finanční zpravodaj č. 1/2001 pod č. j. 251/122 867/2000. Osvobození od zdanění či snížená sazba ve státě zdroje nepřichází v úvahu v případě, kdy skutečným příjemcem úroků je stálá provozovna zahraniční osoby umístěná ve druhém smluvním státě, kde je zdroj úroků. Potom se postupuje podle tuzemského zákona o daních z příjmů v návaznosti na ustanovení článku 7 – zisky podniků.

Třetí odstavec článku 11 – Úroky nově upravuje případy osvobození od zdanění úroků ve státě zdroje příjmů (jde zejména o „vládní úvěry“).

Novelizovaným ustanovením § 22 odst. 1 písm. g) bod 3 tuzemského ZDP však u příjemců ze státu EU (což je i případ Polska) už není možné provést tzv. „rekvalifikaci“ navýšených úroků na dividendy.

 NahoruOsvobození dle tuzemského zákona

ZDP v části daně z příjmů právnických osob v § 19 odst. 1 písmeno zk) uvádí možnost osvobození od daně také u úroků. Uplatnění osvobození se bude „zúřadovávat“ dle ustanovení § 19 odst. 5 a § 38nb tohoto zákona.

 NahoruLicenční poplatky

V prvním odstavci článku 12 – Licenční poplatky je zakotveno právo státu příjemce na zdanění těchto příjmů, které jeho rezident dosahuje na území druhého státu. Konkrétní způsob zdanění potom obsahují vnitrostátní daňové předpisy. V podmínkách České republiky to znamená, že dosáhne-li česká firma příjem z tzv. průmyslové licence v Polsku, kde bylo sraženo 10 % daně, uvede ve svém daňovém přiznání v ČR v rámci obecného základu daně hrubý příjem, který dosáhla v Polsku s tím, že daň zaplacenou v Polsku si uplatní metodou prostého zápočtu.

Dle druhého odstavce článku 12 – Licenční poplatky zvyšuje nová smlouva maximální zdanění do výše 10 % z hrubé částky ve státě zdroje u všech licenčních poplatků,…