SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V OTÁZKÁCH A ODPOVĚDÍCH

 NahoruDOTAZ Č. 1

Zaměstnankyně opět nastoupila po rodičovské dovolené do zaměstnání, když její dítě dosáhlo 3 let věku s tím, že si předem dohodla zkrácení pracovního úvazku na polovinu. Do zaměstnání opět nastoupila dne 19. února 2007 a vedle příjmu ze zaměstnání pobírá rodičovský příspěvek. Dnem 10. dubna 2007 nastoupila další mateřskou dovolenou. Požádala nás, abychom při zjištění rozhodného období pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství, která jí od 10. dubna 2007 náleží, nepřihlíželi k době jejího zaměstnání od 19. února 2007, kdy jako poživatelka rodičovského příspěvku pracovala na zkrácený pracovní úvazek. Můžeme její žádosti vyhovět?

     Podle ustanovení § 18 odst. 7 věty druhé zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, u poživatele rodičovského příspěvku, který vykonává zaměstnání v rozsahu stanoveném v zákoně o státní sociální podpoře, se při zjištění rozhodného období, z něhož se zjišťuje denní vyměřovací základ pro výpočet dávek nemocenského pojištění, nepřihlíží k době takového zaměstnání, pokud o to zaměstnanec požádá.

     Novelou zákona o státní sociální podpoře, která byla provedena zákonem č. 453/2003 Sb., došlo s účinností od 1. ledna 2004 k vypuštění omezení výše příjmu pro nárok na rodičovský příspěvek. Orgány sociálního zabezpečení proto zastávaly právní názor, že žádostem poživatelů rodičovského příspěvku, kteří požádají, aby se při stanovení rozhodného období nepřihlíželo k době takového zaměstnání i za dobu po 31. prosinci 2003 vyhovět nelze, neboť od 1. ledna 2004 poživatel rodičovského příspěvku již není podle zákona o státní sociální podpoře omezen v rozsahu zaměstnání.

     S tímto právním názorem se však neztotožnil Nejvyšší správní soud. V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. prosince 2006, č.j. 4 Ads 41/2006-64, je mimo jiné uvedeno:
„Pokud jde o pojem „zaměstnání v rozsahu stanoveném v zákoně o státní sociální podpoře“, pak není-li od 1.…