Soukromé životní pojištění

Soukromé životní pojištění

Ing. Martin Veselý

 NahoruÚvod

Pojem soukromé životní pojištění je souhrnným označením zákona o daních z příjmů pro skupinu komerčních pojistných produktů, jejichž smyslem je spoření na stáří a které jsou, při splnění určitých podmínek, státem daňově podporovány. Jde o podmnožinu produktů kapitálového životního pojištění.

 NahoruPrávní úprava

Daňové aspekty soukromého životního pojištění najdeme v zákoně o daních z příjmů; důležité paragrafy jsou především § 6 odst. 9, § 8, § 10 a §§15 – 15b ZDP.

 NahoruKapitálové životní pojištění

Životní pojištění představuje skupinu pojistných produktů, u kterých se pojistitel zavazuje poskytnout plnění v případě sjednaných nepředvídaných událostí, jako jsou poúrazové léčení, invalidita či smrt. V posledních letech se značné oblibě těší kapitálové životní pojištění, které spojuje pojistnou ochranu s dlouhodobým spořením. Nejčastěji se vyskytuje ve variantě důchodového pojištění, kdy je ve smlouvě sjednán roční důchod nebo pojistná částka při dožití určitého věku; základním cílem důchodového pojištění je pak zvýšení životního standardu po odchodu do důchodu.

Na rozdíl od doplňkového penzijního spoření, které je součástí třetího pilíře českého důchodového systému a na něž lze získat státní příspěvek, životní pojištění je ryze komerčním produktem uzavřeným s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, resp. s pojišťovnou usazenou na území jiného členského státu EU nebo EHP. Co mají oba produkty naopak společné, je jejich daňová podpora, jejímž cílem je zvýšit motivaci občanů na osobní zabezpečení v penzi.

Daňovou podporu zákon o daních z příjmů přiznává těmto třem formám soukromého životního pojištění:

a. pojištění pro případ dožití

U pojištění pro případ dožití vzniká pojistníkovi nárok na výplatu pojistného plnění v okamžiku, kdy se dožije určitého, v pojistné smlouvě sjednaného věku nebo určeného budoucího data.

b. pojištění pro případ smrti nebo dožití

V této formě vzniká kromě již uvedeného případu dožití nárok na pojistné plnění osobě uvedené ve smlouvě v případě smrti pojistníka.

c. důchodové pojištění

Tato forma pojištění rovněž kryje případ dožití, přičemž účastníkovi vznikne nárok nikoli na jednorázovou výplatu pojistné částky, nýbrž na roční důchod.

Zákon přitom “uznává“ i možnost sjednání dřívějšího plnění při vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, příp. pokud se zaměstnanec stane plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění.

 NahoruSpořicí (investiční) složka

Jelikož se jedná o dlouhodobé pojistné produkty, původně se u nich z důvodu vyšší atraktivity vyvinula kombinace s dlouhodobým spořením. Spořicí prvek pojištění se vyznačoval tím, že do pojistné smlouvy byla vnesena složka označovaná jako “spořicí“ či “investiční“. Tato složka se kapitalizovala (úročila) a po určité sjednané době získal pojistník nárok na výplatu této složky, navýšenou o zhodnocení, tzv. kapitalizované úložky.

Počínaje rokem 2015 však tato spořicí složka pozbyla daňových výhod. Od 1. ledna 2015 totiž zákon neumožňuje kombinaci mimořádných výběrů a daňových výhod, které popisujeme v dalším textu. Smyslem této úpravy je umožnit čerpání daňových výhod výhradně pro případy, které se týkají primárního účelu tohoto pojistného produktu, kterým je spoření na stáří.

 NahoruProdukty spoření na stáří

Než si popíšeme jednotlivé formy daňové podpory, zmíníme legislativní zkratku produkty spoření na stáří (§ 15a ZDP), která byla do zákona zavedena od 1. 1. 2024 a která zahrnuje:

• penzijní připojištění se státním příspěvkem,

• doplňkové penzijní spoření,

• penzijní pojištění u oprávněné instituce penzijního pojištění,

• soukromé životní pojištění.

Zavedení tohoto pojmu usnadňuje a zpřehledňuje daňovou úpravu tam, kde platí pro všechny produkty stejná pravidla.

 NahoruDaňové výhody

Daňové výhody, které ZDP v oblasti soukromého životního pojištění přináší, jsou tři:

• možnost odpočtu od základu daně poplatníka – fyzické osoby,

• příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění je daňovým výdajem,

• příspěvek zaměstnavatele do určitého limitu je u zaměstnance osvobozen od daně ze závislé činnosti a od pojistného.

 NahoruOdpočet od základu daně

Nejvýznamnější daňovou úlevou je odpočet zaplaceného pojistného od základu daně poplatníka – fyzické osoby, který je někdy také řazen mezi nezdanitelné části základu daně. Nárok na jeho uplatnění je vázán na tyto podmínky:

• musí jít o pojistnou smlouvu obsahově spadající do výše vymezené kategorie “soukromé životní pojištění“,

• [pro smlouvy uzavřené do roku 2023] výplata pojistného plnění je sjednána nejdříve po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve na rok, kdy pojištěný poplatník dosáhne 60 let věku (podmínka “2 x 60“),

• [pro smlouvy uzavřené od roku 2024] výplata pojistného plnění je sjednána nejdříve na rok, kdy pojištěný poplatník dosáhne 60 let věku, a pojistná doba činí nejméně 10 let (podmínka “120 na 60“, neboť v dalších ustanoveních zákon pracuje s dobou 120 měsíců),

• [pro smlouvy uzavřené do roku 2023] je-li sjednána fixní jednorázová výplata pojistné částky pro případ dožití, je stanovena minimální pojistná částka 40 000 Kč pro pojistné smlouvy s dobou pojištění 5 až 15 let včetně, resp. 70 000 Kč pro pojistné smlouvy s dobou pojištění delší než 15 let,

• [pro smlouvy uzavřené od roku 2024] je-li sjednána fixní jednorázová výplata pojistné částky pro případ dožití, je stanovena minimální pojistná částka 40 000 Kč, činí-li pojistná doba 10 až 20 let, resp. 70 000 Kč, je-li pojistná doba delší než 20 let,

 NahoruLimit odpočtu do r. 2023

Maximální limit odpočtu je stanoven na 24 000 Kč za zdaňovací období. Tento limit platí i v případě, kdy má jeden poplatník uzavřených více smluv o životním pojištění.

 NahoruLimit odpočtu od r. 2024

Od roku 2024 (novela zákonem č. 462/2023 Sb.) přináší ZDP zjednodušení úpravy, kdy stanovuje úhrnný limit 48 000 Kč pro všechny daňově podporované produkty na stáří (tato nově zavedená legislativní zkratka je vysvětlena výše).

 NahoruVracení odpočtu

Jestliže poplatník odpočet uplatní a následně vlivem okolností dojde k tomu, že podmínky stanovené pro nárok na odpočet nejsou splněny (např. dojde ke zrušení pojistné smlouvy a zániku pojištění nebo k dodatečné změně smluvních podmínek), má poplatník povinnost:

• podat za zdaňovací období, v němž k takové skutečnosti došlo, daňové přiznání,

• na tomto přiznání zdanit v dílčím základu daně § 10 – Ostatní příjmy úhrn částek, o něž si snížil svůj daňový základ za posledních 10 let.

Sankce se však neuplatní, splnil-li poplatník podmínku “2 x 60“, resp. "120 na 60" (u smluv od roku 2024). Dále se sankce neuplatní tehdy, vznikl-li poplatníkovi nárok na starobní důchod, resp. dosáhl věk o 5 let nižší, než je jeho důchodový věk (u smluv od roku 2024). Překážkou není ani vznik invalidity třetího stupně.

Zrušení pojistné smlouvy v jejím průběhu je přitom pro klienty nevýhodné nejen daňově, ale také finančně. Pojišťovna sice vyplatí klientovi odkupné, jeho kalkulace je však poměrně nevýhodná, neboť od úhrnu zaplaceného pojistného se odečítá riziková složka a (nezanedbatelné) správní náklady. Z toho důvodu se obvykle volí jiná řešení, a sice buď snížení pojistného, nebo snížení pojistné částky.

Jmenovaná řešení jsou výhodnější i z daňového hlediska. Dojde-li totiž ke zrušení pojistné smlouvy s tím, že pojištěnci nebude vyplaceno odkupné a kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu splňující podmínky nároku na daňový odpočet, povinnost dodanit dříve uplatněné nezdanitelné částky nevzniká.

Umožňuje-li smlouva čerpání kapitalizované sumy úložek nad rámec pojistného v průběhu doby trvání pojištění, není toto čerpání důvodem ke zdanění dříve uplatněných nezdanitelných částek, neboť nedošlo k porušení parametrů pojistné smlouvy ani ke zrušení pojistného vztahu.

 NahoruPodmínka zaplacení

Při praktické realizaci odpočtu by poplatník měl mít na zřeteli, že pojistné musí být skutečně zaplaceno do konce příslušného roku. Je-li tomu tak, pojišťovny po skončení…