Soukromé životní pojištění z daňového pohledu

Soukromé životní pojištění z daňového pohledu

Ing. Otakar Machala

Jednou z forem snahy vlády a zákonodárných orgánů ČR posílit v důsledku očekávaného demografického vývoje trend individuálního připojištění občanů s dlouhodobým spořicím efektem s cílem umožnit v budoucnu snížení podílu důchodových dávek vyplácených ze státního rozpočtu je i daňové zvýhodnění osob, které uzavřely pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti (dále jen soukromé životní pojištění; "SŽP"). V tomto textu se budeme otázkou soukromého životního pojištění zabývat, a to především z daňového pohledu.

 NahoruDefinice soukromého životního pojištění

Soukromým životním pojištěním (dále SŽP) zákon o daních z příjmů rozumí pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti.

 NahoruPrávní úprava

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), a to:

• bod 3 § 6 odst. 9 písm. p) ZDP definuje soukromé životní pojištění pro účely ZDP, specifikuje podmínky osvobození pojistného na SŽP hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance a postup v případě porušení těchto podmínek,

• § 8 odst. 1 písm. f) ZDP zahrnuje plnění ze SŽP nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, mezi příjmy z kapitálového majetku (pro rezidenty zdaňované srážkovou daní),

• § 8 odst. 7 ZDP umožňuje snížení základu daně v případě příjmů ze SŽP podle předchozího, přitom toto snížení se od roku 2009 aplikuje i pro nerezidenty v ČR,

• § 15 odst. 6 ZDP specifikuje podmínky, za kterých je SŽP možné u fyzické osoby uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně, a postup při porušení těchto podmínek,

• § 36 odst. 2 písm. m) a písm. r) ZDP stanoví výši srážkové daně z plnění ze SŽP nebo jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, resp. z příjmu při zániku smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odbytného,

• § 38g odst. 6 ZDP ukládá fyzické osobě v případě výplaty vybraných plnění ze soukromého životního pojištění, při kterých vzniká povinnost zdanit příjem ze závislé činnosti, podat daňové přiznání,

• § 38h odst. 6 ZDP ukládá zaměstnavatelům přihlédnout k pojistnému zaplacenému zaměstnancem na SŽP až při ročním zúčtování záloh (podepsal-li zaměstnanec u zaměstnavatele prohlášení podle § 38k odst. 5 ZDP),

• § 38l odst. 1 písm. i) ZDP uvádí smlouvu o SŽP nebo pojistku a potvrzení pojišťovny o zaplaceném pojistném za uplynulé zdaňovací období jako náležitost k prokázání nezdanitelné částky.

 NahoruZákladní podmínky pro daňové zvýhodnění

Výše naznačeným záměrům zákonodárce odpovídají i základní podmínky kladené pro poskytnutí daňového zvýhodnění. Těmito podmínkami jsou:

1. sjednání výplaty pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) ve smlouvě nejdříve po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy,
2. sjednání výplaty pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) v pojistné smlouvě nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let,
3. podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,

přičemž všechny tři podmínky musí být splněny současně.

 NahoruPojišťovna

Od roku 2004 byla v ZDP rovněž výslovně uvedena podmínka uzavření smlouvy s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR. Možnost uplatnit hrazené pojistné na soukromé životní pojištění jako nezdanitelnou část základu daně umožňuje i v případě, kdy je smlouva uzavřena s pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Od počátku roku 2016 platí toto pravidlo v souvislosti s ratifikací smlouvy o zamezení dvojímu zdanění i pro Lichtenštejnské knížectví.

 NahoruMinimální pojistná částka

S účinností od 1. 5. 2004 zákon obsahuje u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití další podmínku pro možnost odpočtu zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění podle § 15 odst. 6 ZDP. Touto podmínkou je minimální pojistná částka. U důchodového pojištění se za minimální pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití.

Tato částka je stanovena ve dvou úrovních:

1. 40 000 Kč pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně a
2. 70 000 Kč pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let.

Zavedení minimální pojistné částky snižuje administrativní náklady správců daně a zaměstnavatelů v případech smluv s nízkou pojistnou částkou, kdy efekt snížení daně je pro zaměstnance stejně zanedbatelný.

 NahoruFormy zvýhodnění

Podobně jako u penzijního připojištění, doplňkového penzijního spoření a penzijního pojištění je i daňové zvýhodnění soukromého životního pojištění upraveno ve dvou základních rovinách:

• nezdanitelná část základu daně z příjmu fyzických osob při individuálním placení pojistného,

• zvýhodnění zaměstnavatelů a zaměstnanců v případě hrazení pojistného zaměstnavatelem za své zaměstnance.

 NahoruIndividuální hrazení

V případě individuálního hrazení pojistného má poplatník při splnění výše uvedených podmínek právo v souladu s ustanovením § 15 odst. 6 ZDP odečíst jím zaplacené pojistné na zdaňovací období na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi tímto poplatníkem jako pojistníkem a pojišťovnou. Maximální částka, kterou lze podle tohoto odstavce odečíst za zdaňovací období, činí od roku 2017 v úhrnu 24 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami (tento odpočet se uplatní až v rámci daňového přiznání za zdaňovací období 2017; v  přiznání za rok 2016 se uplatní částka platná do konce roku 2016, tj. 12 000 Kč).

Stejně jako např. u úroků z hypotečních úvěrů je třeba si uvědomit, že jednou z podmínek pro snížení základu daně o placené pojistné je jeho skutečná úhrada ve zdaňovacím období. Nestačí tedy smlouva, ze které pouze vyplývá povinnost úhrady pojistného.

Zákon výslovně řeší i situaci, kdy poplatník uhradí pojistné jednorázově. V takovém případě se pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny.

 NahoruNedodržení podmínek

V praxi bude samozřejmě docházet k situacím, že původně stanovené podmínky smlouvy, které budou v souladu s podmínkami zákona o daních z příjmů, nebudou nakonec dodrženy. I na tyto případy zákon pamatuje. Dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let:

• k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo

• k předčasnému ukončení pojistné smlouvy,

nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 ZDP částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.

Povinnost podat daňové přiznání se v případě nedodržení podmínek samozřejmě posuzuje s ohledem na ustanovení § 38g ZDP, které v některých případech osvobozuje poplatníky od povinnosti podání daňového přiznání a ke zpětnému dodanění původně uplatněného pojistného v rámci nezdanitelných částí základu daně tak v těchto případech fakticky nedojde.

 NahoruZměna od roku 2015

S účinností od 1. 1. 2015 přinesla novela ZDP výrazné zpřísnění podmínek pro uplatnění soukromého životního pojištění jako nezdanitelné části základu daně. Nyní tak platí, že v případě vyplacení jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se nezdaňuje pouze tento příjem, ale poplatník, který hradil pojistné na SŽP individuálně a uplatňoval z tohoto titulu nezdanitelnou část základu daně, je povinen v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém k vyplacení takového příjmu došlo, uvést jako příjem podle § 10 ZDP a zdanit veškeré částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.

Při aplikaci tohoto ustanovení je ovšem třeba vzít v úvahu rovněž přechodná ustanovení zákona č. 267/2014 Sb., konkrétně čl. II bod 10. Podle něj mj. platí, že u pojistných smluv soukromého životního pojištění uzavřených přede dnem nabytí účinnosti novely se v případě, že dojde k výplatě příjmů z pojistné smlouvy ode dne nabytí účinnosti novely (tedy od 1. 1. 2015), u nezdanitelných částí základu daně uplatněných za zdaňovací období před tímto datem a uplatněných ve lhůtě 10 let před výplatou příjmů nebo ukončení smlouvy pro uplatnění nezdanitelné části základu daně, postupuje podle § 15 odst. 6 ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2014.

V praxi to znamená, že při výplatě jiného příjmu bude poplatník povinen dodanit jen nezdanitelné části základu daně uplatněné po 31. 12. 2014.

 NahoruNová smlouva

S účinností od května 2004 zákon umožňuje poplatníkům zrušení smlouvy o soukromém životním pojištění, tj. její zánik z vůle poplatníka, bez dopadu na základ daně z příjmů. Jedná se o případy, kdy se fyzická osoba rozhodne ukončit smlouvu např. z důvodu výhodnější nabídky od konkurenční pojišťovny nebo že bude smlouva nahrazena novou se zvýšenou pojistnou částkou tak, aby byla splněna minimální pojistná částka stanovená zákonem. Podmínkou je, že nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné, a zároveň rezerva, kapitálová hodnota pojištění nebo odkupné bude přímo převedeno na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění v nezdanitelné části základu daně.

 NahoruUplatnění pojistného u zaměstnanců

K pojistnému zaplacenému zaměstnancem na soukromé životní pojištění přihlédne dle ustanovení § 38h odst. 6 ZDP a § 38k odst. 5 ZDP plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období, jestliže bude toto roční zúčtování záloh provádět. Nelze je tedy zohledňovat v průběhu roku při výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti.

Jako podklad pro zohlednění plateb pojistného je podle § 38l odst. 1 písm. i) ZDP třeba ze strany zaměstnance doložit smlouvu o soukromém životním pojištění nebo pojistku a každoročně vždy do 15. 2. následujícího roku potvrzení pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění na uplynulé zdaňovací období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období.

 NahoruÚhrada pojistného zaměstnavatelem

Na soukromé životní pojištění může zaměstnanci přispívat i jeho zaměstnavatel. Částky placené zaměstnavatelem za zaměstnance je třeba vždy daňově zkoumat jak z pohledu zaměstnavatele, tak i z pohledu zaměstnance.

 NahoruZaměstnanec

Pro zaměstnance jsou důležitá ustanovení bodu 3 § 6 odst. 9 písm. p) a písm. u) ZDP. Z těchto ustanovení vyplývá, že od daně jsou mj. osvobozeny, za předpokladu splnění výše uvedených základních podmínek, také:

• příspěvek na pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec invalidním ve třetím stupni podle zákona o…