4.3.4
Společné postupy pro oba způsoby účtování A i B
Ing. Alena Čechová
NahoruMateriál na cestě
Jestliže účetní jednotka v rámci inventarizací k rozvahovému dni zjistí, že některý materiál nebyl ještě dodán, ale faktura již byla zaúčtována, převede hodnotu těchto zásob na účet 119 – Materiál na cestě nebo 139 – Zboží na cestě.
NahoruNevyfakturované dodávky
Inventarizací se prokáže, že materiál nebo zboží bylo dodáno, avšak faktura dosud nepřišla. Při použití způsobu A, kdy účetní jednotka využívá účtů pořízení, lze nevyfakturované dodávky zjistit také rozborem zůstatku účtů pořízení (111, 131). V těchto případech by účetní jednotka měla zaúčtovat dohadnou položku na nevyfakturované dodávky.
K této problematice je nutno dodat, že bude velmi mnoho záležet na tom, jak má účetní jednotka zaveden oběh účetních dokladů a systém vnitřní kontroly. Pokud účetní jednotka neprovádí kontrolu návaznosti příjemek ve skladu na dodací listy a faktury, pak při způsobu B účtování zřejmě nebude schopna identifikovat nevyfakturované dodávky ani materiál či zboží na cestě. Na základě inventurních stavů pak provede jen základní zaúčtování, tj. MD 112/D 501 nebo MD 132/D 504.
Např. případ označený * nastane jen tehdy, jestliže má účetní jednotka řádně vedenu skladovou evidenci jednotlivých zásob a sleduje prodejní marži. Pokud tak nečiní (což není v souladu s legislativou), pak pravděpodobně vůbec nezjistí, že neobdržela fakturu. Tuto skutečnost může zjistit až na základě upomínky dodavatele, jenž nemá zaplaceno.
NahoruZásoby dané ke zpracování jiné účetní jednotce
K zásobám, které byly dány ke zpracování jiné účetní jednotce, převedeny do konsignačních skladů nebo zapůjčeny jiné účetní jednotce, musí být vedena samostatná analytická evidence. To znamená, že pokud účetní jednotce takový případ nastane, vytvoří v účetním rozvrhu nový analytický účet k příslušným zásobám (112, 122, 132) a provede přeúčtování předaných zásob z běžných analytických účtů, nebo syntetického účtu. Nesmíme zapomenout na skutečnost, že pokud účetní jednotka účtuje způsobem B, musí provést zaúčtování jako při uzavírání účetních knih:
Zaúčtování se musí provést neprodleně, neboť při inventarizacích již nelze chybějící zboží nebo materiál zjistit.
Zásoby převedené jiné účetní jednotce ke zpracování se po vrácení převedou na sklad podle toho, jak budou klasifikovány. Může jít jen o upravený materiál, nebo také o polotovar nebo i hotový výrobek. Znamená to, že účetní jednotka musí podle toho zaúčtovat spotřebu materiálu, změnu stavu polotovarů, hotových výrobků apod.
a. navýšení hodnoty materiálu o práci zpracovatele (např. zinkování kovového materiálu)
b. přijetí polotovaru na sklad, jenž vznikl zpracováním námi zaslaného materiálu
c. přijetí hotového výrobku na sklad, jenž vznikl zpracováním námi zaslaného materiálu
Zboží v konsignačním skladu podléhá inventarizaci stejně, jako zboží, které má účetní jednotka ve svém skladu. V průběhu účetního období účetní jednotka účtuje nejméně měsíčně o prodeji zboží (tržbách) z konsignačního skladu na základě hlášení toho, kdo konsignační sklad spravuje. Obvykle vystavuje fakturu. Současně účtuje o vydání příslušného zboží ze skladu. Doporučujeme i u nákladového a výnosového účtu vytvořit analytiku tak, aby bylo možno prodej zboží z konsignačního skladu sledovat a podchytit tak všechny potřebné účetní zápisy.
NahoruZásoby převzaté ke zpracování
Naopak, když účetní jednotka zpracovává nebo upravuje materiál jiné účetní jednotky nebo vede konsignační sklad zboží, o těchto zásobách neúčtuje na běžných účtech, ale vede podrozvahovou evidenci. K tomuto účelu slouží podrozvahové účty 75–79. Jejich členění může být libovolné v rámci účetní jednotky.
K zásobám, které se vedou v podrozvahové evidenci, patří také zásoby půjčené a zásoby, které byly účetní jednotce zaslány omylem, nepatří jí.
Proč se uvedené zásoby neúčtují na běžných účtech? Musíme si uvědomit, že tyto zásoby účetní jednotce nepatří, na tyto zásoby účetní jednotka nevynaložila žádné prostředky, jsou to tedy "aktiva", jimž neodpovídají žádné zdroje:
-
vypůjčené zásoby budou vráceny v takové podobě, v jaké byly půjčeny,
-
za zboží v konsignačním skladu účetní jednotka neplatí, zaplatí je až v okamžiku, kdy je prodá,
-
zásoby ke zpracování účetní jednotka pouze přijme, upraví a vyúčtuje cenu za zpracování,
-
zásoby zaslané účetní jednotce omylem by měly být vráceny, účtovalo by se o nich pouze v tom případě, že by účetní jednotka nevěděla, kam je vrátit nebo by se k nim odesílatel nehlásil. Pak by byly aktivovány na sklad a účtovány jako zjištěný přebytek (viz text Způsob A, Způsob B).
NahoruNormy přirozených úbytků
Účetní jednotka má možnost stanovit pro příslušné účetní období tzv. normy přirozených úbytků.
Jde především o zásoby, které:
-
jsou sypké a při přepravě, manipulaci, překládání a přemístění do výroby dochází k odsypávání, porušení méně kvalitních nebo méně odolných obalů apod. (písek, cement nebo také mouka aj. produkty),
-
jsou určitých velikostí a pro zpracování se využívá jen určitá část, pak jde o odpad; je to např. plech, z něhož jsou vyřezávány určité tvary nebo rozměry, trubky, dráty, které se také dodávají v určitých standardních rozměrech, ale vyžívají se jen zčásti apod.,
-
zboží, které je prodáváno "na metry", kde vznikají určité nepřesnosti a v konečném důsledku zůstává také odpad, který se již nedá dále prodat,
-
skladováním ztrácejí na váze, to jsou především potraviny v syrovém stavu, jako je ovoce, zelenina a také maso.
Stanovit normy přirozených úbytků není jednoduché a některé účetní jednotky využívají zkušeností bývalých státních podniků nebo jiných organizací, které mají tyto problémy dlouhodobě řešeny. Pokud není v dosahu organizace, z jejích zkušeností by bylo možno čerpat, pak musí účetní jednotka sama zvolit přiměřený postup. Je zřejmé, že norma přirozených úbytků nebude činit např. 50 % zásob. První rok pak bude vyhodnocen s ohledem ke skutečným úbytkům a pro další účetní období již budou normy upřesňovány.
Nelze také normy přirozených úbytků stanovit paušálně na všechny zásoby. Jak jsme se zmínili dříve, jsou různé druhy zásob a také jejich přirozené úbytky jsou různé. Proto je třeba posuzovat zásoby pro tento účel individuálně.
NahoruZásoby účtované přímo do spotřeby
Stanovení druhů zásob účtovaných přímo do spotřeby
Účetní jednotka, bez ohledu na zvolený způsob účtování o zásobách, může svým vnitřním předpisem stanovit také druhy materiálu (netýká se zboží), které budou účtovány přímo do spotřeby. Jde především o tzv. režijní materiál, tj. takový materiál, který účetní jednotka používá k zajištění vlastního provozu a nepotřebuje jej sledovat, například drobný kancelářský materiál, hygienické potřeby, kancelářský papír apod. Přímo do spotřeby se také budou ve většině účetních jednotek účtovat pohonné hmoty, pokud slouží běžnému provozu vozového parku a nenakupují se ve větším množství na sklad. Ovšem nesmíme zapomínat, že by spotřeba materiálu vykázaná v účetní závěrce měla vždy odpovídat skutečně spotřebovanému materiálu, z čehož vyplývá, že i tento materiál podléhá inventarizaci, a pokud nebylo spotřebováno jeho významné množství, měl by být o takto zjištěné zásoby hospodářský výsledek účetní jednotky (účet 501 – Spotřeba materiálu) a stav majetku (účet 112 – Materiál na skladě) v účetní závěrce příslušného účetního období upraven. U kancelářských potřeb se nepředpokládá větší nákup, než je běžná spotřeba, a pokud má účetní jednotka zřízen tzv. příruční sklad, pak by o něm měla účtovat jedním z výše popsaných způsobů. Některé účetní jednotky také např. inventarizují zůstatek pohonných hmot v nádržích vozidel, avšak jsou to jen takové, které mají početný vozový park. U jednoho či dvou osobních vozidel nebude stav pohonných hmot v nádržích významný.
NahoruVedlejší náklady pořízení
Rozpouštění vedlejších nákladů pořízení (VNP)
Jak jsme již hovořili v textu Způsob A a Způsob B, s pořízením zásob vznikají tzv. vedlejší náklady pořízení, tj. náklady na přepravné, balné, clo, DPH a některé další. Tyto náklady by měly být vždy vztahovány ke konkrétním zásobám. Někdy ale není možné je přiřadit, ať už je to z důvodu, že se vztahují k více druhům, nebo jsou účtovány paušálně za určité období apod. Pak se vedlejší náklady pořízení vztahující se k již spotřebovaným zásobám rozpouštějí do nákladů způsobem uvedeným přehledně na konci tohoto textu.
Způsoby účtování mohou být různé u jednotlivých způsobů účtování o zásobách. Pro zjednodušení si jednotlivé možnosti ukážeme na účtování materiálu.
NahoruZpůsob A
I. Způsob účtování A
1. V průběhu roku jsou vedlejší náklady pořízení účtovány přímo na účet 112 – Materiál na skladě, neboť jsou účtovány samostatně k jednotlivým druhům materiálu. Na skladových kartách bude uvedeno ocenění včetně těchto nákladů.
Příklad
Účetní jednotka nakoupila materiál 50 ks po 20 Kč. K dodávce je účtováno přepravné ve výši 150 Kč. Cena jednoho kusu materiálu na skladové kartě je tedy 23 Kč ((50 x 20 + 150) / 20).
Účtování bude následující:
2. Účetní jednotka používá účty pořízení zásob, má poměrně vysoký obrat zásob ve skladu. Odebírá materiál ve větším množství, přepravné zabezpečuje přepravní společnost. Vedlejší náklady pořízení jsou účtovány na samostatný analytický účet a měsíčně jsou rozpouštěny do nákladů.
Příklad
Účetní jednotka nakoupila na 2 faktury materiál celkově za 1.000 Kč. Přijala na sklad materiál jen k jedné faktuře za 700 Kč, další zatím nebyl dodán. V průběhu měsíce předala do spotřeby materiál za 500 Kč. K oběma dodávkám bylo vyfakturováno přepravné ve výši 200 Kč. Na konci měsíce bylo proúčtováno rozpuštění poměrné části vedlejších nákladů pořízení ve výši 100 Kč (výpočet si vysvětlíme později).
Výpočet částky rozpuštění vedlejších nákladů pořízení za předpokladu, že počáteční stav zásob byl nulový a přepravné se týká i nedodaného materiálu:
% = 500 / (0 +1.000) x 100 = 500 / 1.000 = 0,5 x 100 = 50%
Spotřeba VNP = 200 x 50 % = 100
Na účtu 112 02 – Vedlejší náklady pořízení k materiálu nám zůstane částka ve výši 100 Kč, která se vztahuje k materiálu ještě nevydanému ze skladu (část zůstala na skladě a část ještě nebyla dodána).
Pro lepší kontrolu je možné analyticky rozdělit také účet 111 – Pořízení materiálu. Při rozboru…
