Ing. Roman Landgráf
NahoruÚvod
V této kapitole se budeme zabývat otázkou daňové uznatelnosti výdajů
spolupracujících osob. Jedná se o spolupracující osobu, tak jak ji pro účely
daně z příjmů fyzických osob definuje § 13 ZDP. Dle tohoto ustanovení je možno
na spolupracující osobu (osoby) rozdělovat zdanitelné příjmy a daňové výdaje
při dodržení určitých pravidel.
NahoruPrávní úprava
Vycházíme z těchto právních předpisů:
-
ZDP, zejména § 13 a § 24 odst. 2 písm. f) a k)
-
ObčZ, zejména § 115
-
pokyn GFŘ D-6, zejména body k § 13
NahoruDefinice spolupracující osoby
Pro účely daně z příjmů fyzických osob je v § 13 ZDP vytvořena definice tzv.
spolupracující osoby. Obecně lze říci, že spolupracující osobou se může stát
osoba, která žije s poplatníkem v domácnosti a spolupracuje s poplatníkem při
výkonu jeho samostatné výdělečné činnosti.
Pojem domácnost určuje ustanovení § 115 ObčZ tak, že domácnost tvoří občané,
kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Musí tedy
jít o spotřební společenství, neboť jinak by osoby neuhrazovaly společné
náklady na své potřeby. O spotřební společenství jde tehdy, jestliže určité
osoby hospodaří společně se svými příjmy. Přitom se nevyžaduje, aby mezi těmito
osobami existovaly ještě nějaké další vztahy ať příbuzenské, nebo založené
manželstvím. Dalším pojmovým znakem domácnosti je - trvalost tohoto
společenství. Trvalost je tu tehdy, jestliže jde o takové okolnosti, z nichž
lze usuzovat, že osoby společně hospodařící nezamýšlejí toto společenství jen
na přechodnou dobu.
NahoruZpůsob rozdělení na spolupracující osobu
Podle § 13 ZDP lze na spolupracující osobu (či
osoby) rozdělovat příjmy z podnikání a ze samostatné výdělečné činnosti, čili
příjmy podle § 7 ZDP, s výjimkou podílů společníků
veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na
zisku.
Ustanovení § 13 ZDP vymezuje v podstatě dva základní
typy spolupracujících osob:
Pro další výklad je vhodné rozdělit v souladu s § 13 ZDP způsob rozdělování na
spolupracující osobu na tyto základní formy:
1. spolupráce pouze manžela (manželky) po celé zdaňovací období či
po jeho část
NahoruSpolupráce manžela
V takovém případě se příjmy a výdaje vynaložené na jejich dosažení,
zajištění a udržení rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího
manžela (manželku) nečinil více než 50 %; přitom částka připadající na
spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí
činit nejvýše:
Podnikatel pan Jiří dosáhl zdanitelné příjmy ve výši 2 000 000 Kč a
daňové náklady ve výši 1 500 000 Kč. Celý rok vykonával činnost za spolupráce
manželky.
Na konci roku se rozhodl, že ve smyslu § 13 ZDP převede na manželku příjmy a
výdaje ve výši 50 %. Spolupracující manželka tedy ve svém přiznání k dani z
příjmů uvedla jako jeden z druhů příjmů z podnikání příjmy ve výši 1 000 000 Kč
a výdaje ve výši 750 000 Kč, tedy základ daně ve výši 250 000 Kč.
Podnikatel pan Karel dosáhl zdanitelné příjmy také ve výši 2 000 000
Kč a daňové náklady ve výši 1 500 000 Kč. Spolupráce manželky byla vykonávána
ovšem jen v období 2–5, tj. po dobu 4 měsíců.
Na konci roku se rozhodl, že ve smyslu § 13 ZDP převede na manželku příjmy a
výdaje ve výši 50 %. Na spolupracující manželku by tedy měl převést příjmy ve
výši 1 000 000 Kč a výdaje ve výši 750 000 Kč, tedy základ daně ve výši 250 000
Kč. Dle § 13 ZDP je ovšem možné rozdělit na
manželku za každý měsíc spolupráce příjmy po odpočtu výdajů (tedy daňový
základ) maximálně ve výši 45 000 Kč, za 4 měsíce tedy maximálně 180 000 Kč.
Spolupracující manželka tedy ve svém přiznání k dani z příjmů uvedla jako jeden
z druhů příjmů z podnikání příjmy pouze ve výši 720 000 Kč a výdaje ve výši 540
000 Kč, tedy základ daně ve výši 180 000 Kč.
2. spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v
domácnosti s poplatníkem
NahoruSpolupráce ostatních osob
V tomto případě se příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné
výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na
společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %; přitom částka
připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje,
smí činit nejvýše:
U spolupracujícího manžela (manželky) a dalších spolupracujících osob
musí být přitom výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná.
Obdobně se bude postupovat i v případě spolupráce jen ostatních osob
(tj. kromě manželky). Opět musí jít o osoby žijící ve společné domácnosti s
poplatníkem.
Podnikatel pan Petr měl zdanitelné příjmy také ve výši 2 000 000 Kč
a daňové náklady ve výši 1 500 000 Kč. Celý rok vykonával činnost za spolupráce
manželky a syna, který s…
