dnes je 21.11.2024

Input:

Srážky z příjmů z dohody o provedení práce

6.2.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

3.10.5
Srážky z příjmů z dohody o provedení práce

Ing. Olga Krchovová

Dne 1. 9. 2015 nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu (zákonem č. 164/2015 Sb.), která přinesla změny v provádění srážek ze mzdy. V ustanovení § 299 OSŘ, kde je uveden výčet příjmů, které se též považují za mzdu, se od 1. 9. 2015 objevuje i příjem z dohody o provedení práce. Došlo tak ke sjednocení příjmů, z nichž se od 1. 1. 2014 (po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku) mohou provádět srážky na základě dohody o srážce ze mzdy uzavřené dle ustanovení § 2045 až § 2047 OZ. Tato dvojkolejnost přinášela v praxi velké problémy v případě, kdy u téhož plátce měl zaměstnanec příjmy z pracovního poměru a z dohody o provedení práce. V případě exekuční srážky bylo nutné ručně spočítat čistou mzdu bez započtení odměny z dohody o provedení práce a exekuci provést jen z takto upravené čisté mzdy. Současně bylo možné na základě dohody o srážce ze mzdy provést srážku z odměny z dohody o provedení práce (dále jen "DPP"), nejvýše však do poloviny odměny z DPP.

Vzhledem k tomu, že příjem z DPP má pro účely exekučních srážek charakter "mzdy", nelze již nařizovat exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky dle ustanovení § 312 OSŘ na odměnu z DPP.

Dle přechodných ustanovení zákona č. 164/2015 Sb. platí, že usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy vydaná do 31. 8. 2015 se netýkají příjmů z DPP a není podstatné, kdy bude toto usnesení plátci doručeno.

Pokud byl soudu podán návrh na přikázání jiné peněžité pohledávky dle ustanovení § 312 OSŘ na příjem z DPP nebo již bylo takto soudem rozhodnuto nejpozději do 31. 8. 2015, právní účinky zůstávají zachovány a plátce musí ve srážce dle § 312 OSŘ pokračovat, tedy zabavovat celý čistý příjem z DPP. Obdobně to platí i v případě exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky na příjem z DPP vydané soudním exekutorem do 31. 8. 2015. Jde o to, že se nejedná o srážku ze mzdy, kdy se povinnému ponechává nezabavitelná částka a kdy se zabavuje jen první třetina a plně zabavitelná část čisté mzdy, jedná-li se o nepřednostní exekuci, ale povinnému se zabavuje celý čistý příjem z DPP.

V případě, že byl podán návrh na provedení exekuce soudnímu exekutorovi do 31. 8. 2015, ale soudní exekutor ještě do tohoto data nerozhodl (rozhodne tudíž po tomto datu), bude se exekuce na mzdu vztahovat i na příjem z DPP. Opačně, byl-li vydán exekuční příkaz na srážku ze mzdy do 31. 8. 2015, nezahrne se případný příjem z DPP, pokud soudní exekutor posléze neprovede usnesením změnu v exekučním příkazu. I v tomto případě není rozhodující, kdy bude exekuční příkaz plátci doručen.

Od 1. 9. 2015 vznikla tudíž i zaměstnavateli, který zaměstnává zaměstnance jen v rámci DPP, povinnost zjistit, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, a pokud byl, je povinen oznámit soudu, že povinný k němu nastoupil do práce bez zbytečného odkladu. V případě, že byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a jde-li současně o jediného plátce, který zaměstnává zaměstnance na základě DPP, je povinen zadržet příslušnou část čisté mzdy a deponovat. Po doručení exekuce deponovanou částku odešle, pokud byl exekuční titul vydán po 31. 8. 2015 a současně již nabyl právní moci. Byl-li vydán před 1. 9. 2015, deponovanou částku je nutné vrátit zaměstnanci. Jde-li o souběžné plátce, pak musí zaměstnavatel vyčkat na doručení exekuce, z níž bude patrné, kdo a případně jakou část nezabavitelné částky bude uplatňovat každý z nich.

Dochází-li ke změně plátce mzdy, doručí soud, respektive soudní exekutor, usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy následujícímu plátci na základě plátcovy oznamovací povinnosti, že k němu povinný nastoupil do práce, nebo na základě svého zjištění. Tuto skutečnost (změnu plátce mzdy) je nutné v souvislosti s uvedenou změnou vnímat tak, že jde "jen" o pokračování ve srážkách ze mzdy u jiného plátce a právní důsledky předchozího usnesení soudu, respektive exekučního příkazu vydaného do 31. 8. 2015, zůstávají nedotčeny, ačkoliv bylo vydáno novému plátci usnesení až po 31. 8. 2015, pokud soudní exekutor neprovede usnesením změnu v exekučním příkazu.

Příklad 1

Usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy bylo vydáno 20. 8. 2015 a prvnímu plátci bude doručeno 3. 1. 2024, protože v mezidobí dlužník nepracoval. U zaměstnavatele má dlužník jak příjem z pracovního poměru, tak i z DPP.

Exekuční srážka se provede jen z příjmu z pracovního poměru.

Příklad 2

Soudní exekutor vydal exekuci dle ustanovení § 312 OSŘ přikázáním jiné peněžité pohledávky na příjem z DPP 11. 7. 2015 a plátci bude doručena 20. 10. 2024. Zaměstnanec má příjem pouze z DPP.

Celou čistou odměnu, která plyne z DPP, musí zaměstnavatel srazit.

Příklad 3

Usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy bylo vydáno 15. 9. 2015 a plátci doručeno 10. 11. 2024. Dlužník má jediného plátce, u něhož má příjem z dohody o pracovní činnosti a příjem z DPP.

Exekuce se provede z čisté mzdy, která zahrnuje jak příjem z dohody o pracovní činnosti, tak příjem z DPP.

Příklad 4

Soudní exekutor vydal exekuci na mzdu 15. 10. 2015, která bude doručena plátci 18. 12. 2024. Zaměstnanec pracuje jen na DPP, jiného zaměstnavatele nemá.

Plátce provede exekuci z příjmu z DPP, přičemž uplatní nezabavitelnou částku a srazí při nepřednostní exekuci první třetinu. Při nízkých odměnách z DPP se patrně nic nesrazí, protože nezabavitelná částka bude zpravidla vyšší než čistá odměna.

Příklad 5

Zaměstnanec pracuje od 17. června 2024 do 31. 12. 2024 na základě DPP. Dnem 17. 6. 2024 vznikla zaměstnavateli povinnost zjistit, zda dotyčný zaměstnanec nemá exekuční srážky.

Má-li zaměstnanec exekuční srážky, musí zaměstnavatel splnit ohlašovací povinnost vůči orgánu, který exekuci nařídil, a to bez odkladu. Současně je plátce povinen od dlužníka zjistit, má-li jediného plátce nebo více plátců. V případě, že současný zaměstnavatel je jediným plátcem, musí srazit a

Nahrávám...
Nahrávám...