Pořadí srážek ze mzdy je upraveno ust.
§ 280 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“) a
§ 147 a násl. zákoníku práce.
Podle
§ 147 ZP se ze mzdy nejprve srazí záloha
na daň z příjmů, pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Srážky bez
souhlasu zaměstnance je možné provádět jen v rozsahu stanoveném příslušnými
ustanoveními OSŘ. Pohledávky, pro které byl soudem nebo správním orgánem
nařízen výkon rozhodnutí (exekuce), nabývají pořadí dnem, kdy bylo plátci
mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující toto
vyrozumění. Toto ustanovení platí i v případě, že rozhodnutí o výkonu
rozhodnutí nenabylo právní moci. Znamená to, že zaměstnavatel musí zahájit
srážky ze mzdy a závazky zaměstnance nepoukazuje věřiteli, ale ponechává je na
účtu organizace do doby nabytí právní moci rozhodnutí. Po nabytí právní moci
odesílá sražené částky věřiteli. Pokud bylo zaměstnavateli doručeno v jeden den
více takových rozhodnutí, získávají všechna stejné pořadí.
U peněžitých trestů (pokut) a náhrad uložených
vykonatelnými rozhodnutími příslušných orgánů a u přeplatků a neprávem
přijatých částek na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a
státní sociální podpory a u přeplatků a neprávem přijatých částek dávek
sociálního zabezpečení, podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci
se řídí pořadí dnem, kdy zaměstnavateli bylo doručeno vykonatelné rozhodnutí
příslušného orgánu.
U záloh na mzdu, nevyúčtovaných záloh na cestovní
náhrady a u náhrady mzdy za dovolenou a náhrady mzdy při dočasné pracovní
neschopnosti, které je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny
podmínky pro jejich přiznání, se řídí pořadí dnem, kdy bylo započato s
prováděním srážek. V praxi se může vyskytnout situace, kdy nelze zahájit
provádění těchto srážek proto, že vůči zaměstnanci jsou uplatňovány jiné
srážky, které mají dřívější pořadí a navíc mají opakující se charakter. Dále
mohou být doručeny i další exekuce, které pohledávku zaměstnavatele budou stále
odsouvat dozadu, a znemožní tak její úhradu. Aby tato pohledávka získala pořadí
(zákonem stanovené pořadí získat nemůže, protože nelze zahájit provádění této
srážky), je vhodné uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy, kterým pohledávka
zaměstnavatele získá pořadí a může být v budoucnu uspokojena.
U srážek prováděných na základě uzavřené dohody mezi
zaměstnavatelem a zaměstnancem dle ustanovení
§ 327 ZP získávají srážky pořadí dnem
uzavření dohody.
Srážky prováděné na základě předložené dohody uzavřené
mezi dlužníkem a věřitelem dle
§ 551 zákona č. 40/1964 Sb., občanský
zákoník, ve znění pozdějších předpisů, je-li předmětem úhrada výživného,
získávají pořadí dnem předložení dohody plátci mzdy.
Výjimečné postavení mají srážky týkající se úhrady
členských příspěvků odborové organizaci. Je-li sjednáno v kolektivní smlouvě
nebo je-li uzavřena dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací o úhradě
členských příspěvků, získává taková srážka pořadí dnem, kdy zaměstnanec
vysloví souhlas s prováděním takové srážky. Mají-li výše uvedené srážky
stejné pořadí, uspokojují se poměrně.
Příklad č. 1Do datové schránky byly v jeden den doručeny exekuce od dvou
exekutorů. Jedna byla doručena v 10 hodin, druhá až odpoledne. Můžeme toto
doručení považovat za postupné doručení? Jak provádět srážky v případě, že
jedna je přednostní a druhá nepřednostní a byly doručeny současně?
Doručení do datové schránky se neliší od doručení dokumentu
prostřednictvím držitele poštovní licence. Pokud byly dokumenty doručeny v
jeden den (den začíná v 00 hodin a končí ve 24 hodin), mají stejné pořadí a je
nutné provádět srážky poměrně ve vztahu k výši jistin. Předpokládejme, že jedna
exekuce ve výši 180 500 Kč je přednostní a druhá ve výši 24 300 Kč je
nepřednostní a obě mají stejné pořadí. Zaměstnanec má v měsíci čistou mzdu
sníženou o nezabavitelnou částku ve výši 9 600 Kč.
Plně zabavitelná část čisté mzdy: 9 600 - 8 762 = 238
Kč
Výše třetin: 8 762 - 2 = 8 760 Kč,
8 760 : 3 = 2 920
Kč
Z první třetiny se uhradí přednostní i nepřednostní pohledávky
podle svého pořadí, a protože mají stejné pořadí, je nutné je uhradit
poměrně.
2 920 : (180 500 + 24 300) = 0,0142578
0,0142578 × 180 500 = 2 574 Kč
0,0142578 × 24 300 = 346 Kč
Druhou třetinu a plně zabavitelnou část čisté mzdy je nutné
použít jen na přednostní pohledávku: 2 920 + 238 = 3 158 Kč
Pro nepřednostní pohledávku se použije 346 Kč.
Pro přednostní pohledávku se použije: 2 574 + 3 158 = 5 732
Kč
Kontrola:
Disponibilní výše k zabavení: 2 920 (první třetina) + 2 920
(druhá třetina) + 238 (plně zabavitelná část čisté mzdy) = 6 078
Kč
Sraženo na přednostní exekuci: 5 732 Kč, na nepřednostní
exekuci: 346 Kč, dohromady 6 078 Kč.
Čistá mzda se nejprve sníží o nezabavitelnou částku,
abychom dostali tzv. zbytek čisté mzdy, který se porovná s částkou, nad kterou
se mzda zabavuje bez omezení. Hranice, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení,
činí pro rok 2012 částku 8 762 Kč. Část mzdy nad tuto hranici je tzv.
zabavitelnou částí čisté mzdy. Rovná-li se zbytek čisté mzdy této částce nebo
je menší, provede se zaokrouhlení směrem dolů na číslo dělitelné třemi beze
zbytku. Přesahuje-li zbytek čisté mzdy částku 8 762 Kč, dělí se na třetiny
pouze tato částka, která se musí snížit o 2 Kč, aby bylo číslo dělitelné třemi
beze zbytku. 8 762 - 2 = 8 760 Kč. Jedna třetina může činit nejvýše 8 760 : 3 =
2 920 Kč.
Z první třetiny jsou uspokojovány všechny
pohledávky (přednostní i ostatní) podle svého pořadí. V praxi se často
užívá pro ostatní pohledávky pojem nepřednostní pohledávky. Znamená to, že
pohledávky, na které v důsledku jejich horšího pořadí nezbudou peníze, musejí
vyčkat, až jim v následujících výplatních obdobích uvolní místo některá již
uhrazená pohledávka, nebo až je bude možné srazit díky vyššímu příjmu
povinného.
Je-li pro pořadí více pohledávek rozhodující stejný
den, mají pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li částka na ně připadající k
jejich plnému uspokojení, uspokojí se…
