Výdělečná činnost studentů, tedy zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, má v oblasti zdravotního pojištění četná specifika zejména s ohledem na skutečnost, že tyto pojištěnce řadíme mezi osoby, za které platí pojistné stát.
ZAMĚSTNÁNÍ V PRŮBĚHU STUDIA
Při zaměstnávání studentů platí z pohledu zdravotního pojištění zejména následující podmínky.
a) Odvod pojistného ze skutečné výše příjmu
Pokud je student evidován u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý kalendářní měsíc, nevztahuje se na něho (resp. na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu – minimální mzdy, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem.
b) Potvrzení o studiu
Aby mohl zaměstnavatel odvádět za zaměstnaného studenta pojistné na zdravotní pojištění ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu (to znamená, je-li hrubý příjem nižší než 18 900 Kč), musí mít jednoznačně potvrzeno, že za tuto osobu je stát plátcem pojistného po celý kalendářní měsíc. U studentů to obvykle znamená posoudit, zda jsou mladší 26 let věku s potřebou doložení potvrzení o studiu. Co se týká této věkové hranice u studentů, jedinou výjimku představují studenti prvně studující v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice při splnění podmínek definovaných v ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZPVZP").
c) Přihlašování a odhlašování studentů – zaměstnanců
Ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 ZPVZP se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje v případě pracovního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru. Bude-li zaměstnavatel zaměstnávat studenta na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pak jej přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem "P" ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal student vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje kódem "O" ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána. Podmínkou pro použití tohoto postupu je skutečnost, že zúčtovaný příjem činí za rozhodné období kalendářního měsíce:
Při zaměstnávání studentů se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát. V této souvislosti používá zaměstnavatel současně kódu "G", kterým oznamuje "státní kategorii" při nástupu nezaopatřeného dítěte, tj. učně, studenta střední nebo vysoké školy do zaměstnání v průběhu studia, a to vždy společně s kódem "P". Kód "G" se samostatně použije v případě přiznání nezaopatřenosti dítěte v průběhu zaměstnání, typicky v souvislosti s počátkem studia na střední nebo vysoké škole.
d) Vyměřovací základ
Do vyměřovacího základu zaměstnaného studenta se zahrnují stejné položky příjmu jako u kteréhokoli jiného zaměstnance. V příslušném měsíci taktéž zaměstnavatel započítává studenta do celkového počtu zaměstnanců včetně započtení jeho příjmu do úhrnné částky vyměřovacího základu a částky pojistného. Tyto údaje sděluje zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně každý měsíc na formuláři "Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele", který předkládá zdravotní pojišťovně nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Poskytne-li zaměstnavatel studentovi – brigádníkovi neplacené volno, nemá tato okolnost na stanovení vyměřovacího základu zaměstnance žádný vliv.
e) Výše příjmu u pracovní smlouvy
Ve zdravotním pojištění není řešena problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu. Pokud je však na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce jakýkoliv příjem (tedy i nižší než 4 000 Kč), pojistné se odvádí, u studentů bez ohledu na minimální vyměřovací základ. U pracovní smlouvy tedy nehraje roli rozhodná částka 4 000 Kč.
Příklad č. 1
Zaměstnavatel uzavřel se studentem pracovní smlouvu od středy 1. 5 2024, přičemž student nastoupil do zaměstnání ve čtvrtek dne 2. 5. 2024.
Ve smyslu ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) ZP a § 36 ZP lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu. Pro účely zdravotního pojištění se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje den vzniku pracovního poměru uvedený v pracovní smlouvě. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti přihlásí zaměstnavatel tohoto studenta u jeho zdravotní pojišťovny kódem "P" k datu 1. 5. 2024.
f) Dohoda o pracovní činnosti – vazba na výši zúčtovaného příjmu
Osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti není považována ve zdravotním pojištění za zaměstnance tehdy, pokud její příjem nedosáhl v kalendářním měsíci částky, která je podmínkou pro její účast na nemocenském pojištění neboli nebylo dosaženo tzv. "započitatelného příjmu", který v roce 2024 představuje částka 4 000 Kč.
Příklad č. 2
Zaměstnavatel sjednal se studentem dohodu o pracovní činnosti od soboty 1. 6., kdy student začal pracovat v pondělí dne 3. 6.
V případě tohoto pracovněprávního vztahu je zapotřebí vycházet z ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) ZVZP a zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 3. 6. Podmínkou pro použití tohoto postupu je příjem za červen nejméně 4 000 Kč. Jinak by byl student přihlášen k prvnímu dni toho kalendářního měsíce, ve kterém by příjem…
