Studenti vysokých škol a žáci středních škol (dále jen
„studenti“) nejsou z důvodu studia účastni nemocenského a od 1. ledna 2010 ani
důchodového pojištění. Studenti z důvodu, že studují, nemají nárok na
peněžitou pomoc v mateřství, na nemocenské a na ošetřovné z nemocenského
pojištění. Tyto dávky nahrazují ztrátu příjmu z důvodu těhotenství, péče o dítě
od porodu, pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny. Doba studia se
nezapočítává do počtu roků důchodového pojištění pro nárok na starobní nebo
invalidní důchod. Pro nárok na starobní důchod je v roce 2013 potřeba 29 roků
důchodového pojištění, tento počet se postupně zvyšuje, od roku 2019 to již
bude 35 roků.
Dobu studia si lze „koupit“ jako dobu důchodového
pojištění. Kdo studoval v roce 2010 a později, může se přihlásit u okresní
(Pražské) správy sociálního zabezpečení k dobrovolnému pojištění a
zaplatit za stanovenou dobu studia pojistné. „Koupení“ si jednoho měsíce
důchodového pojištění stojí v roce 2013 nejméně 1 812 Kč. Za dobu studia lze
zaplatit pojistné kdykoliv, není tedy třeba je platit v době, kdy student ještě
studuje. Pokud bude student v době studia zároveň výdělečně činný a bude
povinen platit z dosažených příjmů pojistné na důchodové pojištění, nemusí si
takovou dobu „kupovat“, protože se mu již tato doba výdělečné činnosti započte
do důchodu jako zaměstnanci nebo jako osobě samostatně výdělečné činné (dále
jen OSVČ).
Pro studenty neplatí žádná výjimka pro
posuzování splnění podmínek účasti na nemocenském a tím zároveň na důchodovém
pojištění oproti ostatním zaměstnancům. Platí pro ně odlišné podmínky pro nárok
na dávky nemocenského pojištění oproti většině ostatních zaměstnanců, pokud
student pracuje pouze v období školních prázdnin.
Zaměstnavatel po dohodě se studentem o tom, na základě
jakého vztahu bude u něho pracovat, posoudí:
zda pracovní vztah patří podle
§ 5 zákona č. 187/2006 Sb., o
nemocenském pojištění, mezi pojistitelné pracovní vztahy. Se studentem
uzavírá zaměstnavatel zpravidla dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o
provedení práce, popřípadě pracovní poměr, ale student může být i například
jednatelem s. r. o., zastupitelem, členem kolektivního orgánu apod.
v případě, kdy pracovní vztah patří mezi
pojistitelné pracovní vztahy a jedná se o jiný pracovní vztah než o dohodu o
provedení práce, zda zaměstnání je zaměstnáním:
krátkodobým, tj. sjednaným na dobu kratší než 15 dnů,
nebo
malého rozsahu, tj. sjednaným na dobu delší než 14 dnů a se
sjednaným měsíčním příjmem nižším než 2 500 Kč, anebo bez sjednaného měsíčního
příjmu,
ostatním, tj. nelze zaměstnání považovat za zaměstnání
krátkodobé nebo malého rozsahu.
Zaměstnavatel oznamuje nástup studenta do
zaměstnání, pokud je z tohoto zaměstnání účasten nemocenského pojištění, a
to za stejných podmínek, jako oznamuje nástup do zaměstnání u ostatních
zaměstnanců. Při posuzování účasti na nemocenském pojištění a při plnění
oznamovacích povinností u studentů - zaměstnanců - nemusí zaměstnavatel vůbec
vědět, že jeho zaměstnanec je zároveň studentem. Z odměn studentů účastných
nemocenského pojištění musí být odváděno pojistné na sociální zabezpečení a za
studenty účastné nemocenského pojištění je zaměstnavatel povinen vést
evidenční list důchodového pojištění.
Studentovi, který je zaměstnán pouze v době školních
prázdnin a je z tohoto zaměstnání účasten nemocenského pojištění (platí z
dosažených příjmů pojistné na důchodové pojištění), z takového zaměstnání:
Příklad č. 1Zaměstnavatel bude potřebovat, aby student u něho pracoval v
červenci a srpnu, protože řada zaměstnanců chce v této době čerpáat
dovolenou.
Zaměstnavatel může uzavřít na dobu od 1. července do 26.
srpna dohodu o provedení práce, podle níž bude student pracovat ve všech
pracovních dnech 8 hodin denně. V tomto období je 37 pracovních dnů, v této
době odpracuje 296 hodin. Na dobu od 27. do 31. srpna (na 3 pracovní
dny) uzavře pracovní poměr, protože je potřeba, aby student pracoval po
plnou pracovní dobu 8 hodin denně. Pokud odměna z dohody o provedení práce bude
činit v červenci 10 000 Kč, v srpnu 10 000 Kč a z pracovního poměru bude
mzda činit 1 700 Kč, nebude student v žádném měsíci účasten
nemocenského pojištění. Z dohody o provedení práce nedosáhl příjem v žádném
měsíci více než 10 000 Kč. Zaměstnání v pracovním poměru je zaměstnáním
krátkodobým, neopakuje se do 6 měsíců od skončení předchozího zaměstnání, které
založilo účast na nemocenském pojištění. Pojistné z příjmů z pracovního poměru
by se neplatilo ani v případě, kdyby mzda činila například 3 000 Kč. Z příjmu z
pracovního poměru (z 1 700 Kč nebo popřípadě z 3 000 Kč) musí být odvedeno
pojistné na zdravotní pojištění.
Pokud si bude student v budoucnu přát, aby se mu tato doba
zhodnotila jako doba důchodového pojištění, musí si za tyto 2 měsíce zaplatit
pojistné na dobrovolné důchodové pojištění.
Příklad č. 2Student má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti na dobu od
1. 1. 2011 do 30. 6. 2014. V dohodě je uvedeno, že odměna za hodinu činí 100 Kč
měsíčně a že rozsah pracovní doby nepřesáhne 20 hodin týdně.
Zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, není sjednána výše
měsíčního příjmu, není dohodnutý ani minimální rozsah pracovní doby, v níž by
měl student v kalendářním měsíci pracovat.
Student je účasten nemocenského pojištění v kalendářních
měsících, do nichž mu bude zúčtován příjem ve výši aspoň 2 500 Kč. V těchto
měsících je i účasten důchodového pojištění. Za kalendářní měsíce, v nichž je
účasten důchodového pojištění, si nemusí platit pojistné z důvodu studia, pokud
se rozhodne, že si za dobu studia zaplatí pojistné tak, že se přihlásí k
dobrovolnému důchodovému pojištění. Je třeba, aby student měl přehled o tom, v
kterých měsících byl důchodově pojištěn jako zaměstnanec nebo OSVČ.
Studentovi, který v průběhu studia pracuje a je z
vykonávaného zaměstnání účasten nemocenského pojištění (je mu sráženo pojistné
nejen na zdravotní pojištění, ale i na sociální zabezpečení), se za každých 360
dnů účasti na pojištění zvyšuje procentní výměra důchodu o 1,5 %. Podle
současné právní úpravy u žadatele o důchod, jehož průměrný měsíční výdělek za
dobu od roku 1986 činí 50 000 Kč (po redukci průměrného výdělku by činil cca 20
000 Kč), tak za každý rok důchodového pojištění činí procentní výměra důchodu
300 Kč. Bude-li 40 roků zaměstnán bez započtení doby studia, činila by
procentní výměra důchodu 12 000 Kč. V případě, že by si zaplatil 7 roků studia
nebo byl při studiu zaměstnán, činila by procentní výměra důchodu 14 100
Kč.
Student, který je zaměstnán mimo dobu školních
prázdnin, má nárok na dávky nemocenského pojištění za stejných
podmínek jako ostatní zaměstnanci. Bude-li uznán práceneschopným pro vykonávání
zaměstnání, bude mít nárok na nemocenské, otěhotní-li studentka, bude mít nárok
na peněžitou pomoc v mateřství, při ošetřování člena rodiny bude náležet
ošetřovné.
Podmínkou nároku na dávky nemocenského je, že v tom
dnu, v němž vznikla sociální událost, je zaměstnanec účasten nemocenského
pojištění, nebo mu trvá ochranná lhůta. U peněžité pomoci v mateřství je ještě
jedna podmínka, a to účast na nemocenském pojištění v období dvou roků před
nástupem na tuto dávku po dobu aspoň 270 dnů. Do doby účasti na nemocenském
pojištění (do 270 dnů) se započítává i doba úspěšně ukončeného studia.
Vzhledem k…
