2017.2200.1
Technické zhodnocení v zákoně o DPH
Ing. Petr Vondraš
Zmínku o technickém zhodnocení najdeme v ZDPH v § 4, § 78 a v § 78a. Byť výskyt není nejčastější, jde o téma důležité, protože technické zhodnocení nebývá o pár desítkách tisíc, ale často o statisících či milionech korun. Co se pod samotným termínem technické zhodnocení skrývá, je třeba hledat v zákoně o daních z příjmů, na nějž zákon o DPH odkazuje. Pro účely DPH je technické zhodnocení považováno za samostatný majetek.
Co je technické zhodnocení
Podle § 33 ZDP se technickým zhodnocením rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad), ale rozhodne se je odpisovat.
Rekonstrukcí se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, modernizace je rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.
Technické zhodnocení nemusí být jen na hmotném, ale může být i na nehmotném majetku. Přitom za technické zhodnocení se považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku anebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 40 000 Kč.
Příklad
Plátce A má tři obchodní společnosti. V první udělal přístavbu nemovitosti ve výši 1,2 milionu korun. Ve druhé modernizoval výrobní linku za 36 tisíc korun bez DPH, a protože měl ještě nevyčerpané daňové ztráty z minulých let, rozhodl se neúčtovat modernizaci pod 40 tisíc rovnou do nákladů, ale zaevidoval ji jako technické zhodnocení, které bude odpisovat. Ve třetí společnosti nechal rozšířit "na míru" software pro směnárenskou činnost, což danou společnost stálo 41 tisíc korun bez DPH. Ve všech případech se jednalo o technické zhodnocení dle zákona o daních z příjmů, tedy i dle zákona o DPH.
Nárok na odpočet
U technického zhodnocení neplatí žádná zvláštní pravidla pro uplatnění nároku na odpočet. Stejně jako u jiných plnění je možnost uplatnění odpočtu závislá na skutečnosti, k čemu bude zhodnocení využito. Pokud bude sloužit jen pro zdanitelná plnění, bude mít plátce u technického zhodnocení plný nárok na odpočet, naopak v případě využití jen pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet nebude moci být odpočet ze zhodnocení vůbec uplatněn. Třetí možností je uplatnění nároku jen ve výši kráticího koeficientu, což je situace, kdy je technické zhodnocení využito částečně pro zdanitelná a částečně pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně.
Příklad
Technická zhodnocení uskutečněná plátcem A v předchozím příkladu budou využita následovně. Přístavba nemovitosti ve výši 1,2 milionu korun bude sloužit částečně k ekonomickým činnostem podléhajícím základní sazbě daně a částečně k osvobozenému pronájmu bez nároku na odpočet. Z tohoto důvodu bude mít první společnost nárok na odpočet z technického zhodnocení jen ve výši koeficientu dle § 76 ZDPH. V případě modernizace výrobní linky za 36 tisíc korun bez DPH půjde o plný nárok na odpočet, protože linka je využívána jen ke zdanitelným plněním. Naopak u zhodnocení softwaru pro směnárenskou činnost nebude možné odpočet z faktury za zhodnocení nárokovat, protože směnárenská činnost je osvobozená od daně bez nároku na odpočet.
Aktivace technického zhodnocení
Pokud plátce pořizuje technické zhodnocení vlastní činností a toto zhodnocení bude využito jak pro zdanitelná, tak i pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet (což znamená, že odpočet bude krácen), je uvedení zhodnocení do stavu způsobilého k užívání považováno za dodání zboží dle § 13 odst. 4 písm. b). V praxi to znamená, že si plátce bude nejdříve při pořízení technického zhodnocení uplatňovat odpočet z přijatých plnění a dnem uvedení zhodnocení do užívání mu vznikne povinnost odvést z dokončeného zhodnocení daň. Základem bude v souladu s § 36 odst. 6 písm. a) cena, za kterou by bylo možné zhodnocení pořídit, nebo výše celkových nákladů na pořízení, pokud není možné cenu určit. Jako daňový doklad pro účely odvodu DPH vystaví plátce dle § 32 doklad o použití. Tento doklad však nebude sloužit jen k odvodu daně, ale protože se podle § 72 odst. 2 písm. c) jedná zároveň i o daň na vstupu, bude sloužit i jako daňový doklad pro nárokování odpočtu.
Příklad
Technické zhodnocení na nemovitosti ve výši 1,2 milionu korun bez DPH bylo vytvářeno vlastní činností od října 2016 do září 2017. Plátce A si po celou dobu uplatňoval na ř. 40 a v režimu přenesení daňové povinnosti na ř. 10 a 43 DPH z nakoupených vstupů a služeb. V září 2017 bylo technické zhodnocení uvedeno do stavu způsobilého k užívání. Protože plátce A nedokázal zjistit cenu, za kterou by bylo možné technické zhodnocení pořídit, vyšel při kalkulaci základu daně v dokladu o použití ze skutečných nákladů ve výši 1,2 milionu korun + 252 tisíc DPH. Tyto částky uvedl plátce A v daňovém přiznání za měsíc září 2017 na ř. 1. Takto odváděná daň je zároveň pro plátce A daní na vstupu. I když plátce bude technické zhodnocení využívat jak pro zdanitelnou, tak i osvobozenou činnost bez nároku na odpočet daně, nezapočítává se uvedení technického zhodnocení vytvořeného vlastní činností do užívání do kráticího koeficientu dle § 76 odst. 4 písm. c) (řádek daňového přiznání č. 51). Protože plátce A bude využívat zhodnocenou nemovitost částečně pro zdanitelná plnění a částečně pro účely osvobozené od daně, uvede v daňovém přiznání technické zhodnocení ještě na ř. 40 s tím, že nárokovaný odpočet ve výši 252 tisíc korun bude uveden v pravém sloupci (tj. sloupci označeném jako krácený odpočet). Pro rok 2017 budeme vycházet při krácení z vypořádacího koeficientu za rok 2016, který byl 90 %. Proto uplatněný odpočet na ř. 40 ve sloupci "Krácený odpočet" bude sice 252 tisíc korun, ale přepočtem na 90 % hodnoty bude nárokovaný odpočet na ř. 52 jen 226 800 korun. Tato nárokovaná daň bude v roce 2017 a následujících 9 letech výchozí pro případné úpravy odpočtu.
Úprava odpočtu v době užívání
Původní odpočet daně uplatněný u pořízeného dlouhodobého majetku podléhá úpravě, pokud v některém z kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl původní odpočet uplatněn, dojde ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Změnou se rozumí případy, kdy plátce uplatnil odpočet v plné výši a následně použil majetek pro účely, u nichž má jen…
