dnes je 1.11.2024
Input:

Účtová skupina 50 - Spotřebované nákupy

12.11.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 45 minut

8.3.2.1
Účtová skupina 50 – Spotřebované nákupy

Ing. Blanka Jindrová

501 – Spotřeba materiálu

Nakupované zásoby

Na tomto účtu se účtuje o spotřebě:

1) Zásob materiálu nakoupeného v ocenění nejčastěji pořizovací cenou (nakupované zásoby). Pro účely přehledné a jednoduché skladové evidence, průkazného a správného účtování je nutné zvolit jeden z možných způsobů vedení analytických účtů:

  1. Podle druhu materiálu, např. spotřeba materiálu, spotřeba pohonných hmot, spotřeba náhradních dílů, spotřeba potravin v závodní jídelně, propagačních předmětů, ztráty do výše norem přirozeného úbytku, pracovní oděvy, ochranné nápoje a další.
  2. Pokud se pořizovací cena skládá z několika složek (materiál + vedlejší náklady na pořízení + rozdíly z cen), pak je nutná i další analytická evidence.
  3. Dále se vedou zásoby minimálně v členění podle hmotně odpovědných osob, míst uložení apod.

Analytická evidence

Účetní legislativa stanoví další druhy zásob, které musí být odděleně sledovány na analytických účtech. Jsou to zásoby:

  1. jimiž účetní jednotka ručí za závazky nebo byly dány do zástavy,
  2. které byly předány ke zpracování jiné účetní jednotce,
  3. které byly předány do konsignačních skladů,
  4. zapůjčené jiné účetní jednotce...

Podrozvahová evidence

O zásobách přijatých účetní jednotkou ke zpracování, vypůjčených, došlých účetní jednotce omylem a o konsignačním zboží (jejichž vlastníkem není účetní jednotka) musí být vedena evidence na podrozvahových účtech s uvedením druhu zásob a jejich ocenění. Patří sem zejména:

  1. zásoby přijaté ke zpracování,
  2. zásoby přijaté do konsignačního skladu,
  3. zásoby vypůjčené,
  4. zásoby omylem zaslané jinou účetní jednotkou,
  5. zásoby přísně zúčtovatelných tiskopisů aj.

Analytické účty musí obsahovat minimálně označení zásob, datum pořízení, datum vyskladnění, cenu a údaje o množství. Podle možností účetní jednotky mohou obsahovat ještě další údaje, které usnadní identifikaci zásob, neboť analytická evidence zásob slouží především k jejich identifikaci a k řádně prováděné inventuře.

2) Zásob materiálu vytvořených vlastní činností, oceněných vlastními náklady. O vyúčtovanou cenu za zpracování materiálu či o vlastní náklady na zpracování materiálu provedené vlastní činností se zvyšuje ocenění zásob na skladě.

Zásoby pořízené bezplatně

3) Zásob pořízených bezplatně, nalezené zásoby (přebytky zásob), odpad a zbytkové produkty vrácené z výroby či jiné činnosti se ocení reprodukční pořizovací cenou (např. při likvidaci dlouhodobého hmotného majetku jsou přijaty na sklad použitelné části jako náhradní díly). Ty se účtují na MD účtu 112 – Materiál na skladě a souvztažně jako snížení spotřeby na účtu 501 nebo 585 – Aktivace materiálu a zboží. Renovace náhradních dílů a úprava zásob prováděná ve vlastní režii se vyúčtuje jako aktivace a náklady na renovaci a úpravu, jsou součástí ocenění – vlastních nákladů materiálu.

Oceňování a účtování nakupovaných zásob

Historickými cenami, u zásob pořizovacími cenami, se oceňují zásoby nakupované od jiných subjektů, tj. všechny nákupy uskutečněné za hotové nebo "na fakturu". Do pořizovací ceny podle § 49 PVZÚ patří téměř všechny náklady (výdaje) s pořízením zásob: přepravné vyúčtované dodavatelem nebo provedené účetní jednotkou, komplementace, provize, clo a pojistné (u neplátců i DPH). Náklady na úpravy skladovaného materiálu nebo zboží se považují za náklady související s pořízením zásob a zvyšují ocenění zásob.

Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a půjček poskytnutých na jejich pořízení, kurzové rozdíly, smluvní pokuty, úroky z prodlení a jiné sankce.

Pořizovací cenu lze na analytických účtech rozdělit na cenu pořízení, za niž byly zásoby nakoupeny (cena stanovená dodavatelem), a vedlejší náklady s pořízením související, které se budou pravidelně "rozpouštět" do nákladů v závislosti na spotřebě zásob, k nimž se vztahují, způsobem závazně určeným účetní jednotkou. Cena může být také rozdělena na předem stanovenou cenu zásob a odchylku od skutečné ceny zásob a náklady s pořízením související, kdy budou do nákladů rozpouštěny nejen vedlejší náklady pořízení, ale i odchylka. Při vyskladnění zásob se tyto náklady, popřípadě odchylky rozpouštějí způsobem stanoveným vnitřním předpisem účetní jednotky.

Při takto strukturované pořizovací ceně je nutné vždy minimálně při účetní uzávěrce prověřit a případně odhalit chyby, které vznikly v důsledku nezahrnutí nákladů souvisejících s pořízením zásob do pořizovací ceny, ale přímo do nákladů. Zejména je nutno prověřit doklady za samostatně nakoupené služby typu dopravné, přepravné a prověřit, ve kterých případech se jednalo o výdaje spojené s pořízením zásob (tedy ty, které měly být účtovány na účet 111 a 131), a kdy se jedná o výdaje na rozvoz materiálu, zboží a výrobků odběratelům, účtované na účet ostatních nákladů.

Standardně může účetní jednotka hodnotu rozpuštění vedlejších nákladů pořízení a odchylky od skutečných cen pořízení vypočítat pomocí koeficientu, kterým násobí hodnotu objemu vyskladněných zásob v cenách pořízení (stanovenou pomocí FIFO nebo váženého aritmetického průměru). Tento koeficient se určí například jako poměr součtu počátečního stavu vedlejších nákladů a odchylky a jejich přírůstku za sledované období k součtu počátečního stavu a přírůstku zásob v cenách pořízení. Je potřeba koeficient stanovit na dostatečný počet desetinných míst. Samozřejmě tento algoritmus je složitější v případě, kdy vedle odchylky od cen pořízení eviduje účetní jednotka vedlejší náklady pořízení druhově na více analytických účtech. 

Účtování způsobem průběžným (způsobem A)

Účtování způsobem průběžným (A) je průkaznější. I bez provedení inventury známe na základě zůstatků na analytických účtech hodnotu materiálu ve skladu. Inventura pouze potvrzuje účetní stav. Ve větších účetních jednotkách s rozsáhlým skladovým hospodářstvím je upřednostňován tento způsob účtování.

V průběhu účetního období se složky pořizovací ceny účtují na MD účtu 111 – Pořízení materiálu se souvztažným zápisem na příslušných účtech zúčtovacích vztahů, popř. finančních účtech. Vnitropodnikové služby, které souvisí s přepravou dodávek a se zpracováním materiálu se aktivují, tj., zvyšují pořizovací cenu materiálu a souvztažně se účtují na účty skupiny 58x – Změny stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Převzetí materiálu na sklad se provádí převodem na účet 112 – Materiál na skladě a teprve poté se účtují úbytky (podle výdejky) materiálu na MD účet 501 – Spotřeba materiálu.

Základní operace při účtování způsobem A

Č. op. Text MD D
1. Nákup základního materiálu, provozovacích látek, obalů, drobného hmotného majetku, ochranných pracovních oděvů, speciálních nástrojů, forem apod. – dodavatelská faktura  111AÚ 321
2. Vedlejší náklady spojené s pořízením vstupující do pořizovací ceny 111AÚ 321
3. Příjem na sklad:
– skladní cena 112AÚ 111AÚ
– cenové rozdíly +,– 112AÚ 111AÚ
4. Výdej materiálu ze skladu do spotřeby 501 112AÚ
5. Zúčtování cenových rozdílů při spotřebě
– kladný rozdíl 501 112AÚ
– záporný rozdíl 112AÚ
– 501 		 
6. Přirozené úbytky materiálu nepřevyšující normy 501 112AÚ
7. Opravy chybně zúčtované spotřeby – 501
112AÚ 		 
8. Manko ve skladu materiálu 549 112AÚ
9. Zúčtování cenových rozdílů při spotřebě:
– kladný rozdíl 501 112AÚ
– záporný rozdíl 112AÚ 501
10. Spotřeba nakupovaných polotovarů 501 112AÚ
11. Spotřeba skladovaných tiskopisů, formulářů, kancelářských potřeb, knih a časopisů 501 112AÚ
12. Materiál předaný nenávratně k přezkoušení jeho jakosti, atestaci 501 112AÚ
13. Spotřeba náhradních součástek k opravě zařízení výměnou za vadné 501 112AÚ
14. Vrácený materiál předaný k přezkoušení – 501
112AÚ 		 
15. Převzatý výrobní odpad z výroby na sklad – 501
112AÚ 		 
16. Opravy chybně zúčtované spotřeby – 501
112AÚ 		 
17. Manko ve skladu materiálu 549 112AÚ
18. Materiál užitý pro reprezentační účely 513 112AÚ
19. Materiál darovaný 543 112AÚ

Příklad – vedlejší pořizovací náklady způsob A

Účetní jednotka – neplátce DPH – nakoupila materiál od dodavatele podle faktury za cenu pořízení a další faktury obdržela za dopravu a pojištění.

Č.op. Text Kč MD Dal
1. Dodavatelská faktura za materiál v ceně pořízení
– Základ daně 200.000 111/1 –
– 21 % DPH 42.000 111/2 –
– Celkem 242.000 – 321
2. Dodavatelská faktura za dopravu zásilky materiálu 50.000 111/2 321
3. Faktura za pojištění zásilky 10.000 111/2 321
4. Úrok z kontokorentního úvěru na pořízení zásob 1.700 562 221
5. Převod materiálu na sklad 200.000 112/1 111/1
6. Převod vedlejších nákladů k materiálu
DPH + pojištění + doprava 		102.000 112/2 111/1

Celková pořizovací cena materiálu je 302.000 Kč, která je na analytických účtech rozdělena na cenu pořízení 200.000 Kč a vedlejší náklady s pořízením související 102.000 Kč.

Účtování periodickým způsobem B

Způsob periodický (B) se užívá spíše u menší účetní jednotky nebo tam, kde se zásoby materiálu neskladují, ale ihned spotřebovávají. Tento způsob není dostatečně průkazný v průběhu účetního období, protože jedině z analytických účtů (skladní karty nebo obdobná skladová evidence) a inventurou jsme schopni zjistit skutečný stav a doúčtovat uzávěrkové účetní případy při účetní závěrce.

Při použití způsobu periodického (B) se účtují veškeré nákupy přímo do spotřeby, bez zaúčtování na sklad. Pokud v průběhu účetního období dochází k vnitropodnikovým službám (vnitropodniková přeprava materiálu, zpracování materiálu na skladě vlastními silami), přeúčtují se na účet 501 proti účtu 586 – Aktivace vnitropodnikových služeb tak, aby byla dodržena zásada oceňování materiálu v pořizovacích cenách. Přímo do spotřeby se také účtují externí vedlejší pořizovací náklady (přeprava) a náklady za zpracování materiálu. Pokud není skladová evidence vedena v pořizovacích cenách, ale např. v cenách pořízení, je nutné nákladový účet 501 – Spotřeba materiálu rozdělit na analytické účty tak, aby na jednom analytickém účtu 501 byla cena pořízení a na druhém vedlejší pořizovací náklady. Na konci účetního období je potom možné vyloučit z nákladů také poměrnou část vedlejších pořizovacích nákladů (proto je nutné je sledovat na samostatném účtu).

Základní operace při účtování způsobem periodickým B

Č. op. Text MD D
1. Pořízení materiálu  – 321, 211
– cena pořízení 501AÚ  –
– vedlejší náklady pořízení 501AÚ  –
– DPH u neplátce 501AÚ  –
– spotřební daň, pokud není nárok na její vrácení 501AÚ  –
– při dovozu 501AÚ  –
2. Nákup materiálu za hotové ze zálohy poskytnuté zaměstnanci 501AÚ 335
3. Spotřeba materiálu vlastní výroby 501AÚ 585 
4. Zpracování materiálu a renovace náhradních dílů ve vlastní režii 501AÚ 586 
5. Materiál předaný jako dar – 501
543 		 
6. Materiál použitý pro účely reprezentace – 501
513 		 
7. Reklamace dodávek materiálu po jeho zaplacení  315
– 501 		 
8. Manka a škody na materiálu
náhrada je požadována na zaměstnanci:
– škoda – 501
549 		 
– pohledávka – předpis náhrady zaměstnanci 335 648
9. Uzavření účetních knih na konci období
– převod počátečního zůstatku materiálu 501
– konečný zůstatek materiálu na skladě podle skladové evidence 112 501
10. Materiál na cestě, nepřijatý, vyfakturovaný 119 501
11. Nevyfakturované dodávky 501 389

Účtování materiálu přímo do spotřeby

Č. op. Operace MD D
1. Nákup drobného materiálu za hotové, o kterém účetní jednotka rozhodla, že neprochází skladem
– cena pořízení 501
– vedlejší náklady 501
– clo placené v hotovosti 501
– spotřeba materiálu nakoupeného ze zálohy poskytnuté zaměstnanci 501 335
2. Nákup knih a časopisů za hotové 501 211
3. Spotřeba pohonných hmot nakoupených
– ze záloh poskytnutých zaměstnancům 501
– v hotovosti 501 211
4. Nákup kancelářských potřeb 501 211
5. Nákup propagačního materiálu 501 211

Příklad – vedlejší pořizovací náklady způsob B

Č.  op. Text Kč MD Dal
1. Dodavatelská faktura za materiál v ceně pořízení
– Základ daně 200.000 501/1 –
– 21 % DPH 42.000 501/2 –
– Celkem 242.000 – 321
2. Dodavatelská faktura za dopravu zásilky materiálu 50.000 501/2 321
3. Faktura za pojištění zásilky 10.000 501/2 321
4. Úrok z kontokorentního úvěru na pořízení zásob 1.700 562 221
Uzávěrkové operace – materiál nakoupený v op. 1) nebyl spotřebován a při inventuře byl zjištěn ve skladu
5. Materiál bude v celkovém konečném zůstatku převeden zpět na sklad,. 200.000 112/1 501/1
6. Vedlejší pořizovací náklady musí být také vyloučeny z nákladů a převedeny k zásobě materiálu na sklad. 102.000 112/2 501/2

Pokud by nebyl při účetní závěrce zvýšen výsledek hospodaření o vedlejší pořizovací náklady, byl by zkreslen výsledek hospodařen, a tím i  základ daně z příjmů.

Příklad – Účtování zásob – vedlejší pořizovací náklady

Způsob A

Při každé spotřebě materiálu se počítá i úbytek VPN

Skladová evidence materiálu – analytické účty:

112.1 – Materiál na skladě – cena pořízení: 500.000 Kč

112.2 – Materiál na skladě – vedlejší pořizovací náklady (VPN): 100.000 Kč

Č. op. Text Kč MD Dal
1. Faktura dodavatele (FAP) za nákup materiálu
– Základ DPH 200.000 111.1 –
– DPH 21 % 42.000 343 –
– Celkem 242.000 – 321
2. FAP za dopravu tohoto materiálu
– Základ DPH 40.000 111.2 –
– DPH 21 % 8.400 343 –
– Celkem 48.400 – 321
3. Převzetí tohoto materiálu na sklad podle příjemky – cena pořízení 200.000 112.1 111.1
4. Převzetí tohoto materiálu na sklad podle příjemky – VPN 40.000 112.2 111.2
5. Faktura dodavatele (FAP) za nákup
– Základ DPH 60.000 1111 –
– DPH 21 % 12.600 343 –
– Celkem 72.600 – 321
6. Náklady vlastní dopravy za materiál – aktivace 10.000 111.2 585
7. Převzetí tohoto materiálu na sklad podle příjemky – cena pořízení 60.000 112.1 111.1
8. Převzetí tohoto materiálu na sklad podle příjemky – VPN 10.000 112.2 111.2
9. Spotřeba materiálu – výdejka ze skladu
– Cena pořízení 180.000 501 112.1
– Vedlejší pořizovací náklady 35.532 501 112.2

Výpočet poměrné výše vedlejších pořizovacích nákladů

Způsob B

Úbytek VPN se počítá měsíčně – fyzická inventura měsíčně – B:

Skladová evidence materiálu – analytické účty:

112.1 – Materiál na skladě – cena pořízení: 500.000 Kč

112.2 – Materiál na skladě – vedlejší pořizovací náklady (VPN): 100.000 Kč

Č. op. Text Kč MD Dal
1. Faktura dodavatele (FAP) za nákup materiálu
– Základ DPH 200.000 501.1 –
– DPH 21 % 42.000 343 –
– Celkem 242.000 – 321
2. FAP za dopravu tohoto materiálu
– Základ DPH 40.000 501.2 –
– DPH 21 % 8.400 343 –
– Celkem 48.400 – 321
3. Převzetí tohoto materiálu na sklad podle příjemky – cena pořízení 200.000 – –
4. Převzetí tohoto materiálu na sklad podle příjemky – VPN 40.000 – –
5. Faktura dodavatele (FAP) za nákup
– Základ DPH 60.000 501.1 –
– DPH 21 % 12.600 343 –
– Celkem 72.600 – 321
6. Náklady vlastní dopravy za materiál – aktivace 10.000 501.2 585
7. Převzetí tohoto materiálu na sklad podle příjemky – cena pořízení 60.000 – –
8. Převzetí tohoto materiálu na sklad podle příjemky – VPN 10.000 – –
9. Spotřeba materiálu – výdejka ze skladu
– Cena pořízení 180.000 – –
– Vedlejší pořizovací náklady 35.532 – –
10. Převod měsíční PZ materiálu podle vnitřního dokladu do spotřeby – cena pořízení 500.000 501.1 112.1
11 Převod měsíční KZ materiálu zjištěné podle inventury do skladu – cena pořízení 580.000 112.1 501.1
12. Převod měsíční PZ VPN k materiálu podle vnitřního dokladu do spotřeby 100.000 501.2 112.2
13. Převod měsíční KZ VPN k nespotřebovanému materiálu zjištěné podle inventury 114.492 112.2 501.2

Výpočet poměrné výše vedlejších pořizovacích nákladů

Příklad – Účtování nakupovaných zásob – porovnání způsobu A a B

Č.  op. Text Kč Způsob A Způsob B
      MD Dal MD Dal
  PZ 50.000 112 – 112 –
1. Faktura dodavatele za nákup materiálu
– Základ DPH 300.000 111 – 501 –
– DPH 21 % 63 000 343 – 343 –
– Celkem 363.000 – 321 – 321
2. FAP za dopravu tohoto materiálu
– Základ DPH 20.000 111 – 501 –
– DPH 21 % 4.200 343 – 343 –
– Celkem 24.200 – 321 – 321
3. Převzetí tohoto materiálu na sklad podle příjemky 320.000 112 111 – –
4. FAP na náhradní díly
– Základ DPH 100.000 111 – 501 –
– DPH 21 % 21.000 343 – 343 –
– Celkem 121.000 – 321 – 321
5. Náklady vlastní dopravy za náhradní díly – aktivace 8.000 111 622 – –
6. Převzetí náhradních dílů na sklad podle příjemky 108.000 112 111 – –
7. Spotřeba materiálu podle výdejky ze skladu 70.000 501 112 – –
8. Nákup drobných kancelářských potřeb za hotové, které se účtují přímo do spotřeby v okamžiku nákupu, od neplátce DPH. 2 000 501 211 501 211
9. FAP na obalový materiál
– Základ DPH 80.000 111 – 501 –
– DPH 21 % 16.800 343 – 343 –
– Celkem 96.800 – 321 – 321
10. Obalový materiál z předchozí faktury do konce roku nedošel. 80.000 119 111 119 501
11. Uzavírání účetních knih:
a) převod počátečního stavu zásob materiálu do nákladů 50.000 – – 501 112
b) stav zásob materiálu na konci účetního období podle skladové evidence (převod na sklad, snížení nákladů o nespotřebovaný materiál) 458.000 – – 112 501
c) vnitřní účetní doklad – nevyfakturovaná dodávka 50.000 112 389 112 389
12. Zaviněné manko na materiálu ve skladu podle protokolu 7.000 549 112 549 112
13. Odvod DPH z manka na materiálu 21 % 1.470 549 343 549 343
14. Předpis manka na materiálu k náhradě odpovědné osobě 8.470 335 648 335 648
15. Při inventarizaci byla zjištěna zásoba nepoužitelného materiálu, který se rozhodla účetní jednotka v příštím roce prodat – dočasné snížení hodnoty. 40.000 559 191 559 191

KZ materiálu zjištěný při inventuře: 451.000 Kč

KZ podle účetní evidence: 458.000 Kč

Manko nad normu: 7.000 Kč (op. č. 12)

Způsob A

KZ materiálu = 50.000 + 320.000 + 108.000 – 70.000 + 50.000 – 7.000 = 451.000

Způsob B

KZ materiálu = 50.000 + 458.000 + 50.000 – 7.000 = 451.000

Uzávěrkové operace u zásob

Aby byly v účetnictví do správného období zachyceny i zásoby, které účetní jednotka převzala, ale dodavatelská faktura (vyúčtování) k datu účetní závěrky ještě nedošla, stanovují účetní předpisy, že takovéto nevyfakturované dodávky (389 – Dohadné účty pasivní) se ocení co nejreálnější očekávanou "pořizovací cenou", konkrétně:

  • podle uzavřené smlouvy,

  • popřípadě odhadem podle příslušných dokladů, které má účetní jednotka k dispozici.

Opačným případem při uzavírání účetních knih jsou zásoby na cestě, což jsou dodávky zásob, které účetní jednotka ještě nepřevzala, ale již k nim obdržela fakturu: účet 119 – Materiál na cestě a 139 – Zboží na cestě.

Účtování zásob na konci účetního období

Č. op. Text MD Dal
Účetní operace při uzavírání účetních knih
1. Účetní jednotka přijala na sklad materiál, ke kterému do konce účetního období nedošla faktura. 111 389
2. Účetní jednotka nepřijala na sklad materiál, ale do konce účetního období obdržela fakturu.
a) účtování při způsobu A 119 111
b) účtování při způsobu B 119 501
Účetní operace při otevírání účetních knih
3. Převod zůstatku účtu při otevírání účetních knih 119 701
4. Převod materiálu na cestě na účet pořízení materiálu po otevření účetních knih (způsob A) 111 119
5. Převod materiálu na cestě na účet spotřeby materiálu po otevření účetních knih (způsob B) 501 119
6. Postupné převzetí materiálu na sklad (způsob A) 112 119

Příklad – závěrkové operace u zásob

K účtu 111 – Pořízení materiálu jsou vedeny 2 analytické účty:

111/1 – Pořízení materiálu – nepřevzatý materiál – MD: 1.500 tis. Kč

111/1 – Pořízení materiálu – nevyfakturovaný materiál – Dal: 900 tis. Kč

Zaúčtováno:

Č. op. Text Kč MD Dal
1. Nákup materiálu od dodavatele – faktura 1.500.000 111 321
2. Materiálu, který byl převzat na sklad, ale nevyfakturován. 900.000 112 111
3. Materiál z op. 1), který nebyl převzat. 1.500.000 119 111
4. Materiál z op. 2), který nebyl vyfakturován. 900.000 111 389

Rozvaha:

A / P Řádek  Název tis. Kč
Aktiva C.I.1. Materiál 2.400
Pasiva B.III.1. Závazky z obchodních vztahů 1.500
Pasiva C.III.10. Dohadné účty pasivní 900

Zásoby materiálu na cestě zvýší celkovou výši materiálu v rozvaze (900 tis. Kč + 1 500 tis. Kč) a nevyfakturované dodávky materiálu zvýší dohadné závazky v rozvaze (+ 900 tis. Kč) a závazek vůči dodavatelům (+ 1 500 tis. Kč).

Nezaúčtováno na závěrkové účty:

Č. op. Text Kč MD Dal
1. Nákup materiálu od dodavatele – faktura 1.500.000 111 321
2. Nákup materiálu, který byl převzat na sklad, ale nevyfakturován. 900.000 112 111

Pokud by zůstatek účtu 111 – Pořízení materiálu byl uveden v rozvaze pouze na řádku Materiál, znamenalo by to zůstatek 1.500 Kč (1.500 tis. Kč + 900 tis. Kč – 900 tis. Kč), čímž by byla zásoba materiálu snížena o 900 tis. Kč. Současně by bylo v pasivech v závazcích jenom 1.500 Kč, což by opět znamenalo snížení závazků o 900 tis. Kč.

Rozvaha:

A /P Řádek Název tis. Kč
Aktiva C.I.1. Materiál 1.500
Pasiva B.III.1. Závazky z obchodních vztahů 1.500
Pasiva C.III.10. Dohadné účty pasivní 0

V případě, že nevyfakturované dodávky zásob tvoří významnou položku, potom snížení aktiv (a tím i snížení závazků) může zkreslit celkový úhrn rozvahy (resp. bilanční sumu), a tím ovlivnit finanční ukazatele a například i podmínky pro vznik povinnosti mít ověřenu účetní závěrku auditorem.

Průkazná a správně provedená inventarizace, zaúčtování inventarizačních rozdílů

Každá účetní jednotka je povinna ke dni, k němuž se sestavuje účetní závěrka, prokázat, že obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu (věrné zobrazení). Skutečný stav prokáže inventurou, kterou je povinna provádět v souladu se zákonem o účetnictví (§ 6, § 29 a § 30 ZoÚ). Inventarizací se nejen zjišťuje skutečný stav zásob, ale současně se i ověřuje, zda nenastaly důvody pro účtování o opravných položkách v návaznosti na oceňování zásob a jejich zreálnění k rozvahovému dni.

U zásob se provádí inventura fyzická, neboť jde o "hmatatelnou“ složku majetku. Zjištěné stavy je účetní jednotka povinna zaznamenat v inventurních soupisech, a to tak, aby bylo možno jednoznačně určit jednotlivé položky zásob (označení, případně číselné zařazení, jednotku množství, počet). Každý inventurní soupis musí obsahovat ocenění zásob k okamžiku ukončení inventury a musí být opatřen podpisovým záznamem osoby odpovědné za zjištěné stavy a podpisovým záznamem osoby odpovědné za provedení inventarizace.

Každá účetní jednotka musí mít stanoven způsob zjišťování skutečných stavů, okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury. Tyto skutečnosti musí být rovněž zaznamenány na inventurních soupisech.

Periodická a průběžná inventarizace

Inventarizace se provádějí k okamžiku sestavení účetní závěrky (řádné či mimořádné) – periodická inventarizace. U zásob, které účetní jednotka účtuje podle druhů, může provádět inventarizace v průběhu účetního období, to je tzv. průběžná inventarizace. Termíny těchto inventarizací si účetní jednotka stanoví sama, přičemž každý druh zásob musí být inventarizován alespoň jednou za účetní období. Skutečné stavy, které se zjišťují ke konci rozvahového dne a nelze je k tomuto okamžiku provést, mohou být provedeny v průběhu posledních čtyř měsíců účetního období, případně v prvním měsíci následujícího účetního období. To však znamená, že skutečný stav ke konci rozvahového dne musí být upraven o přírůstky a úbytky zásob za dobu od ukončení inventury do rozvahového dne (přírůstky přičteny, úbytky odečteny) nebo od začátku následujícího účetního období do okamžiku ukončení fyzické inventury (přírůstky odečteny, úbytky přičteny).

Inventarizační rozdíly

Inventarizační rozdíly musí účetní jednotka posoudit a podle jejich charakteru zaúčtovat do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav zásob.

Skutečný stav je menší než účetní – přirozený úbytek

a/ Skutečný stav je menší než účetní – přirozený úbytek

Účetní jednotka by si měla stanovit vnitřním předpisem tzv. normy přirozených ztrát, které vznikají v souvislosti s charakterem zásob, např. odpařením, sesycháním (zemědělské produkty), úsypem sypkých materiálů nebo zboží, rozbitím křehkého zboží při přepravě a manipulaci. Ztráty vznikají také zmetkovitostí výroby, odpadem materiálu při výrobě apod. V některých případech lze normy stanovit na základě výsledků minulých účetních období nebo převzít zkušenosti obdobných účetních jednotek. Vyhlášené normy je třeba interním předpisem vždy předem pro každý rok aktualizovat a přihlédnout například k modernizaci výrobních zařízení, ke zlepšení bezpečnosti ochrany skladu, prodejen apod.

Rozdělení manka do normy a nad normu má vliv jednak na způsob účtování, jednak na daňovou uznatelnost nákladů zaúčtovaných v souvislosti s těmito účetními případy, což je skutečnost, na niž bychom také neměli zapomínat. Manka do normy jsou akceptována zákonem o daních z příjmů jako náklad na zajištění a udržení příjmů, kdežto manka nad normu daňově uznatelná nejsou, resp. jsou uznatelná pouze do výše případných náhrad, je-li náhrada předepsána např. hmotně odpovědnému zaměstnanci.

Technologické ztráty

b/ Technologické ztráty

Může se jednat o ztráty vznikající odpařováním, vysušováním, mražením (chemickými procesy), rozprachem nebo úletem sypkých materiálu, únikem tekutin, opracováním (mechanickými procesy). Např. v chemické výrobě vznikají značné technologické ztráty odpařováním při výrobě různých chemických produktů, také se zde vyskytují ztráty způsobené sušením. Při výrobě pečiva vznikají ztráty sypkých surovin (např. rozsypáním mouky), ale i ztráty na váze odpařováním (např. při pečení), v masné výrobě ztráty odpařováním, sušením uzenin, část surovin ulpí na zařízeních ke zpracování apod. Mezi technologické ztráty patří i tzv. odpad a nejakostní výroba.

Manka a škody

c/ Manka a škody

Manko představuje takovou ztrátu, s níž je možno do určité míry také počítat (tzv. manko do normy), ale také takovou, s níž se nepočítá (tzv. manko nad normu). Manka nad normu se účtují na samostatný nákladový účet. Vznik manka souvisí s provozem účetní jednotky, a proto se účtují na účet 549 – Manka a škody.

Škody mohou vznikat z objektivních příčin, kterou může být např. živelná událost, déšť ničící úrodu na polích a zboží v otevřených skladech, oheň likvidující skladové zásoby. Do objektivních příčin bychom také mohli zařadit neúmyslné převrácení nákladu materiálu či zboží, zatékání střechou do skladu a následné poškození sypkých, textilních, papírových aj. produktů atd.

Škody zapříčiněné působením subjektivního činitele jsou např.: krádeže, škody způsobené nedbalostí, škody způsobené úmyslně., apod. Všechny výše uvedené případy a další mají jedno společné, a to je skutečnost, že jde o událost pro účetní jednotku mimořádnou, a to ať způsobem provedení, tak např. objemem poškozených zásob. Nelze je předvídat a nelze na ně tvořit normy. Většina účetních jednotek je však vůči takovým událostem pojištěna a část těchto škodních událostí je pak kryta pojistným plněním.

Skutečný stav je větší než účetní – přebytek

d/ Skutečný stav je větší než účetní – přebytek

Pokud je skutečný stav zásob zjištěný inventurou vyšší než stav účetní, jedná se o přebytek, který se účetně zachytil ve prospěch účtu 648 – Ostatní provozní náklady.

Manka a škody je možné také vzájemně vyrovnávat, ale pouze tehdy, když vznikly ve stejném inventarizačním období, a to neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů zásob. V tom případě se zjištěná manka a přebytky vzájemně převedou a výsledný rozdíl se pak posuzuje podle toho, zda částka přebytků převyšuje částku mank, výsledný rozdíl je pak přebytkem, nebo naopak a výsledný rozdíl je mankem.

Předkontace inventarizačních rozdílů – účtování způsobem A

Č. op. Text MD Dal
1. Manko u materiálu, zboží do normy přirozeného úbytku 501,504 112
2. Technologické ztráty u materiálu vzniklé vyschnutím 501 112
3. Odpad z výroby byl zdokumentován a odvezen na skládku. 501 112
4. Nezpracované zmetky byly opět dány do výroby. 501 112
5. U materiálu (zboží) bylo při inventarizaci zjištěno manko nad normu. 549 112, 132
6. Manko bylo předepsáno skladníkovi k náhradě. 335 648
7. Jiný materiál chybí z důvodu krádeže. 549 112
8. Část materiálu byla zničena při zatopení skladu. 549 112
9. Firma má sklady pojištěné, a proto zaúčtovala předpokládanou náhradu od pojišťovny. 388 648
10. Firma má sklady pojištěné, a proto zaúčtovala již potvrzenou náhradu od pojišťovny. 378 648
11. Ve skladu byl zjištěn u jiného materiálu (zboží) přebytek. 112,132 648
12. Další přebytek vznikl záměnou druhů materiálu. 115,132 501, 504

Chyby při inventarizaci

1/ Menší účetní jednotky někdy inventury zásob nedělají vůbec, protože se podle nich jedná např. o nevýznamné částky nebo má společnost 1 vlastníka, který inventuru nepovažuje za důležitou.

2/ Inventarizace je prováděna formálně. Zásoby nejsou kontrolovány fyzicky, ale jako inventury jsou dokládány různé sestavy z počítače.

3/ Inventarizační rozdíly jsou převáděny do dalších let a kumulovány, což je velká chyba. Účetní jednotka je povinna rozdíly vypořádat do účetního období, za které provádí inventarizaci (§ 30 odst. 11 ZoÚ).

4/ Zásoby vedené na podrozvahových účtech nejsou někdy ověřovány vůbec, protože se prý jedná o cizí zásoby.

Daň z příjmů

Inventarizační rozdíly lze rozdělit na dvě skupiny v závislosti na daňové uznatelnosti výdajů z hlediska daně z příjmů:

Inventarizační rozdíly daňově uznatelné

a) Inventarizační rozdíly daňově uznatelné

Daňově uznatelnými výdaji jsou inventarizační rozdíly vzniklé z důvodů prokazatelně nezaviněných záměn zásob při jejich výdeji a rozdíly vzniklé přirozenými úbytky zásob v rámci vnitropodnikových norem přirozených úbytků. Problémem jsou nedostatečně a neprůkazně stanovené normy přirozených úbytků, nevycházející ze skutečných údajů získaných empiricky z minulých účetních období či srovnáním podmínek účetní jednotky s dostatečně průkazným vzorkem obdobných firem (s obdobným předmětem činnosti a srovnatelné velikosti).

Pro daňové účely může být i škoda daňově uznatelným nákladem. ZDP rozlišuje škody vzniklé v důsledku nepředvídatelných vnějších vlivů (živelná pohroma, neznámý pachatel) a škody jako následek určitého stupně nedbalosti či opomenutí. Škody vzniklé v důsledku živelních pohrom jsou daňově účinné v plném rozsahu za podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. l) a odst. 10 ZDP. Škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem jsou daňově účinné v plném rozsahu za podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. l) ZDP. Důležitou podmínkou této daňové účinnosti je přitom existence potvrzení policie o tom, že škoda byla způsobena pachatelem neznámým.

Likvidace zásob

Daňově uznatelným nákladem je i hodnota likvidovaných zásob, včetně dalších výdajů souvisejících s likvidací, za podmínky, že likvidace byla prokazatelně provedena. K prokázání likvidace je poplatník povinen vypracovat protokol, kde uvede:

  • důvody likvidace a způsob likvidace,

  • čas a místo provedení likvidace,

  • specifikace předmětů likvidace,

  • způsob naložení se zlikvidovanými předměty,

  • pracovníky zodpovědné za provedení likvidace.

Inventarizační rozdíly daňově neuznatelné

b) Inventarizační rozdíly daňově neuznatelné

Daňově neuznatelnými náklady jsou obecně manka a škody na zásobách, přičemž platí, že mankem je nedoložený, nedokladovaný úbytek zásob a škodou je takové poškození nebo jiné fyzické znehodnocení zásob, v jehož důsledku je majetek (zásoba) vyřazen. Škoda může být daňově uznaným výdajem, pokud je škoda uhrazena, a to v podstatě kýmkoli (viníkem – povinnou osobou, pojišťovnou nebo případně jiným subjektem) do výše takto přijatých náhrad.

Různé druhy materiálu

Spotřeba pohonných hmot

a) Spotřeba pohonných hmot

Daňově uznatelným nákladem je skutečná spotřeba pohonných hmot u silničních motorových vozidel zahrnutých v majetku poplatníka a najatých, použije-li zaměstnanec nebo podnikatel toto vozidlo k výkonu práce nebo v souvislosti s ním. Spotřeba PHM by měla být ve shodě s průměrnou spotřebou podle technického průkazu vozidla. Pokud se spotřeba výrazně liší, musí poplatník rozdíl zdůvodnit (např. časté jízdy po městě, nadměrné zatížení vozidla). Podrobnosti jsou uvedeny u účtu 512 – Cestovné.

Skutečná spotřeba PHM musí být prokázána:

  • jednotlivými "pokladními" doklady vystavenými čerpacími stanicemi (účetní jednotkou následně přiložené k výdajovým pokladním dokladům, byla-li úhrada za PHM provedena v hotovosti),

  • fakturami za úhrady CCS kartami,

  • výdejem cenin do spotřeby (poukázky na nákup PHM),

  • výdejky PHM, disponuje-li účetní jednotka vlastním zásobníkem na PHM.

Pro daňové účely je pak nutno vést podle jednotlivých vozidel i evidenci (tzv. "knihu" jízd), jejímž účelem je dokladovat cíl a účel jednotlivých jízd a kilometrický proběh vozidla, který lze následně s objemem vykázané spotřeby PHM konfrontovat. Poplatník v evidenci dále uvádí údaje o typu vozidla, jeho registrační značce, stavu ujetých km k začátku a ke konci příslušného období.

Pro stanovení výdajů za spotřebované PHM lze použít i průměrné ceny stanovené MF ČR. Sazby tuzemského stravného, sazby základní náhrady za 1 km jízdy a ceny pohonných hmot podle § 158 odst. 3 ZP věta třetí jsou pro rok 2020 stanoveny vyhláškou č. 358/2019 Sb. Sazba základní náhrady za 1km jízdy pro osobní automobily v roce 2020 činí 4,20 Kč/km. Ceny pohonných hmot:

  • benzin 95 oktanů: 32,00 Kč/l,

  • benzin 98 oktanů: 36,00 Kč/l,

  • motorová nafta: 31,80 Kč/l .

Náklady daňově neuznatelné jsou náklady vynaložené na PHM při jiných cestách než cestách "pracovních", např.: při cestách z místa bydliště do zaměstnání a ze zaměstnání do místa bydliště, stejně tak, jako spotřeba PHM i k jiným soukromým účelům (soukromým jízdám) zaměstnanců. PHM spotřebované zaměstnancem pro jeho soukromé účely musí být zaměstnancem uhrazeny, a to vč. DPH s touto spotřebou související. Pokud zaměstnavatel úhradu PHM nepožaduje, vzniká zaměstnanci nepeněžní příjem vstupující do základu daně ze závislé činnosti a souvisejících odvodů sociálního a zdravotního pojištění.

Přehled možného uplatnění nákladů z titulu spotřebovaných PHM, popř. i náhrad za spotřebované PHM přesahující však rámec účtování spotřeby PHM na vrub tohoto účtu, je uveden v následující tabulce:

…
Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
    Nahrávám...