8.3.2.1
Účtová skupina 50 – Spotřebované nákupy
Ing. Blanka Jindrová
Nahoru501 – Spotřeba materiálu
Nakupované zásoby
Na tomto účtu se účtuje o spotřebě:
1) Zásob materiálu nakoupeného v ocenění nejčastěji pořizovací cenou (nakupované zásoby). Pro účely přehledné a jednoduché skladové evidence, průkazného a správného účtování je nutné zvolit jeden z možných způsobů vedení analytických účtů:
- Podle druhu materiálu, např. spotřeba materiálu, spotřeba pohonných hmot, spotřeba náhradních dílů, spotřeba potravin v závodní jídelně, propagačních předmětů, ztráty do výše norem přirozeného úbytku, pracovní oděvy, ochranné nápoje a další.
- Pokud se pořizovací cena skládá z několika složek (materiál + vedlejší náklady na pořízení + rozdíly z cen), pak je nutná i další analytická evidence.
- Dále se vedou zásoby minimálně v členění podle hmotně odpovědných osob, míst uložení apod.
NahoruAnalytická evidence
Účetní legislativa stanoví další druhy zásob, které musí být odděleně sledovány na analytických účtech. Jsou to zásoby:
- jimiž účetní jednotka ručí za závazky nebo byly dány do zástavy,
- které byly předány ke zpracování jiné účetní jednotce,
- které byly předány do konsignačních skladů,
- zapůjčené jiné účetní jednotce...
NahoruPodrozvahová evidence
O zásobách přijatých účetní jednotkou ke zpracování, vypůjčených, došlých účetní jednotce omylem a o konsignačním zboží (jejichž vlastníkem není účetní jednotka) musí být vedena evidence na podrozvahových účtech s uvedením druhu zásob a jejich ocenění. Patří sem zejména:
- zásoby přijaté ke zpracování,
- zásoby přijaté do konsignačního skladu,
- zásoby vypůjčené,
- zásoby omylem zaslané jinou účetní jednotkou,
- zásoby přísně zúčtovatelných tiskopisů aj.
Analytické účty musí obsahovat minimálně označení zásob, datum pořízení, datum vyskladnění, cenu a údaje o množství. Podle možností účetní jednotky mohou obsahovat ještě další údaje, které usnadní identifikaci zásob, neboť analytická evidence zásob slouží především k jejich identifikaci a k řádně prováděné inventuře.
2) Zásob materiálu vytvořených vlastní činností, oceněných vlastními náklady. O vyúčtovanou cenu za zpracování materiálu či o vlastní náklady na zpracování materiálu provedené vlastní činností se zvyšuje ocenění zásob na skladě.
NahoruZásoby pořízené bezplatně
3) Zásob pořízených bezplatně, nalezené zásoby (přebytky zásob), odpad a zbytkové produkty vrácené z výroby či jiné činnosti se ocení reprodukční pořizovací cenou (např. při likvidaci dlouhodobého hmotného majetku jsou přijaty na sklad použitelné části jako náhradní díly). Ty se účtují na MD účtu 112 – Materiál na skladě a souvztažně jako snížení spotřeby na účtu 501 nebo 585 – Aktivace materiálu a zboží. Renovace náhradních dílů a úprava zásob prováděná ve vlastní režii se vyúčtuje jako aktivace a náklady na renovaci a úpravu, jsou součástí ocenění – vlastních nákladů materiálu.
NahoruOceňování a účtování nakupovaných zásob
Historickými cenami, u zásob pořizovacími cenami, se oceňují zásoby nakupované od jiných subjektů, tj. všechny nákupy uskutečněné za hotové nebo "na fakturu". Do pořizovací ceny podle § 49 PVZÚ patří téměř všechny náklady (výdaje) s pořízením zásob: přepravné vyúčtované dodavatelem nebo provedené účetní jednotkou, komplementace, provize, clo a pojistné (u neplátců i DPH). Náklady na úpravy skladovaného materiálu nebo zboží se považují za náklady související s pořízením zásob a zvyšují ocenění zásob.
Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a půjček poskytnutých na jejich pořízení, kurzové rozdíly, smluvní pokuty, úroky z prodlení a jiné sankce.
Pořizovací cenu lze na analytických účtech rozdělit na cenu pořízení, za niž byly zásoby nakoupeny (cena stanovená dodavatelem), a vedlejší náklady s pořízením související, které se budou pravidelně "rozpouštět" do nákladů v závislosti na spotřebě zásob, k nimž se vztahují, způsobem závazně určeným účetní jednotkou. Cena může být také rozdělena na předem stanovenou cenu zásob a odchylku od skutečné ceny zásob a náklady s pořízením související, kdy budou do nákladů rozpouštěny nejen vedlejší náklady pořízení, ale i odchylka. Při vyskladnění zásob se tyto náklady, popřípadě odchylky rozpouštějí způsobem stanoveným vnitřním předpisem účetní jednotky.
Při takto strukturované pořizovací ceně je nutné vždy minimálně při účetní uzávěrce prověřit a případně odhalit chyby, které vznikly v důsledku nezahrnutí nákladů souvisejících s pořízením zásob do pořizovací ceny, ale přímo do nákladů. Zejména je nutno prověřit doklady za samostatně nakoupené služby typu dopravné, přepravné a prověřit, ve kterých případech se jednalo o výdaje spojené s pořízením zásob (tedy ty, které měly být účtovány na účet 111 a 131), a kdy se jedná o výdaje na rozvoz materiálu, zboží a výrobků odběratelům, účtované na účet ostatních nákladů.
Standardně může účetní jednotka hodnotu rozpuštění vedlejších nákladů pořízení a odchylky od skutečných cen pořízení vypočítat pomocí koeficientu, kterým násobí hodnotu objemu vyskladněných zásob v cenách pořízení (stanovenou pomocí FIFO nebo váženého aritmetického průměru). Tento koeficient se určí například jako poměr součtu počátečního stavu vedlejších nákladů a odchylky a jejich přírůstku za sledované období k součtu počátečního stavu a přírůstku zásob v cenách pořízení. Je potřeba koeficient stanovit na dostatečný počet desetinných míst. Samozřejmě tento algoritmus je složitější v případě, kdy vedle odchylky od cen pořízení eviduje účetní jednotka vedlejší náklady pořízení druhově na více analytických účtech.
NahoruÚčtování způsobem průběžným (způsobem A)
Účtování způsobem průběžným (A) je průkaznější. I bez provedení inventury známe na základě zůstatků na analytických účtech hodnotu materiálu ve skladu. Inventura pouze potvrzuje účetní stav. Ve větších účetních jednotkách s rozsáhlým skladovým hospodářstvím je upřednostňován tento způsob účtování.
V průběhu účetního období se složky pořizovací ceny účtují na MD účtu 111 – Pořízení materiálu se souvztažným zápisem na příslušných účtech zúčtovacích vztahů, popř. finančních účtech. Vnitropodnikové služby, které souvisí s přepravou dodávek a se zpracováním materiálu se aktivují, tj., zvyšují pořizovací cenu materiálu a souvztažně se účtují na účty skupiny 58x – Změny stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Převzetí materiálu na sklad se provádí převodem na účet 112 – Materiál na skladě a teprve poté se účtují úbytky (podle výdejky) materiálu na MD účet 501 – Spotřeba materiálu.
NahoruZákladní operace při účtování způsobem A
Příklad – vedlejší pořizovací náklady způsob A
Účetní jednotka – neplátce DPH – nakoupila materiál od dodavatele podle faktury za cenu pořízení a další faktury obdržela za dopravu a pojištění.
Celková pořizovací cena materiálu je 302.000 Kč, která je na analytických účtech rozdělena na cenu pořízení 200.000 Kč a vedlejší náklady s pořízením související 102.000 Kč.
NahoruÚčtování periodickým způsobem B
Způsob periodický (B) se užívá spíše u menší účetní jednotky nebo tam, kde se zásoby materiálu neskladují, ale ihned spotřebovávají. Tento způsob není dostatečně průkazný v průběhu účetního období, protože jedině z analytických účtů (skladní karty nebo obdobná skladová evidence) a inventurou jsme schopni zjistit skutečný stav a doúčtovat uzávěrkové účetní případy při účetní závěrce.
Při použití způsobu periodického (B) se účtují veškeré nákupy přímo do spotřeby, bez zaúčtování na sklad. Pokud v průběhu účetního období dochází k vnitropodnikovým službám (vnitropodniková přeprava materiálu, zpracování materiálu na skladě vlastními silami), přeúčtují se na účet 501 proti účtu 586 – Aktivace vnitropodnikových služeb tak, aby byla dodržena zásada oceňování materiálu v pořizovacích cenách. Přímo do spotřeby se také účtují externí vedlejší pořizovací náklady (přeprava) a náklady za zpracování materiálu. Pokud není skladová evidence vedena v pořizovacích cenách, ale např. v cenách pořízení, je nutné nákladový účet 501 – Spotřeba materiálu rozdělit na analytické účty tak, aby na jednom analytickém účtu 501 byla cena pořízení a na druhém vedlejší pořizovací náklady. Na konci účetního období je potom možné vyloučit z nákladů také poměrnou část vedlejších pořizovacích nákladů (proto je nutné je sledovat na samostatném účtu).
Základní operace při účtování způsobem periodickým B
Účtování materiálu přímo do spotřeby
Příklad – vedlejší pořizovací náklady způsob B
Pokud by nebyl při účetní závěrce zvýšen výsledek hospodaření o vedlejší pořizovací náklady, byl by zkreslen výsledek hospodařen, a tím i základ daně z příjmů.
Příklad – Účtování zásob – vedlejší pořizovací náklady
Způsob A
Při každé spotřebě materiálu se počítá i úbytek VPN
Skladová evidence materiálu – analytické účty:
112.1 – Materiál na skladě – cena pořízení: 500.000 Kč
112.2 – Materiál na skladě – vedlejší pořizovací náklady (VPN): 100.000 Kč
NahoruVýpočet poměrné výše vedlejších pořizovacích nákladů
Způsob B
Úbytek VPN se počítá měsíčně – fyzická inventura měsíčně – B:
Skladová evidence materiálu – analytické účty:
112.1 – Materiál na skladě – cena pořízení: 500.000 Kč
112.2 – Materiál na skladě – vedlejší pořizovací náklady (VPN): 100.000 Kč
NahoruVýpočet poměrné výše vedlejších pořizovacích nákladů
Příklad – Účtování nakupovaných zásob – porovnání způsobu A a B
KZ materiálu zjištěný při inventuře: 451.000 Kč
KZ podle účetní evidence: 458.000 Kč
Manko nad normu: 7.000 Kč (op. č. 12)
Způsob A
KZ materiálu = 50.000 + 320.000 + 108.000 – 70.000 + 50.000 – 7.000 = 451.000
Způsob B
KZ materiálu = 50.000 + 458.000 + 50.000 – 7.000 = 451.000
NahoruUzávěrkové operace u zásob
Aby byly v účetnictví do správného období zachyceny i zásoby, které účetní jednotka převzala, ale dodavatelská faktura (vyúčtování) k datu účetní závěrky ještě nedošla, stanovují účetní předpisy, že takovéto nevyfakturované dodávky (389 – Dohadné účty pasivní) se ocení co nejreálnější očekávanou "pořizovací cenou", konkrétně:
Opačným případem při uzavírání účetních knih jsou zásoby na cestě, což jsou dodávky zásob, které účetní jednotka ještě nepřevzala, ale již k nim obdržela fakturu: účet 119 – Materiál na cestě a 139 – Zboží na cestě.
Účtování zásob na konci účetního období
Příklad – závěrkové operace u zásob
K účtu 111 – Pořízení materiálu jsou vedeny 2 analytické účty:
111/1 – Pořízení materiálu – nepřevzatý materiál – MD: 1.500 tis. Kč
111/1 – Pořízení materiálu – nevyfakturovaný materiál – Dal: 900 tis. Kč
Zaúčtováno:
Rozvaha:
Zásoby materiálu na cestě zvýší celkovou výši materiálu v rozvaze (900 tis. Kč + 1 500 tis. Kč) a nevyfakturované dodávky materiálu zvýší dohadné závazky v rozvaze (+ 900 tis. Kč) a závazek vůči dodavatelům (+ 1 500 tis. Kč).
Nezaúčtováno na závěrkové účty:
Pokud by zůstatek účtu 111 – Pořízení materiálu byl uveden v rozvaze pouze na řádku Materiál, znamenalo by to zůstatek 1.500 Kč (1.500 tis. Kč + 900 tis. Kč – 900 tis. Kč), čímž by byla zásoba materiálu snížena o 900 tis. Kč. Současně by bylo v pasivech v závazcích jenom 1.500 Kč, což by opět znamenalo snížení závazků o 900 tis. Kč.
Rozvaha:
V případě, že nevyfakturované dodávky zásob tvoří významnou položku, potom snížení aktiv (a tím i snížení závazků) může zkreslit celkový úhrn rozvahy (resp. bilanční sumu), a tím ovlivnit finanční ukazatele a například i podmínky pro vznik povinnosti mít ověřenu účetní závěrku auditorem.
NahoruPrůkazná a správně provedená inventarizace, zaúčtování inventarizačních rozdílů
Každá účetní jednotka je povinna ke dni, k němuž se sestavuje účetní závěrka, prokázat, že obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu (věrné zobrazení). Skutečný stav prokáže inventurou, kterou je povinna provádět v souladu se zákonem o účetnictví (§ 6, § 29 a § 30 ZoÚ). Inventarizací se nejen zjišťuje skutečný stav zásob, ale současně se i ověřuje, zda nenastaly důvody pro účtování o opravných položkách v návaznosti na oceňování zásob a jejich zreálnění k rozvahovému dni.
U zásob se provádí inventura fyzická, neboť jde o "hmatatelnou“ složku majetku. Zjištěné stavy je účetní jednotka povinna zaznamenat v inventurních soupisech, a to tak, aby bylo možno jednoznačně určit jednotlivé položky zásob (označení, případně číselné zařazení, jednotku množství, počet). Každý inventurní soupis musí obsahovat ocenění zásob k okamžiku ukončení inventury a musí být opatřen podpisovým záznamem osoby odpovědné za zjištěné stavy a podpisovým záznamem osoby odpovědné za provedení inventarizace.
Každá účetní jednotka musí mít stanoven způsob zjišťování skutečných stavů, okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury. Tyto skutečnosti musí být rovněž zaznamenány na inventurních soupisech.
NahoruPeriodická a průběžná inventarizace
Inventarizace se provádějí k okamžiku sestavení účetní závěrky (řádné či mimořádné) – periodická inventarizace. U zásob, které účetní jednotka účtuje podle druhů, může provádět inventarizace v průběhu účetního období, to je tzv. průběžná inventarizace. Termíny těchto inventarizací si účetní jednotka stanoví sama, přičemž každý druh zásob musí být inventarizován alespoň jednou za účetní období. Skutečné stavy, které se zjišťují ke konci rozvahového dne a nelze je k tomuto okamžiku provést, mohou být provedeny v průběhu posledních čtyř měsíců účetního období, případně v prvním měsíci následujícího účetního období. To však znamená, že skutečný stav ke konci rozvahového dne musí být upraven o přírůstky a úbytky zásob za dobu od ukončení inventury do rozvahového dne (přírůstky přičteny, úbytky odečteny) nebo od začátku následujícího účetního období do okamžiku ukončení fyzické inventury (přírůstky odečteny, úbytky přičteny).
NahoruInventarizační rozdíly
Inventarizační rozdíly musí účetní jednotka posoudit a podle jejich charakteru zaúčtovat do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav zásob.
NahoruSkutečný stav je menší než účetní – přirozený úbytek
a/ Skutečný stav je menší než účetní – přirozený úbytek
Účetní jednotka by si měla stanovit vnitřním předpisem tzv. normy přirozených ztrát, které vznikají v souvislosti s charakterem zásob, např. odpařením, sesycháním (zemědělské produkty), úsypem sypkých materiálů nebo zboží, rozbitím křehkého zboží při přepravě a manipulaci. Ztráty vznikají také zmetkovitostí výroby, odpadem materiálu při výrobě apod. V některých případech lze normy stanovit na základě výsledků minulých účetních období nebo převzít zkušenosti obdobných účetních jednotek. Vyhlášené normy je třeba interním předpisem vždy předem pro každý rok aktualizovat a přihlédnout například k modernizaci výrobních zařízení, ke zlepšení bezpečnosti ochrany skladu, prodejen apod.
Rozdělení manka do normy a nad normu má vliv jednak na způsob účtování, jednak na daňovou uznatelnost nákladů zaúčtovaných v souvislosti s těmito účetními případy, což je skutečnost, na niž bychom také neměli zapomínat. Manka do normy jsou akceptována zákonem o daních z příjmů jako náklad na zajištění a udržení příjmů, kdežto manka nad normu daňově uznatelná nejsou, resp. jsou uznatelná pouze do výše případných náhrad, je-li náhrada předepsána např. hmotně odpovědnému zaměstnanci.
NahoruTechnologické ztráty
b/ Technologické ztráty
Může se jednat o ztráty vznikající odpařováním, vysušováním, mražením (chemickými procesy), rozprachem nebo úletem sypkých materiálu, únikem tekutin, opracováním (mechanickými procesy). Např. v chemické výrobě vznikají značné technologické ztráty odpařováním při výrobě různých chemických produktů, také se zde vyskytují ztráty způsobené sušením. Při výrobě pečiva vznikají ztráty sypkých surovin (např. rozsypáním mouky), ale i ztráty na váze odpařováním (např. při pečení), v masné výrobě ztráty odpařováním, sušením uzenin, část surovin ulpí na zařízeních ke zpracování apod. Mezi technologické ztráty patří i tzv. odpad a nejakostní výroba.
NahoruManka a škody
c/ Manka a škody
Manko představuje takovou ztrátu, s níž je možno do určité míry také počítat (tzv. manko do normy), ale také takovou, s níž se nepočítá (tzv. manko nad normu). Manka nad normu se účtují na samostatný nákladový účet. Vznik manka souvisí s provozem účetní jednotky, a proto se účtují na účet 549 – Manka a škody.
Škody mohou vznikat z objektivních příčin, kterou může být např. živelná událost, déšť ničící úrodu na polích a zboží v otevřených skladech, oheň likvidující skladové zásoby. Do objektivních příčin bychom také mohli zařadit neúmyslné převrácení nákladu materiálu či zboží, zatékání střechou do skladu a následné poškození sypkých, textilních, papírových aj. produktů atd.
Škody zapříčiněné působením subjektivního činitele jsou např.: krádeže, škody způsobené nedbalostí, škody způsobené úmyslně., apod. Všechny výše uvedené případy a další mají jedno společné, a to je skutečnost, že jde o událost pro účetní jednotku mimořádnou, a to ať způsobem provedení, tak např. objemem poškozených zásob. Nelze je předvídat a nelze na ně tvořit normy. Většina účetních jednotek je však vůči takovým událostem pojištěna a část těchto škodních událostí je pak kryta pojistným plněním.
NahoruSkutečný stav je větší než účetní – přebytek
d/ Skutečný stav je větší než účetní – přebytek
Pokud je skutečný stav zásob zjištěný inventurou vyšší než stav účetní, jedná se o přebytek, který se účetně zachytil ve prospěch účtu 648 – Ostatní provozní náklady.
Manka a škody je možné také vzájemně vyrovnávat, ale pouze tehdy, když vznikly ve stejném inventarizačním období, a to neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů zásob. V tom případě se zjištěná manka a přebytky vzájemně převedou a výsledný rozdíl se pak posuzuje podle toho, zda částka přebytků převyšuje částku mank, výsledný rozdíl je pak přebytkem, nebo naopak a výsledný rozdíl je mankem.
Předkontace inventarizačních rozdílů – účtování způsobem A
NahoruChyby při inventarizaci
1/ Menší účetní jednotky někdy inventury zásob nedělají vůbec, protože se podle nich jedná např. o nevýznamné částky nebo má společnost 1 vlastníka, který inventuru nepovažuje za důležitou.
2/ Inventarizace je prováděna formálně. Zásoby nejsou kontrolovány fyzicky, ale jako inventury jsou dokládány různé sestavy z počítače.
3/ Inventarizační rozdíly jsou převáděny do dalších let a kumulovány, což je velká chyba. Účetní jednotka je povinna rozdíly vypořádat do účetního období, za které provádí inventarizaci (§ 30 odst. 11 ZoÚ).
4/ Zásoby vedené na podrozvahových účtech nejsou někdy ověřovány vůbec, protože se prý jedná o cizí zásoby.
NahoruDaň z příjmů
Inventarizační rozdíly lze rozdělit na dvě skupiny v závislosti na daňové uznatelnosti výdajů z hlediska daně z příjmů:
NahoruInventarizační rozdíly daňově uznatelné
a) Inventarizační rozdíly daňově uznatelné
Daňově uznatelnými výdaji jsou inventarizační rozdíly vzniklé z důvodů prokazatelně nezaviněných záměn zásob při jejich výdeji a rozdíly vzniklé přirozenými úbytky zásob v rámci vnitropodnikových norem přirozených úbytků. Problémem jsou nedostatečně a neprůkazně stanovené normy přirozených úbytků, nevycházející ze skutečných údajů získaných empiricky z minulých účetních období či srovnáním podmínek účetní jednotky s dostatečně průkazným vzorkem obdobných firem (s obdobným předmětem činnosti a srovnatelné velikosti).
Pro daňové účely může být i škoda daňově uznatelným nákladem. ZDP rozlišuje škody vzniklé v důsledku nepředvídatelných vnějších vlivů (živelná pohroma, neznámý pachatel) a škody jako následek určitého stupně nedbalosti či opomenutí. Škody vzniklé v důsledku živelních pohrom jsou daňově účinné v plném rozsahu za podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. l) a odst. 10 ZDP. Škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem jsou daňově účinné v plném rozsahu za podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. l) ZDP. Důležitou podmínkou této daňové účinnosti je přitom existence potvrzení policie o tom, že škoda byla způsobena pachatelem neznámým.
NahoruLikvidace zásob
Daňově uznatelným nákladem je i hodnota likvidovaných zásob, včetně dalších výdajů souvisejících s likvidací, za podmínky, že likvidace byla prokazatelně provedena. K prokázání likvidace je poplatník povinen vypracovat protokol, kde uvede:
-
důvody likvidace a způsob likvidace,
-
čas a místo provedení likvidace,
-
specifikace předmětů likvidace,
-
způsob naložení se zlikvidovanými předměty,
-
pracovníky zodpovědné za provedení likvidace.
NahoruInventarizační rozdíly daňově neuznatelné
b) Inventarizační rozdíly daňově neuznatelné
Daňově neuznatelnými náklady jsou obecně manka a škody na zásobách, přičemž platí, že mankem je nedoložený, nedokladovaný úbytek zásob a škodou je takové poškození nebo jiné fyzické znehodnocení zásob, v jehož důsledku je majetek (zásoba) vyřazen. Škoda může být daňově uznaným výdajem, pokud je škoda uhrazena, a to v podstatě kýmkoli (viníkem – povinnou osobou, pojišťovnou nebo případně jiným subjektem) do výše takto přijatých náhrad.
NahoruRůzné druhy materiálu
NahoruSpotřeba pohonných hmot
a) Spotřeba pohonných hmot
Daňově uznatelným nákladem je skutečná spotřeba pohonných hmot u silničních motorových vozidel zahrnutých v majetku poplatníka a najatých, použije-li zaměstnanec nebo podnikatel toto vozidlo k výkonu práce nebo v souvislosti s ním. Spotřeba PHM by měla být ve shodě s průměrnou spotřebou podle technického průkazu vozidla. Pokud se spotřeba výrazně liší, musí poplatník rozdíl zdůvodnit (např. časté jízdy po městě, nadměrné zatížení vozidla). Podrobnosti jsou uvedeny u účtu 512 – Cestovné.
Skutečná spotřeba PHM musí být prokázána:
-
jednotlivými "pokladními" doklady vystavenými čerpacími stanicemi (účetní jednotkou následně přiložené k výdajovým pokladním dokladům, byla-li úhrada za PHM provedena v hotovosti),
-
fakturami za úhrady CCS kartami,
-
výdejem cenin do spotřeby (poukázky na nákup PHM),
-
výdejky PHM, disponuje-li účetní jednotka vlastním zásobníkem na PHM.
Pro daňové účely je pak nutno vést podle jednotlivých vozidel i evidenci (tzv. "knihu" jízd), jejímž účelem je dokladovat cíl a účel jednotlivých jízd a kilometrický proběh vozidla, který lze následně s objemem vykázané spotřeby PHM konfrontovat. Poplatník v evidenci dále uvádí údaje o typu vozidla, jeho registrační značce, stavu ujetých km k začátku a ke konci příslušného období.
Pro stanovení výdajů za spotřebované PHM lze použít i průměrné ceny stanovené MF ČR. Sazby tuzemského stravného, sazby základní náhrady za 1 km jízdy a ceny pohonných hmot podle § 158 odst. 3 ZP věta třetí jsou pro rok 2020 stanoveny vyhláškou č. 358/2019 Sb. Sazba základní náhrady za 1km jízdy pro osobní automobily v roce 2020 činí 4,20 Kč/km. Ceny pohonných hmot:
-
benzin 95 oktanů: 32,00 Kč/l,
-
benzin 98 oktanů: 36,00 Kč/l,
-
motorová nafta: 31,80 Kč/l .
Náklady daňově neuznatelné jsou náklady vynaložené na PHM při jiných cestách než cestách "pracovních", např.: při cestách z místa bydliště do zaměstnání a ze zaměstnání do místa bydliště, stejně tak, jako spotřeba PHM i k jiným soukromým účelům (soukromým jízdám) zaměstnanců. PHM spotřebované zaměstnancem pro jeho soukromé účely musí být zaměstnancem uhrazeny, a to vč. DPH s touto spotřebou související. Pokud zaměstnavatel úhradu PHM nepožaduje, vzniká zaměstnanci nepeněžní příjem vstupující do základu daně ze závislé činnosti a souvisejících odvodů sociálního a zdravotního pojištění.
Přehled možného uplatnění nákladů z titulu spotřebovaných PHM, popř. i náhrad za spotřebované PHM přesahující však rámec účtování spotřeby PHM na vrub tohoto účtu, je uveden v následující tabulce: