8.3.3
Účtová třída 6 – Výnosy
Ing. Blanka Jindrová
NahoruPojmy výnosy a příjmy
Výnosy jsou peněžním vyjádřením realizovaných a odběratelem uznaných výkonů.
Výnosy jsou zvýšením ekonomického prospěchu během účetního období, a to jednak ve formě zvýšení aktiv, jednak ve formě určitých případů snížení dluhu. Prominutí splatného dluhu ústí v konečném důsledku do zvýšení vlastního kapitálu.
Moment vzniku výnosu je vázán k období, ve kterém se odehrál prodej výrobků, zboží či poskytnutí služby bez ohledu na jejich zaplacení. Moment vzniku výnosu v případě prodeje výrobků a zboží je v okamžiku předání těchto aktiv odběrateli, nebo veřejnému přepravci. V souvislosti se službou vzniká moment výnosu v okamžiku jejího uskutečnění.
Moment vzniku výnosu je součástí účetních zásad (realizační princip).
Příjem znamená jakýkoliv přírůstek prostředků bez ohledu na to, zda mají vztah k výkonům účetní jednotky. Výnos může být spojen:
a) s přírůstkem peněz
peněžní příjem = současně výnos
b) s přírůstkem jiného nepeněžního aktiva
Výnos se uskutečnil dříve než peněžní příjem.
c) s přírůstkem pasiv
Peněžní příjem se uskutečnil dříve než výnos.
d) se snížením či zánikem závazku (spíše výjimečně)
-
jedná se o závazek zachycený v pasivech z minulosti, který nebude peněžně uhrazen, ale dojde k rozhodnutí o jeho odpisu (závazek byl promlčen, dodavatel zanikl bez právního nástupce), odpis závazku se účtuje do výnosů
Příjem je širší pojem než výnos, protože některé příjmy se nikdy nestanou výnosem.
Příkladem může být vklad do základního kapitálu, přijatý dar, přijatý úvěr nebo půjčka, inventarizační přebytkem apod.
NahoruČasové rozlišení výnosů a příjmů
Mezi oběma pojmy výnos a příjem však existují (kromě rozdílů věcných uvedených výše) i rozdíly způsobené časovým nesouladem.
Zajištění věcné srovnatelnosti výnosů s náklady je v současné praxi založeno na uznání výnosů běžného období, což znamená, že se vymezí (uznají) nejdříve výnosy příslušející vykazovanému období z hlediska času (tj. časově se rozliší) a k těmto výnosům se přiřadí s nimi související náklady.
Existují tyto varianty:
a) V roce 2014 zaplatil odběratel dodavateli fakturu, jež ale souvisí s výkony, které se uskuteční až v roce 2015 (příkladem může být úhrada faktury nájemcem v roce 2014 za nájemné – příjem odběratele, pronajímatele, které je ale placeno nájemcem předem na rok 2015).
Příjem peněz nastal v roce 2014, ale výnosy souvisí až s následujícím účetním obdobím, tj. rokem 2015. Jedná se o "Výnosy příštích období" – 384 – Výnosy příštích období.
b) V roce 2015 zaplatil odběratel dodavateli fakturu, jež ale souvisí s výkony, které se již uskutečnily v roce 2014 (příkladem může být úhrada faktury nájemcem v roce 2015 za nájemné – příjem odběratele, pronajímatele v roce 2015, které ale nájemce platí zpětně za rok 2014).
Příjem peněz nastal až v roce 2015, ale výnosy souvisí s minulým účetním obdobím, tj. rokem 2014. Jedná se o "Příjmy příštích období" – 385 – Příjmy příštích období.
NahoruZákladní kritéria pro účtování o časovém rozlišení nákladů a výnosů
Hlediskem pro účtování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že jsou známy:
-
věcný titul, k němuž se náklady či výnosy vztahují,
-
účetní období, kterého se týkají,
-
částka vynaložená nebo získaná.
V rozvaze se účty časového rozlišení vykazují v aktivech:
D.I. – Časové rozlišení (Náklady příštích období, Příjmy příštích období)
nebo v pasivech
C.I. – Časové rozlišení (Výdaje příštích období, Výnosy příštích období)
Podle bodu 6.4 ČÚS č. 019 se časové rozlišení nemusí používat v případech:
a) kdy se jedná o nevýznamné částky, jejichž ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření (předplatné novin, časopisů...),
b) jde-li o pravidelně se opakující výdaje, popř. příjmy za předpokladu, že se výrazněji neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů (pojistné, náklady na audit...).
Příklad – Výnosy příštích období
V říjnu 2014 přijal pronajímatel předem nájemné na 6 měsíců za období od října 2014 do března 2015 ve výši 240.000 Kč (tj. 40.000 Kč měsíčně). K 31. 12. 2014 bude z tohoto příjmu patřit do výnosů běžného období 120.000 Kč a 120.000 Kč bude výnosem příštích období.
V účetních výkazech se daná transakce projeví následujícím způsobem:
Pozn.:
VH = výsledek hospodaření
VPO = výnosy příštích období
Předem přijaté nájemné podle výpisu z bankovního účtu (celkem 240.000 Kč):
Rozpuštění výnosů příštích období
Příklad – Příjmy příštích období
V říjnu 2014 byla podepsána nájemní smlouva s tím, že nájemné za 6 měsíců za období od října 2014 do března 2015 ve výši 240.000 Kč (tj. 40.000 Kč měsíčně) bude uhrazeno až v březnu 2015. K 31. 12. 2014 bude patřit do výnosů běžného období 120.000 Kč a 120.000 Kč bude výnosem příštích období a příjem peněz bude v březnu 2015.