NahoruUznání závazku
Doporučeně
.......................................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO)
Uznání závazku k náhradě škody
Dne .............. jsem na základě pracovní smlouvy ze dne .........., podle které vykonávám práci na pracovním místě ....................., uzavřel/a dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen "dohoda o odpovědnosti“), na základě které mi byly svěřeny hodnoty k vyúčtování, jejichž inventurní soupis je uveden v příloze této dohody o odpovědnosti.
Inventarizací hodnot svěřených mi k vyúčtování, která byla provedena ke dni skončení mého pracovního poměru dne...................... a které jsem byl osobně přítomen, byl zjištěn schodek na těchto hodnotách, který byl vyčíslen částkou .................Kč.
Var. 1
Schodek na hodnotách svěřených mi k vyúčtování, co do důvodu a výše uznávám a zavazuji se škodu ve výši ............. Kč uhradit na účet zaměstnavatele jednorázově, a to nejpozději ke dni ............
Var. 2
Schodek na hodnotách, svěřených mi k vyúčtování, co do důvodu a výše uznávám. Vzhledem k výši škody, kterou jsem povinen uhradit, žádám o to, abych mohl škodu uhradit na účet zaměstnavatele v ........ (uvést počet splátek) splátkách po .......... Kč, a to nejpozději vždy k .......... dni kalendářního měsíce.
V ............. dne .............
...............................................
jméno, příjmení, adresa bydliště a podpis zaměstnance
Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
-
§ 4 ZP
-
§ 252 ZP
-
§ 254 ZP
-
§ 259 ZP
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění
-
§ 582 NOZ
-
§ 2053 a § 2054 NOZ
Komentář:
Podmínkou vzniku odpovědnosti zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, je skutečnost, že zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem tzv. dohodu o odpovědnosti. Tato dohoda musí mít písemnou formu. Není-li písemná forma dodržena, je dohoda o odpovědnosti podle § 582 odst. 1 NOZ neplatná. Smluvní strany, tj. zaměstnavatel a zaměstnanec, však mohou nedostatek písemné formy dodatečně odstranit. Sjednání platné dohody o odpovědnosti za schodek je však výhodou na straně zaměstnavatele, nikoliv zaměstnance, a proto v zájmu ochrany svěřených hodnot je nutné dbát na písemné sjednání dohody o odpovědnosti, protože zaměstnanec nemusí mít zájem případný nedostatek písemné formy dodatečně odstranit. Ve smyslu § 252 odst. 2 zákoníku práce ji lze uzavřít pouze se zaměstnancem, který v den jejího uzavření dosáhl věku 18 let. Dohoda o odpovědnosti je vždy osobní závazek, takže není možné, aby ji za zaměstnance uzavřel někdo jiný, např. rodiče mladistvého zaměstnance.
U odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, se vychází z předpokladu zavinění zaměstnance, což znamená, že ke zproštění odpovědnosti zcela nebo zčásti může dojít jen tehdy, jestliže zaměstnanec, který za schodek odpovídá, prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Důvodem zproštění tedy může být například situace, kdy zaměstnavatel nevytvořil zaměstnanci takové pracovní podmínky, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Zaměstnanec by měl v tomto případě zaměstnavatele na pracovní podmínky, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami písemně upozornit. Neodstraní-li zaměstnavatel totiž závady v pracovních podmínkách do 15 kalendářních dnů od obdržení písemného upozornění, má zaměstnanec právo od dohody o odpovědnosti odstoupit. V případě, že zaměstnanec závady v pracovních podmínkách zaměstnavateli neoznámí anebo nedojde z jeho strany k odstoupení od dohody o odpovědnosti, pak si musí být vědom toho, že za případný vzniklý schodek bude odpovídat v plné výši, i když ho sám zcela nebo zčásti ve skutečnosti nezavinil, pokud neprokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.
Dohodu o odpovědnosti lze uzavřít pouze v případě, že na základě této dohody převezme zaměstnanec odpovědnost za svěřené hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které je povinen vyúčtovat. Předmětné hodnoty musí být v dohodě o odpovědnosti, nebo například v její příloze, prokazatelně identifikovány, např. inventarizačním číslem, počtem kusů, podrobným popisem, přesnou částkou, váhou apod. tak, aby bylo možné při provádění inventarizace stav předmětných hodnot určit. Stejným dostatečným způsobem musí být identifikovány hodnoty, které zaměstnanec průběžně po sjednání dohody o odpovědnosti přebírá či naopak vydává (např. ve skladech, obchodech, při nakládání s finanční hotovostí apod.).
Převzal-li zaměstnanec odpovědnost za uvedené hodnoty, odpovídá ve smyslu § 259 ZP za vzniklý schodek v plné výši. To znamená, že zde neplatí omezení výše náhrady škody čtyřapůlnásobkem průměrného měsíčního výdělku.
S hotovostí, ceninami, zbožím, zásobami materiálu nebo jinými hodnotami, musí mít zaměstnanec možnost nakládat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Jsou to například peníze inkasované v hotovosti za zboží, kolky, ceniny, zboží ve skladu, návratné obaly, přepravky apod. Předmětem dohody o odpovědnosti však nemohou být věci, které nejsou určeny k oběhu nebo obratu nebo se kterými nemá zaměstnanec možnost sám nakládat. Chybně proto někteří zaměstnavatelé svěřují zaměstnancům na dohodu o odpovědnosti věci, které jsou zapsány na tzv. osobní kartě zaměstnance, jako jsou např. psací stroje, počítače, nábytek kanceláří, obrazy, ledničky apod. Dispozice s hodnotami, které byly zaměstnanci svěřeny po celou dobu, znamená pochopitelně dispozici v průběhu stanovené týdenní pracovní doby.
Pokud na jednom pracovišti pracuje více…
