dnes je 23.11.2024

Input:

Vedení evidence pro účely důchodového pojištění

20.4.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

7.4.2
Vedení evidence pro účely důchodového pojištění

JUDr. Roman Lang, PhD., JUDr. Vladimír Voříšek

Zaměstnavatelé

Od 1. ledna 2009 se sjednotila terminologie a namísto dřívějšího pojmu "organizace" se používá důsledně pojem "zaměstnavatel". Jím se pro důchodové účely rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává jiné fyzické osoby nebo k níž jsou fyzické osoby ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění.

Osoby účastné důchodového pojištění

Důchodového pojištění jsou účastny skupinově definované osoby účastné nemocenského pojištění. Od 1. ledna 2009 nastaly v těchto skupinách určité změny, a to i takové, že některé skupiny byly z účasti na nemocenském pojištění "vyřazeny". Od 1. ledna 2012 však byly tyto vyřazené skupiny opět "vráceny" do účasti na nemocenském pojištění, obnoven princip "kdo je účasten nemocenského pojištění z titulu závislé činnosti, je účasten i důchodového pojištění". Zde je jejich přehled:

  1. zaměstnanci v pracovním poměru,
  2. příslušníci Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Celní správy České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky, vojáci z povolání, vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby a státní zaměstnanci podle zákona o státní službě,
  3. členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci,
  4. osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v písmenech f) až i) a o) až s),
  5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,
  6. soudci,
  7. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni,
  8. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
  9. prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,
  10. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
  11. osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí,
  12. osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,
  13. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,
  14. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci,
  15. prokuristé,
  16. osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení,
  17. členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří nejsou uvedeni v písm. a) až c), e) až i), p) a s),
  18. likvidátoři,
  19. vedoucí organizačních složek právnické osoby, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku a místo výkonu práce těchto vedoucích je trvale v České republice,
  20. fyzické osoby dosud neuvedené, s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo neurčilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni;

všechny výše uvedené osoby jsou účastny důchodového pojištění v době zaměstnání, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zvláštního právního předpisu a nejsou od této daně osvobozeny.

Zahraniční zaměstnavatel

Zároveň platí, že výše uvedené osoby nejsou účastny důchodového pojištění, pokud jsou zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele a jsou činné v České republice ve prospěch tohoto zaměstnavatele. Zahraničním zaměstnavatelem se pro tyto účely rozumí zaměstnavatel, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení.

Účast na nemocenském pojištění

Pro všechny skupiny osob dosud uvedené platí, že jsou účastny nemocenského pojištění, jestliže

  1. vykonávají zaměstnání
    • na území České republiky (za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky, je-li místo výkonu práce trvale v České republice), nebo

    • v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie,

  2. sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění; tou je t. č. částka 4 000 Kč.

Pojištění vzniká zaměstnanci dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro zaměstnavatele, a zaniká dnem skončení doby zaměstnání. U zaměstnance v pracovním poměru a státního zaměstnance podle zákona o státní službě se za den, ve kterém tento zaměstnanec začal vykonávat práci, považuje též den přede dnem započetí výkonu práce, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí.

Zaměstnání malého rozsahu

Je-li sjednaná částka započitatelného příjmu ze zaměstnání nižší než rozhodný příjem (tj. 4 000 Kč) nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec [tedy není-li splněna podmínka uvedená výše pod písm. b)], jedná se o zaměstnání malého rozsahu. Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání aspoň ve výši rozhodného příjmu.

Započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení doby zaměstnání malého rozsahu se považuje pro účely pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato doba zaměstnání skončila. Zaměstnanci jsou účastni pojištění též, pokud zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož

Nahrávám...
Nahrávám...