dnes je 1.11.2024

Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele k poskytování benefitů

1.1.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

2.10.8
Vnitřní předpis zaměstnavatele k poskytování benefitů

JUDr. Věra Bognárová

Vzor

Vnitřní předpis zaměstnavatele k poskytování benefitů

Zaměstnavatel ..................................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO),

zastoupený ..............

vydává tento vnitřní předpis upravující poskytování benefitů zaměstnancům.

1. Benefity se podle této směrnice poskytují zaměstnancům v pracovním poměru, kteří pracují po stanovenou týdenní pracovní dobu určenou v délce podle § 79 nebo 79a ZP. Benefity se poskytují i za dobu, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci.

2. Zaměstnavatel podle § 27 odst. 5 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů, poskytne za zaměstnance uvedené v čl. 1 této směrnice měsíční příspěvek, pokud je zaměstnanec účastníkem penzijního připojištění podle tohoto zákona. Měsíční příspěvek se poskytuje za každý celý kalendářní měsíc, v němž trvá pracovní poměr zaměstnance ve výši ................... Zaměstnanec je povinen zaměstnavateli doložit sjednání smlouvy o penzijním připojištění.

3. Zaměstnavatel poskytne za zaměstnance uvedené v čl. 1 této směrnice měsíční příspěvek, pokud má zaměstnanec sjednáno životní pojištění ........... (mohou být stanoveny podmínky tohoto životního pojištění). Měsíční příspěvek se poskytuje za každý celý kalendářní měsíc, v němž trvá pracovní poměr zaměstnance ve výši................... Zaměstnanec je povinen zaměstnavateli doložit sjednání smlouvy o životním připojištění.

4. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci uvedenému v čl. 1 této směrnice příspěvek na nadstandardní zdravotní péči podle výběru zaměstnance spočívající v masážích, rehabilitacích, koupi vitamínů, preventivním očkování, saunování (je možné vymezit jinak. Příspěvek se poskytuje zaměstnanci ve výši.................... za kalendářní rok (nebo za měsíc) na základě zaměstnancem předloženého dokladu o úhradě nákladů. Z dokladu musí být zřejmý účel vynaložení nákladů, jinak příspěvek nebude poskytnut. Právo na úhradu příspěvku má zaměstnanec pouze za podmínky, že jeho pracovní poměr trval po celý kalendářní rok a neskončil dříve než 31. 12. konkrétního kalendářního roku.

5. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci uvedenému v čl. 1 této směrnice příspěvek na kulturní a sportovní akce podle výběru zaměstnance spočívající ......... (je možné vymezit). Příspěvek se poskytuje zaměstnanci ve výši.................... za kalendářní rok (nebo za měsíc) na základě zaměstnancem předloženého dokladu o úhradě nákladů. Z dokladu musí být zřejmý účel vynaložení nákladů, jinak příspěvek nebude poskytnut. Právo na úhradu příspěvku má zaměstnanec pouze za podmínky, že jeho pracovní poměr trval po celý kalendářní rok a neskončil dříve než 31. 12. konkrétního kalendářního roku.

6. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci uvedenému v čl. 1 této směrnice příspěvek na studium jazyku ......... (je možné vymezit jazyk, formu studia apod). Příspěvek se poskytuje zaměstnanci ve výši.................... za kalendářní rok (nebo za měsíc) na základě zaměstnancem předloženého dokladu o úhradě nákladů. Z dokladu musí být zřejmý účel vynaložení nákladů, jinak příspěvek nebude poskytnut. Právo na úhradu příspěvku má zaměstnanec pouze za podmínky, že jeho pracovní poměr trval po celý kalendářní rok a neskončil dříve než 31. 12. konkrétního kalendářního roku.

7. Vnitřní předpis je uložen k nahlédnutí v písemné formě (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na intranetu zaměstnavatele v sekci směrnice.

8. Tento předpis nabývá účinnosti dnem: ............

......................................................

razítko zaměstnavatele a podpis

oprávněného zástupce

Komentář:

Pracovněprávní vztahy se podle § 4 ZP řídí zákoníkem práce, a nelze-li zákoník práce použít, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů, které demonstrativním způsobem vymezuje ustanovení § 1a ZP. Použití právní úpravy občanského zákoníku přitom musí být nejenom v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů vyjádřenými v ustanovení § 1a ZP, ale také se zásadami upravenými nově od 1. 1. 2014 obecně pro všechny občanskoprávní vztahy v § 2 NOZ.

Zákoník práce v návaznosti na § 1 odst. 2 NOZ vychází ze zásady "co není zakázáno, je dovoleno“. Podle § 1 odst. 2 NOZ si mohou osoby ujednat, nezakazuje-li to zákon výslovně, práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou pouze ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Zákoník práce předpokládá, že smluvní strany pracovněprávních vztahů si vzájemná práva a povinnosti mohou upravit odchylně od zákoníku práce, a to nejen v kolektivních smlouvách, ale také v individuálních smlouvách mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě – například i v nepojmenované smlouvě podle § 1746 odst. 2 NOZ) a také ve vnitřních předpisech.

Podle zákoníku práce tak je například možné sjednat delší dovolenou, vyšší rozsah překážek v práci nebo vyšší odstupné nejen v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu, ale i v pracovní smlouvě. Úprava těchto práv je obsahem konkrétních vzorů vnitřních předpisů. Kromě těchto pracovněprávních práv, která jsou garantována v minimálním rozsahu zákoníkem práce a spadají pod obecný pojem pracovních

Nahrávám...
Nahrávám...