dnes je 23.11.2024

Input:

Vnitřní předpis upravující ochranu oznamovatelů (tzv. whistleblowing) u povinného subjektu

18.2.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 17 minut

2.16.7
Vnitřní předpis upravující ochranu oznamovatelů (tzv. whistleblowing) u povinného subjektu

JUDr. Dušan Srp, Ph.D., CIPP/E

Právní upozornění1:

Na úrovni evropského práva byla přijata nová evropská úprava whistleblowingu ve formě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen "Evropská směrnice"). Členské státy jsou povinny požadavky Směrnice upravit do vnitrostátních právních řádů ve lhůtě do 17. prosince 2021. V České republice se ke dni 1. 1. 2022 nachází vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů dle Evropské směrnice v Poslanecké sněmovně v prvním čtení (sněmovní tisk č. 1150) (dále jen "zákon"). Obdobně se v Poslanecké sněmovně v prvním čtení nachází vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů (sněmovní tisk č. 1151). Je třeba upozornit, že návrh zákona může být v rámci legislativního změněn!Tato směrnice je připravena dle vládního návrhu zákona. Směrnici lze v praxi využít jako vzor pouze až po účinnosti zákona v České republice a s výhradou možných změn v zákoně provedených v legislativním procesu při přijetí zákona.  
Vzor

Vzor návrhu vnitřního předpisu

upravující ochranu oznamovatelů (tzv. whistleblowing) u povinného subjektu

[..................]2

(dle vládního návrhu zákona o ochraně oznamovatelů v Poslanecké sněmovně - sněmovní tisk č. 1150, ve znění k 1. 1. 2022)

Číslo vnitřního předpisu:  
Zaměstnavatel / veřejný zadavatel / orgán veřejné moci: [·.................................]3 (dále jen "povinný subjekt")  
Vnitřní předpis: Vnitřní předpis upravující Ochranu oznamovatelů (tzv. whistleblowing) u povinného subjektu  
K provedení:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie ("Evropská Směrnice") a zákona o ochraně oznamovatelů č. [·]4 účinného od [·]5 ("zákon"), (dále společně také jen "právní předpisy")  
Související a prováděcí vnitřní předpisy a směrnice správce:  
Zpracoval:   Dne:  
Kontroloval:   Dne:  
Schválil:   Dne:  
Aktualizace:   1/rok, vždy k:  
Platnost od:   Účinnost od - do/na dobu neurčitou  
Nahrazuje:   Doplňuje:    
Skartace: [·]6   Skartační znak:    
Počet stran:   Počet příloh:    
Přílohy:    

Vnitřní předpis:

Čl. 1

Obecná ustanovení

1. Předmět a cíle vnitřního předpisu

Předmětem vnitřního předpisu je zavedení vnitřního oznamovacího systému povinným subjektem dle zákona. Cílem vnitřního předpisu je umožnit oznamovatelům bezpečně podat oznámení týkající se povinného subjektu v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně oznamovatelům a dalším osobám chráněným dle zákona zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními.

2. Působnost vnitřního předpisu

Tento vnitřní předpis se vztahuje na fungování vnitřního oznamovacího systému zavedeného povinným subjektem dle zákona. Vnitřní předpis je závazný pro povinný subjekt a všechny jeho zaměstnance.

3. Aktualizace vnitřního předpisu

Obsah vnitřního předpisu je pravidelně v určené lhůtě, jinak kdykoli dle potřeby, kontrolován, vyhodnocován a aktualizován pověřenými zaměstnanci povinného subjektu, kterým je [·]7.

4. Přístup k vnitřnímu předpisu

Vnitřní předpis je veřejně přístupný všem zaměstnancům povinného subjektu.

Informace o způsobech oznamování prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a ministerstvu, označení příslušné osoby, její telefonní číslo a e-mailová nebo jiná adresa pro doručování jsou uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Čl. 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto vnitřního předpisu se dle právních předpisů rozumí:

1. "vnitřním oznamovacím systémem" se pro účely zákona a tohoto vnitřního předpisu zákona rozumí interní oznamovací systém dle zákona a tohoto vnitřního předpisu, který je povinný subjekt povinen zavést8 a udržovat.910

2. "povinným subjektem" se pro účely zákona rozumí:

  1. veřejný zadavatel podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, s výjimkou obce s méně než 5 000 obyvateli; to neplatí, jde-li o obec s rozšířenou působností,
  2. zaměstnavatel, který v uplynulém kalendářním čtvrtletí zaměstnával v průměru nejméně 25 zaměstnanců,
  3. orgán veřejné moci vykonávající působnost v oblasti správy daně z příjmů právnických osob nebo správy odvodu za porušení rozpočtové kázně,
  4. orgán veřejné moci vykonávající působnost a osoba vykonávající činnost v:

1. oblasti civilního letectví podle zákona upravujícího civilní letectví,

2. oblasti námořní dopravy podle § 12i, 12o nebo 13d zákona o námořní plavbě, nebo

3. odvětví ropy a zemního plynu v pobřežním moři podle zákona upravujícího bezpečnost činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři,

  1. osoba oprávněná poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr a
  2. zaměstnavatel, který je

1. osobou podle § 135 odst. 1 písm. i), p), s), v), y), za) a zd) zákona o podnikání na kapitálovém trhu,

2. osobou podle § 534 písm. a) až d) zákona o činnosti investičních společností a investičních fondů,

3. ústřední protistranou nebo registrem obchodních údajů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů,

4. pojišťovnou nebo zajišťovnou, nebo

5. osobou oprávněnou ke zprostředkování pojištění nebo zajištění podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění.

3. "pověřenou třetí osobou" je osoba, kterou povinný subjekt pověřil vedením vnitřního oznamovacího systému (tj. možnost outsourcovat vedení vnitřního oznamovacího systému).11

Tím se však povinný subjekt nezprošťuje odpovědnosti za dodržování podmínek pro zavedení a fungování vnitřního oznamovacího systému stanovených zákonem (zejména § 9 a § 11 zákona).

4. "oznámením" se pro účely zákona a tohoto vnitřního předpisu zákona rozumí oznámení fyzické osoby obsahující informace o možném protiprávním jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku nebo porušuje právní předpis nebo předpis Evropské unie upravující oblasti podle § 2/2 zákona (viz níže), o jehož spáchání se oznamovatel dozvěděl v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností;12

5. "oblastmi" podle § 2/2 zákona se pro účely zákona a tohoto vnitřního předpisu rozumí oblast:

  1. finančních institucí, finančních služeb, finančních produktů a finančních trhů,
  2. daně z příjmů právnických osob,
  3. předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
  4. ochrany spotřebitele a bezpečnosti a souladu s požadavky na výrobky podle právních předpisů,
  5. bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
  6. ochrany životního prostředí, bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat,
  7. radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
  8. zadávání veřejných zakázek, veřejných dražeb a hospodářské soutěže,
  9. ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
  10. ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
  11. ochrany finančních zájmů Evropské unie, nebo
  12. fungování vnitřního trhu včetně ochrany unijních pravidel hospodářské soutěže a státní podpory.

6. "prací nebo jinou obdobnou činností" se pro účely zákona a tohoto vnitřního předpisu rozumí:

  1. zaměstnání,
  2. služba,
  3. samostatná výdělečná činnost,
  4. výkon práv spojených s účastí v právnické osobě,
  5. výkon funkce člena orgánu právnické osoby, který je do funkce volen, jmenován či jinak povolán (dále jen "volený orgán"),
  6. správa svěřenského fondu,
  7. dobrovolnická činnost,
  8. odborná praxe, stáž, nebo
  9. výkon práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, jejímž předmětem je poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného plnění,
  10. ucházení se o práci nebo jinou obdobnou činnost.

7. "odvetným opatřením" se pro účely zákona a tohoto vnitřního předpisu rozumí jednání v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností oznamovatele, které bylo vyvoláno oznámením a které oznamovateli nebo osobě podle § 4 odst. 1 písm. a) až h) zákona (viz níže) může způsobit újmu. Za splnění těchto podmínek je odvetným opatřením zejména:

  1. zproštění výkonu státní služby, zařazení mimo výkon státní služby nebo skončení služebního poměru,
  2. rozvázání pracovního poměru nebo neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou,
  3. zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti,
  4. odvolání z místa vedoucího zaměstnance nebo ze služebního místa představeného,
  5. uložení kárného opatření nebo kázeňského trestu,
  6. snížení mzdy, platu nebo odměny nebo nepřiznání osobního příplatku,
  7. diskriminace,
  8. přeložení nebo převedení na jinou práci nebo na jiné služební místo,
  9. služební hodnocení nebo pracovní posudek,
  10. ostrakizace,
  11. neumožnění odborného rozvoje,
  12. změna rozvržení pracovní nebo služební doby,
  13. vyžadování lékařského posudku nebo pracovně lékařské prohlídky,
  14. výpověď nebo odstoupení od smlouvy, nebo
  15. zásah do práva na ochranu osobnosti.

Odvetnému opatření nesmí být vystaven oznamovatel ani

  1. osoba, která poskytla pomoc při zjišťování informací, které jsou obsahem oznámení, podání oznámení nebo posouzení jeho důvodnosti,
  2. osoba, která je ve vztahu k oznamovateli osobou blízkou,
  3. osoba, která je zaměstnancem nebo kolegou oznamovatele nebo osoba v obdobném postavení,
  4. osoba oznamovatelem ovládaná,
  5. právnická osoba, v níž má oznamovatel účast, osoba ovládající, ovládaná nebo osoba ovládaná stejnou ovládající osobou,
  6. právnická osoba, jejíhož voleného orgánu je oznamovatel členem, osoba ovládající, ovládaná nebo osoba ovládaná stejnou ovládající osobou,
  7. osoba, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost,
  8. svěřenský fond, jehož je oznamovatel nebo právnická osoba podle písmen e) nebo f) zakladatelem nebo obmyšleným nebo ve vztahu k němuž jsou oznamovatel nebo právnická osoba podle písmen e) nebo f) osobou, která zvýší majetek svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti.

Osoba, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, je povinna zabránit tomu, aby oznamovatel nebo osoba podle odstavce 1 písm. a) až f) nebo h) zákona (viz výše) byli vystaveni odvetnému opatření.

Ochrany před odvetným opatřením se nemůže domáhat osoba, která podala vědomě nepravdivé oznámení.13

Oznamovatel a osoba podle § 4 odst. 1 písm. a) až h) zákona (viz výše) mají právo na přiměřené zadostiučinění, byla-li jim odvetným opatřením způsobena nemajetková újma.

Práva na ochranu před odvetným opatřením se nelze vzdát.

8. "příslušnou osobou" fyzická osoba (či osoby)14, která byla povinným subjektem, nebo osobou pověřenou vedením vnitřního oznamovacího systému, určena k výkonu činnosti podle § 11 zákona.

Příslušnou osobou může být jen fyzická osoba, která je bezúhonná, zletilá a plně svéprávná.

Za bezúhonnou osobu se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla:

  1. pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti z nedbalosti, ledaže její odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na ni z jiného důvodu hledí, jako by nebyla odsouzena, nebo
  2. v posledních 5 letech pravomocně uznána vinnou z přestupku podle § 25 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona.

Splnění předpokladu bezúhonnosti dle písm. a) výše se osvědčuje výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce. Osoba, která není státním občanem České republiky, osvědčuje splnění předpokladu bezúhonnosti též obdobným dokladem, který nesmí být starší než 3 měsíce, osvědčujícím bezúhonnost, vydaným státem, jehož je osoba státním občanem, případně i státy, v nichž osoba pobývala v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, a doloženým úředním překladem do českého jazyka; pokud takový doklad tento stát nevydává, doloží se bezúhonnost písemným čestným prohlášením. Osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu.

Splnění předpokladu bezúhonnosti podle písm. b) výše zákona se osvědčuje na výzvu povinného subjektu, nebo osoby, která byla pověřena vedením vnitřního oznamovacího systému, čestným prohlášením, ve kterém osoba, která má být určena příslušnou osobou, uved de, že v posledních 5 letech nebyla uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 25 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona.

Příslušná osoba je povinna oznámit, že přestala splňovat podmínky bezúhonnosti povinnému subjektu, nebo osobě, která byla pověřena vedením vnitřního oznamovacího systému, do 10 dnů ode dne, kdy k tomu došlo.

Dozví-li se povinný subjekt, nebo osoba, která byla pověřena vedením vnitřního oznamovacího systému, že příslušná osoba přestala splňovat

Nahrávám...
Nahrávám...