2.8.11
Vnitřní předpis zaměstnavatel o navýšení náhrady mzdy (platu) při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě)
JUDr. Věra Bognárová
NahoruVnitřní předpis zaměstnavatele o navýšení náhrady mzdy (platu)
při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě)
Zaměstnavatel ........................................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ)
zastoupený ..............
podle § 305 a 192 odst. 3 ZP vydává tento
vnitřní předpis
o navýšení náhrady mzdy (platu) při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě).
- Podle § 192 odst. 1 a 2 ZP přísluší zaměstnanci, který byl uznán dočasně práceneschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu za stanovené dny, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. Jsou-li splněny ostatních podmínky náhrada mzdy nebo platu přísluší za stanovené dny ve výši 60 % průměrného výdělku.
- Zaměstnavatel v případě vzniku práva na náhradu mzdy nebo platu podle § 192 odst. 1 a 2 ZP poskytovanou náhradu navyšuje a poskytne zaměstnancům náhradu mzdy nebo platu po dobu této překážky v práci ve výši............ % průměrného výdělku (je možné až do průměrného výdělku zjištěného podle § 356 odst. 1 ZP).
- Náhrada mzdy nebo platu ve výši podle odstavce 2 tohoto vnitřního předpisu musí být snížena o 50 %, jde-li o případy uvedené v § 31 ZNP. Podle tohoto ustanovení nemocenské přísluší pouze v poloviční výši, jestliže si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost:
- zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému, pokud se nejedná o případ uvedený v písmenu c),
- jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných nebo psychotropních látek, nebo
- při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
- Vnitřní předpis je uložen k nahlédnutí v písemné formě (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na intranetu zaměstnavatele v sekci vnitřní předpisy.
- Tento vnitřní předpis se vydává na dobu .........(nejméně jednoho roku).
- Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem.........
.............................................................
razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zástupce
Komentář:
K obecným podmínkám vydání vnitřního předpisu zaměstnavatele a jeho možného obsahu viz Úvod.
Podle § 192 ZP zaměstnanci, který byl uznán dočasně práceneschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele. Náhrada mzdy nebo platu však zaměstnanci přísluší jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění, a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského.
Náhrada mzdy nebo platu přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku. Pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.
Poskytovanou náhradu je možné v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu navýšit. Výslovné zmocnění sice § 192 ZP neobsahuje, právo postupovat odlišně však vyplývá z § 4a ZP a také jej lze dovodit z § 192 odst. 3 ZP, které navýšenou výši omezuje. Náhrada mzdy nebo platu nesmí ani při navýšení převýšit průměrný výdělek (§ 356 odst. 1 ZP). Zaměstnavatel může navýšit poskytovanou náhradu za celou dobu, po kterou náhradu mzdy nebo platu musí poskytovat, tj. pro celé období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, ale může dobu poskytování upravit i jinak, např. až od 10. kalendářního dne. Navýšení náhrady je možné v rozmezí nad 60 % až do 100 % průměrného výdělku. Zaměstnavatel může určit výši ve vnitřním předpisu libovolně v tomto rozmezí, jak už bylo uvedeno výše, § 192 odst. 3 ZP mu zakazuje pouze poskytnout náhradu vyšší, než je průměrný výdělek. Je to u poskytování náhrad při osobních překážkách v práci jedno…
