Vnitřní předpis zaměstnavatele
o vyhlášení obchodního tajemství
Zaměstnavatel .......................................
(uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ),
zastoupený ..............
vyhlašuje tímto
obchodní tajemství podle
ustanovení
§ 504 občanského zákoníku.
Tímto předpisem
se vyhlašuje obchodní tajemství a upravují povinnosti zaměstnanců při jeho
ochraně. Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a
v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které
souvisejí se závodem zaměstnavatele a zaměstnavatel
jejich utajení zajišťuje. Všechny právnické či fyzické osoby, které se
s obchodním tajemstvím seznámí, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech
skutečnostech, které tvoří shora vymezený předmět obchodního tajemství, nebo
s ním bezprostředně souvisí.
1. Podle čl. 1. se vyhlašují obchodním tajemstvím
níže uvedené skutečnosti (níže uvedené okruhy jsou uvedeny pouze jako návrh a příklad, je možné zvolit vlastní
okruh utajovaných skutečností):
- výrobní postupy
- odbytová síť zákazníků
- způsoby zásobování - prodeje zboží
- nákupní zdroje - sortiment zboží, množství,
termíny
- organizace importu
- organizace transportu
- kalkulace cen
- organizační členění podniku
- vnitropodniková evidence a administrativa
- veškeré číselné údaje (obrat, zisk, marže,
prodejní křivky apod.).
2. Zaměstnanec je povinen zachovávat mlčenlivost o
všech skutečnostech, které tvoří shora vymezený předmět obchodního tajemství
nebo s ním bezprostředně souvisí a současně je povinen chránit toto
tajemství před všemi fyzickými i právnickými osobami. Povinnost zachovávat a
chránit obchodní tajemství, jakož i ostatní skutečnosti, s nimiž se zaměstnanec
seznámil při plnění pracovních úkolů, se vztahuje i po skončení pracovního poměru
a spočívá zejména v zákazu aktivit souvisejících s předmětem
obchodního tajemství při poskytování a využívání jakýchkoliv informací, služeb či
výkonů činností a pořizování opisů či fotokopií jakýchkoliv písemností pro
vlastní účely nebo účely třetích osob.
3. Porušováním obchodního tajemství je jednání,
jímž zaměstnanec jiné osobě neoprávněné sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo jiného
využije obchodní tajemství a o němž se dozvěděl:
a) tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se
stalo přístupným (např. z technických předloh, návodů, výkresů, modelů,
vzorů, smluv, obchodních podmínek apod.) na základě jeho pracovněprávního
vztahu k nebo na základě jiného vztahu k němu, popřípadě v rámci
výkonu funkce, k níž byl soudem nebo jiným orgánem povolán.
b) vlastním nebo cizím jednáním příčícím se
zákonu.
4. Dojde-li k porušení nebo ohrožení obchodního
tajemství je zaměstnavatel oprávněn využít všech
prostředků, které mu dává občanský zákoník, včetně zdržení se nekalosoutěžního
jednání, odstranění závadného stavu, přiměřeného zadostiučinění i v penězích
a vydání bezdůvodného obohacení. V neposlední řadě je zaměstnavatel oprávněn
požadovat i náhradu škody (podle ustanovení § 2988 občanského zákoníku).
Dosáhne-li porušení obchodního tajemství vyšší
intenzity, není vyloučena ani trestní odpovědnost.
Dojde-li k porušení obchodního tajemství
v době trvání pracovního poměru, jedná se o porušení povinnosti
vyplývající pro zaměstnance z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem
vykonávané práci s důsledky z toho vyplývajícími, včetně případného
skončení pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. g) nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst.1 písm. b) zákoníku práce.
5. S tímto
rozhodnutím budou seznámeni všichni zaměstnanci přicházející do styku
s vyhlášeným okruhem obchodního tajemství.
6. Vnitřní předpis je uložen k nahlédnutí v písemné
formě............ (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na
intranetu zaměstnavatele v sekci vnitřní předpisy.
Tento vnitřní předpis
nabývá účinnosti dnem..........................................
......................................................
razítko zaměstnavatele
a podpis
jeho oprávněného
zaměstnance
Komentář:
Zákoník práce v § 301 uvádí základní
povinnosti jednotlivých zaměstnanců, další povinnosti jsou upraveny např. v § 38 odst. 1 písm.
b), kde je zaměstnanci uložena
povinnost podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy
v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu
vyplývají z pracovního poměru. Výslovná povinnost mlčenlivosti o skutečnostech,
se kterými se zaměstnanec seznámí v průběhu trvání pracovního poměru, však
zákoníkem práce pro všechny zaměstnance uložena není. Povinnost mlčenlivosti
zaměstnanců se někdy dovozuje extenzivním výkladem § 301 písm. b) ZP, podle kterého jsou zaměstnanci mimo jiné povinni
nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
Výslovná povinnost mlčenlivosti je zákoníkem práce v § 303 ZP uložena pouze pro zaměstnance ve správních úřadech a
pro zaměstnance vyjmenovaných zaměstnavatelů (§ 303 odst. 1 ZP). Tito zaměstnanci jsou kromě povinností, které jim
jsou uloženy § 301 a případně § 302 ZP, pokud se jedná o vedoucí zaměstnance, dále povinni
dodržovat povinnosti upravené v tomto ustanovení a mimo jiné jsou povinni
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání
a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám. Tato povinnost
neplatí, pokad byli této povinnosti zproštěni statutárním orgánem nebo jiným pověřeným vedoucím zaměstnancem. U zaměstnanců
vyjmenovaných v § 303 odst. 1 ZP se proto jedná o zákonem uloženou povinnost a tato
zákonem uložená povinnost se na zaměstnance vztahuje přímo, aniž by musel zaměstnavatel
cokoliv dalšího činit.
Podle § 1 odst. 2 NOZ a § 4a ZP mohou být práva nebo povinnosti i v pracovněprávních
vztazích upravena odchylně, jestliže to zákoník práce výslovně nezakazuje.
Zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek anebo právo
týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Od ustanovení
uvedených v § 363 ZP je možné se odchýlit jen ve prospěch…
