Vnitřní předpis zaměstnavatele stanovící pravidla pro sjednávání dohod o rozvrhování pracovní doby zaměstnancem podle § 87a ZP

 NahoruVnitřní předpis zaměstnavatele stanovící
pravidla pro sjednávání dohod o rozvrhování pracovní doby zaměstnancem podle § 87a ZP

Zaměstnavatel .......................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ),

zastoupený ............

k zajištění jednotného postupu vydávám tato pravidla pro sjednávání dohod o rozvrhování pracovní doby zaměstnancem podle § 87a ZP.

1. Tento předpis stanoví pravidla pro sjednávání dohod o rozvrhování pracovní doby zaměstnancem podle § 87a ZP (dále jen dohoda o samorozvrhování) ve všech základních pracovněprávních vztazích podle § 3 ZP, tj. v pracovním poměru a v právních vztazích založených dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti.
2. Při výkonu práce v pracovním poměru lze sjednat dohodu o samorozvrhování na těchto pracovištích.............................., případně u těchto prací........ nebo případně u těchto pracovních pozic.................Podle tohoto bodu se postupuje bez ohledu na to, v jakém rozsahu je práce v pracovním poměru konána. Je-li se zaměstnancem u vyjmenovaných prací, pracovišť nebo pracovních pozic sjednána kratší pracovní doba podle § 80 ZP, lze dohodu o samorozvrhování sjednat, nebrání-li tomu provozní podmínky pracoviště a charakter vykonávané práce. O možnosti sjednat dohodu o samorozvrhování v případě sjednané kratší pracovní doby rozhoduje .................. (uvést kdo) po projednání s vedoucím konkrétního pracoviště.
3. V pracovněprávních vztazích založených dohodami o provedení práce a pracovní činnosti se zpravidla při rozvržení pracovní doby postupuje tak, že se se zaměstnancem sjednává dohoda o samorozvrhování. O způsobu rozvržení pracovní doby při sjednávání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr rozhoduje .................. (uvést kdo)
4. Při práci na dálku podle dohody sjednané podle § 317 ZP ve všech pracovněprávních vztazích je možné sjednat dohodu o samorozvrhování bez omezení.
5. Sjednat dohodu o samorozvrhování za podmínek upravených § 87a ZP a tímto vnitřním předpisem je možné i na návrh zaměstnance. Vedoucí zaměstnanci jednotlivých organizačních útvarů, u kterých je možné pracovní dobu tímto způsobem rozvrhovat, jsou povinni vytvářet takové provozní podmínky, aby žádostem zaměstnanců mohlo být vyhověno. Za dodržení tohoto postupu odpovídají vedoucí zaměstnanci organizačních útvarů.
6. Zaměstnanec právo na samorozvržení pracovní doby podle § 87a ZP nemá, i když se jedná o práce, pracoviště nebo pracovní pozice, u kterých je možné se na tomto způsobu rozvržení pracovní doby dohodnout. Rozvrhnout pracovní dobu podle § 87a ZP lze pouze po dohodě zaměstnavatele a zaměstnance, a ani jedna ze smluvních stran pracovněprávního vztahu není povinna ji sjednat.
7. Dohoda o samorozvrhování musí být sjednána písemně a na návrh vedoucího organizačního útvaru ji připravuje ..........(např. personální nebo právní oddělení). Za dodržení zákonného postupu při jejím sjednání odpovídá................. např. právní oddělení).
8. Dohoda o samorozvrhování musí obsahovat ujednání alespoň o
9. délce směny, která nesmí přesáhnout 12 hodin (případně za podmínek uvedených v § 83a ZP nesmí délka směny přesáhnout 24 hodin; platí výhradně pro zaměstnance ve zdravotnictví);
10. zda bude pracovní doba rozvrhována rovnoměrně nebo nerovnoměrně; v případě nerovnoměrného rozvržení musí zaměstnavatel určit délku vyrovnávací období na max. 26 týdnů; 52 týdnů může zaměstnavatel určit pouze, pokud toto období vymezí kolektivní smlouva (nevztahuje se právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr);
11. zaměstnanci musí být při rozvržení pracovní doby uloženo:
    1. zachovat nepřetržitý denní odpočinek v rozsahu upraveném § 90 ZP a nepřetržitý odpočinek v týdnu v rozsahu upraveném § 92 ZP, případně že pracovní doba bude rozvržena pouze v určité dny a dobu (např. v pracovní dny pondělí až pátek v rozmezí od 8 hodin do 20 hodin a že si zaměstnanec nesmí pracovní dobu rozvrhovat v pracovní dny od 20.00 do 8.00 hodin, o víkendech a ve dnech, na které připadá svátek, případně označit svátek, ve kterém si může pracovní dobu rozvrhnout, a že je zaměstnanec povinen čerpat přestávky na jídlo a oddech nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce alespoň v délce 30 minut,
    2. konat práci pouze v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, což je 40 hodin týdně (případně v jiné délce podle pracovního režimu, nebo úpravy kolektivní smlouvy či vnitřního předpisu nebo v rozsahu dohodnuté kratší pracovní doby),
    3. oznámit potřebu výkonu práce přesčas zaměstnavateli (konkrétnímu zaměstnanci) a ten rozhodne o tom, zda výkon práce přesčas nařídí nebo s jejím výkonem bude souhlasit,
    4. předkládat výkazy odpracované pracovní doby, včetně počátku a konce směn a vyznačením čerpání přestávek na jídlo a oddech pro účely její evidence podle § 96 ZP a stanovit lhůtu, ve které tak zaměstnanec činí,

    • rozvržení pracovní doby do směn: (např. pondělí až pátek od 7.30 do 16 hodin s tím, že přestávka na jídlo a oddech se čerpá od 12 do 12.30 hodin) pro účely překážek v práci, čerpání dovolené, pracovní cesty, poskytování náhrady mzdy v případě, že zaměstnanec nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den podle § 115 odst. 3 ZP a § 135 odst. 1 ZP, 

    • ujednání o tom, že zaměstnavatel může, vyžaduje-li to nezbytná provozní potřeba, zaměstnanci rozvrhnout dočasně pracovní dobu (např. pondělí až pátek od 7.30 do 16 hodin s tím, že přestávka na jídlo a oddech se čerpá od 12 do 12.30 hodin).

    • Evidenci pracovní doby podle struktury stanovené § 96 ZP vede při samorozvhování pracovní doby na základě výkazů předložených zaměstnancem zaměstnavatel.

    • Vnitřní předpis je uložen k nahlédnutí v písemné formě (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na intranetu zaměstnavatele v sekci vnitřní předpisy.

    • Tento předpis nabývá účinnosti dnem: ....................