dnes je 23.2.2025

Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující nerovnoměrné rozvržení pracovní doby

23.2.2025, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

2.5.12
Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující nerovnoměrné rozvržení pracovní doby

JUDr. Věra Bognárová

Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující
nerovnoměrné rozvržení pracovní doby

Zaměstnavatel .......................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ),

zastoupený ............

k zajištění jednotného postupu vydávám tato pravidla upravující

nerovnoměrné rozvržení pracovní doby.

  1. Tento předpis stanoví pravidla pro nerovnoměrné rozvrhování pracovní doby zaměstnancům konajícím práce v pracovním poměru. Na zaměstnance konají práce v právních vztazích založených dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se pravidla nevztahují. Pracovní doba v těchto pracovněprávních vztazích se zpravidla rozvrhuje dohodou, případně za podmínek stanovených § 87a ZP se sjednává její samorozvrhování zaměstnancem.
  2. Nerovnoměrně lze rozvrhnout pracovní dobu při stanovené týdenní pracovní době (§ 79) ZP i kratší (§ 80) ZP.
  3. Nerovnoměrným rozvržením pracovní doby pro účely tohoto vnitřního předpisu se podle § 78 odst. 1 písm. m) ZP rozumí takové rozvržení, při kterém se stanovená týdenní pracovní doba, popřípadě kratší pracovní doba, nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny, ale v každém týdnu je různá. Průměrná týdenní pracovní doba ale nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.
  4. Pracovní doba se nerovnoměrně rozvrhuje na těchto pracovištích.............................., případně u těchto prací........ nebo případně u těchto pracovních pozic.................
  5. O nerovnoměrném způsobu rozvržení pracovní doby podle bodu 4 rozhoduje .................. (uvést kdo).
  6. Vyrovnávací období je ....................................např. 8 týdnů (vnitřním předpisem lze stanovit jeho délku nejvýše na 26 týdnů po sobě jdoucích; až 52 týdnů po sobě jdoucích lze sjednat výhradně v kolektivní smlouvě). Vyrovnávací období lze upravit pro různá pracoviště nebo práce odlišně, v tom případě se ve vnitřním předpisu uvede více vyrovnávacích období s vymezením prací a jeho délka.
  7. Ve vyrovnávacím období podle bodu 6 tohoto vnitřního předpisu musí být rozvržena všechna stanovená nebo sjednaná kratší týdenní pracovní doba odpovídající násobkům týdenní pracovní podle délky vyrovnávacího období. Při rozvržení pracovní doby nesmí být ve vyrovnávacím období podle bodu 6 tohoto vnitřního předpisu překročena průměrná týdenní stanovená nebo kratší pracovní doba.
  8. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby musí být pracovní doba rozvržena tak, aby byl u každého zaměstnance dodržen nepřetržitý denní odpočinek v rozsahu upraveném § 90 ZP a nepřetržitý odpočinek v týdnu v rozsahu upraveném § 92 ZP. Nepřetržitý denní odpočinek podle § 90 ZP a nepřetržitý odpočinek v týdnu podle § 92 ZP musí být zaměstnanci také fakticky poskytován.
  9. Písemný rozvrh pracovní doby na celé vyrovnávací období podle bodu 6 tohoto vnitřního předpisu vyhotoví .................. (uvést kdo........... např. příslušný vedoucí organizačního útvaru po projednání s personálním nebo právním oddělením).
  10. Písemný rozvrh pracovní doby na celou dobu stanoveného vyrovnávacího období se vyhotoví zpravidla ......... (např. 1 nebo 2 měsíce před počátkem stanoveného období). Příslušný vedoucí organizačního útvaru projedná návrh s odborovou organizací (pokud u zaměstnavatele působí), případně jinými organizačními útvary.
  11. Zaměstnavatel je povinen s vypracovaným písemným rozvrhem týdenní pracovní doby seznámit zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena. Stejný postup seznámení se vztahuje i na případné změny písemného rozvrhu. Zaměstnanci, se kterými byla sjednána jiná doba seznámení, musí být seznámeni s rozvrhem v dohodnuté době. Za seznámení zaměstnanců s rozvrhem pracovní doby odpovídá................. např. příslušný vedoucí organizačního útvaru. Bude-li zaměstnavatel seznamovat zaměstnance s rozvrhem elektronicky, musí zaměstnanec elektronicky potvrdit, že byl s rozvrhem seznámen (může být zvolen jiný způsob seznámení a potvrzení zaměstnance, že s ním byl seznámen). Rozvrh pracovní doby je také uveřejněn .............(na nástěnce, na intranetu zaměstnavatele).
  12. Na změny rozvrhu pracovní doby se vztahují obdobná pravidla jako při jeho rozvrhování.
  13. Za dodržení zákonného postupu při rozvržení pracovní doby, včetně dodržování délky pracovní doby, poskytování povinných odpočinků ve směně a nepřetržitého denního a týdenního odpočinku odpovídá.................příslušný vedoucí zaměstnanec nebo právní oddělení).
  14. Vnitřní předpis je uložen k nahlédnutí v písemné formě (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na intranetu zaměstnavatele v sekci vnitřní předpisy.
  15. Tento předpis nabývá účinnosti dnem: ....................

...................................................

razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zástupce

Komentář:

Pracovní doba a doby odpočinku jsou upraveny § 78 až § 100 ZP. Původně se právní úprava vztahovala pouze na práci v pracovním poměru, v současné době se tato úprava použije i pro výkon práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Podle této úpravy se proto i u dohod postupuje jak při délce pracovní směny, přestávky v práci, při samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem podle § 87a ZP, tak i při evidenci pracovní doby podle § 96 ZP.

Vzor vnitřního předpisu uvádí, že se vztahuje pouze na rozvržení pracovní doby v pracovním poměru, není ale vyloučeno v případě potřeby úpravu vztáhnout i na rozvrhování pracovní doby (prakticky vzhledem k možnému rozsahu konané práce pravděpodobně pouze konané na základě dohody o pracovní činnosti) v právních vztazích vzniklých na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Pracovní doba se rozvrhuje rovnoměrně nebo nerovnoměrně. Volba způsobu rozvržení pracovní doby ovlivní další povinné podmínky vyplývající z použitého způsobu rozvržení pracovní doby. Mezi formu rozvržení pracovní doby patří i konto pracovní doby upravené v § 86 a 87 ZP. Dále je v § 85 ZP upraveno pružné rozvržení pracovní doby, které lze použít jak při rovnoměrném, tak i nerovnoměrném rozvržení pracovní doby. Pružná pracovní doba znamená, že si zaměstnanec sám volí začátek, popř. i konec pracovní doby v jednotlivých dnech v rámci časových úseků stanovených zaměstnavatelem, které jsou označovány jako volitelná pracovní doba.

Rozhodnout o tom, jakým způsobem bude pracovní doba rozvržena, přísluší výhradně zaměstnavateli. Jestliže u zaměstnavatele působí odborová organizace (viz § 286 ZP), je zaměstnavatel povinen opatření týkající se hromadné úpravy pracovní doby, práce přesčas, možnosti nařizovat práci ve dnech pracovního klidu a noční práci se zřetelem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci předem projednat s odborovou organizací.

Pro volbu mezi rovnoměrným či nerovnoměrným rozvržením pracovní doby zákoník práce nestanoví žádné doplňující podmínky a záleží proto výhradně na zaměstnavateli, jaká forma rozvržení pracovní doby bude optimální pro plnění jeho úkolů a pro zajišťování či poskytování služeb nebo zajištění výroby. Zaměstnavatel nemusí pro nerovnoměrné rozvržení pracovní doby splňovat žádné dodatečné podmínky a rozvrhnout pracovní dobu nerovnoměrně může pro všechny zaměstnance, anebo pouze pro některé vybrané organizační útvary, provozy nebo pro určité druhy prací či skupiny zaměstnanců. Je proto běžné, aby zaměstnavatel rozvrhoval pracovní dobu pro zaměstnance různě v závislosti na potřebě zajištění činnosti, kterou pro něj konkrétní zaměstnanci konají. Zaměstnavatel proto může mít pro různé skupiny

Nahrávám...
Nahrávám...