Výhody a rizika zaměstnaneckých akcií včetně chystané novely

2024.25.1

Výhody a rizika zaměstnaneckých akcií včetně chystané novely

Ing. Zuzana Rylová, Ph.D.

 NahoruZaměstnanecké akcie

Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen ZOK), a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a popřípadě na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací (§ 256 ZOK). Zaměstnanecké akcie jako zvláštní druh akcií nejsou v současnosti v českém právním řádu definovány, jako zvláštní druh akcií byly v obchodním zákoníku zakotveny do konce roku 2000. I po zrušení tohoto institutu  však obchodní zákoník zachoval pro zaměstnance možnost nabývat akcie za zvýhodněných podmínek.

Pod pojmem zaměstnanecké akcie je možné si představit různé právní instrumenty, které mají za cíl vytvořit přímou vazbu mezi hospodářským výsledkem obchodní společnosti a odměnou určitého zaměstnance. Jednou z možností je, že nárok na její vyplacení i určení její výše je podmíněné a odvislé od konkrétně definovaného parametru výkonnosti společnosti. Standardně bývá takový režim aplikován prostřednictvím příslušného vnitřního předpisu, který motivační systém definuje, a na který případně odkazují příslušná ujednání pracovní či kolektivní smlouvy. Druhou možností je vydání či vyčlenění určitého množství akcií, které má zaměstnanec za určitých okolností možnost nabýt.

Důležitým ustanovením pro realizaci konceptu zaměstnaneckých akcií je § 258 ZOK, který obsahuje možnost upravit ve stanovách společnosti, že zaměstnanci mohou nabývat akcie společnosti či společností tvořících se zaměstnavatelem podnikatelské seskupení, za zvýhodněných podmínek. Zvýhodněním se zpravidla rozumí případ, kdy emisní kurz, za který se akcie vydává, je nižší než zákonná výše emisního kurzu, anebo případ, kdy společnost převezme za akcionáře část závazku úhrady emisního kurzu. Zákon však možnosti zvýhodnění nijak nevymezuje, takže nelze vyloučit i případy jiné.

Právní úprava nechává zcela otevřené, jaký druh akcií bude za zvýhodněných podmínek zaměstnanci nabýván. Dle § 276 ZOK a násl. lze totiž vedle běžných kmenových akcií vydat či vyčlenit zvláštní druh akcií. Právě tato ustanovení otevírají cestu k tomu, aby společnost definovala zaměstnanecké akcie jako zvláštní druh, kdy dle svého uvážení určí škálu práv, která jsou s těmito akciemi spojena. Zaměstnanecké akcie, pokud jsou vytvořeny jako zvláštní druh akcií, proto nemají vždy shodný obsah a práva s nimi spojená se vzájemně mohou lišit právě na základě rozhodnutí té které společnosti. Se zaměstnaneckými akciemi jako zvláštním druhem akcií tak lze spojit různá zvláštní práva, zejména právo na rozdílný, pevný či podřízený podíl na zisku (nebo likvidačním zůstatku) společnosti nebo jim lze přiřadit rozdílnou váhu hlasů na valné hromadě, a to včetně eventuality úplného vyloučení hlasovacích práv. Takové omezení se může týkat typicky např. práva na jmenování členů orgánů společnosti, které tak může být držitelům zaměstnaneckých akcií odepřeno.

Pokud tak společnost rozhodne, může zaměstnancům za zvýhodněných podmínek vydat též standardní, tedy kmenové akcie, se kterými jsou spojena veškerá akcionářská práva. Takový systém představuje především posílení práv zaměstnanců, ze kterých se tak stávají plnohodnotní akcionáři. Takoví zaměstnanci pak disponují plným právem hlasovat na valné hromadě společnosti a mohou dále se svými akciemi, které se nijak neliší od jiných akcií společnosti, volně disponovat, tedy je i převést.

 NahoruStínové akcie (phantom shares)

Nejedná se o převod akcií jako cenných papírů, ale zavedení určitého bonusového programu v rámci společnosti, který je pevně navázán na hospodářské výsledky společnosti. Nárok na podíl ze zisku společnosti tak nevyplývá z práv akcionáře, ale buď z jednostranného příslibu zaměstnavatele v podobě vnitřního předpisu, nebo ze smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jedná se tak o nárok na výplatu mimořádné složky mzdy v režimu zákoníku práce, kdy je odměna zaměstnance příjmem ze závislé činnosti (podléhá nejen daním z příjmu, ale i odvodům na sociální a zdravotní pojištění).

Na stanovení podmínek vzniku takového nároku by měl být kladen zvláštní důraz, zejména na to, zda nárok na odměnu vzniká automaticky naplněním příslušných objektivních ekonomických kritérií, nebo je výplata vázána ještě na další subjektivní podmínky (např. souhlas nadřízeného). Právo na výplatu navázanou na hospodářský výsledek, může být vázáno na hospodářský výsledek zaměstnavatele, na výsledek třeba jen dílčího závodu nebo naopak celého holdingu apod. Nespornou výhodou systému stínových akcií je jejich snadná realizovatelnost, kdy není štěpena vlastnická struktura korporace a zavedení nevyžaduje složitější korporátní operace, zejména změnu společenské smlouvy.

S ohledem na jejich snadnou realizovatelnost mohou být stínové akciové plány nejvhodnějším nástrojem motivace zaměstnanců. Zaměstnanec získá jakési hypotetické akcie, jejichž kurs se vyvíjí podle společností stanovených pravidel, a pravidelně je mu vyplácen peněžní bonus odpovídající změně hodnoty těchto stínových akcií. Zatímco akcie jsou svázány pouze s jedinou hodnotou, a to kursem akcií na burze, stínové akcie mohou být přizpůsobeny strategii podniku či mohou sledovat například výkonnost jediné firemní divize. Hodnota stínových akcií se také může měnit podle výkonnosti firmy ve srovnání s průměrem v oboru, kde působí, může odrážet růst zisku, tržního podílu i řady dalších kritérií.

 NahoruZaměstnanecké opční programy

Zaměstnanecké akcie mohou být zaměstnancům nabízeny i prostřednictvím tzv. opčních programů. Tyto představují právo zaměstnance v budoucnu odkoupit podíl ve společnosti za předem stanovených podmínek, které obvykle specifikují cenu a minimální dobu, po kterou musí zaměstnanec pro společnost pracovat, aby mohl své opční právo uplatnit. Přijetím opce se zaměstnanec nezavazuje k povinnosti akcie koupit. Zaměstnanecké opce bývají zpravidla přiděleny zaměstnanci bezplatně a většinou nejsou samostatně obchodovatelné (tj. nejedná se o samostatně obchodovatelné cenné papíry).

Na rozdíl od přímého nabytí akcií jsou opční plány výrazně flexibilnější a zajímavější pro obě strany, jelikož jsou navázané na určitou minimální délku pracovního poměru ve společnosti, před okamžikem konverze nemají žádné materiální daňové dopady a lze je aplikovat i na podíly ve společnosti s ručením omezeným, kterých se jinak zaměstnanecké akcie v právním slova smyslu vůbec netýkají. V současnosti se u nás nejvíce využívá možnost nabýt akcie mateřské společnosti, což může být ovlivněno skutečností, že společnosti s ručením omezeným jsou nejrozšířenější korporací v České republice, a proto při uplatnění opčního programu nabízejí možnost nabýt akcie své mateřské společnosti. Nicméně i pro společnosti s ručením omezeným je možné nastavit opční programy dle jejich představ např. s využitím stínových opčních plánů.

V zaměstnaneckém opčním plánu bývá zpravidla dohodnuto i období, během kterého zaměstnanci musejí přidělené zaměstnanecké opce využít. Pokud by opce v dohodnutém období uplatněny nebyly, zaměstnanci by přišli o svá opční práva. Během tohoto období se zaměstnanci mohou rozhodnout, kdy pro ně bude nejvýhodnější opční práva využít, a mají tak do určité míry možnost spekulovat na očekávaný budoucí vývoj tržní ceny daných akcií.

Okamžikem udělení opce začíná běžet tzv. vázací období, po jehož uplynutí budou zaměstnanecké opce poprvé uplatnitelné a bude možné nakoupit akcie za předem stanovenou cenu. Zaměstnanci se tak stávají skutečným vlastníkem akcií včetně všech práv a povinností souvisejících s držbou akcií (např. právo na dividendu, právo na hlasování na valné hromadě atd.).

Během vázacího období zaměstnanci nemají žádná práva spojená s budoucí držbou akcií (např. právo na dividendu). Těmto "podmíněným" akcionářům může být absence nároku na dividendu v průběhu vázacího období zaměstnavatelem kompenzována vyplacením tzv. dividendového ekvivalentu. Jedná se o bonus, který většinou odpovídá výši dividendy, která by zaměstnanci byla vyplacena, pokud by byl již vlastníkem daných akcií. Jelikož zaměstnanec vlastníkem akcií není, nemá tento příjem charakter kapitálového příjmu z pohledu zákona o daních z příjmů, ale je považován za příjem ze závislé činnosti, a tak by měl být i zdaňován.

 NahoruDaň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

Příjmem ze závislé činnosti se podle § 6 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP) rozumí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda na ně vznikl právní nárok, či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec, nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny, připisovány k dobru, anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Příjmem ze závislé činnosti se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění (např. věc, službu nebo nabytí práva) nižší, než je cena určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou by zaměstnavatel účtoval jiným (třetím) osobám. Za příjem ze závislé činnosti je považován i příjem plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti, bez ohledu na to, zda plyne od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává (§ 6 odst. 1 písm. d) ZDP).

V návaznosti na výše uvedené je zřejmé, že poskytnutí akcií zaměstnanci bezúplatně nebo za zvýhodněnou cenu je u zaměstnance považováno za zdanitelný příjem plynoucí v souvislosti s výkonem jeho závislé činnosti. V případě bezúplatného poskytnutí práva opce, které není samostatně převoditelné ani obchodovatelné, se v okamžiku jeho poskytnutí nejedná o zdanitelný příjem podléhající dani z příjmů ze závislé činnosti. Opce jsou obvykle zaměstnancům poskytovány formou příslibu a lze je realizovat v budoucnu po splnění dalších podmínek. Není tedy jisté, že opce bude v budoucnu skutečně uplatněna, a že tak zaměstnanec získá v příštím období nějaký zdanitelný příjem. Zdanitelným příjmem je až skutečný majetkový prospěch, který vznikne v okamžiku uplatnění opčního práva.

Pro účely zdanění se poskytnutí akcií zaměstnancům bezúplatně nebo za zvýhodněnou cenu ocení podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, např. u akciových společností, jejichž akcie jsou kotovány na veřejně obchodovatelných trzích, se akcie ocení jejich aktuální tržní hodnotou na burze. Výše zdanitelného příjmu je tak rovna tržní hodnotě připsaných akcií platné v okamžiku připsání, případně snížené o částku úhrady, kterou zaměstnanec za akcie zaplatí.

Pokud zahraniční mateřská společnost, která v České republice nemá povinnosti plátce daně dle zákona o daních z příjmů, poskytne zaměstnancům české dceřiné společnosti akcie bezplatně nebo za zvýhodněnou cenu a současně náklady na poskytnuté akcie nepřefakturuje do české dceřiné společnosti, pak povinnost zdanit majetkový prospěch přechází na zaměstnance, a to formou daňového přiznání. Jedná se o plnění, které souvisí s výkonem závislé činnosti na území České republiky.