6.6
Vyměřovací základ ve zdravotním pojištění
Ing. Antonín Daněk
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.
NahoruZúčtované příjmy
Zúčtovaným příjmem se pro účely stanovení vyměřovacího základu rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru, anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
NahoruVýjimky dané ze zákona
Vyměřovací základ zaměstnance se dle § 3 odst. 2 ZPVZP snižuje o:
- náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,
- odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů (např. zákoník práce) a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,
- věrnostní přídavek horníků,
- plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
- jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
Odstupné
Zákoník práce hovoří v ustanovení § 67 odst. 1 ZP o tom, že dochází-li k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně jednonásobku až trojnásobku průměrného výdělku. Protože se připouští odstupné i ve vyšším počtu násobků průměrného výdělku, nezahrnuje se zúčtovaná částka odstupného do vyměřovacího základu. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrne ani odstupné vyplacené podle § 52 písm. d) ZP. Naproti tomu, pokud je zaměstnanci zúčtováno v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru plnění podle § 52 písm. e) ZP, nejedná se o odstupné, na které vznikl nárok podle zákoníku práce, a z takového plnění se pojistné na zdravotní pojištění odvádí.
NahoruPříjmy po skončení zaměstnání
Výše uvedeným způsobem se stanoví i vyměřovací základ zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání. Podle § 3 odst. 3 ZPVZP platí, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně. To znamená, že z příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání se pojistné buď odvede (jedná-li se o příjmy podle § 3 odst. 1), nebo neodvede (pokud se jedná o příjmy podle § 3 odst. 2).
U dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila. Tento postup se dle uvedeného příkladu použije v případě, kdy dohoda výší dosaženého příjmu účast na zdravotním pojištění nezaložila.
Příklad:
Osoba bude vykonávat dohodu o provedení práce v lednu a v únoru. V obou měsících dosáhne příjmu 9 000 Kč, tzn., nebude na základě výkonu této činnosti považována za zaměstnance. V květnu bude dodatečně vyplacena odměna 1 500 Kč, zúčtovaná do dubna.
O částku odměny se zvýší zúčtovaný příjem 9 000 Kč vyplacený za únor. Úhrn příjmů z titulu odměny a z dohody o provedení práce za únor bude vyšší než 10 000 Kč, čímž bude splněna výše příjmu podmiňující vznik zaměstnání a v únoru se stane osoba zaměstnancem s povinností zaměstnavatele odvést pojistné.
…