dnes je 23.11.2024

Input:

Výpočet výše pojistného na zdravotní pojištění

25.1.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 4 minuty

6.4
Výpočet výše pojistného na zdravotní pojištění

Ing. Antonín Daněk

Výše pojistného

Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Rozhodným obdobím je pro zaměstnavatele kalendářní měsíc (u OSVČ je rozhodným obdobím kalendářní rok). Výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru.

Při výpočtu výše pojistného vychází zaměstnavatel ze zúčtované hrubé mzdy zaměstnance včetně započtení případných dalších složek příjmu podle § 3 odst. 1 ZPVZP. Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, kdy tímto rozhodným obdobím je u zaměstnance kalendářní měsíc. Takto vypočtená výše pojistného představuje částku, kterou zaměstnavatel za zaměstnance odvádí té zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn v měsíci, do kterého je příjem zúčtován. To znamená, že zdravotní pojišťovně musí být poukázáno pojistné ve výši 13,5 % z úhrnu příjmů zaměstnance, započitatelných v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru. Jakýkoli jiný výpočet není přesně v duchu zákona.

Z hlediska podílu zaměstnance a zaměstnavatele na celkové úhradě pojistného je standardní variantou situace, kdy zaměstnavatel:

  • jednu třetinu z celkové částky pojistného (sraženou zaměstnanci) zaokrouhlí na celou korunu směrem nahoru a

  • sám ze svých prostředků pak zaplatí rozdíl mezi takto vypočtenou jednou třetinou a celkovou výší pojistného, placeného za příslušný kalendářní měsíc za zaměstnance.

Příklad:

Hrubý příjem zaměstnance – vyměřovací základ pro výpočet pojistného = 22 880 Kč.

  • Zaměstnavatel po zaokrouhlení odvede pojistné 0,135 x 22 880 = 3 089 Kč.

  • Zaměstnanci strhne z platu 3 089 : 3 = 1 030 Kč (zaokrouhleno nahoru).

  • Zaměstnavatel uhradí ze svých prostředků rozdíl 3 089 – 1 030 = 2 059 Kč.

V následujícím příkladu již není nutno zaokrouhlovat část pojistného, hrazenou zaměstnancem.

Příklad:

Hrubý příjem zaměstnance – vyměřovací základ pro výpočet pojistného = 25 400 Kč.

  • Zaměstnavatel po zaokrouhlení odvede pojistné 0,135 x 25 400 = 3 429 Kč.

  • Zaměstnanci strhne z platu 3 429 : 3 = 1 143 Kč.

  • Zaměstnavatel uhradí ze svých prostředků 3 429 – 1 143 = 2 286 Kč.

Jednou z nesprávných (resp. ne zcela přesných) variant výpočtu výše pojistného je situace, kdy zaměstnavatel:

  • vypočte pojistné ve výši 4,5 % z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku zaokrouhlí nahoru a současně

  • vypočte pojistné ve výši 9 % z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku taktéž zaokrouhlí nahoru.

Tímto postupem dochází (resp. může dojít) ke "korunovým“ rozdílům, v konečné fázi v neprospěch zaměstnavatele odvádějícího v určitých případech zdravotní pojišťovně nepatrně vyšší částku pojistného, než jak je stanoveno zákonem.

Z hlediska členění celkové platby pojistného na částku sraženou zaměstnanci a částku placenou zaměstnavatelem je zapotřebí vycházet z ustanovení § 9 odst. 2 ZVZP, kdy pojistné hradí z jedné třetiny zaměstnanec a ze dvou třetin zaměstnavatel. Zaokrouhlování těchto částek není zákonem stanoveno, proto:

  • se nezaokrouhlují částky pojistného ve výši 4,5 % a 9 %,

  • zaměstnavatel zásadně vychází z jedné třetiny, resp. ze dvou třetin celkové částky pojistného.

Výše uvedený postup lze však použít pouze

Nahrávám...
Nahrávám...