Ing. Jaroslav Trávníček, Ing. Ivana Pilařová
Povinnost vyhotovit výroční zprávu způsobem a v rozsahu stanoveném § 21 ZoÚ se vztahuje na účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem podle § 20 odst. 1 písm. a) až d) ZoÚ (viz Audit).
Je velmi důležité, aby účetní jednotky správně stanovily svoji kategorii účetní jednotky (§ 1b ZoÚ), případně reagovaly na změnu kategorie, a teprve poté se zabývaly povinností auditu účetní závěrky. Skutečnost je taková, že pouze malé účetní jednotky zkoumají trojici kritérií svého hospodaření za účetní období, jehož audit posuzujeme a účetního období předcházejícího (limity jsou uvedeny v § 20 odst. 1 písm. c) ZoÚ). Ostatní kategorie účetních jednotek takové zkoumání nepodstupují, neboť povinnost auditu se přímo odvozuje z jejich kategorie:
Mikro účetní jednotka povinnému auditu nepodléhá, a to zcela bez ohledu na aktuální výsledky hospodaření. Jedinou výjimkou, která přichází v úvahu, je vznik povinnosti auditu podle jiného zákona, než je zákon o účetnictví. V podnikatelském prostředí však dosud žádný takový zákon neexistuje.
Velká a střední účetní jednotka povinnému auditu podléhá, a to opět zcela bez ohledu na aktuální výsledky hospodaření.
V případech stanovených v § 20 odst. 2 ZoÚ nepodléhá účetní závěrka povinnému ověření auditorem a tudíž ani nesestavuje výroční zprávu. Jedná se o účetní závěrku:
- sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,
- sestavenou ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,
- pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.
Kromě těchto výjimek z povinného auditu existují ještě další výjimky, kdy nejsou účetní jednotky povinny sestavit výroční zprávu.
NahoruDalší výjimky z povinnosti sestavit výroční zprávu
Pouze účetní jednotky, jimž povinnost ověření účetní závěrky auditorem stanovují zvláštní právní předpisy, nemají povinnost vyhotovovat výroční zprávu podle zákona o účetnictví a výroční zprávu sestavují pouze tehdy, pokud jim tuto povinnost ukládá zvláštní právní předpis.
Organizační složky státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace nejsou povinny sestavovat výroční zprávu ani podle zákona o účetnictví, ani na základě zvláštních právních předpisů.
NahoruCíl výroční zprávy
Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat příjemce výroční zprávy o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky.
NahoruObsah výroční zprávy – následné události
Obsahovou náplň výroční zprávy upravuje ustanovení § 21 odst. 2 ZoÚ. Zákon o účetnictví ukládá účetním jednotkám, na které se vztahuje povinnost vyhotovení výroční zprávy podle § 21 ZoÚ, minimální povinnou obsahovou náplň výroční zprávy. Výroční zpráva tak musí obsahovat nejméně následující finanční a nefinanční informace:
NahoruBod první
Účetní jednotka je povinna prostřednictvím výroční zprávy podat příjemci informaci o všech významných skutečnostech, které nastaly po rozvahovém dni. Jedná se o takové informace, které nejsou zachyceny v účetních knihách ani v příloze v účetní závěrce za účetní období, za něž se sestavuje výroční zpráva. Mezi takové situace, které do výroční zprávy nepatří, řadíme následné události, které nastaly v dalším účetním období mezi rozvahovým dnem a mezi dnem sestavení účetní závěrky. Je tomu tak proto, že tyto skutečnosti jsou povinnou součástí přílohy v účetní závěrce, která je jako součást účetní závěrky součástí výroční zprávy. Do výroční zprávy naopak patří následné události, které nastaly od sestavení účetní závěrky do data sestavení výroční zprávy. Vzhledem k tomu, že tyto události budou v účetních knihách zachyceny až v tom účetním období, kdy skutečně nastaly, ale účetní jednotka již o těchto skutečnostech k datu vyhotovení výroční zprávy věděla, musí je podat příjemci prostřednictvím výroční zprávy.
V uplynulých obdobích se často jednalo například o významné škodní události, změny v hodnotě majetku, o významné majetkové transakce či změny vlastníků účetní jednotky realizované po datu sestavení účetní závěrky do data sestavení výroční zprávy.
Aktuálně se následné události odehrávají zejména v rovině zvýšení cen vstupů či komplikací vztahujících se k válce na Ukrajině (nedostupnost zdrojů, ztráta obchodních partnerů apod.). Této oblasti a jejímu dopadu do hospodaření účetní jednotky a do zásady going concern se věnuje velmi podrobně příloha v účetní závěrce. Výroční zpráva by pak reagovala pouze na změny, které v této souvislosti nastaly až po sestavení účetní závěrky. Vzhledem k tomu, že události se mohou vyvíjet překotně, nelze vyloučit i popis velmi zásadních skutečností, které modifikují hospodaření a mnohdy i samotnou existenci účetní jednotky.
NahoruDalší body povinného obsahu výroční zprávy
Výroční zpráva povinně obsahuje také tyto informace:
-
o předpokládaném budoucím vývoji činnosti účetní jednotky, kdy je povinností účetní jednotky podat příjemci alespoň stručný nástin předpokládaného budoucího vývoje činnosti účetní jednotky podle základních aktivit. Je třeba předeslat, že délka "budoucího období" není přímo definována, předpokládá se však, že se jedná minimálně o jedno následující účetní období,
-
o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje, kde účetní jednotka uvede své aktivity a cíle, kterých dosáhla v oblasti výzkumu a vývoje včetně naznačení základních směrů v této oblasti,
-
o nabytí vlastních akcií a vlastních obchodních podílů,
-
o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích, kde účetní jednotka provede stručný výčet aktivit a pozitiv, kterých dosáhla v oblasti ochrany životního prostředí a v oblasti pracovněprávních vztahů (personální oblast) na úseku lidských zdrojů,
-
o tom, zda účetní jednotka má organizační složku podniku v zahraničí; v tomto bodě provede účetní jednotka základní identifikaci v případě, kdy má účetní jednotka zřízenou organizační složku či jinou část obchodního závodu v zahraničí.
Velmi důležitou částí výroční zprávy jsou i "přikládané části", které tvoří součástí výroční zprávy, ale existují také samostatně. Jedná se o:
-
informace požadované podle zvláštních právních předpisů. Ve většině účetních jednotek, které výroční zprávu sestavují, přichází v úvahu Zpráva o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou sestavená podle § 82 a násl. ZOK,
-
účetní závěrku za příslušné účetní období včetně případné konsolidované závěrky,
-
zprávu auditora za příslušné účetní období včetně zprávy o auditu konsolidované účetní…
