dnes je 27.12.2024

Input:

Z AKTUÁLNÍCH SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ - Rozdíl mezi přestávkou a přiměřenou dobou na jídlo a oddech

10.5.2007, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 3 minuty
Soud: Nejvyšší soud Spisová značka: 21 Cdo 42/2006 Datum rozhodnutí: 3. 1. 2007 
Právní problematika: rozdíl mezi přestávkou v práci na jídlo a oddech a přiměřenou dobou na oddech a jídlo, vztah těchto dob k pracovní době a době odpočinku 
Ustanovení právních předpisů: § 88 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 

Právní věta:

Přestávku v práci na jídlo a oddech a přiměřenou dobu na oddech a jídlo nelze navzájem ztotožňovat. Jestliže zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci bez přerušení provozu nebo práce přiměřenou dobu na oddech a jídlo, jde o pracovní dobu, za kterou zaměstnanci náleží mzda.

Komentář:

Stejně jako zákoník práce účinný do 31. 12. 2006 i stávající zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách (mladistvému zaměstnanci po 4,5 hodinách) nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo. To neplatí v případě mladistvého zaměstnance, jemuž musí poskytnout zaměstnavatel vždy přestávku v práci a nikoliv jen přiměřenou dobu na oddech a jídlo.

Nový zákoník práce se v právní úpravě přestávek v práci liší od toho zrušeného především ve dvou věcech:

  1. výslovně umožňuje přestávku v práci na jídlo a oddech rozdělit do několika částí, přičemž každá tato část musí trvat nejméně 15 minut,

  2. za účelem předcházení sporům stanoví, že přiměřená doba na oddech a jídlo se započítává do pracovní doby.

Právě druhá uvedená změna má velký význam. Jasně odlišuje přiměřenou dobu na oddech a jídlo od přestávky v práci na jídlo a oddech i co do vztahu k pracovní době. Přestávky v práci na jídlo a oddech se totiž do pracovní doby nezapočítávají a neposkytuje se za ně tedy mzda (plat).

V uvedeném soudním sporu se dovolací soud ještě podle zrušené právní úpravy zabýval případem zaměstnance, který byl u zaměstnavatele pracovně zařazen jako „obsluha spalovny s povinnou topičskou zkouškou“. Ačkoliv tato práce vyžadovala nepřetržitou pracovní

Nahrávám...
Nahrávám...