Žádost zaměstnavatele o úhradu škody

 NahoruŽádost zaměstnavatele o úhradu škody

Doporučeně

....................................... (uvést jméno a příjmení, adresu zaměstnance)

 NahoruNáhrada škody

Dne ............ na základě pracovní smlouvy ze dne ....,, podle které vykonáváte práci na pracovním místě ................., jste uzavřel dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen “dohoda o odpovědnosti“), na základě které Vám byly svěřeny hodnoty k vyúčtování, jejichž inventurní soupis je uveden v příloze této dohody o odpovědnosti uzavřené dne .......

Inventarizací hodnot svěřených Vám k vyúčtování, která byla provedena ke dni skončení Vašeho pracovního poměru dne........ a které jste byl osobně přítomen, byl zjištěn schodek na těchto hodnotách, který byl vyčíslen částkou .......Kč.

Přes výzvu zaměstnavatele jste se nedostavil na projednání výše škody a její náhrady, a proto byla výše náhrady škody požadovaná zaměstnavatelem, vyčíslená částkou ................ Kč, tj. částkou přesahují 1 000 Kč.

Žádám Vás, aby jste schodek vyčíslený částkou ........ Kč uhradil/a na účet zaměstnavatele č.ú. ...... a to nejpozději ke dni ..... Marným uplynutím této lhůty budeme nuceni se domáhat shora uvedené výše náhrady škody soudní cestou.

V ................... dne ..............................

..................................................................

razítko zaměstnavatele

a podpis zaměstnance oprávněného jednat

za zaměstnavatele

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

• § 252 ZP

• § 254 ZP

• § 259 ZP

Komentář:

Podmínkou vzniku odpovědnosti zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, je skutečnost, že zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem tzv. dohodu o odpovědnosti. Tato dohoda musí mít písemnou formu. S účinností od 1. ledna 2014 však nedodržení písemné formy neznamená její absolutní neplatnost, ale podle občanského zákoníku způsobuje pouze neplatnost relativní. Znamená to tedy, že není-li dohoda o odpovědnosti uzavřena písemně, pak při zjištění schodku, pokud zaměstnanec namítne její neplatnost, neodpovídá za vzniklý schodek v plné výši, ale pouze na základě obecné odpovědnosti, kdy jeho zavinění musí prokázat zaměstnavatel. Pokud zaměstnavatel zavinění zaměstnance prokáže, výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterou způsobil škodu. Toto omezení neplatí, prokáže-li zaměstnavatel, že škodu zaměstnanec způsobil úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

Ve smyslu § 252 odst. 2 ZP ji lze uzavřít pouze se zaměstnancem, který v den jejího uzavření dosáhl věku 18 let. Dohoda o odpovědnosti je vždy osobní závazek, takže není možné, aby ji za zaměstnance uzavřel někdo jiný, např. rodiče mladistvého zaměstnance. Byla-li svéprávnost zaměstnance omezena, nesmí za něj zástupce dohodu o odpovědnosti uzavřít.

U odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat se vychází z předpokladu zavinění zaměstnance, což znamená, že ke zproštění odpovědnosti zcela nebo zčásti může dojít jen tehdy, jestliže zaměstnanec, který za schodek odpovídá, prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Důvodem zproštění tedy může například být situace, kdy zaměstnavatel nevytvořil zaměstnanci takové pracovní podmínky, které umožňují řádné hospodaření se svěřenými hodnotami. Zaměstnanec by měl v tomto případě zaměstnavatele na pracovní podmínky, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami písemně upozornit. Neodstraní-li zaměstnavatel totiž závady v pracovních podmínkách do 15 kalendářních dnů od obdržení písemného upozornění, má zaměstnanec právo od dohody o odpovědnosti odstoupit. V případě, že zaměstnanec závady v pracovních podmínkách zaměstnavateli neoznámí anebo nedojde z jeho strany k odstoupení od dohody o odpovědnosti, pak si musí být vědom toho, že za případný vzniklý schodek bude odpovídat v plné výši, i když ho sám zcela nebo zčásti ve skutečnosti nezavinil, pokud neprokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

Dohodu o odpovědnosti lze uzavřít pouze v případě, že na základě této dohody převezme zaměstnanec odpovědnost za svěřené hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které je povinen vyúčtovat. Předmětné hodnoty musí být v dohodě o odpovědnosti, nebo například v její příloze, prokazatelně identifikovány, např. inventarizačním číslem, počtem kusů, podrobným popisem, přesnou částkou, váhou apod. tak, aby bylo možné při provádění inventarizace stav předmětných hodnot určit.

Převzal-li zaměstnanec odpovědnost za uvedené hodnoty, odpovídá ve smyslu § 259 ZP za vzniklý schodek v plné výši. To znamená, že zde neplatí omezení výše náhrady škody čtyřapůlnásobkem průměrného měsíčního výdělku.

S hotovostí, ceninami, zbožím, zásobami materiálu nebo jinými hodnotami, musí mít zaměstnanec možnost nakládat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Jsou to například peníze inkasované v hotovosti za zboží, kolky, ceniny, zboží ve skladu, návratné obaly, přepravky apod. Předmětem dohody o odpovědnosti však nemohou být věci, které nejsou určeny k oběhu nebo obratu nebo se kterými nemá zaměstnanec možnost sám nakládat. Chybně proto někteří zaměstnavatelé svěřují…