Dolní komora Parlamentu přehlasovala dne 6. listopadu
2011 senátní veto. Nic tedy nebrání tomu, aby byl návrh novely
zákoníku práce postoupen prezidentovi k
podpisu a poté vyhlášen ve Sbírce zákonů. Jeho účinnost nastane, v případě
prezidentova podpisu, dnem 1. 1. 2012.
Novela zpřesňuje definici pojmu zaměstnanec
pracující v noci, a to tak, že se za něj považuje zaměstnanec, který
odpracuje během noční doby (tj. mezi 22. a 6. hodinou) nejméně 3 hodiny ze své
pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou
týdně v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích (viz přímý odkaz na
§ 94 odst. 1).
Mezi pojmy uvedené v
§ 78 odst. 1 se nově zařazují
definice:
rovnoměrného rozvržení pracovní doby, jímž je rozvržení,
při kterém zaměstnavatel rozvrhuje na jednotlivé týdny stanovenou týdenní
pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu (tzn., na každý týden se
rozvrhuje stejný počet pracovních hodin) - viz
§ 78 odst. 1 nové
písm. l),
nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, jímž je
rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny
stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu s tím, že
průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní
dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě
jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů
po sobě jdoucích - viz
§ 78 odst. 1 nové
písm. m).
V obou případech rozvržení pracovní doby platí, že
délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin (viz
§ 83). Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný
rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou
zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před
začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se
zaměstnancem na jiné době seznámení (viz
§ 84).
V
§ 80 se zpřesňují podmínky pro kratší
pracovní dobu tak, že kratší pracovní doba pod rozsah uvedený v
§ 79 může být sjednána pouze mezi
zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnanci při ní přísluší mzda nebo plat,
které odpovídají sjednané kratší pracovní době.
V dosavadní právní úpravě pružného rozvržení
pracovní doby (§ 85) dochází k podstatné změně v tom
směru, že zaměstnavatel bude moci určit i delší než dosavadní nejvýše
čtyřtýdenní vyrovnávací období, nejdéle však v období uvedeném v
§ 78 odst. 1 nové
písm. m).
Povinnosti zaměstnavatele podle
§ 96 odst. 1 se zpřesňují tak, že
zaměstnavatel bude povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s
vyznačením začátku a konce:
odpracované směny, práce přesčas, další dohodnuté práce přesčas,
noční práce a doby v době pracovní pohotovosti,
pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel.
Konto pracovní doby jako způsob rozvržení pracovní
doby (nemusí se tedy jednat jen o jiný způsob nerovnoměrného rozvržení
pracovní doby) smí u zaměstnavatele zavést jen kolektivní smlouva nebo vnitřní
předpis, avšak v tomto druhém případě jen, jestliže u zaměstnavatele nepůsobí
odborová organizace (v
§ 86 změna
odst. 1). Zaměstnavatel již také
nebude povinen vykazovat každý týden rozdíl mezi stanovenou týdenní
pracovní dobou a odpracovanou pracovní dobou (v
§ 87 odst. 3 zrušen).
Na základě dohody sociálních partnerů byl formou
pozměňovacího návrhu do novely zákoníku práce dodatečně promítnut tzv.
zvláštní postup v kontu pracovní doby (viz
§ 86 nový
odst. 4), v němž pouze tehdy,
bude-li to sjednáno v kolektivní smlouvě (nikoli tedy stanoveno vnitřním
předpisem), může být práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby ve
vyrovnávacím období sjednaném v kolektivní smlouvě, které nepřesáhne nejvýše
52 týdnů po sobě jdoucích, v rozsahu nejvýše 120 hodin započtena do
pracovní doby jen v bezprostředně následujícím vyrovnávacím období. Umožňuje se
tedy, aby zaměstnavatel převedl zaměstnancem odpracované hodiny přesčas až do
výše 120 hodin do bezprostředně následujícího vyrovnávacího období. Při
uplatnění tohoto zvláštního postupu
přísluší zaměstnanci zvýhodněné odstupné (nová úprava v
§ 67 - viz č. Zpravodaje 23/2011 bod
Odstupné),
ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit
jen výkon prací uvedených v
§ 91 odst. 3 a 4 nejvýše dvakrát
v průběhu období 4 týdnů po sobě jdoucích (§ 91 nový
odst. 5),
přísluší zaměstnanci za jednotlivé kalendářní měsíce mzda ve
stálé měsíční výši, která nesmí být nižší než 85 % jeho průměrného výdělku
(§ 120 nový
odst. 2),
též při cestě mimo pravidelné pracoviště, jestliže mu tím vzniknou
cestovní výdaje.
NahoruZaměstnanci odměňovaní mzdou
Dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno za práci
přesčas nepřísluší, je-li mzda sjednána (§ 113) již s přihlédnutím k případné práci přesčas.
Takto lze mzdu sjednat, jen je-li současně výslovně dohodnut rozsah práce
přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Podle novely ZP bude platit,
že mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat nejvýše v
rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích
zaměstnanců v mezích celkového rozsahu práce přesčas (§ 93
odst. 4). Dosavadní právní úprava umožňuje sjednat mzdu s
přihlédnutím k případné práci přesčas pouze s vedoucími zaměstnanci.
NahoruZaměstnanci odměňovaní platem
Nově se stanoví, že zaměstnanci, kterému přísluší
příplatek za vedení podle
§ 124, je plat stanoven vždy již s přihlédnutím k
případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To však
neplatí o práci v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní
pohotovosti. V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem
nebo vedoucím organizační složky, je vždy přihlédnuto k veškeré práci
přesčas.
Dosavadní právní úprava umožňovala sjednat jinou
minimální výši a způsob určení příplatků za noční práci a za práci v sobotu a v
neděli (tedy odchylně od stanovené jejich minimální výše v
§ 116 a v
§ 118 odst. 1) výlučně
jen v kolektivní smlouvě. Tato exkluzivita kolektivní smlouvy se v uvedených
případech zrušuje a nahrazuje se možností jinou minimální výši a způsob určení
těchto příplatků od úpravy v právním předpisu sjednat obecně (tj. nejen
kolektivní, ale též individuální smlouvou mezi zaměstnavatelem a
zaměstnancem).
Zaměstnanci, u něhož se uplatní zvláštní postup v
kontu pracovní doby podle
§ 86 odst. 4 přísluší za jednotlivé
kalendářní měsíce mzda ve stálé měsíční výši, která nesmí být nižší než 85
% jeho průměrného výdělku.
Do
§ 122 nově vloženého odstavce 2 se přenáší
dosavadní úprava smluvního platu provedená od 1. 1. 2011 na základě
zákonného zmocnění toliko prováděcím právním předpisem. Dosavadní pravidla jsou
zachována, tj., se zaměstnancem zařazeným do 13. a vyšší platové třídy může
zaměstnavatel sjednat plat pevnou měsíční částkou, ve které budou zohledněna
všechna hlediska, podle nichž jsou stanoveny jednotlivé složky platu podle ZP,
na které by jinak zaměstnanci vzniklo právo nebo které by mu mohl zaměstnavatel
poskytnout. Vedle smluvního platu zaměstnanci nepřísluší žádné složky platu.
Poskytování odměny a cílové odměny (§
134 a
134a) není dotčeno. Smlouva o
smluvním platu musí být uzavřena písemně a z hlediska obsahu smlouvy se použije
§ 136 přiměřeně.
Jako nový institut v oblasti odměňování platem se
upravuje cílová odměna (§
134a) za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, jehož
příprava, postupné zajišťování a konečná realizace budou z hlediska působnosti
zaměstnavatele zvlášť významné. Výši odměny oznámí zaměstnavatel společně s
hodnotitelnými nebo měřitelnými ukazateli před započetím plnění úkolu.
Zaměstnavatel se složitými provozními podmínkami pro
výplatu mzdy nebo platu, pokud by byla výplata obtížná nebo
neproveditelná, může zaměstnanci zaslat mzdu nebo plat na své náklady a
nebezpečí, a to tak, aby je měl zaměstnanec k dispozici nejpozději v termínu
určeném pro jejich výplatu.
Zatímco podle dosavadní úpravy bylo možno mzdu nebo
plat poukázat zaměstnavatelem zaměstnanci na jím určený jeden účet jen na jeho
žádost, bude tak možno podle novely učinit jen na základě dohody se
zaměstnancem.
Mezi příjmy zaměstnance, z nichž lze provádět srážky z
příjmu, se nově doplňují i odměny při významných životních nebo
pracovních jubileích nebo za poskytnutí osobní pomoci při mimořádných
událostech, při nichž je ohrožen život, zdraví nebo majetek (§
224 odst. 2).
Jak již bylo uvedeno v minulém čísle Zpravodaje,
rozšiřuje se…