Zamezení dvojího zdanění - smlouva s Kolumbií
Ing. Pavel Kyselák
Množinu smluv o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu, které má Česká republika dosud uzavřené, doplnila nová smlouva s Kolumbií. Sjednáním této dvoustranné mezinárodní dohody se státem z karibské oblasti Jižní Ameriky se tak zároveň snížil počet států světa, se kterými v rámci daňových vztahů v uvedeném oboru má Česká republika tzv. bezesmluvní vztah.
Citovaná smlouva mezi Českou republikou a Kolumbijskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (dále jen "smlouva s Kolumbií") byla publikována ve Sbírce předpisů České republiky – Mezinárodní smlouvy v částce 24/2015 pod číslem 39/2015 Sb. m. s. a vstoupila v platnost dne 6. května 2015. Tato smlouva se začíná v ČR podle článku 27 – Vstup v platnost prakticky provádět následovně:
- pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu 2016 nebo později;
- pokud jde o daně nevybírané srážkou u zdroje, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna 2016 nebo později.
Do konce roku 2015 platil tedy mezi Českou republikou a Kolumbií z hlediska zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu tzv. bezesmluvní vztah.
K vybraným druhům příjmů či částem nové smlouvy si uvedeme několik následujících poznámek:
NahoruStálá provozovna
Termín "stálá provozovna" pro účely daně z příjmů a zejména smlouvy samotné dle prvního odstavce článku 5 – Stálá provozovna je definován jako trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku.
Staveniště a služby
Nová smlouva s Kolumbií v článku 5 – Stálá provozovna uvádí ve třetím odstavci problematiku stálých provozoven spojených s časovým testem. Je zde definována tzv. "staveništní" stálá provozovna s šestiměsíčním časovým testem s tím, že se tento časový test vztahuje na staveniště, stavební, montážní nebo instalační projekt nebo na místě vykonávané projektovací a dozorčí činnosti s tím spojené.
Ostatní služby
Pod písmenem b) třetího odstavce článku 5 – Stálá provozovna nové smlouvy s Kolumbií, uplatnila Česká republika svoji výhradu k článku 5 ke vzorové smlouvě OECD o zamezení dvojího zdanění, dle které si Česká republika vyhrazuje právo uplatňovat zdaňování příjmů z poskytování služeb během delších časových období. V nové smlouvě je uplatněný "náš klasický" šestiměsíční časový test v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období u tzv. "službových" stálých provozoven.
Zajištění daně
Na rozdíl od daňových rezidentů členských států EU a daňových rezidentů států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, se v případě příjmů daňových rezidentů Kolumbie ze zdrojů na území ČR (např. příjem stálé provozovny umístěné na území ČR) uplatňuje event. povinnost zajištění daně podle ustanovení § 38e ZDP, a to u zdanitelných příjmů (dle tuzemského zákona i dle citované smlouvy), z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
NahoruSdružené podniky
Článek 9 – Sdružené podniky dává právo smluvnímu státu na úpravu daňového základu u jeho poplatníka, který v rámci obchodního případu se spřízněným partnerem z druhého smluvního státu zahrnul do daňového základu částku, která neodpovídá obvyklé tržní ceně. Finanční úřad tak může doměřit zvýšenou daňovou povinnost a dále aplikovat ustanovení § 22 odst. 1 písmeno g) bod 3. ZDP, které se ve vztahu k daňovým rezidentům Kolumbie uplatňuje bez výjimky.
Tento článek dále navazuje zejména na ustanovení sedmého odstavce článku 11 – Úroky a šestého odstavce článku 12 – Licenční poplatky.
Obdobně jako smlouva mezi ČR a Slovenskem obsahuje smlouva s Kolumbií v článku 9 – Sdružené podniky ještě druhý odstavec. Dle tohoto ustanovení upraví druhý smluvní stát následně po provedené "cenové" úpravě v prvním smluvním státě u "své společnosti" přiměřeně částku daně zjištěnou na základě původně fakturované částky vůči spřízněné společnosti v prvním smluvním státě, s výjimkou případu podvodu, hrubé nedbalosti nebo vědomého zanedbání. Jde tak o opatření k vyloučení ekonomického dvojího zdanění. Druhý stát přihlédne k ostatním ustanovením smlouvy a v případě nutnosti se příslušné úřady smluvních států vzájemně poradí.
NahoruPříjmy z dividend
Právo na zdanění příjmů z podílů na zisku ve státě zdroje uvádí druhý odstavec článku 10 – Dividendy s tím, že tyto dividendy mohou být ve státě zdroje zdaněny maximálně do výše 5 % hrubé částky dividend, jestliže skutečným vlastníkem je společnost (jiná než osobní společnost), která přímo drží alespoň 25 % kapitálu společnosti, která dividendy vyplácí. Maximální sazba ve státě zdroje ve výši 15 % se uplatňuje v ostatních případech, což se týká zejména fyzických osob.
Kromě podmínek, že příjemce těchto dividend je jejich skutečným vlastníkem a rovněž daňovým rezidentem druhého smluvního státu, zároveň musí být pro aplikaci uvedené hraniční sazby splněna i další podmínka, že takto vyplacené dividendy nesouvisejí s event. stálou provozovnou umístěnou na území prvního smluvního státu, což navazuje na ustanovení pátého odstavce citovaného článku 10.
Specifické ustanovení obsahuje třetí odstavec článku 10 – Dividendy, dle kterého v případě dividend, které vyplácí společnost, která je daňovým rezidentem Kolumbie, ze zisků, které nejsou podle tamního zákona v Kolumbii zdaněny, mohou být tyto dividendy rovněž zdaněny v Kolumbii. A to bez ohledu na ustanovení druhého odstavce s tím, že v případě že skutečný vlastník těchto dividend je daňový rezident ČR, potom daň uložená dle daňových předpisů Kolumbie nepřesáhne 25 % hrubé částky dividend.
Osvobození
V případě, že tuzemská právnická osoba (daňový rezident ČR) obdrží podíly na zisku od obchodní korporace, která je daňovým rezidentem Kolumbie, může v České republice uplatnit daňové osvobození u těchto příjmů dle ustanovení devátého odstavce § 19 tuzemského zákona o daních z příjmů za předpokladu splnění všech podmínek uvedených v tomto ustanovení. V kladném případě se potom takto osvobozené příjmy nezahrnují do samostatného základu daně dle ustanovení § 20b ZDP. Na druhé straně však event. daň zaplacenou v Kolumbii si tento daňový rezident ČR nemůže uplatnit ve svém daňovém přiznání v ČR jako daňově uznatelný náklad, a to vzhledem k ustanovení § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP, neboť není splněna podmínka, že tento příjem byl zahrnut do základu daně, případně do samostatného základu daně.
NahoruPříjmy z úroků
Rovněž tak obecně mohou být i úroky zdaněny ve státě zdroje do výše 10 % jejich hrubé částky s tím, že jejich skutečný vlastník je daňovým rezidentem druhého smluvního státu a zároveň tyto úroky nesouvisejí s event. stálou provozovnou umístěnou na území státu zdroje úroků. V případě stálé provozovny se potom postupuje podle tuzemského zákona o daních z příjmů a z hlediska smlouvy samotné dle článku 7 – Zisky podniků. Tato skutečnost vyplývá zejména z pátého odstavce článku 11 – Úroky. Sdělení k problematice "skutečný vlastník" uvádí Finanční zpravodaj č. 1/2001 pod č. j. 251/122 867/2000.
Třetí odstavec článku 11 – Úroky uvádí případy osvobození od zdanění úroků ve státě zdroje příjmů (jde zejména o tzv. "vládní úroky").
NahoruLicenční poplatky
V prvním odstavci článku 12 – Licenční poplatky je zakotveno právo státu příjemce na zdanění těchto příjmů, které jeho daňový rezident dosahuje na území druhého smluvního státu. Konkrétní způsob zdanění potom obsahují vnitrostátní daňové předpisy. V podmínkách České republiky to například znamená, že dosáhne-li česká firma v Kolumbii příjem na základě poskytnutého patentu tamní společnosti, kde místní plátce daně srazil 10 % daně z hrubého příjmu, uvede ve svém daňovém přiznání v ČR v rámci obecného základu daně tento hrubý příjem, který dosáhla v Kolumbii s tím, že daň zaplacenou v tomto státě si uplatní metodou prostého zápočtu.
Dle druhého odstavce článku 12 – Licenční poplatky smlouva uvádí maximální zdanění do výše 10 % ve státě zdroje u všech licenčních poplatků, definovaných ve třetím odstavci. V tomto odstavci se také uvádí, že výraz "licenční poplatky" rovněž zahrnuje platby obdržené jako náhrada za poskytnutí technické asistence, technických služeb nebo poradenských služeb s dovětkem v sedmém odstavci.
NahoruZisky ze zcizení majetku
Právo na zdaňování těchto příjmů upravuje článek 6 – Příjmy z nemovitého majetku a článek 13 – Zisky ze zcizení majetku. V šestém článku je upravena zásada, že příjmy z užívání…
