Stravování závodní

Stravování závodní

Ing. Jan Ambrož

Poskytování závodního stravování je nejčastější formou nabízených zaměstnaneckých benefitů.

Jako zdroje "právní" použijeme především zákoník práce a dále zákon o daních z příjmů.

Zákoník práce

V pracovněprávních vztazích se řídíme ustanoveními zákoníku práce ("ZP"). Podmínky závodního stravování vycházejí z § 236 ZP, podle kterého jsou zaměstnavatelé povinni umožnit zaměstnancům odpovídající závodní stravování.

Zákon o daních z příjmů

V zákoně o daních z příjmů jsou pro závodní stravování ("ZS") klíčové paragrafy:

• § 6 odst. 1 a 2 ZDP, vymezení pojmu zaměstnanec pro daň z příjmů,

• § 6 odst. 9 písm. b) osvobození od daně,

• § 6 odst. 7 pro vyjmutí z předmětu závislé činnosti,

• pro zaměstnavatele § 24 odst. 2 písm. j) řešící daňovou účinnost vynaložených výdajů (nákladů),

• § 25 odst. 1 písm. zk) pro testování základu daně u zařízení určených pro benefity.

V úvodu se budeme věnovat krátkému komentáři z pohledu pracovně-právních vztahů, vazbě na cestovní náhrady, příspěvky, co je hlavním jídlem a zařízením závodního stravování a dalším pojmům (část 1.), dále si rozebereme osvobození od daně u zaměstnanců (2). Následují daňové souvislosti platné pro zaměstnavatele podle způsobu zajištění závodního stravování, kombinaci forem aj. (3.).

Ve čtvrté části uvádíme rekapitulaci posuzování daňových nákladů. Poznámky, jak je to s právem volby a optimalizací závodního stravování, naleznete v páté kapitole.

Doplňující komentáře v Pokynu D-22, zákonu o DPH a zákonu o EET jsou obsahem poslední šesté kapitoly, nejsou-li již součástí předchozího textu.

Převratné novince věnujeme samostatný článek stravenkovký paušál (dále též "paušál") a základní informace jsou uvedeny v části 3.3.

Seznámíme se s obecnými pravidly (1.1) a podrobněji si vysvětlíme jednotlivé typy závodního stravování (1.2).

V následujícím textu rozebíráme přístup zákoníku práce k závodnímu stravování. Zákoník práce hovoří v § 236 odst. 1 ZP o povinnosti stravování, citujeme:

• "Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu."

Skutečně se jedná o "povinnost":

• umožnit,

• nikoli zajistit.

Zdůrazňujeme, že zákon o daních z příjmů si výslovně v ustanovení § 6 odst. 2 ZDP upravuje, kdo je "zaměstnancem" – do této skupiny zařadíme "všechny" fyzické osoby s příjmy ze závislé činnosti, příjmy podle § 6 odst. 1 ZDP.

Směrnice

Zákoník práce předpokládá v § 236 odst. 2 ZP, že se v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu ("směrnici") sjednají konkrétní podmínky závodního stravování. Protože jde o klíčový text pro naše téma, uvedeme si námi částečně upravenou citaci:

• "Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu (*1), poskytuje se zaměstnancům stravování;

• zároveň mohou být dohodnuty (*2) nebo stanoveny další podmínky

  1. pro vznik práva na toto stravování a
  2. výše finančního příspěvku (*3) zaměstnavatele,

• jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců (*4), kterým se stravování poskytuje,

• organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem (*5),

• nejsou-li tyto záležitosti upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem (*6).

• Tím nejsou dotčeny daňové předpisy. (*7)."

Podmínky (cenové) ZS

Zákoník práce v § 236 odst. 3 ZP výslovně stanoví, že je-li v kolektivní smlouvě nebo směrnici dohodnuto cenově zvýhodněné stravování, lze jej poskytnout také:

• "a) bývalým zaměstnancům zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

• b) zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené,

• c) zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti."

Cestovní náhrady

Nesmíme příspěvky na závodní stravování zaměňovat s náhradami, na které má zaměstnanec nárok při pracovních cestách. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle ZP při cestovních náhradách.

Směrnice

Doporučujeme v každém případě pravidla zakotvit do vnitropodnikové směrnice, protože příspěvky jsou v různé výši, ne všechny položky jsou daňově účinné. Souvisí s tím další téma ze zákoníku práce, otázka stanovení pracovní směny (doby) aj.

Příspěvek na ZS a délka směny podle ZP

Podrobný rozbor přesahuje zaměření článku. Proto jen odkážeme na klíčová ustanovení zákoníku práce.

• Ke "směně" například:

  • § 78 odst. 1 písm. c) ZP, podle kterého rozumíme "směnou část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat".

  • § 81 odst. 1 "Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn.".

  • § 83, že "Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.".

• Podle § 90 je zaměstnavatel povinen mimo jiné stanovit rozvrh pracovní doby tak, aby byl k dispozici odpovídající "nepřetržitý odpočinek".

• Ustanovení o pracovní době v § 96 a násl. ZP ukládá vést například evidenci o "odpracované" směně.

• Důležité je, že za "odpracovanou dobu" se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat (§ 353 odst. 2).

"Podnikatel"

Z těchto podmínek vyplývá, že na závodní stravování nemá nárok poplatník, který dosahuje příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP.

Výše příspěvku

Je/musí být stanovena vnitřními předpisy. Pokud by bylo závodní stravování pro zaměstnance bezúplatné, nemá to žádný vliv na daně: daň z příjmů ze závislé činnosti (zaměstnanec), daň z příjmů fyzických nebo právnických osob (zaměstnavatel) a ani na daň z přidané hodnoty.

Zákon o DPH

Pro daň z přidané hodnoty můžeme doplnit, že zaměstnanec není "osobou spřízněnou" podle § 36a ZDPH, neupravuje se základ daně z přidané hodnoty.

Pro daňový výklad si musíme rozdělit několik variant (typů) poskytování závodního stravování.

Varianty "A " až "C" se týkají nepeněžního plnění, ke zvolené klasifikaci jsme si uvedli běžné situace. Poslední varianta ("D") je nabídnuta novelou ZDP.

Hlavní jídlo a ZS

Na úvod si doplníme teoretické znalosti. Co je to "hlavní jídlo" z pohledu závodního stravování?

Na tuto otázku se v praxi odvoláváme na dříve platné nařízení vlády č. 137/1989 Sb. (dále "Nařízení"). Závodní stravování se zabezpečuje podáváním teplých jídel, popřípadě dietních jídel (dále jen "hlavní jídlo") v průběhu pracovní směny, podáváním doplňkových jídel, potravin a nápojů k občerstvení.

Z textu Nařízení se také v současnosti dovozuje, co je zařízením závodního stravování. Jedná se opravdu o různá zařízení, se kterými se v praxi setkáme, citujeme: "závodní kuchyně s jídelnou, závodní jídelny, centrální výrobny pokrmů pro závodní stravování, výdejny jídel, jídelní kouty, kantýny a pomocná hospodářství závodního stravování.".

Pokyn D-22 (viz též část 6.1) přebírá obsah tohoto pojmu a používá výrazy: "kuchyně s jídelnou, popř. kantýny...", "...vlastních výdejen...".

Zákon o daních z příjmů není dokonalý, proto uvádíme další poznámky.

Rozumíme tím, že službu závodního stravování poskytuje třetí strana, která si od daňového subjektu (= zaměstnavatele) zařízení pronajala ("B1").

Jinou variantou poskytování závodního stravování, podle klasifikace zákona o daních z příjmů, je situace, kdy je ZS zajištěno "prostřednictvím jiného subjektu". Jak vyplývá z předchozího textu, vlastní zařízení je pronajato (B1).

Oblíbenou formou zajištění závodního stravování je návštěva vyhrazených prostor nedalekého restauračního zařízení, když dodavatel odebrané závodní stravování vyfakturuje zaměstnavateli.

Velmi častou formou zajištění závodního stravování je poskytnutí stravenek. Využívá se zařízení veřejného stravování.

Toto stanovisko bylo mimo jiné publikováno v závěru jednání daňové správy s Komorou daňových poradců, Koordinační výbor ("KOOV") ze dne 26. ledna 2005. Můžeme citovat: "Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci poukázky na plnění pro účely vymezené v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP (*), představují tyto poukázky možnost zaměstnance využít určitého druhu služeb či plnění nepeněžního charakteru.". Poznámka (*): texty ZDP byly mezitím upraveny, přečíslovány.

O dva roky dříve se KOOV (25. 6. 2003) zabýval poukázkami (stravenkami) na hlavní jídlo a posoudil uvedené jako "...charakteru nepeněžního plnění...".

Uvedeme si základní pravidla, neboť se této novince podrobně věnujeme v samostatném článku stravenkový paušál, ve kterém též naznačujeme možnosti optimalizace závodního stravování.

Principy

Klíčové je, že se jedná o "peněžitý příspěvek", což je u benefitů nestandardní. Přesto je, při splnění zákonných podmínek:

• osvobozen od daně z příjmů fyzických osob (část 2.), a

• je daňovým nákladem u zaměstnavatele (3.).

Směrnice

V praxi si musí zaměstnavatelé upravit podmínky ve své vnitropodnikové směrnici, například zmíněný limit se odvozuje od parametru pro stravné při pracovních cestách.

Způsoby zajištění závodního stravování lze samozřejmě různě kombinovat, více viz pátá kapitola.

Daňové posouzení je nutné u závodního stravování zvážit u všech zúčastněných subjektů. Rozklíčujeme si pravidla týkající se:

• zaměstnanců a

• zaměstnavatelů (3.).

Musíme zohlednit formy zajištění závodního stravování: zjednodušeně vlastní zařízení nebo poskytované jinými subjekty, nájem zařízení nebo v restauraci, formou stravenky a nový způsob stravenkového paušálu.

Pro daň z příjmů ze závislé činnosti – zaměstnance – platí následující pravidla.

Není předmětem daně

Za příjmy ze závislé činnostise nepovažují, tj. předmětem daně z příjmů nejsou podle § 6 odst. 7 písm. e) ZDP "povinná plnění", která zabezpečuje zaměstnavatel pro vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovená právním předpisem.

V kontextu výše uvedených ustanovení ZP lze teoreticky dovodit, že závodní stravování by bylo do těchto "povinných plnění" zařadit, ale je třeba vzít v úvahu další texty ZDP.

Osvobozený příjem

Aby nevznikl jakýkoliv problém se zdaněním závodního stravování na straně zaměstnanců, k dispozici je § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, který je novelizován s účinností od 1. 1. 2021.

Co platí?

Uvedeme si pro náš výklad upravené aktuální znění předmětného ustanovení zákona o daních z příjmů pro osvobozený příjem:

• "(A až C) ...hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů 

nebo

• (D) peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin,"