Zdravotní a sociální pojištění

Zdravotní a sociální pojištění

Ing. Růžena Klímová

Popis operace:

Příjmem zdravotních pojišťoven je pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Plátcem zdravotního pojištění je individuální plátce – pojištěnec, hromadný plátce – zaměstnavatel a stát. Veškeré toto pojistné je následně přerozdělováno podle struktury pojištěnců příslušným zdravotním pojišťovnám.

Sociální zabezpečení

• Sazba odvodu pojistného u zaměstnavatele na sociální zabezpečení činí 24,8 % ze součtu vyměřovacích základů zaměstnanců účastných nemocenského pojištění za příslušný kalendářní měsíc.

• Pojistné u zaměstnance činí 6,5 % z měsíčního vyměřovacího základu.

• Pojistné odvádí plátce do 20. kalendářního dne následujícího po měsíci, za který se pojistné odvádí. Za den platby pojistného se považuje den, kdy dojde k připsání pojistného na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

Kritéria rozhodná pro účast na nemocenském pojištění: Zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění, jestliže

a) vykonávají zaměstnání

1. na území České republiky; za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky, je-li místo výkonu práce trvale v České republice, nebo

2. v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, a

b) sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (dále jen “rozhodný příjem“).

1. Rozhodný příjem činí 3 500 Kč pro rok 2021.

2. Zahraniční zaměstnanec je účasten pojištění, pokud je podle zákona o důchodovém pojištění dobrovolně účasten důchodového pojištění jako zaměstnanec zahraničního zaměstnavatele a na předepsaném tiskopisu se přihlásil k pojištění.

Výše uvedené se nevztahuje na zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce.

Nemocenského pojištění nejsou účastni studenti a žáci.

Nemocenského pojištění jsou účastny osoby níže uvedené, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně a nejsou od této daně osvobozeny.

Nemocenského pojištění jsou účastni:

a) Zaměstnanci, jimiž jsou

1. zaměstnanci v pracovním poměru,

2. příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace a vojáci z povolání,

3. státní zaměstnanci podle zákona o státní službě,

4. členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci,

5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,

6. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,

7. soudci,

8. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,

9. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu České republiky,

10. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,

11. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 7 až 10 a 18,

12. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,

13. osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí,

14. odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,

15. osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,

16. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci,

17. prokuristé,

18. členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří nejsou uvedeni v bodech 1 až 10, 20 a 21,

19. likvidátoři,

20. vedoucí organizačních složek právnické osoby, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice,

21. osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení,

22. fyzické osoby neuvedené v bodech 1 až 21, s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo neurčilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni,

b) osoby samostatně výdělečně činné.

Nemocensky jsou pojištěni i smluvní zaměstnanci. Jedná se o osoby, které jsou zaměstnanci tzv. zahraničního zaměstnavatele, tj. zaměstnavatele, jehož sídlo je ve státě, s nímž ČR neuzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení, a který není ani státem EU.

Smluvní zaměstnanec pracuje v ČR u smluvního zaměstnavatele na základě uzavřené smlouvy mezi smluvním zaměstnavatelem a zahraničním zaměstnavatelem, přičemž smluvní zaměstnavatel musí u tohoto smluvního zaměstnance plnit veškeré povinnosti jako u svého vlastního zaměstnance.

Smluvním zaměstnavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která sídlo na území České republiky a u níž jsou v České republice činní zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené se zahraničním zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány zahraničnímu zaměstnavateli.

Zahraniční zaměstnanec pracuje v ČR přímo pro svého zahraničního zaměstnavatele. Zahraniční zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění, pokud je podle zákona o důchodovém pojištění dobrovolně účasten důchodového pojištění jako zaměstnanec, a pokud se přihlásil k pojištění.

Dohody o provedení práce

Zaměstnanci činní na základě DPP jsou účastni pojištění, pokud jim byl zúčtován příjem v částce vyšší než 10 000 Kč za kalendářní měsíc. Zaměstnanci činní na základě DPP jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován příjem vyšší než 10 000 Kč.

Zaměstnání malého rozsahu

Jde o zaměstnání, u něhož není sjednán měsíční příjem, nebo je sjednán měsíční příjem, ale sjednaná částka je nižší než 3 500 Kč. Zaměstnanec je účasten NP jen v tom kalendářním měsíci, v němž mu byl zúčtován příjem alespoň 3 500 Kč.

Odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění

Pro správný výpočet výše odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen zdravotní a sociální pojištění) je nutné správně stanovit vyměřovací základ (VZ).

Od 1. 9. 2015 došlo ke sjednocení vyměřovacího základu pro zdravotní a sociální pojištění, avšak určité výjimky stále platí (viz dále).

Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění a též na zdravotní pojištění je úhrn příjmů, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Zákonem č. 285/2020 Sb., došlo k rozšíření vyměřovacího základu související s novým ustanovením § 222a ZP.

„Zaměstnanci, který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb do jiného členského státu Evropské unie, nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu náhrada za dovolenou přísluší podle právních předpisů členského státu, do něhož byl vyslán.”

„Do vyměřovacího základu zaměstnance, kterému podle zákoníku práce nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu tato náhrada přísluší podle právních předpisů členského státu Evropské unie, do něhož byl zaměstnanec vyslán, se zahrnuje náhrada mzdy nebo platu za dovolenou ve výši, v jaké by příslušela tato náhrada za dovolenou podle zákoníku práce, i když nebyla zaměstnavatelem zúčtována; je-li náhrada mzdy nebo platu za dovolenou příslušející podle právních předpisů členského státu vyšší než tato náhrada, která by příslušela podle zákoníku práce, zahrnuje se do vyměřovacího základu zaměstnance též rozdíl mezi těmito náhradami, a to v tom kalendářním měsíci, v němž byla výše tohoto rozdílu zjištěna.”

Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují tyto příjmy:

a) náhrada škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,

c) věrnostní přídavek horníků podle zákona č. 62/1983 Sb.,

d) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,

e) jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

Mezi ostatní příjmy, které se zahrnují do VZ, patří zejména:

• poskytnutí vozidla zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely. Do vyměřovacího základu vstupuje 1 % vstupní ceny motorového vozidla u původního vlastníka (vč. DPH),

• nepeněžní plnění z FKSP, sociálního fondu, ze zisku nebo ze sociálního fondu nebo na vrub daňově neúčinných nákladů poskytnutá zaměstnanci nad rámec osvobozeného plnění, jako např. poskytnutí příspěvku na rekreaci a zájezdy v částce vyšší, než je roční limit 20 000 Kč na zaměstnance,

• nepeněžní dary poskytnuté zaměstnanci u příležitosti pracovního nebo životního jubilea, jejichž hodnota za kalendářní rok přesáhne částku 2 000 Kč (jedná se o naplnění ustanovení § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb.),

• příjem plynoucí z cenového zvýhodnění, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci výrobky, služby, zboží a práce za cenu nižší, než je cena obvyklá. Příjmem zahrnovaným do vyměřovacího základu je rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou účtovanou zaměstnanci,

• příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění, penzijní připojištění, penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění (instituce penzijního pojištění v členském státě EU a EHP) a doplňkového penzijního spoření nad 50 000 Kč za rok u téhož zaměstnavatele,

• hodnota přechodného ubytování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatele svým zaměstnancům přesahující 3 500 Kč za měsíc,

• cestovní náhrady – stravné poskytnuté zaměstnanci nad horní hranici limitu uvedeného v zákoníku práce,

• hodnota osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP) poskytnutá zaměstnancům nad rámec příslušných předpisů o poskytování OOPP,

• uplatnění vyšších paušálních výdajů za použití a opotřebení vlastního nářadí, než umožňuje vnitřní předpis o kalkulaci paušálních výdajů,

• náhrada mzdy při DPN poskytovaná nad zákonnou výši podle zákoníku práce.

Jedná-li se:

• o pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, použije se pro určení vyměřovacího základu na sociální zabezpečení přiměřeně postup platný pro zaměstnance, jejichž pracovní vztah je uzavřen podle českých právních předpisů,

• o smluvního zaměstnance, je jeho vyměřovacím základem příjem zúčtovaný mu smluvním zaměstnavatelem; je-li smluvnímu zaměstnanci vyplácen příjem prostřednictvím jeho zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považuje se za vyměřovací základ smluvního zaměstnance jeho příjem uhrazený smluvním zaměstnavatelem zahraničnímu zaměstnavateli, který se v případě, že v úhradách smluvního zaměstnavatele zahraničnímu zaměstnavateli je obsažena i částka za zprostředkování práce smluvního zaměstnance, snižuje nejvýše o 40 %.

Mzdové nároky zaměstnanců, které vyplácí úřad práce z titulu platební neschopnosti zaměstnavatele podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, se považují za příjmy zaměstnance a podléhají odvodům pojistného i daně.

Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným ČNB, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné (zdravotní i sociální) odvádí. V případě, že ČNB kurz nevyhlašuje, použije se kurz této měny obvykle používaný bankami v ČR k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí.

Kdo není účasten nemocenského pojištění?

1. zaměstnanci činní na základě DPP, pokud jejich příjem dosáhl v kalendářním měsíci částky nejvýše 10 000 Kč,
2. zaměstnanci v rámci zaměstnání malého rozsahu, pokud jim byl v kalendářním měsíci zúčtován příjem nižší než 3 500 Kč.

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Plátcem zdravotního pojištění je individuální plátce – pojištěnec, hromadný plátce – zaměstnavatel a stát.

I. Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud je

a) zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP s výjimkou:

• žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku,

• osoby činné na základě dohody o provedení práce, pokud příjem za kalendářní měsíc dosáhl nejvýše částky 10 000 Kč,

• člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (částka nižší než 3 500 Kč),

• osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, pokud zúčtovaný příjem za kalendářní měsíc nedosáhl započitatelného příjmu (odměna nižší než 3 500 Kč),

• dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (částka nižší než 3 500 Kč),

• člena okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky.

Do okruhu pojištěnců patří především zaměstnanci, s nimiž byl uzavřen pracovní poměr. Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance také považují ti poplatníci, kteří pobírají příjmy ze závislé činnosti, přestože nejsou z pohledu pracovního práva zaměstnanci, a to jsou:

• členové orgánů právnických osob (předsedové představenstva, členové představenstva a dozorčí a správní rady u akciových společností, atd.),

• společníci a jednatelé společností s ručením omezeným,

• komanditisté komanditních společností,

• likvidátoři, pokud mají příjem za práci likvidátora

b) osobou samostatně výdělečně činnou.

Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují:

1. osoby podnikající v zemědělství;

2. osoby provozující živnost;

3. osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů;

4. osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů s výjimkou činnosti, z níž jsou příjmy podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně;

5. společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností;

6. osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů;

7. osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy, prokuristé;

8. spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných.

c) osobou bez zdanitelných příjmů

Jedná se o osobu, která má na území ČR trvalý pobyt a po celý kalendářní měsíc nemá příjmy ze zaměstnání ani z podnikání, a za kterou není plátcem pojistného stát.

II. Zaměstnavatel

Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance. Může jím být fyzická nebo právnická osoba, jež je plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti, zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.

III. Stát

Stát platí zdravotní pojištění za tyto pojištěnce:

• nezaopatřené děti,

• ženy na mateřské dovolené,

• zaměstnance na rodičovské dovolené,

• příjemce rodičovského příspěvku,

• poživatele důchodu z důchodového pojištění,

• uchazeče o zaměstnání,

• osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s ní společně posuzované,

• osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve II. nebo III. nebo IV. stupni závislosti a osoba pečující,

• osoby konající službu v ozbrojených silách,

• mladistvé umístěné ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy,

• osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu,

• další osoby podle zákona č. 592/1992 Sb.

Výše pojistného a jeho odvod

Na odvodech pojistného na zdravotní pojištění se podílí zaměstnavatel i zaměstnanec. Povinnost platit pojistné vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání. Jde-li o pracovní poměr, považuje se za takový den den uvedený v pracovní smlouvě.

Výše pojistného na zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Zaměstnanec hradí 1/3 a zaměstnavatel 2/3. Povinností zaměstnance i zaměstnavatele je platit pojistné příslušné zdravotní pojišťovně. Zaměstnavatel dále plní do 8 dnů oznamovací povinnost.

Oznámení se týká nástupu zaměstnance do zaměstnání, změny zdravotní pojišťovny a skutečností rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, např. při nástupu ženy na mateřskou dovolenou, nástup zaměstnance na rodičovskou dovolenou, odchodu do důchodu atd. a ukončení zaměstnání.

Pojistné odvádí plátce do 20. kalendářního dne následujícího po měsíci, za který se pojistné odvádí. Za den platby pojistného se považuje den, kdy dojde k připsání pojistného na účet příslušné zdravotní pojišťovny.

ZAMĚSTNANCI

Minimální vyměřovací základ

Pojistné za zaměstnance se odvádí z vyměřovacího základu, který však nesmí být nižší, než je minimální mzda. Od 1. 1. 2021 činí minimální mzda 15 200 Kč. Minimální pojistné činí 15 200 x 13,5% = 2 052 Kč.

Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud

a) zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc,

b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (nemoc, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, otcovská poporodní péče, mateřská a rodičovská dovolená),

c) zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období pojištěncem státu.

Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P;

b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v předškolním zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem;

d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné podnikající v rámci hlavní činnosti;

e) za kterou je plátcem pojistného stát.

Pokud zaměstnanec nedosazuje minimálního vyměřovacího základu a není pojištěncem státu či nemá jiného zaměstnavatele, kde se odvádí pojistné alespoň minima, je zaměstnavatel povinen srazit doplatek do minima bez souhlasu zaměstnance. Nepostačuje-li čistá mzda na úhradu doplatku do minima, srazí zaměstnavatel dlužné pojistné zaměstnanci v následujícím měsíci, resp. měsících, kdy je možné pojistné srazit.

Pokud se jedná o OSVČ hlavní, která je současně zaměstnancem, pak se odvádí zdravotní pojištění jen z dosaženého příjmu, pokud písemně prohlásí, že jako OSVČ hlavní platí zálohy alespoň ve výši minima.

V případě, že by zaměstnavatel doplatek do minima zaměstnanci nesrazil a uhrazoval za něho pojistné sám, pak toto pojistné není daňově účinným výdajem a u zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem, z něhož musí být odvedena daň i pojistné.

Od roku 2015 se ve zdravotním pojištění zrušil institut neplaceného volna a absence. Jediným kritériem pro odvod zdravotního pojištění je dosažení minimálního vyměřovacího základu s výše uvedenými odchylkami.

Osoba bez zdanitelných příjmů

Osoba, která nemá příjmy ze zaměstnání, ani z podnikání a není pojištěncem státu, musí platit zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Od 1. 1. 2021 činí minimální mzda 15 200 Kč. Pojistné od 1. 1. 2021 činí 15 200 x 13,5% = 2 052 Kč. Pojistné za leden 2021 je splatné do 8. 2. 2021.

Maximální vyměřovací základ byl pro účely zdravotního pojištění trvale zrušen.

OSOBA SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÁ

Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.

OSVČ hlavní je povinna platit zálohy na zdravotní pojištění alespoň ve výši minimální výše, která činí pro rok 2021 částku 35 441 : 2 x 13,5% = 2 392,27 Kč; zaokrouhleno 2 393 Kč.

OSVČ vedlejší je osoba, která vedle podnikání má zaměstnání a zaměstnavatel odvádí zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy. OSVČ vedlejší platí zdravotní pojištění jen z dosažených příjmů a není povinna platit zálohy.

Jedná-li se o OSVČ hlavní, která je současně pojištěncem státu, platí zálohy z příjmů, kterých dosáhla. Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu pro ni neplatí.

Minimální vyměřovací základ neplatí pro OSVČ, pokud jde:

• o osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením,

• o osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, ale nesplňují další podmínky pro jeho výplatu,

• o osoby, které celodenně řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,

• o osoby, které jsou současně vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnány a zaměstnavatel, odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda,

• o další osoby, za které je plátcem pojistného stát.

OSVČ platí pojistné na zdravotní pojištění formou záloh na účet příslušné pojišťovny. Zálohy jsou splatné měsíčně do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce. Po uplynutí zdaňovacího období provádí OSVČ vyúčtování záloh pojistného se skutečně dosaženými příjmy sníženými o výdaje, a to nejpozději do 30. 4. Pokud je skutečná výše pojistného vyšší než zaplacené zálohy, rozdíl OSVČ doplatí, a to nejpozději do osmi dnů po podání přehledu o příjmech a výdajích. Pokud jsou zálohy vyšší než skutečná odvodová povinnost, zdravotní pojišťovna přeplatek vrátí za předpokladu, že zálohy na pojistné byly vypočteny z částky vyšší, než je minimální vyměřovací základ pro OSVČ.

V případě, že dojde u pojištěnce k souběhu příjmů, např. je zaměstnancem v pracovním poměru, kde je odváděno zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy, a současně podniká, nemusí z podnikatelské činnosti odvádět zálohy na pojistné za předpokladu, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jeho příjmů. Po skončení zdaňovacího období uhradí pojistné ze skutečně dosažených příjmů z podnikání. Pro podání Přehledu o příjmech a výdajích platí lhůta do jednoho měsíce ode dne, ve kterém byla povinnost podat daňové přiznání podle zákona o daních z příjmů, nejpozději však do 30. 4. Pokud pro OSVČ zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně do 30. 4. Není-li OSVČ povinna podat daňové přiznání, je povinna podat Přehled příslušné zdravotní pojišťovně do 8. dubna.

Splatnost doplatku pojistného je upravena v § 8 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb. Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného je splatný vždy do 8 dnů po podání Přehledu o pojistném na zdravotní pojištění za uplynulý rok.

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

Maximální vyměřovací základ pro účely sociálního zabezpečení

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení činí 48násobek průměrné mzdy pro účely důchodového pojištění.

Průměrná mzda pro účely důchodového pojištění se vypočítává jako součin všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Tyto parametry jsou pro příslušný kalendářní rok zveřejňovány v nařízení vlády.

Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019 činí 34 766 Kč, výše přepočítacího koeficientu činí 1,0194.

Průměrná mzda pro účely důchodového pojištění v r. 2021: Kč; 34 766 x 1,0194 = 35 440,46 Kč; zaokr. 35 441 Kč.

Maximální vyměřovací základ pro rok 2021 činí: 48 x 35 441 = 1 701 168 Kč

Maximální VZ u zaměstnavatele

Rozhodným obdobím, ze kterého se maximální vyměřovací základ zjišťuje, je kalendářní rok. Maximální VZ se zjišťuje u každého zaměstnavatele samostatně. V případě, že úhrn vyměřovacích základů ze všech zaměstnání přesáhne maximální vyměřovací základ, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem nad maximální vyměřovací základ za přeplatek pojistného. Zaměstnanec může požádat příslušnou OSSZ podle trvalého pobytu o vrácení pojistného. Žádost dokládá potvrzením od příslušných zaměstnavatelů. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci písemně potvrdit úhrn vyměřovacích základů, z nichž bylo odvedeno pojistné na sociální zabezpečení do 8 dnů od podání jeho žádosti. Přeplatek pojistného na sociální zabezpečení se promlčuje po 5 letech.

Maximální vyměřovací základ při souběhu zaměstnání

Při souběhu zaměstnání u různých zaměstnavatelů či změně zaměstnavatele se vyměřovací základy získané v zaměstnáních u různých zaměstnavatelů v průběhu roku nezapočítávají. Pokud úhrn vyměřovacích základů ze všech zaměstnání za kalendářní rok přesáhne maximální vyměřovací základ, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z vyměřovacích základů přesahujících maximální vyměřovací základ za přeplatek pojistného. Zaměstnanec si může po ukončení kalendářního roku požádat o vrácení pojistného. Žádost dokládá potvrzeními od svých zaměstnavatelů. Zaměstnavateli vzniká povinnost písemně potvrdit zaměstnanci jeho příjmy, a to do 8 dnů od podání jeho žádosti. Přeplatek pojistného na sociální zabezpečení pak vrátí zaměstnanci příslušná OSSZ. U zaměstnavatele přeplatek na pojistném z tohoto titulu nevzniká.

Při překročení maximálního vyměřovacího základu neplatí pojistné na sociální zabezpečení ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel. Zdravotní pojištění se však platí nadále.

Pojistné na sociální zabezpečení mají povinnost odvádět:

I. zaměstnavatelé, kterými jsou fyzické i právnické osoby zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance, organizační složky státu zaměstnávající své zaměstnance na základě uzavřené pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce a služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby.

Za zaměstnance se považují:

1. zaměstnanci v pracovním poměru; za takové se považuje i osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,
2. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,
3. členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci,
4. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 5 až 8 a 18,
5. soudci,
6. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
7. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,
8. členové vlády, prezident,…