Změny v důchodovém pojištění od 1. ledna 2010

     Přestože zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byl přijat již v roce 2008, převážná většina jeho ustanovení má stanovenu tzv. odloženou účinnost, z toho drtivá většina na 1. ledna 2010. Účelem tohoto příspěvku je proto upozornit na nejdůležitější změny, které od tohoto data v oblasti důchodového pojištění nastanou. Článek je členěn podle druhů důchodů, jichž se změny týkají.

     Jak je známo, existují v zásadě tři typy starobních důchodů, přestože to zákon výslovně nestanoví (ale praxe si pomohla). Je jím řádný, kterým se rozumí takový, na který vzniká nárok dosažením důchodového věku (obecného nebo tzv. zvláštního, který je nižší, protože je podmíněn odpracováním příslušné doby zaměstnání zařazeného podle předpisů účinných před 1. lednem 1993 do I. pracovní kategorie nebo získáním služby v ozbrojených silách zařazených podle uvedených předpisů do I. nebo II. kategorie funkcí), a dva typy tzv. předčasných. Z nich se jeden označuje jako tzv. dočasně snížený, druhý jako tzv. trvale snížený.

     Pokud jde o dočasně snížený předčasný důchod, je možné jej v současné době přiznat spíše pouze teoreticky; pro ten účel je vytvořeno přechodné ustanovení (čl. II bod 4 zákona č. 306/2008 Sb.), ale v pozitivní části zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, jsou již příslušná ustanovení zrušena. Trvale snížený předčasný důchod je ponechán - nikoli však beze změny, jak bude uvedeno dále. Rovněž zůstal zachován i zvláštní řádný starobní důchod, na který vznikal nárok v 65 letech - i v tomto směru však budou změny.

     Zvyšování důchodového věku, které bylo zahájeno dnem účinnosti zákona č. 155/1995 Sb., tedy dnem 1. ledna 1996, a změněno zákonem č. 425/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se opět mění; tentokrát se týká mužů počínaje rokem narození 1954, bezdětných žen narozených v roce 1957, žen, které vychovaly 1 dítě a jsou narozeny v roce 1958 atd.; podrobnosti lze nalézt na tzv. věkové kalkulačce na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

     Zvyšování důchodového věku se tentokrát týká i hranice 65 let (ta je nyní potřebná v případě, že občan ke dni dosažení důchodového věku nezískal aspoň 25, ale získal aspoň 15 let doby pojištění). ta se zvyšuje parametricky; parametr je vyjádřen jako „dosažení v daném kalendářním roce věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle obecných předpisů pro muže stejného dne narození“. Tato formulace asi zaslouží příklad:

     Jak již bylo naznačeno, mění se i tato podmínka, a to odchylně pro různé typy starobních důchodů. Pro řádné starobní důchody, na které vzniká nárok dosažením důchodového věku, a pro trvale snížené předčasné starobní důchody platí, že potřebná doba se zvyšuje vždy o 1 rok za každý rok, v němž bude dosažen důchodový věk, a to v období let 2010 až 2018: v roce 2010 tak bude činit 26 let a v roce 2018 a později 35 let důchodového pojištění.

     Pro řádné starobní důchody, na které vzniká nárok po dosažení 65 let věku, se zvyšuje rovněž o 1 rok za každý rok, v němž bude dosažený parametrizovaný věk naznačený v písm. b), avšak jen v období let 2010 až 2013: v roce 2010 tedy bude činit 16 let a v roce 2013 a později 20 let doby pojištění.

     Do 31. prosince 2009 se některé náhradní doby (tedy - všechny, s výjimkou doby základní vojenské služby, péče o děti a péče o specifikované, dříve bezmocné, nyní závislé osoby) započítávaly pro výši procentní výměry sice v rozsahu 80 % svého trvání, ale pro podmínku doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod plně. Od 1. ledna 2010 se však i pro tuto podmínku budou započítávat pouze v rozsahu 80 % svého trvání.

     Kromě toho, že zůstává zachováno dosavadní zvyšování důchodu za další výdělečnou činnost po vzniku nároku na něj bez jeho pobírání (a bez pobírání plného invalidního důchodu, resp. od 1. ledna 2010 invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně - viz dále část II. tohoto článku), zavádějí se dvě nové formy:

1. zvyšování při pobírání plného starobního důchodu (zvýšení činí 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů další výdělečné činnosti; nárok na toto zvýšení však vzniká až po dvou letech takové nepřetržité činnosti nebo po jejím skončení);

2. zvyšování při pobírání poloviny starobního důchodu (zvýšení činí 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů další výdělečné činnosti).

     I pro obě nové formy platí, že se pro jejich účely do další výdělečné činnosti nezapočítávají stejné doby, které se pro nynější formu nezapočítávají, tj. doby pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci a doby dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zvláštního právního předpisu, doby karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, doby, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti podle zvláštního právního předpisu, nejde-li o osoby, které nemají nárok na ošetřovné, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování nebo péče, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.

     Od 1. ledna 2010 odpadá podmínka pro možnost poskytování tzv. řádného starobního důchodu při další výdělečné činnosti konané formou pracovněprávního vztahu (tj. pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti), podmínka, aby takový pracovněprávní vztah byl sjednán na dobu určitou (nadto nepřesahující jeden rok).

     Podmínka pro výplatu tzv. předčasných starobních důchodů do dosažení důchodového věku jejich poživatelů, tj. že nevykonávají výdělečnou činnost, z níž by byli účastni důchodového pojištění, zůstává beze změny.

     Sazba snížení (0,9 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů chybějících ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku) zůstává zachována, jen pokud jde o prvních 720 kalendářních dnů. za chybějící dny přesahující tuto hranici činí tato „záporná sazba“ 1,5 % výpočtového základu.

     Zákon č. 306/2008 Sb. obsahuje ještě další změny v oblasti starobních důchodů. Některé jejich praktické aplikace přijdou v úvahu až v příštích letech, a proto je tento článek nekomentuje; určité zvláštní změně je však věnována část III. tohoto článku.

     Název této části dává tušit, že dojde k…