Údaj z ELDP | Vysvětlivky k vyplňování |
Kód: | Vyplňuje se ve tvaru trojmístného údaje, který obsahuje tři dále uvedené hodnoty, umožňující rozlišení charakteru údajů jednotlivých řádků. |
Kód: První znak trojmístného údaje | Vyplňuje se hodnotou "1“–"9“ a "A“–"Z“. Označuje druh výdělečné činnosti a umožňuje rozlišení více pojistných vztahů u téhož zaměstnavatele: 1 jeden (popřípadě první) pracovní poměr u zaměstnavateleKód pro pracovní poměr se použije i pro pracovní vztahy: -
státních zaměstnanců, -
soudců, -
členů zastupitelstev územních samosprávných celků, -
poslanců Poslanecké sněmovny PČR, senátorů Senátu PČR, -
členů vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů NKÚ, členy RRTV, finančního arbitra a jeho zástupce, veřejného ochránce práv a jeho zástupce, členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členů Rady Českého telekomunikačního úřadu, členů Národní rozpočtové rady, členů rady (předsedy) Energetického regulačního úřadu -
fyzických osob neuvedených v § 5 písm. a) bodech 1 až 21 ZNP s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo neurčilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni, -
pracovníků v pracovním vztahu podle cizích právních předpisů, -
svědků v soudním a správním řízení, přípravném trestním řízení a osob podávajících vysvětlení na výzvu policejního orgánu [§ 10 odst. 3 písm. j) ZNP], -
státní zástupci vykonávající v České republice funkci evropských pověřených žalobců. 2 druhý souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 3 třetí souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 4 čtvrtý souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 5 pátý souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 6 šestý souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 7 sedmý souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 8 osmý souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 9 devátý (a další) souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele A dohoda o pracovní činnosti B druhá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele C třetí souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele D čtvrtá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele E pátá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele F šestá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele G sedmá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele H osmá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele I devátá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele J desátá (a další) souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele K dobrovolný pracovník pečovatelské služby L domácký zaměstnanec M osoba pečující a osoba v evidenci (§ 47i zákona č. 359/1999 Sb.) N smluvní zaměstnanec O člen družstva Q členové kolektivních orgánů právnické osoby P prokurista R likvidátor S společník, jednatel, komanditista, ředitel obecně prospěšné společnosti a osoba pověřená obchodním vedením na základě smluvního zastoupení T dohoda o provedení práce U druhá souběžná dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele V třetí souběžná dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele W čtvrtá souběžná dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele X pátá souběžná dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele Y šestá souběžná dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele Z sedmá (a další) souběžná dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele Na činnosti uvedené pod znakem "1“–"9“, "A“–"J“ a "T“–"Z“, bez ohledu na časový rozsah vzájemného překrývání, je nutno vést samostatný ELDP. |
Kód:Druhý znak trojmístného údaje | Umožňuje rozlišení situací, kdy: P – příjmy. Uvedení údaje "P“ nepřichází v úvahu: -
pokud se jedná o zaměstnání malého rozsahu; podle ustanovení § 7 odst. 3 ZNP se příjem zúčtovaný po skončení doby zaměstnání malého rozsahu považuje pro účely pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž toto zaměstnání skončilo, -
při výkonu zaměstnání na základě dohody o provedení práce; podle ustanovení § 7a odst. 2 ZNP se příjem zúčtovaný po skončení dohody o provedení práce pro účely pojištění považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž toto zaměstnání skončilo. -
do zaměstnání nastupuje pojištěnec, který již dovršil důchodový věk, případně, pojištěnec za trvání výdělečné činnosti dovršuje důchodový věk a jeho pojištění trvá i nadále. Doba pojištění od dovršení důchodového věku se vždy vykazuje uvedením údaje: D – důchodový věk Nepřichází-li vyplnění druhého údaje v úvahu (nejedná se o shora vymezené situace), uvede se: |
Kód: Třetí znak trojmístného údaje | |
MR | Zaměstnání malého rozsahu – uvede se A – v případech, kdy se ve smyslu § 7 ZNP jedná o zaměstnání malého rozsahu, N – v případech, kdy se jedná o zaměstnání [dle § 6 odst. 1 písm. b) ZNP] a o zaměstnání konané na základě dohody o provedení práce (§ 7a ZNP). |
Od–Do | Oba tyto údaje se uvádí s tečkami ve tvaru D.(DD.)M.(MM.) (např. 2.4., 14.11.). Byla-li výdělečná činnost započata před kalendářním rokem, který je vykazován a trvá i po jeho uplynutí, uvede se 1.1. – 31.12. Jedná-li se o výdělečnou činnost navázanou v průběhu kalendářního roku, případně na dobu celého kalendářního roku, uvede se do údaje "Od“ den vzniku účasti na nemocenském pojištění, tj. den nástupu do zaměstnání atp. Do údaje "Do“ se uvede den ukončení výdělečné činnosti (např. 30.6.), případně 31.12., trvá-li výdělečná činnost i po tomto datu, nebo k tomuto datu skončila. Skutečnost, zda výdělečná činnost byla v kalendářním roce ukončena, případně zda trvá, je zřejmá z hodnoty uvedené v záhlaví ELDP v údaji "Typ ELDP“. U osob, které vykonávají: -
zaměstnání malého rozsahu (§ 7 ZNP) se do údaje "Od“ uvede den vzniku účasti na pojištění, tj. den nástupu do zaměstnání v případech, kdy ke vzniku účasti na pojištění došlo již v měsíci nástupu do zaměstnání. V případech, kdy účast na pojištění vzniká až v některém z následujících kalendářních měsíců po měsíci, kdy činnost byla započata, se uvede první den tohoto kalendářního měsíce. -
zaměstnání konané na základě dohody o provedení práce (§ 7a ZNP) se do údaje "Od“ uvede den vzniku účasti na pojištění, tj. den, kdy začal konat sjednanou práci v případech, kdy ke vzniku účasti na pojištění došlo již v tomto měsíci. V případech, kdy účast na pojištění vzniká až v některém z následujících kalendářních měsíců po měsíci, kdy začal konat sjednanou práci, se uvede první den tohoto kalendářního měsíce. Údaj "Od“–"Do“ zůstane nevyplněn za situace, kdy je v daném řádku, po skončení výdělečné činnosti, vykazován dodatečně zúčtovaný příjem, započitatelný do vyměřovacího základu (druhý znak trojmístného údaje – hodnota "P“). Při opakovaném zahájení výdělečné činnosti v témže kalendářním roce po přerušení se pokračuje v záznamech na tomtéž ELDP na jeho druhém, případně třetím řádku s uvedením nového intervalu "Od“–"Do“. Stejný postup platí pro zaměstnance, který vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu dle § 7 odst. 4 ZNP, a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci alespoň částku rozhodného příjmu (§ 6 odst. 2 ZNP). Jednotlivá zaměstnání po sobě jdoucí se rozepíší na samostatné řádky, případně další tiskopis ELDP. Dochází-li při dosažení rozhodného příjmu v rámci kalendářního měsíce k překrývání těchto zaměstnání, je nutno každou z těchto činností vykázat na samostatném ELDP. Je-li následná výdělečná činnost navázána bezprostředně (bez jediného dne přerušení – § 10 odst. 6 ZNP), uvádí se celý interval trvajícího pojištění v jednom řádku. Ustanovení § 10 odst. 6 ZNP se použije obdobně v případě, že na pracovní poměr dosavadního zaměstnance bezprostředně navazuje služební poměr státního zaměstnance (dle § 182 ZNP). Tato zásada neplatí, dochází-li v rámci nově navázané výdělečné činnosti ke změně zaměstnání na zaměstnání malého rozsahu anebo naopak dochází-li ke změně druhu výdělečné činnosti (např. původně trval pracovní poměr, který skončí, a od následujícího dne je navázána dohoda o pracovní činnosti). Vyzve-li orgán sociálního zabezpečení v průběhu kalendářního roku k zaslání ELDP zaměstnance (např. v návaznosti na sepsání žádosti o dávku důchodového pojištění) a pojištění trvá i po jeho odeslání, uvede se jako datum "Do“ poslední den kalendářního měsíce, za který byl pojištěnci naposledy zaměstnavatelem zúčtován příjem. Na dalším ELDP vyhotovovaném za zbývající období trvání pojištění v daném kalendářním roce, se uvede v údaji "Od“ první den kalendářního měsíce následující po měsíci, za který byl původně vyhotovený ELDP odeslán. |
Dny | Uvádí se počet kalendářních dnů trvání pojištění v daném kalendářním roce. Do celkového součtu dnů se podle § 11 odst. 2 ZDPo nezahrnují kalendářní měsíce, ve kterých pojištěnec nebyl, ve smyslu § 11 odst. 2 ZDPo, účasten pojištění. Do počtu kalendářních dnů se zahrnují vyloučené doby (viz dále "Vyloučené doby“). V případě zaměstnání malého rozsahu (§ 7 ZNP) se do celkového součtu dnů nezapočítávají ty kalendářní měsíce (části kalendářního měsíce), ve kterých nebylo zaměstnání vykonáváno v rozsahu zakládajícím účast na nemocenském pojištění. Do součtu dnů se zahrnují pouze kalendářní měsíce, případně pouze části kalendářních měsíců, v nichž zaměstnanec dosáhl částky započitatelného příjmu (byla mu zúčtována) aspoň ve výši rozhodného příjmu – tj. 4 000 Kč v letech 2023 až 2024 (§ 6 odst. 2 ZNP). V případě zaměstnání konaného na základě dohody o provedení práce se do celkového součtu dnů nezapočítávají ty kalendářní měsíce (části kalendářního měsíce), ve kterých nebylo zaměstnání vykonáváno v rozsahu zakládajícím účast na nemocenském pojištění. Do součtu dnů se zahrnují pouze kalendářní měsíce, případně části kalendářních měsíců, v nichž byl zaměstnanci zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč (§ 7a ZNP). Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci alespoň 10 001 Kč. V takovém případě je účasten pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Ve výše uvedených případech, kdy podmínkou účasti na pojištění je zúčtování určitého minimálního příjmu, se taková částka z žádných důvodů úměrně nesnižuje, a to ani v kalendářním měsíci, v jehož průběhu byla výdělečná činnost započata, případně ukončena. |
1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 1–12 | Číselné označení jednotlivých kalendářních měsíců daného kalendářního roku (1–12 – všechny měsíce kalendářního roku) umožňuje označit znakem "X“ ty kalendářní měsíce trvání výdělečné činnosti, které se nepovažují za dobu důchodového pojištění ve smyslu § 11 odst. 2 ZDPo, přičemž pro zápočet daného kalendářního měsíce se odchylně posuzuje účast na pojištění: -
u osob, které vykonávají zaměstnání malého rozsahu, -
u osob, které vykonávají zaměstnání na základě dohody o provedení práce. U těchto osob se v daném kalendářním měsíci prvotně posuzují podmínky účasti na pojištění, tj. dosažení rozhodného příjmu. Součet započtených dnů ve sloupci "Dny“ bude v rámci období vykázané výdělečné činnosti "Od“–"Do“ odpovídat součtu dnů v měsících, v nichž není písmeno "X“ uvedeno. Tato zásada neplatí, pokud je znakem "X“ označen kalendářní měsíc, v jehož rámci účast na pojištění nevznikla, zároveň však v tomto měsíci: -
byla v období do 30. 6. 2016 po část měsíce vykonávána vojenská služba, -
v rámci zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce, trvaly omluvné důvody, -
bylo aplikováno ust. § 11 odst. 2 věty třetí ZDPo (neplatné skončení pracovněprávního vztahu). Za dobu pojištění se nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle § 5 zákona č. 589/1992 Sb. proto, že tyto osoby nevykonávaly činnost zakládající účast na pojištění, pokud nešlo o omluvné důvody dle ustanovení § 16 odst. 4 písm. a) ZDPo. Znak "X“ nebude uváděn v období do 30. 6. 2016 v měsících, kdy nebyl dosažen žádný příjem z výdělečné činnosti započitatelný do vyměřovacího základu proto, že po celý kalendářní měsíc trval výkon vojenské služby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě. Znak "X“ však bude uveden v období do 30. 6. 2016 v měsíci, kdy výkon této vojenské služby trval po část měsíce (např. vojenské cvičení trvalo od 1. 4. do 15. 4. 2016) a po zbývající část měsíce, i když trval pojistný vztah, nedosáhl pojištěnec příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného proto, že nevykonával činnost zakládající účast na pojištění, pokud nešlo o omluvné důvody dle ustanovení § 16 odst. 4 písm. a) ZDPo. Z celkového součtu dnů se v tomto případě neodečte celý kalendářní měsíc, ale pouze část měsíce po ukončení vojenské služby (od 16. 4. 2016 do 30. 4. 2016). Výkon vojenské služby přichází po 31. 12. 2004 v úvahu jen ve zcela výjimečných situacích, a to právě jen u vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení. Pokud žena (muž) čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou (např. až do 4 let věku dítěte), bude znak "X“ ve většině případů prvně uveden v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém se dítě narodilo. Výjimkou budou situace, kdy k porodu dojde 1. dne v měsíci, v těchto případech bude znak "X“ uveden již v měsíci porodu (nebude-li zúčtován příjem, z něhož se odvádí pojistné). Znak "X“ bude dále uváděn ve všech měsících čerpání tohoto volna. Potrvá-li mateřská a rodičovská dovolená po celý následující kalendářní rok (roky), zaměstnavatel na další ELDP místo uvádění dvanácti "X“ vyznačí "X“ v posledním třináctém prostoru označeném "1-12“. Třináctý prostor bude využíván výlučně v případech, kdy po celý kalendářní rok (tj. v období od 1.1. do 31.12.) nepřichází v úvahu zápočet ani jednoho dne pojištění. Pokud by v době čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené po narození dítěte byl zúčtován v některém měsíci příjem z výdělečné činnosti, z něhož by bylo odvedeno pojistné podle zákona č. 589/1992 Sb., uvede se ve všech kalendářních měsících znak "X“ s výjimkou měsíce, ve kterém byl zúčtován příjem. Obdobné označení nepojištěných měsíců se vztahuje na jakékoli trvání pracovního volna (trvajícího po celý kalendářní měsíc) bez náhrady mzdy (např. neplacené volno, neomluvená absence, výkon vazby atp.). |
Vyloučené doby | Uvádí se doba trvání omluvných důvodů – § 16 odst. 4 písm. a) ZDPo, tj.: -
doba dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, a doba karantény. Skutečnost, že po určitou dobu dojde k případnému omezení nároku na výplatu dávky, nemá na vykázání doby dočasné pracovní neschopnosti, karantény do vyloučených dob vliv, -
doba, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti, od 1. 1. 2022 potřeba ošetřování jiné fyzické osoby, tj. v případě ošetřování nebo péče o příbuzného v linii přímé a sourozence zaměstnance nebo ošetřování manžela (manželky) zaměstnance, registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance, rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance (nejde-li o osoby, které nemají podle § 39 odst. 5 ZNP nárok na ošetřovné), nejvýše však prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči alespoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku a v období mimořádného opatření při epidemii od 11. 3. 2020 do 30. 6. 2020 a v období od 14. 10. 2020 nejpozději do 30. 6. 2021 dny, ve kterých trvala potřeba ošetřování z důvodu uzavření školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo školy, jejímž je žákem (v období od 11. 3. 2020 do 30. 6. 2020 též o dítě nad 10 let věku, které nedovršilo 13 let věku) a též zařízení určené pro péči o osoby (nad 10 let věku), které jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách. Po dobu trvání stavu pandemické pohotovosti podle zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 se za mimořádné opatření při epidemii považuje od 7. 2. 2022 též mimořádné ředitelské volno a mimořádné vzdělávání distančním způsobem v rozsahu maximálně 10 dnů ve školním roce. Pokud dojde k vystřídání v průběhu ošetřování, zaměstnavatel prvního ošetřujícího vykáže dobu ošetřování podle počtu dnů ošetřování, druhý zaměstnavatel pak v počtu dní zbývajících do 9 (16), neskončí-li potřeba ošetřování dříve (počet dnů "vyčerpaných“ prvním pečujícím bude patrný z průkazu "Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování/péče“). K vystřídání v průběhu ošetřování z důvodu mimořádných opatření při karanténě v období od 11. 3. 2020 do 30. 6 2020 a od 14. 10. 2020 do 30. 6. 2021 může docházet vícekrát (počet dnů péče je obsahem výkazu péče, který každý z pečujících předkládá samostatně), -
doba před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu, -
od 1. 2. 2018 doba, po kterou trvala podpůrčí doba u dávky otcovské poporodní péče (nárok na otcovskou náleží dle ust. § 38a zákona č. 187/2006 Sb. v období 6 týdnů ode dne narození dítěte, nebo více dětí, nebo ode dne převzetí dítěte nebo více dětí do péče, nahrazující péči rodičů, podpůrčí doba činí do 31. 12. 2021 1 týden, od 1. 1. 2022 činí 2 týdny a rovněž se prodlužuje období, ve kterém lze otcovskou čerpat, o období hospitalizace dítěte v prvních šesti týdnech života), od 1. 12. 2022 vzniká nárok na otcovské i v případech, kdy se dítě narodilo mrtvé, nebo zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození, -
od 1. 6. 2018 doba, po kterou trvala potřeba poskytování dlouhodobé péče (nárok na ošetřovné náleží dle ust. § 41e odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. nejdéle 90 kalendářních dnů). Doba pracovní neschopnosti v rámci výdělečné činnosti se do vyloučených dob vykazuje za celou dobu jejího trvání, bez ohledu na skutečnost, že pracovní neschopnost podle potvrzení lékaře případně trvá i po uplynutí podpůrčí doby pro výplatu nemocenského. Doba trvání omluvných důvodů se na ELDP vykazuje jako doba vyloučená i v případě, kdy její počátek spadá do doby čerpání neplaceného volna. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce, vykazuje se pouze doba trvání té dočasné pracovní neschopnosti (případně doba, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu), pokud trvání těchto omluvných důvodů započalo v měsíci, ve kterém byla splněna podmínka účasti na nemocenském pojištění, tj. bylo dosaženo rozhodného příjmu. Dále se za vyloučenou dobu považuje: -
v období do 30. 6. 2016 doba výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě, pokud tato bude ve výjimečných případech přicházet v úvahu [§ 16 odst. 4 písm. d) ZDPo], -
doba, po kterou podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo mimosoudní dohody uzavřené po podání návrhu na určení neplatnosti skončení tohoto právního vztahu nadále trval právní vztah zakládající účast na pojištění, pokud podle tohoto rozhodnutí nebo této dohody došlo k jeho skončení neplatně a pokud by jinak byla, kdyby nedošlo k neplatnému ukončení tohoto vztahu, splněna podmínka účasti na pojištění a pokud současně za tuto dobu nebyla soudem přiznána (mimosoudně dohodnuta), náhrada mzdy platu nebo jiného započitatelného příjmu do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného [§ 16 odst. 4 písm. j) ZDPo]. Vyloučené doby se vykazují v počtu kalendářních dnů (nikoli pracovních) a neodečítají se z celkového počtu dnů uvedených v údaji "Dny“. Podle ustanovení § 16 odst. 4 ZDPo se vyloučené doby na ELDP vykazují jen v případě, že se nekryjí s dobou: -
pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, -
za kterou náležela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležící za pracovní úraz (nemoc z povolání) podle ustanovení § 271b ZP. V takových případech nelze tyto doby považovat za vyloučené, a tedy je ani vykazovat do sloupce "Vyloučené doby“ na ELDP (podrobněji viz Příloha č. 3).Vyloučené doby se vykazují v počtu kalendářních dnů (nikoli pracovních) a neodečítají se z celkového počtu dnů uvedených v údaji "Dny“, pokud se nejedná o dobu po dosažení důchodového věku, která je současně dobou vyloučenou. |
Vyměřovací základ | Uvádí se úhrn zúčtovaných příjmů započitatelných do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného ve smyslu § 5 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb. Vyměřovací základ se do ELDP uvádí v plné výši bez ohledu na skutečnost, že odvodu pojistného podléhá, ve smyslu ust. § 15a zák. č. 589/1992 Sb., pouze maximální vyměřovací základ. Vyměřovací základ se uvádí bez teček, případně čárek, s mezerou mezi miliony, tisíci a sty např. 2 920 800 a vykazuje se k časovému údaji "Od“–"Do“, ke kterému se váže. Pouze jde-li o situaci, kdy jsou uváděny údaje jednoho kalendářního roku do dvou řádků v souvislosti s dovršením důchodového věku, se celkový vyměřovací základ uvede úhrnem do řádku, ve kterém je vykázána doba po dovršení důchodového věku. Posledně uvedené neplatí, pokud -
celé období po dovršení důchodového věku daného kalendářního roku by bylo dobou odečtenou. V tomto případě se vyměřovací základ uvede úhrnem do řádku, kde je vykázána doba do dovršení důchodového věku, -
řádek, v němž je vykázáno období před dovršením důchodového věku, končí datem, na které zaměstnání v období od dosažení důchodového věku vykázané v dalším řádku plynule nenavazuje nebo navazuje, ale změnil se druh činnosti nebo rozsah činnosti (MR). V těchto případech bude vyměřovací základ uveden v řádku vykazujícím období, do kterého vyměřovací základ náleží, bez ohledu na vykázané období po dovršení důchodového věku (tj. 2. znak kódu "D“). Od 1. 2. 2018 platí, že příjem započitatelný do vyměřovacího základu pojištěnce, který náleží zpětně na základě pravomocného rozhodnutí soudu nebo mimosoudní dohody uzavřené po podání návrhu na zaplacení tohoto příjmu, se započte v těch kalendářních měsících, za které náleží. Pokud zaměstnavatel při vyhotovení ELDP za období před 1. 2. 2018 takto nepostupoval, je povinen na žádost vyhotovit opravný ELDP, a tyto příjmy zahrnout do kalendářního roku, za které náleží, bez ohledu na skutečnost, že nebyly v tomto roce zúčtovány (věta čtvrtá § 11 odst. 2 ZDPo). Náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu (např. úroky z prodlení) přiznaná soudem nebo na základě mimosoudní dohody započitatelná do vyměřovacího základu se tedy rozepíše do jednotlivých období (kalendářních měsíců), za které náležela, a to ve smyslu § 16 odst. 3 věta třetí ZNP. |
Doby odečt. | (Doby odečtené) uvádí se počet kalendářních dnů, ve kterých pojištěnec výdělečně činný po dovršení důchodového věku (obecného dle § 32 ZDPo nebo speciálního dle § 74, § 74a, § 76, § 94 ZDPo), čerpal pracovní volno bez náhrady příjmů, měl neomluvenou nepřítomnost v práci. Rovněž se odečítají doby trvání omluvných důvodů [viz § 16 odst. 4 písm. a) ZDPo]. Odečítají se i kalendářní dny měsíce, který je označen znakem "X“ (např. z důvodu nedosažení rozhodného příjmu u zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce). Všechny tyto doby se odečítají z celkového počtu kalendářních dnů zahrnutých v intervalu "Od“–"Do“. Poznámka: Dny započtené (kolonka "Dny“) jsou rovny intervalu "Od“–"Do“, minus hodnota údaje "Doby odečtené“. |
Celkem | Zaměstnavatel provede součet číselných údajů ve sloupcích "Vyloučené doby“, "Vyměřovací základ“ a "Doby odečtené“. |